Miláček

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Georges Duroy je bývalý důstojník, který žije, jak se říká z ruky do huby. Vše se ale začne obracet k lepšímu, když potká svého starého přítele Forestiera, který mu zařídí místo novináře v La vie Francaise. S Georgesovým vzestupem přichází i úspěch u žen, které mu říkají Miláček...

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/1612/milacek-YGW-1612.jpg 41075
Orig. název:

Bel-Ami (1885)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (121)

Kniha Miláček

Přidat komentář
Bardamu
včera

Mne sa Duroy páčil od začiatku až dokonca

tredek
15. února

Kniha mě naprosto nadchla! Zvláště od druhé poloviny jsem knihu nemohla odložit. Chovaní hlavního hrdiny mi ze začatku prislo pochopitelné, o to více jsem z něj byla rozčarovaná v druhé polovině. Naprosto zvládnutá psychologie a vývoj postav. Donutilo mě to zamyslet se nad některým mým chováním. A mrazilo mě, jak neuveritelne aktualni kniha stale je.

JulianaH.
30. ledna

Jedna z opravdu mála knih, kterou jsem nebyla s to dočíst. Začátek mi přišel zajímavý jako exkurs do naturalismu, ale zbytek mě nudil - dílo samo o sobě mě totiž nezaujalo. Na můj vkus bylo fádní. Ale má s tím dělat i to, že mně osobně nesedne celý naturalismus jako směr.

intelektuálka
14. ledna

Další návrat k francouzské literatuře - ambiciózní kariérista Miláček...

Reálie francouzské společnosti podává autor věrohodně...

S každou další stránkou mi byl hrdina vzdálenější - svým pojetím života, svojí touhou po moci a postavení , láska pro něj není citová potřeba, ale cesta ke vzestupu...

Ovšem - on v té hře nehraje sám, má zdatné sekundanty a on je využívá ...

Snad jedině dlouhodobý vztah k paní de Marelle ho mírně ospravedlňuje...

Závěr : Cítil, jak mu po kůži přebíhá lehký mráz, chladný pocit nesmírného štěstí.
Neviděl nikoho. Myslil jen na sebe.

Další z klasiky, která se přenesla i do dnešní doby.

Arturo.Bandini
08. ledna

Budu lehce spoilerovat. :) V podstatě až do takové 182. stránky jsem Duroyovi docela přál. Byl cílevědomý, oženil se s vdovou po Forestierovi, po které toužil od začátku, a v práci se mu začalo dařit. Pak však přišlo dvoření se dalším ženským, do toho se připletla politika (zájem Frantíků o dění v Maroku), z čehož se Duroy snažil vytěžit maximum jak po kariérní, tak finánční stránce, a hned ty sympatie k němu začaly dostávat vážné trhliny! Především za způsoby, jimiž se snažil těchto cílů dosáhnout.
Každopádně... dávat knize o nějakou tu hvězdičku méně jen proto, že je hlavní hrdina proradný slizoun, to mi přijde padlé na hlavu.
Za mě další úžasné dílo od Guye, naprosto nadčasové, čtivé a plné všeho (negativního), co ve společnosti přetrvalo až dodnes. Až z toho člověk dostává husí kůži...

Denny45
14.12.2018

Devätnáste storočie prinieslo okrem technických novôt aj mnoho negatívnych fenoménov. Napríklad kariérizmus tak, ako ho poznáme dnes.
Pán Duroy nemal šťastie ani na univerzite a ani vo vojne (ak nerátame to, že ho niekto nezastrelil) a rozhodne sa niečo dokázať v Paríži - v prvej metropole vtedajšieho sveta. Začínal tak, ako takí ľudia začínajú dnes. Vôbec nič sa nezmenilo; rodinkárstvo, pokrytectvo, povýšenie v práci získané v posteliach osamelých dám. Hra, do ktorej mnohí mladíci vsadia len jednu jedinú kartu a len pár z nich vyjde z tejto partie ako víťaz. George je jedným z nich.
A vôbec, prečo moralizujem? Veď mnohí z nás robia prakticky to isté, len v iných životných situáciach. A mnohí majú také šťastie, že sa im to aj prepečie. Neviem či ma to štve alebo im len závidím alebo to chcem nejako zmeniť. Z Gorgea mám také isté zmiešané pocity.
Maupassant sa vyjadruje jednoduchým a zrozumiteľným jazykom. Ako realista si dáva záležať aj na podrobných opisoch. Niekomu sa zdá, že príbeh sa vlečie a nie je v ňom žiadna akcia, ale život nie je vždy len o tom.

