Patrik02 komentáře u knih

Abych odlehčil od science-fiction a Kotletových jatek, rozhodl jsem se sáhnout po něčem trochu jiném. A Darcy Coates byla správná volba. Několik duchařin jsem již četl, ale takhle byla zatím nejlepší. Hlavní hrdinka i její chlupatý přítel jsou sympatická dvojka, a přesto, že se na první pohled zdá strašidelný dům jako vcelku ohrané téma, mne to bavilo. Uvolněnější denní atmosféra střídá nervy drásající noční pasáže, autorka přibližně do poloviny knihy udržuje správnou míru tajemna a přitvrdí, když se zlo ukáže v celé své "kráse." Povedená kniha na dlouhé zimní večery pro všechny, co se rádi bojí. Až mi to příležitost znovu dovolí, rád se vydám na prohlídku dalšího z řady Darcyiných domů.

17 09.12.2020

Třetí řežba, třetí nářez. Válka mezi upíry a žlutým šmejdem z vesmíru vrcholí. A finále je vážně epické. Nebo bych měl říct jaderné?
S celou trilogií Hustej nářez jsem se fakt bavil. Zasmál se i pokřivil obličej při představě, jaké nechuťárny musejí "naši" špičatí zoubci vykonávat pro vlastní přežití.
Po dočtení třetího dílu se pravděpodobně vydám zase někam jinam, ale do kotletova upířího světa se v knihách "Stalingrad" a "Vlci" jistě brzy vrátím.

8 05.12.2020

Přímou úměrou, čím více Gerharda, tím větší nářez. Pokud bych se měl o druhém díle rozepsat, nejspíš bych se opakoval. Brutální akční upířina, kde se kulkami nešetří stejně, jako hláškami. A jsem fakt rád, že ten neřád Gerhard dostal v druhém díle mnohem více prostoru, než v tom prvním.

6 01.12.2020

Tušil jsem to už ve chvíli, kdy jsem dočetl Lovce. S Frantou Kotletou se ještě jistě setkám. Stalo se. A je to opět brutální řežba.
Postavit proti sobě mimozemšťany a drsnou chásku hláškujících upírů je už samo o sobě pěkná magořina. Připočtěte nějaké to spiknutí a zradu, tisíce kulek, stovky neslušných slov, spustu nelidského pr*ání a prastarou legendu, a dostanete Hustej nářez. Žádný jiný název by obsah této knihy nevystihl tak dobře.
Díky, Františku. Já se bavil ;)

12 23.11.2020

Závěr trilogie Černá flotila je přesně takový, jaký čekáte. Schyluje se k největší bitvě lidského pokolení, kapitán Wolfe "překvapivě" neuposlechne rozkaz, aby společně s malou skupinkou přívrženců pátral na vlastní pěst po objektu, který je nazýván Centrální mysl nepřítele. Elegantně jsem, stejně jako u předchozích dílů, proplul celou knihou až k celkem rychlým závěrečným kapitolám, a řekl bych, mdlejšímu odchodu ze scény. Ale tak to u válečných hrdinů prostě bývá.
Celá trilogie má rozhodně své kvality. Autor musel během psaní jistě načíst spousty a spousty o vesmíru, cestování hyperprostorem a také o technických možnostech vesmírných plavidel, z čehož velmi bohatě čerpá ve všech třech knihách.
Jsem přesvědčen, že jeho poslední kniha Nové hranice z universa Černé flotily sledující osudy kapitánky Wrightové, mi jistě neunikne.

4 18.11.2020

Pokračování Černé flotily zavádí hlouběji do životů jednotlivých postav, hlavně do nitra kapitána zbrusu nové bitevní lodi. Nepřítel sílí a lidstvo se pere mezi sebou. Stejně jako první díl je kniha skvěle zpracována, o vesmírné souboje zde není nouze a politické přestřelky jsou zde v rozumné míře podávány jako jistý "oddych" od kapitánského křesla.

3 16.11.2020

Z dlouhé chvíle v práci jsem zabrousil na stránky e-shopu nakladatelství, abych se poohlédl po něčem ke čtení na obědové pauzy. Černá flotila mne zaujala anotací, Válečnou loď jsem stáhl včera ráno a dnes sepisuji komentář pod přečtenou knihu. Byla to jízda, opravdu. Skvělé military sci-fi, kde autor nešetří technickými popisy, které jsou však podány tak, aby byli srozumitelné i obyčejnému čtenáři. Nový nepřítel, který zůstává tajemným i po dočtení a nová směsice charakterů bojujících nejen proti nepříteli, ale i mezi sebou a se svou minulostí.

