Phoenix16.cz komentáře u knih

U této knihy se nejvíce nabízí srovnání s Farmou zvířat. Ta se mně osobně líbila trochu víc, protože mi připadala více ze života, i když tam hlavní role přebrala zvířata. Příběh v 1984 se dostává do extrému. Autor popisuje tvrdou "realitu" a snaží se s ní mlátit čtenáře hlava ne hlava. Zatímco ve Farmě zvířat se jednalo spíše o plíživý nenápadný nástup totality, tady už jede vše na ostro, Velký bratr je u moci a nikdo proti němu nemá šanci. Jak už bylo napsáno výše, z každé stránky cákají deprese a beznaděj a nikdo nemá šanci ubránit se myšlenkám, že se nejedná o nějaké sci-fi, ale možnou realitu. Nezbývá než doufat, že nikdy nenastane.

6 07.01.2013

I když je to stále o Rámovi, k prvnímu dílu už to má obsahem dost daleko. Je to stále sci-fi román, ale děj se přesunul spíše do sociálních sfér, kdy autoři řeší aspekty lidského chování a uvažování a poukazují na zjevné nedostatky v lidské společnosti.

6 07.01.2013

I když 2001 tvořila uzavřený příběh, měla v sobě spoustu materiálu na další pokračování, které na sebe sice nechalo docela dlouho čekat, ale zato výsledek byl více než uspokojivý. Tentokrát se celý děj odehrává ve vesmíru a děj přímo navazuje, kde předchozí díl skončil. U Jupiteru zůstala opuštěná loď a nová posádka má zjistit, co se s ní stalo. A samozřejmě to nebude jednoduché. Clarke měl ohromný prostor, jak let nové posádce ztížit co nejvíce a připravil jim nejedno dobrodružství a postavil je před nejeden problém, ať už technický či politický. I když čtenář ví z prvního dílu, jak to s Discovery bylo, rozhodně není nudné sledovat osudy druhé posádky, která se to snaží zjistit.

6 03.01.2013

V závěrečném dílu série mi docela chyběl detektivní příběh, na kterém byly vždy postaveny předchozí knihy. V podstatě celý příběh týkající se lidí se řešil jen proto, aby se nějak uzavřely dějové linky z předchozích dílů. Naopak, o dost většího prostoru se tentokrát dostalo robotům, což nebylo vůbec na škodu. Filozofické diskuze mezi Daneelem a Giskardem jsem si užívala do posledního slova a myšlenka Nultého zákona rozhodně dodala příběhu na zajímavosti.

6 02.01.2013

Knihu jsem četla na střední kvůli referátu a teď po cca dvaceti letech. Tenkrát mi ta knížka nic nedala, jen odškrtnuté "splněno" v učitelčině notesu. Příběh jsem absolutně nechápala v kontextu doby a událostí s ní spojených. Věděla jsem pouze, že je to z doby války, ale kdo byli Židé, proč utíkali, proč je Němci nenáviděli a pronásledovali, co znamenalo skončit v koncentráku atd. jsem neměla ponětí. A z knihy jsem to tehdy nevyčetla.
Na seznamu povinné četby je kniha asi dodnes. Ale má to smysl? Opravdu tohle dnešním žákům/studentům přiblíží tehdejší dobu? Já ji dokážu ocenit až teď, když znám historický kontext. Ano, je to dobrá kniha, která na pár stránkách vystihuje atmosféru tehdejších událostí, ale nenahradí hodiny dějepisu, ve kterých jsem se toho ve škole moc nedozvěděla.

5 08.02.2022

Na prvotinu úžasné. Mám přečtenou většinu autorových pozdějších knih a rozhodně mi tady nepřipadalo, že to není "ono". Napínavý příběh z realistického prostředí, kde fungují postavy, napětí i příběh jako celek.