Ctenar1202
08.12.2018

Kniha me nadchla.

Evina.Cetba
27.09.2018

Kniha je lepší nežli film. Téma, jak se dělala kariéra dříve, tak se dělá i dnes. Stále se používají stejné prostředky.

v.kalabova
19.09.2018

Film mě nebavil a tak jsem po knize sáhla pouze kvůli výzvě. Kniha mě ale nad očekávání bavila. Možná to bylo tím, že hlavní postava byla záporná a čekala jsem, koho kde obelstí. Na druhou stranu nemůžu říct, že by mi byl sám Miláček vyloženě proti srsti, zkrátka věděl, co chce a šel si za tím a bylo mu jedno, jestli nemá třeba zrovna taky máslo na hlavě.

ChristineDaee
13.08.2018

Máme tu príbeh o mužovi, čo zneužil dve ženy, s ktorými sa oženil, minimálne tri milenky, podviedol a oklamal nespočetné množstvo priateľov i nepriateľov a azda ani jediný cit v jeho živote nebol hlboký a pravdivý. Takto zdolal všetky prekážky a žil šťastne až do smrti....! Autor príjemným prirodzeným spôsobom (realizmus) opisuje spoločnosť konca 19.storočia na pozadí krehkých prírodných opisov. Každá jedna postava v knihe je skazená a hrabe len pre seba. A súhlasím s užívateľom patrik0816, všetci sa snažia nájsť chvíľkovú rozkoš počas svojho zúfalého úteku pred smrťou. Kniha nám zanecháva znepokojivú otázku: Sme takí aj my ?

patrik0816
20.07.2018

Nevím, kdy jsem (jestli tedy vůbec), četl něco s tak odpornou hlavní postavou. Jako samozřejmě. Vrazi, lupiči, černokněžníci, podvodníci a jiní zloduši... Jenže všichni ti jsou společností buď úplně vyloučeni jako její nejšpinavější odpad a nebo svou zlou povahu (alespoň) nijak neskrývají.

Nejhorší totiž je, že Duroyovi vše naprosto přesně vychází a nenese za své chování vůbec žádné následky. Takhle to totiž (bohužel) často chodí i v reálném světe a bylo dost revoluční, že Guy de Maupassant někoho takového ukázal. Dokážu si totiž představit, jaké tohle dílo muselo vyvolat pobouření v době svého vzniku a Maupassant mě tímto provokováním tehdejší upjaté společnosti dost bavil. Zajímavé bylo také sledovat vývoj Duroye. Ze začátku měl k němu člověk sympatie, dokonce ještě i po svedení de Marell.

Ostatně jeho vědomý i podvědomý strach ze smrti a jeho vnitřní argumenty typu: Je nutné si užívat, dokud člověk není starý a dokud pomalu neuléhá do vlastního hrobu, můžete konfrontovat, ale taky byste asi měli uznat, že něco na nich bude. Potom to ale s užíváním si života už nemá nic společného a Duroy si své chování už ani nijak neomlouvá sám pro sebe a otevřeně přiznává, že mu jde hlavně o moc a prachy.

Za odvahu zaslouží velký respekt, bohužel -- a ačkoliv si uvědomuji, že to byl záměr --, Georges Duroy byl vážně takový prevít, že se mi zvyšoval po čtení pasáží tep tak o 20 úderů za minutu a knihu se mi skoro ani nechtělo dočíst. Beru čtení přece jen z velké části jako zábavu, tak pardón, ale prostě nemůžu hodnotit výše. Takže ponaučení na závěr: Nebuďte děcka takoví hajzlové jako Duroy!