4 11.11.2020

Mám takový pocit, že každá Stenova kniha přináší něco nového. Tentokrát zajetí a vězení. Přibývají nové postavy přispívající chodu příběhu, zatímco většina těch již známých graduje ve svých rozhodnutích uprostřed války. Kilgour ale ne. Kilgour kraluje svým vtipem o puntíkatejch hadech.
Budu se opakovat, ale tato, již v pořadí pátá kniha mne opět přesvědčuje o kvalitách celé této nenápadné mezihvězdné série. Oba páni nám opět servírují military science-fiction ve své ryzí podobě.

1 30.10.2020

Po spíše detektivním Dvoře tisíce sluncí přichází další epická řež Stenovi vlastní. Tento díl byl opravdu zážitek s každou novou stranou. Od výcviku v pilotní škole až po nervy drásající finále zkrátka bomba. Celá série se mi pěkně zavrtává pod kůži.

19.10.2020

Stá kniha od doby, co si přečtené tituly zaznamenávám zde na databázi. Jednotka Kudlanek je pryč, ze Stena se stává císařský strážce. To však neznamená, že by byl příběh ochuzen o staré postavy, ke kterým přibývají nové, o nic méně zajímavé figurky. Dostáváme se blíže k Císaři, kterému se v knize dostalo mnohem více pozornosti, než v předchozích dvou. Epické bitvy mi v tomto díle poněkud schází, ale science-fiction detektivka má dle mého názoru vypadat přesně takhle.
A teď hurá na čtvrtý díl.

21.09.2020

Pátou hvězdičku, kterou jsem v prvním dílu marně hledal, připisuji právě Vlčím světům. Oproti, také velmi zdařilému prvnímu dílu, je pokračování doslova nabité akci. A přesně to od takových knih chcete. Oddíl Kudlanek je skutečně skvělá parta a bavili mě od začátku až do konce.

20.08.2020

Každý, kdo se alespoň trochu motá kolem (hlavně té herní) sci-fi rozhodně zná Master Chiefa. Kultovní série HALO mne, hlavně kvůli absenci Xboxu, dlouho předlouho míjela, avšak s remasterovanými hrami na PC jsem jí propadl. I proto pro mne byl opravdu zážitek dovědět se, jak to celé vlastně vzniklo. Projekt Sparťan, setkání se Smečkou a prolínání s prvním herním dílem s podtitulem: Reach (Cíl)
Já si celou knihu užil od první do poslední stránky a ještě určitě nekončím. Minimálně další tři díly s jednotkou Sparťan si jistě velmi rád přečtu.

05.08.2020

O Kotletovi a jeho stylu psaní jsme slyšeli snad všichni. Já jeho knihám opravdu dlouho odolával a v knihkupectví je, možná až někdy úmyslně, přehlížel. Až teď, po dlouhých letech, jsem to zlomil a pořídil Lovce. Přebal vypadá cool, anotace mne zaujala, tak vzhůru do Prahy budoucnosti nabité vylepšenými policisty, padouchy, superpadouchy i politiky, hektolitry krve, slovníku nabitého hláškami a vulgárnostmi, a lehkou holkou doslova na každém rohu.
Musím dát světu za pravdu, že František Kotleta nabízí opravdu svérázný styl psaní, který rozhodně není pro každého. Pro mne ale, zdá se, ano. Bavil jsem se, zasmál se a několikrát dokonce skřivil obličej nad nechutnými scénami. Knihovnu mám momentálně natřískanou, ale časem se k Frantovi jistě vrátím, abych si přečetl další zábavnou nechuťárnu.

7 16.05.2020

Třetí kniha. Třetí artefakt. Třetí nadupaná duplikantská řežba.
Jamie Sawyer se opravdu vytáhl. Stejně, jako v předchozích dílech, Vás i tentokrát vrhne přímo doprostřed bitevního pole, a to už na prvních stránkách. Krellové, Direktorát, minulost.
Conrada Harrise a jeho legii čeká největší výzva, jaké kdy čelili. Finále Lazarovy války skvěle graduje až do velkého finále a při čtení posledních stran se až tají dech. Jak to všechno skončí?
Za mne rozhodně skvělá trilogie nabitá emzáky, obrovskými vesmírnými loděmi a bandou hláškujících duplikantních mariňáků. Barvité popisy, povedený příběh. Akční sci-fi, jak má být.

