2061: Třetí vesmírná odysea

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Třetí kniha série Vesmírná odysea. Píše se rok 2061 a do nitra Sluneční soustavy se na své osamělé pouti vesmírem opět blíží Halleyova kometa. Je to také rok, kdy se doktor Heywood Floyd vydává zpět do vesmíru, aby se ve svých sto tři letech opět střetl s mimozemskými monolity. Jeho jedinou šancí na přežití jsou transformované formy Davea Bowmana a počítače Hala, ovšem jen pokud se i oni mezitím neproměnili na dokonalé cizí entity. Velmistr žánru Arthur C. Clarke se již podruhé vrátil ke svému nejslavnějšímu dílu a jako obratný vypravěč napsal další kapitolu vesmírného příběhu, v němž je lidstvo pouhým zvídavým divákem. Lidé jsou v Clarkově nevšedním dobrodružství malincí v porovnání s nekonečností kosmu, ale jsou také nositeli nevšední síly a odhodlání, které jim propůjčují schopnost pochopit a poznávat....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/140272/big_2061-treti-vesmirna--140272.jpg 3.8317
Série:

Vesmírná odysea 3.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Laser-books (Laser)
Originální název:

2061: Odyssey Three, 1988


více info...
Nahrávám...

Komentáře (26)

Kniha 2061: Třetí vesmírná odysea

Elhzar
11.02.2021

Jednička - dobrý, dvojka - super! ... a tam jsem měl přestat. Trojka na mě působila jako drolící se sušenka. Jsou tam pěkné kousky čokolády, sladké rozinky, kousky voňavých oříšků, ale těsto nedrží pohromadě a rozpadá se. Do knihy bylo také použito plno ingrediencí, ale možná kdyby jich bylo méně a byly by lépe pospojovány, tak by kniha také držela víc pohromadě. Čtyřku už číst asi nechci.

ufak
06.04.2020

Tuto Odyseu jsem asi protrpěl nejvíc, musel jsem se do čtení nutit ze zvědavosti, co bude dál (tedy jestli konečně bude něco zajímavého), co monolity.
Největší objev je varování: Čína si tajně všechno okoukne, potají si udělá svoje a stará se jen o svoje zájmy, dejte si bacha.


HerrPilot
17.03.2020

Právě jsem tuto knihu dočetl a tak nějak nevím, co si o tom myslet. Shrnu to tedy ve dvou (pro mne netypicky) skupinách.

Začnu tedy klady:
+Clarke se rozhodl poslat své hrdiny na návštěvu Halleyovy komety. Přistání na ní je tak jaksi odbyto, ale operace prováděné na jejím povrchu, včetně popisu povrchu a jeskyně, jsou vymyšleny opravdu úchvatně (včetně mytí lodi v gejzíru komety).
+Nápad se záchrannou misí kvůli lodi, rozbité na Europě, je také skvělý, nicméně taktéž odbytý (průlet kolem Slunce- žádné emoce nečekejte, prostě další den v kanclu).
+Ztroskotání lodi Galaxy na Europě taky není špatným příběhem, ale je to vyprávěné velice rychle. Přesto se zde mihnou jak obyvatelé Europy, tak Monolit. Popis měnící se Europy je rovněž velmi pěkný.