A nejhorší je, že hajzl nebyl jen Duroy, ale i většina dalších postav. Slušná kritika společnosti. V době #metoo hodně nadčasová a skvělé je, že nešetří muže ani ženy.

gonegirl
15.07.2018

Nahlédnout do francouzské společnosti pár set let zpátky bylo bezpochyby zajímavé. Všichni do jednoho byli prohnaní a prolhaní až do morku kostí a s žádným z nich jsem nesympatizovala. Možná to ani nebylo účelem knihy. Zkrátka mi byly všechny postavy protivné.

momo01
03.07.2018

Miláček Duroy je tak křivý, že když spolkne hřebík, tak z něj vyleze vývrtka. Všivák jeden.

ikorka
09.06.2018

Milácka jsem našla v antikvariátu a pošlu ho dál přes nějakou nejbližší knihobudku. Jde o nadčasový příběh o egu a ješitnosti, který by sedl na spoustu reálných lidí kolem nás. Autor to popsal skvěle, hlavním hrdinou jsem na konci velmi opovrhovala.

tsal
15.03.2018

Miláček mě, jako spoustu jiných žen, dost rozhodil. Než že by se mi z něj však podlamovala kolena, spíše jsem mrkala nad tou drzostí a hlavně nad tím, v co ona drzost nakonec vyústila. Duroy je postava, kterou nemůžete mít rádi a na rozdíl třeba od Vicomta de Valmont z Nebezpečných známostí jej nemůžete ani obdivovat. Má příliš mnoho špatných vlastností toho typu, který nechce nikdo z nás. Hlavně jeho nenasytnost a věčná nespokojenost, díky nimž se cítí tím ublíženější, čím více získává, z něj dělají tvora naprosto nesympatického. Přesto vás fascinuje dostatečně na to, abyste knihu dočetli až do konce. Chcete totiž vědět, jak to s ním dopadne. Ne, přesnější je říct, že chcete vidět, jak si konečně namlátí ústa, jak mu to někdo spočítá, jak se mu některá z jeho milenek krutě pomstí a vesmírná karma bude vyrovnána. Dočtete to, protože ho chcete vidět trpět.

Miláček Duroy však není one-man show. Zdatně mu sekundují i další postavy, obvykle pohlaví něžného, které se dočkají stejné propracovanosti jako on. Autor zvládl takřka nemožné a vystupuje do popředí mého čtenářského seznamu jako jeden z mála spisovatelů mužů, jejichž ženské hrdinky mi přijdou skutečné, procítěné a lidské. A to i přesto, že na ně nahlížíme jen zvnějšku a o jejich myšlenkách nevíme zhola nic. Kritika tehdejší společnosti (obzvláště pak střední vrstvy), politiky a jejích vazeb na média jako by vypadla ze současných událostí. Dílo je to ve všech ohledech stále aktuální a, byť vás vyloženě neunese a neokouzlí, rozhodně stojí za přečtení.

(Můj vnitřní Forsyte by řekl: "Jak francouzské!"
Můj vnitřní Vikomt de Valmont by řekl: "Tohle není fér!")

Freiherr
27.02.2018

Nesmírně čtivá a poutavá kniha. Na začátku jsem se ale musel přemáhat, abych prošel přes mnoho listů nezáživného popisu - zlomilo se to asi po 50 stranách. Potom si mě Miláček získal. Právem je toto Maupassantovo dílo zařazováno do povinné četby. Zkrátka syrový popis touhy po postavení ve společnosti spojený s ochotou jít přes mrtvoly/postele.

Nakupujuvlidlu
26.02.2018

Knížku jsem četla kvůli maturitě. Některé pasáže mě bavily, ale spíše sem se do čtení musela nutit. Nebyl mi ani moc sympatický hlavní hrdina, však se mi líbil jeho progres celým příběhem.

evask
16.02.2018

Jak je taky možné udělat kariéru. Stačí mít na to žaludek.

ne.ver
13.02.2018

Nadcasova kniha o tom, ze kdyz nekdo vyuzije vsechny sve schopnosti k tomu, aby prosadil to, co chce, v podstate mu nic nebrani dostat se az na vrchol. Milacek je schopny manipulator, ma stesti u zen a dokaze obratne prestupovat z jedne naruce do jine tak, aby z toho vzdy vytriskal maximum. Obdivuhodne, zavrzenihodne, misty sympaticke a kazdopadne navzdy aktualni... A navic dobre napsane.

makynka911
20.01.2018

Kniha se mi líbila, svým způsobem není ani moc vzdálená od nynější reality. V dnešní době ten, kdo je vychytralý a nebojí se, ten vyhrává. Co se týče čtení, místy jsem se musela vracet a zpětně se podívat, která z dam je která. Ale jinak se mi četlo velmi dobře. Ale že bych ji musela číst znovu, to ne :)

Kristy78
14.01.2018

Pohodové čtení o vychytralém vojáčkovi, který pronikl na samý vrchol pařížské smetánky 19. století. Podruhé již zřejmě do ruky nevezmu, ale roky na knihu koukám v knihovničce a díky čtenářské výzvě se dostala konečně ke slovu :)

Pohodová
07.12.2017

Čteni pro fajn pocit.