1 03.05.2020

Myslím, že kdyby Stena někdo zfilmoval, bylo by z toho skvělé béčkové sci-fi. A béčkové sci-fi já moc rád. Kompletní Sérii jsem dostal v elektronické verzi do telefonu a krátím si s ní obědové pauzy v práci. První díl uvádí do zdařile vystavěného světa, seznamuje s hlavním hrdinou a vrhá vstříc povedenému příběhu. Zhruba v druhé polovině knihy s příchodem Kudlanek přidává příběh na otáčkách a nedá vám vydechnout do poslední strany. Za mne vcelku nenápadná a zdařilá kniha.

1 22.04.2020

"Jsem Lazar. Vždycky se vrátím."
Druhý díl Lazarovy války Vás vtáhne do akce hned v první kapitole, seznámí se starými známými i novými členy Legie, a pak zničehonic přibrzdí flashbackovými kapitolami, kvůli kterým hodnotím "pouze" 4/5. Pokud odmyslím několik pasáží z Harrisova dětství, kniha má spád, nenudí, a i když se Legie a celá flotila octne na mrtvém bodě a krouží kolem záhadného artefaktu, stále se něco děje. Konec mne osobně dokázal překvapit a napnout. Jsem zvědav, co přinese finále.

3 16.04.2020

Po delší odmlce, osobním hledání a tak vůbec, jsem se znovu vrátil ke sci-fi, a to jak jako čtenář, tak pisálek. Pro návrat jsem zvolil překvapivě velmi povedenou knihu. Artefakt rozhodně nešetří akcí, velkými zbraněmi, mariňáckým popichováním i pořádně slizkými mimozemšťany. Samotný příběh je vypracovám dobře, i když toho v grandiózním finále moc neprozrazuje. O to více však, jak doufám, bude gradovat v dalším pokračování, které mám právě na stole.

2 25.03.2020

Tohle byl rozhodně zajímavý náhled do života lidí, které spojuje touha skočit. Známý věžák, nový rok, proč ne? A přesto odejdou všichni živí. Originální nápad, vcelku povedené pojetí postav (až tedy na mladou dámu, která mi přišla místy až příliš vyšinutá).
Finální část mi co do celku příliš nesedí, možná bych dal přednost něčemu nenápadnějšímu a méně vyhrocenému. Jinak ale velmi povedený příběh s kapkou humoru a plnou kapsou úvah o životě a smrti. Film si určitě pustím.
4/5.

1 09.03.2020

Tak jo, vezmeme životního ztroskotance a necháme ho zmizet. A teď nemyslím tak, že ho zavřeme do barelu a hodíme do řeky, ale opravdu zmizet. Jako mávnutím proutku se Axel Weston stane neviditelným. Jediný přeřek, přesně tak je to jednoduché. Až komicky jednoduchá zápletka vytváří začátek humorné knihy plné absurdních situací, spousty sexu, výměny identit a hlavně neviditelnosti. A jak se se svou nově nabitou schopností popral hlavní hrdina? Podle mého skvěle. Zaručená oddechovka pro fanoušky Paynovského humoru i pro všechny ostatní.

4 29.12.2019

Po přečtení komentářů pod knihou zjišťuji, že stejně jako u Spolubydlící (B. O´Leary) jsem opět jediný chlap, který přispěje svou troškou do mlýna.
V poslední době tíhnu právě k románům ze života, jež se staly rovnocenými soupeři žánru Sci-fi, na kterém jsem knižně vyrůstal. Vinu mohu přičíst buď úrazu hlavy v práci, nebo prostě jen začínám stárnout. Čtení Sedmi dní spolu jsem si opravdu užil. Kniha pracuje s nápadem, sympatickými a uvěřitelnými hlavními postavami, příběhem plným zvratů příjemných i těch velmi nepříjemných. To vše je doladěné jemným humorem, který střídá všechny ty křehce lidské pasáže. Fakt, že je kniha vsazena na Anglický venkov do období kolem vánoc, které osobně miluji, je pro mne jen třešničkou na dortu.

08.12.2019