No, a teď zápory:
-Popisy lodí. V minulých dílech jsme dostali poměrně zevrubné popisy lodí včetně typu jejich pohonu. Tady se Clarke dostane snad jen k jednomu popisu lodního pohonu, zběžně načrtne, že každá loď má svůj malý raketoplán, jedna z nich má dokonce i bazén, dozvíme se, že jak Universe, tak Galaxy jsou daleko vyspělejší než Discovery a Leonov (ale v čem- tedy kromě bazénu a vyšší rychlosti, která se navíc bere jako standard) a toť vše.
-Zkratkovitost. Polovina knihy je věnována tomu, že se jedna loď snaží zachránit loď sesterskou, která uvízla na cizím světě (kde navíc neměla co dělat). A když už čekáte a těšíte se na dramatickou záchranu ze zakázaného světa, Clarke jako zkušený režisér udělá střih, a zrazu jsou všichni ztroskotanci zachráněni. To platí i o závodě s časem, tedy kdy jedna loď letí z komety na planetu na opačné straně Sluneční soustavy, přičemž se to snaží stihnout v co nejkratším čase. Žádné napětí, žádný popis, prostě letí pekelně rychle, jsou viděni ze Země á střih.
-Politikaření. Skutečně velkou část knihy zaujímají Clarkovy predikce pozemské geopolitiky. Budoucnost je sice v této knize růžová, nicméně když se autor začal vrtat v různých bývalých revolucích, v teroristických organizacích, které by v něčem jako Vesmírná odysea neměly mít spolu s politikou vůbec místo, začalo se mi dělat nevolno. Rovněž pokusy o nějakou... sociální filosofii by si zasluhovaly asi víc místa, než jen pár řádků, pokud to teda chce autor vzít od podlahy. Zdaleka největším mínusem zdejší politiky ale je, že se tu roztahuje na úkor kosmu, který je sice samozřejmě zastoupen, ale už nedostává takovou pozornost, jako v předchozích dílech.
-Postavy. Nejedná se ani tak o postavy z lodi Universe, tedy herečku, spisovatelku, bývalého astronauta, hudebníka, etc. (koneckonců v současnosti opravdu existuje projekt na vyslání umělců na let- kolem Měsíce), ale velmi mi vadil několikastránkový popis života čínského magnáta, jehož jediným přínosem pro příběh bylo to, že vlastnil lodě, o kterých v této knize půjde. To samé se dá říct i o jisté osobě, ale nechci spoilovat, kdo četl, už asi ví...
-Nekoncepčnost. Na počátku této knihy se každou kapitolu podíváte někam jinam, a to v docela rychlém sledu. Po chvíli mne to začalo tak trochu štvát. Nekoncepčnost ale lze vztáhnout i na CELOU tuhle knihu. Proč vůbec vznikla? Jaká je její úloha v rámci série? Monolity jsou zde přece zmíněny až na konci (mimochodem jediná bezvýhradně skvělá kapitola je až ta úplně poslední, která se odehrává roku... 3001). Velmi zbytečná publikace.
-Alternativní světy. Clarke řekl, že každá Odysea se odehrává v jiném, alternativním světě. Tady tedy mohli přistát na Europě bez problémů (hned dvakrát), zatímco v 2010 je psáno, že každá sonda, která se v daleké budoucnosti pokusí zde přistát, shoří v europské atmosféře. Clarke rovněž psal, že všechny pro sérii společné postavy je třeba chápat taky docela alternativně. Hned Heywoodův počátek ale dost nealternativně navazuje na 2010.


Celkově tahle kniha trpí velkým množstvím mínusů, které pro dobro potenciálního čtenáře nebudu dál vypisovat. Pro mne byla velkým zklamáním ztráta nadšení pro odkrývání nového, které bylo tak patrné v 2001 a 2010, zatímco v 2061 se kosmické nadšení rozpustilo v politice a politikaření. Skutečně výborné momenty (Halleyova kometa, závod z časem, europské dobrodružství) se tak nacházejí v zoufalé knize (tedy dle Clarkových standardů).

Zatím nehodnotím *.

azzies
03.10.2019

Tohle je úplně jinak napsaná kniha, než předchozí díly a nelíbila se mi. Od poloviny jsem se do četby musel nutit. Proč? Namísto vyprávění vizionářsky napínavého příběhu se jedná spíše o popis různých autorových fantazií o tom co by, kdyby. Jestliže jsem se u prvního dílu podivoval nad chybějícími "naivními nápady, možná typických pro dobu svého vzniku", tady jich dostáváme požehnaně.
Ano, popis komety po přistání je právě tak dobrý, jak jsem si už u autora zvykl, ale jinak je příběh jaksi uměle tlačen a podivně rozpleten. A závěrečné setkání se známými postavami je to, co jsem chtěl, ale na víc, než 3 stránkách.
Takže ano, donutím se k poslednímu dílu a ne, není to dobrá kniha.

B4LU
03.09.2019

Tenhle díl je z celé série jednoznačně nejslabší.
Pokud vás bavily technické popisy předchozích dílů, zde si přijdete na své: vesmírná loď nové generace letí na Halleyovu kometu, aby pak následně musela provést záchrannou výpravu své sesterské lodi. Na Clarkovy poměry je zde překvapivá porce politiky, ale nic rušivého.
Pokud vás ovšem zajímaly Monolity a záhady s nimi spojené (což alespoň já považuji za hlavní lákadlo série), pak budete zklamáni. Po téhle stránce kniha do univerza nepřináší prakticky nic nového a až na doslova pár kapitol se jim vůbec nevěnuje.

RavuX
05.02.2020

Pomer velikosti jadra Jupiteru ku zbytku plaste je cca 1:4. Paradoxne v podobnem pomeru je v tomto tretim dilu Vesmirne odysey i relativne zajimavy dej a zcela zbytecna, misty vylozene absurdni vata. Prvni dil byl cisty peclive vybrouseny diamant. V cele knize byly prakticky dulezite jen dve postavy, z nichz ta jedna ani nebyla clovek (Bowman a HAL, Floyda nepocitam, ten je jen literarni obezlicka pro odvijeni deje a jakousi soudrznost jednotlivych dilu). Samotny dej a pribeh byl tak nadcasovy a genialni, ze vypravel sam za sebe. Druhy dil "obohatilo" zbytecne mnozstvi nejruznejsich postav vsech pohlavi, narodnosti a sexualnich orientaci (nechybeli gay manzele na Mesici) a tim se preneslo ohnisko pozornosti, v jednicce posvatne uprene do nekonecneho a nekonecne tajemneho vesmiru, do v podstate nezajimaveho a zcela netajemneho minivesmiru lidskych vztahu a prvnich naznaku politiky. Avsak kdyby me zajimalo toto, nectu Vesmirnou odyseu, ale koukam na argentinskou telenovelu nebo Vymenu manzelek.