PavlínaAlžběta
04.12.2017

Ach Miláček... jedno z mých nejoblíbenějších děl od Maupassanta. Knihu jsem prvně četla před 15 lety při povinné četbě na střední škole a už tehdy mě zaujala. Chudý bývalý voják s obrovským štěstím, charismatem, svým chováním a svými taktikami se dostal až k nejvyšší smetánce, a to (ne)jen díky ženám. Příběh vás vtáhne do děje, vidíte najednou starou Paříž, drožky, dámy v róbách a nastrojené muže v cylindrech... ucítíte Paříž krásnou i tu hnusnou. Miláček se do slova stane jakým si alfa-samcem, který dostane všechno co chce, včetně jakékoliv ženy. V době kdy byl román napsán, to byl hit a ukázka společnosti. Kniha možná není pro každého, mladším čtenářům se líbit nemusí, ale já jsem milovník klasické literatury od romantismu až po naturalismus apod., takže za mě skvělá četba.

IntrovertAdela
06.11.2017

Úžasné dílo, které mě zaujalo od samého začátku. Knihu jsem rozhodně nečetla naposledy. A miláčka i přes jeho ne příliš dobrou povahu,jsem si zamilovala.

lenya
14.09.2017

Vzhledem k tomu, že si umím vybírat knihy, ač zcela nechtěně, tak velmi tématicky - četla jsem Miláčka v době ukončování jedné mé známosti... Zpočátku jsem brala Duroye jako charismatického povaleče, pro kterého mají zkrátka ženy slabost a on pro ně také. Osud hlavního hrdiny se ale dá zasadit perfektně i do dnešní doby - přičichne k moci/penězům a vlivným ženám a začíná se stávat nenasytným ve všech životních sférách. Ke konci jsem ho nebrala jako charismatického povaleče, ale spíš jako jedovatého hada. Stalo se z něj de facto bezcharakterní zvíře, které chladnokrevně využívá všech kolem sebe pro vlastní dobro, ale slovo dobro je třeba brát s rezervou, protože s každým svým zkaženým činem se potápí hlouběji a hlouběji.
Bravurní knížka popisující co se stane se člověkem, když se dostane k moci a nemá pevný charakter.
Ano, až po přečtení komentářů níže jsem si vzpomněla na to slovo, které mi chybělo - nadčasovost díla :-)

martinaandulka
05.08.2017

Miláček se mi líbil.Patří to už ke klasice,ale postava Miláčka zapadá i do této doby.Dopručuji jsi přečíst.

Bumeso
30.07.2017

Přečíst si Miláčka byl výborný nápad.
Byl jsem nemilosrdně vržen do víru této neuvěřitelně čtivé knihy. Zíral jsem nad neuvěřitelnou zkažeností Georgese Duroye. S hrůzou jsem si uvědomil, že spoustu podobně, byť ne až tak moc, zkažených lidí můžeme stále kolem sebe vidět víc než dost.
Na této knize mě štvaly dvě věci:
1) Georges Duroy
2) To, že na Databázi knih je možné dát jen
pět hvězd, což je pro Miláčka naprosto
nedůstojné, ale co se dá dělat...

Katranis
03.07.2017

Kniha o milostných hrátkách a intrikách.

Disk
24.06.2017

Tak cynického kariéristu aby čtenář pohledal. Ale aspoň vím, že číst klasiku má smysl, zvláště, je-li ona klasika nadčasová (první francouzské vydání vyšlo v roce 1885 a Maupassantovi v tom roce bylo 35 let). V postavě Georgese Duroye se může najít každý kariérista jdoucí nemilosrdně za svým cílem i šovinista, pro kterého jsou ženy pouhým kusem hadru. Otázkou zůstává, jestli by různí misogynní pitomci Georgesi Duroyovi fandili či ho odsuzovali.

Avielin
23.05.2017

Chvilkami jsem se do díla musela nutit, ani nevím proč. Souhlasím s nadčasovostí, děj by se dal zasadit skoro do jakékoliv doby.