5 15.01.2021

Přeci jen se mi podařilo prokousat nakonec na konec. Byl to teda opus. Za těch už ani nevím kolik stránek příběh ušel značnou cestu a hodně toho řekl. Nejvíc se mi líbil první díl, který ještě nebyl tak rozvleklý, a závěr série, když autor začal uzavírat rozjeté dějové linie (uzavřel je hezky logicky, tak, že to všechno dohromady dávalo smyls). A všechno ostatní, co bylo mezi tím, mi pomalu vyšumívá z hlavy. Ačkoliv knihy měly mnoho dobrých momentů, většina byla nudná okecávačka zbytečně rozvleklého děje. Často jsem si říkala, tak kdy už se zase začne něco dít. Nelituju času, který jsem u série strávila, ale asi ani nebudu mít někdy v budoucnu chuť se k ní vracet.

5 11.12.2019

Konec dětství byla vedle Odysey a Rámy jedna z prvních knih, které jsem od Clarka četla. A zaujala mě natolik, že dnes Clarka řadím do první trojice oblíbených autorů. Příběh je velmi nadčasový a není na něm vidět, že byl psaný před hodně dlouhou dobou (jako je to často u Heinleinových knih) a k přemýšlení nutí stále. Rozhodně to není jen zamyšlení, co by se stalo, kdyby se přestaly rodit děti, ale jde mnohem dál.

5 16.09.2018

Krásný krátký příběh, který na málo stránkách dokázal říct hodně. Škoda, že patří do povinné četby a zápletku a konec jsem znala z hodin češtiny. Pokud předem nevíte, jak to dopadne, užijete si příběh mnohem víc.

5 21.09.2016

I když je kniha velice dobře napsaná a bude se líbit téměř každému, skutečně ji můžou docenit pouze majitelé čtyřnohých chlupáčů, kteří vědí "o co jde" a během čtení si zasvěceně řeknou, přesně takhle jsou "vychytralí" všichni naši miláčci.

Po tom, jak skvělé byly první dva díly, se dalo očekávat, že napotřetí už autorce neprojde zavedené schéma příběhu. Sice se ho pokusila v prvních dvou třetinách knihy změnit, ale výsledkem byl ne moc zajímavý sled událostí, které se většinou skládaly z toho, že Katniss někde natáčela promo a něco se stalo. V závěrečné třetině se sice dostala do akce, kde si autorka konečně přestala brát servítky a čtenářům předložila krutou realitu. Přesto to nezachránilo předchozí nevýrazný děj. Upřímně se děsím prvního ze závěrečného filmu. Tam se prostě nebude nic dít.

5 18.04.2014

Prokletí této knížky je její sláva. Myslím, že většina lidí, ve chvíli, kdy tuto knihu čte, už dávno ví, o čem je, protože mu to ve škole natloukli do hlavy. Tím pádem děj nemůže nijak zvlášť šokovat, či překvapit. Kdybych předem nevěděla, o čem to je a jak to dopadne, čtení bych si určitě užila mnohem víc. Takhle mi alespoň zbylo vyhledávání chyb a nelogičností, kterých je tato kniha plná.

5 04.08.2013

Vládci loutek se točí kolem toho, že je lidstvo postupně ovládáno cizími parazity, kteří nás zbavují svobodné vůle. Zní to jako hodně otřepaný děj, ale to neznamená, že by kniha byla automaticky špatná. Napsaná je velice svižně, neustále se něco děje, hlavní hrdinové musí pořád něčemu čelit a nakonec snad objeví nějakou tu slabinu nepřítele. Popis vnitřního rozpoložení a prožívání oběti vetřelce je bravurní, čímž získává nádech reality. Vládci loutek jsou oddechové čtení, které rozhodně neurazí, spíše nadchne, ale v čem, to už záleží na čtenáři.

5 07.01.2013

Nápad bludiště s pastmi pro příchozí sice asi není úplně nejoriginálnější, přesto ve spojení s hlavními postavami a okolnostmi, které vedly k tomu, že se několik lidí sešlo právě v labyrintu, to působí velice originálně. Co je labyrint zač, se dovídáme až po čase, stejně tak, co vede hlavní postavu k tomu, že tu přebývá a ostatní k tomu, že tam vůbec lezou. Muž v labyrintu je velice mistrně napsaný, nové informace jsou podávány v přesně odměřených dávkách a po celou dobu příběhu, což mu dodává na originalitě.