Treti dil se v nastolenem trendu vsak naprosto zvrhnul. Zejmena v prvni polovine az trech ctvrtinach neni kapitola, kde by nebyla predstavena nova postava, novy statni utvar nebo rezim, nova organizace, podnikatel, syndikat, tajna sluzba, atd. Cina, Afrika (teda Spojene staty africke), Rusko, OSN, co jeste pejsek s kocickou zapomneli vhodit do kotliku? Hollywoodskou herecku a hudebniho virtuoza jako posadku kosmicke lodi? Je to tam. Jeste neco? Ano! Saku Velikeho. Kdyz jsem otocil list na kapitolu zvanou Saka Veliky, sly na me mrakoty a chvili jsem si nebyl jisty, jestli nahodou nectu Knihu dzungli. Proboha, proc? Clarkovi jeho pokusy o slozitou geo-politiku a ruzna socialne-kulturni temata za prve absolutne nejdou, a za druhe se do teto knihy hodi jako pentagram do kostela. Ostatne vystavet dej na pristani na necem tak bezvyznamnem, jako je kometa (v kontextu epicnosti predchozich dilu) take o necem svedci.

Posledni ctvrtina a zapletka na Europe je brcko, ktere nekdo tomuto dilu nastesti vsunul do ust, aby se neutopil po hladinou sracek. Malokdy jsem cetl neco, co mi pripadlo tak zbytecne; jak v kontextu cele tetralogie, tak i samo o sobe.

Jenze porad je to Vesmirna odysea. A ma to jakousi zvlastni gravitacni silu. Haha. A taky par svych momentu. Zkratka, jak by rekl A.J. Rimmer: Je to něco mezi jídlem a operací střev.

Ted jen zalezi, na co ma mily ctenar vetsi chut.

Bobokrivo
03.02.2020

Právě tuto knihu čtu a jsem neuvěřitelně naštvaný. Tak naštvaný, že hodlám napsat držiteli autorských práv - zřejmě Serendib BV či komu, aby s tím něco udělal. Jde o překlad do ČJ. Překlad mého oblíbeného autora je tak slabý, že naprosto degraduje celé toto dílo. Už jen to, že překladatel používá stále slovo "kosmonaut". Každý průměrně vzdělaný člověk, živící se českým jazykem, ví, že kosmonaut používají výhradně Rusové a zbytek světa astronaut či výjimečně taikonaut v případě Číny. Souvětí jsou neohrabaná, čeština je ohýbaná originálem.
Dílo slabé není, ale překlad ho naprosto ničí. Je třeba najít nějakou starší verzi překladu.
Já to jdu udělat, jsem v půlce a vůbec mě to nebaví číst.

TERRORDROME
07.07.2019

Tretí diel už definitívne prišiel o čokoľvek čo robilo vesmírnu odyseu zaujímavou, Clarke možno dokáže popísať technické detaily vesmírnych letov tak, že to ani dnes nepôsobí smiešne, ale rozhodne nedokáže normálne odvyprávať ani obyčajnú jednoduchú historku akou 2061 proste je. Z nejakého vesmírneho mystéria neostal ani prd, len politika, technické popisy čohokoľvek-kedykoľvek a za tým všetkým skrčená naivná Verneovská zápletka o stroskotancoch na Europe čo nájdu diamantovú horu ( a žiadnych mimozemšťanov, lebo tí sa vraj ukryli ). Clarke si dá záležať na životopise čínskeho magnáta čo sa knihou len mihne či detailmi obratu kozmickej lode, vrátane toho že je dôležité ju osprchovať v kometárnom gejzíre, ale samotná záchranná akcia je nakoniec odbitá "mimo záber", zato toho ako si posádka kráti dlhé chvíle na ceste si užijeme do sýtosti. Z celého diela som mal akurát dojem halabala zlátanej fušeriny ktorá sa tragicky neúspešne tvári ako hard sci-fi ale je úplne prostučká, skáče len hore-dole, vyžíva sa presne v tom čo ma vôbec nezaujíma, súvislým príbehom príliš neprekypuje a dokonca kašle na vlastné pravidlá ( no fakt, čo to tajomné varovanie o nevstupovaní na Europu ktoré je porušené a nič z toho... ). Toto je bieda!

1