5 07.01.2013

Prostřední kniha bývá většinou z trilogie nejméně povedená, protože už to není přesně to, co čtenáře nadchlo v prvním díle a do vyvrcholení děje to má ještě daleko. Platí to i v této trilogii, protože Jedinečný nůž rozvíjí příběh ze Zlatého kompasu, a připravuje "půdu" pro velké finále, které se odehraje v Jantarovém kukátku. V této knize se seznamujeme s mnoha novými postavami a tím pádem ty z prvního dílu musí ustoupit do pozadí a hrát tak trochu druhé housle, což je občas škoda. Co se děje týče, do hry nám s novou hlavní postavou vstupuje nový magický předmět, který je určen k velkým věcem, na které však v tomto díle nedojde. Proto Jedinečný nůž působí jako neukončený příběh, ale jen do chvíle, než začnete číst poslední díl. Naopak je tu velký prostor pro vyjádření vztahů, především přátelství a loajality, které autor dokázal postihnout do nejmenších detailů.

5 07.01.2013

Zpočátku jsem HP vnímala jako vtíravou pohádku pro malá děcka, na které ulítával mladší brácha, který vyměnil Pokémony za kouzla a čáry. Do kina jsem šla spíš z nutnosti, protože v té době jsem si dělala všeobecný přehled o všech filmech uváděných v kinech. Navzdory očekávání jsem přišla domů lehce nahlodaná, že ono na tom Harrym asi něco je (s odstupem času si uvědomuju, že za to nejspíš mohly vizuální efekty). Přesto už to byl jen malý krok ke knize, kolem které jsem denně chodila. Přečteno bylo za chvíli a já v Bradavicích uvízla následujících několik let. První díl je vyloženě úvod do děje, o kterém čtenář zatím nemá ponětí. V porovnání s ostatními díly je Kámen mudrců naprostá oddychovka pro dospělé, kteří si potřebují pustit fantazii na špacír, a úchvatný nový svět pro děti, které teprve začínají snít.

5 03.01.2013

Z termínu "humorná sci-fi" mi vždycky naskakovala husí kůže, tak jsem zkusila filmového Stopaře v kině a domů se vracela s pocitem, že si nejsem jistá, jestli to bylo tak geniální nebo tak debilní. A po čase jsem se přeci jen odhodlala sáhnout po knize. A výsledek? Byla jsem nadšená. Stále si stojím za tím, že humor do sci-fi nepatří, ale Adams je čestná výjimka potvrzující pravidlo. Jen co začnete číst, jste vhozeni do víru Galaxie, který vás pohltí a už nepustí. Prvnímu dílu nemám co vytknout, protože i děj, který jsem vůbec nečekala, to mělo docela slušný.

5 03.01.2013

Třetí odysea opět čerpá z předchozích událostí, ale stále více se vzdaluje původnímu dění. I zde máme záhadu, která je potřeba rozluštit, ale napětí a akce a řešení neřešitelných problému tu už není tak znatelné jako v předchozích dílech. Opět to není špatný příběh, tentokrát je zaměřený na lidskou chtivost, ale oproti předchozím odyseám přeci jen o stupínek klesl. Už se nejedná o zkoumání neznámého, ale zakázaného.

5 03.01.2013

Když jsem dočetla, měla jsem pocit, že jsem nenarazila na knihu, jejíž název by dokázal lépe vystihnout hlavní myšlenku knihy. Název je stejně rozporuplný jako příběh, který balancuje mezi zánikem a zdánlivým blahem. Příběh sice patří do kategorie sci-fi, ale nějak jsem se nemohla zbavit pocitu, že autor si moc nevymýšlel, ale spíše psal "fakta", která možná jednoho dne budou více či méně fakta bez úvozovek.

5 03.01.2013

Nejprve jsem viděla filmové zpracování s T. Cruisem, kde se mi zalíbila hlavní myšlenka, a chtěla jsem vědět, jaký je příběh ve skutečnosti, bez těch amerických sentimentů. A příběh je to vskutku brilantní. Pustila jsem se do toho rovnou v angličtině, a když jsem si po chvíli zvykla na tehdejší jazyk, užívala jsem si podrobné popisy útoky na naši malou planetu. V knize se tak akorát střídá akce s popisem, čímž příběh plynule spěje k závěru a čtenáři dovoluje prožít celý příběh tak, jak jím prošel hlavní hrdina.

5 03.01.2013