Patrik02 komentáře u knih

Skvělý příběh, parádní postavy, dokonalí záporáci. Akční science-fiction podle mého gusta. 680 stran se možná zdá jako hodně, ale jakmile se začtete, nepřijde Vám to. Kniha skvěle vykresluje prostředí a veškeré dění kolem, o akci rozhodně není nouze, a to zejména ve druhé části knihy. Doufám, že letošní rok mi přihraje do ruky více podobných knih.

1 17.04.2021

V téhle knize dostanete přesně to, co Vám autoři slíbí ve věnování na začátku knihy. A tak by to mělo být.
Svižná akce z tak trochu jiného divokého západu, kulkami, výbuchy ani ostrými slovy se zde nešetří.
Skvělá oddechová kniha na jedno-dvě odpoledne.

1 15.04.2021

Příjemná a nenáročná steampunková road story, která ve finále zanechává spousty otazníků a žádné odpovědi. Autor opravdu ví, jak příběh zaonačit tak, aby čtenář musel sáhnout po pokračování. Nemyslím to však nijak zle. Já si nebezpečnou cestu vrtáka Ervina a jeho promiskuitní sexy zaměstnavatelky užil. Svět, který pan Hury vykresluje, je nápaditý, originální, a rozhodně není tak mrtvý, jak se na první pohled může zdát.

2 06.04.2021

Propracovaná kniha, která nešetří odborným výrazivem, kterého je tam na můj vkus až příliš. Kdy se ale prokoušete přes tohle všechno a zadíváte se na příběh poněkud jednodušeji, kniha si Vás získá. Skvěle vykreslené prostředí, vesmírné lodě, planety, mimozemšťani, prostě vše. Hvězdičku však musím ubrat za ty tuny odborných výrazů a výpočtů, které pro obyčejného čtenáře prostě nejsou. Druhý díl si ale přesto velmi rád přečtu.

1 01.04.2021

Začátkem roku jsem knihu rozečetl, pak ji vlivem nějakého divného rozpoložení odložil, a dnes jsem z dlouhé chvíle docvakl konec. Ano, číst o globální pandemii právě v této době je opravdu trochu masochismus. Ale k příběhu. Není to první kniha od Joea Hilla, kterou jsem otevřel, ale v téhle se otci podobá nejvíc. (Při čtení si nelze nevzpomenout na Svědectví, které jsem četl před několika lety) Story je svým způsobem podobná, Hillovy postavy mi sedly více, než Kingovy (pardon, mistře) Vše je dostatečně vysvětleno, přesto zde zůstává určité tajemno. Hvězdičku dolů si však neodpustím a to hlavně pro závěr knihy, kdy uprostřed akce čtenář zapomíná, v jakém stavu se postavy nachází. A to by se stávat nemělo.

5 22.03.2021

Po skutečném autorově příběhu Bravo two zero jsem sáhl i po jeho fikci. A nejsem zklamán. Slušný příběh, střet vojenských generací, nechybí akce, ani barvité popisy.

2 22.03.2021

Syrové. Bez příkras. Přesně taková je tahle kniha. Chris Ryan je hlavní postavou příběhu, který si v bohem zapomenuté krajině prošel tím nefalšovaným peklem na zemi, a to jak fyzickým, tak i psychickým.
Zdá se až neuvěřitelné, co vše lidské tělo i duch dokáže vydržet, i když následky si Chris nejspíš ponese do konce svého života.
Opomenu-li již několikrát zmiňovaný překlad, nemohu jinak, než 5/5

1 10.03.2021

Gerhard, Radegast, Germán, zkur*enej špičatej zub. Říkejte mu, jak chcete, ale jedno je jisté. V poslední knize z Kotletova světa upírů si ho užijete do sytosti. Skvěle podaná fantasy, prolínání příběhů z celého universa Bratrstva krve, a jak už tomu u Františka Kotlety bývá, spousta krve a živočišného sexu.
U předchozích knih jsem si několikrát postěžoval, že Gerhard dostává málo prostoru. Po přečtení Vlků je vše odpuštěno.

4 02.03.2021

To by jeden nevěřil, kolik pr*cání zažije na frontě. Ne, teď vážně, pokud to u této knihy vůbec jde. Od trilogie Hustého nářezu zpět v čase do nejhoršího období moderní historie, krvavé druhé světové války, ze které, ač se to může zdát neuvěřitelné, udělal Kotleta ještě krvavější řež. Vrací se někteří staří známí, opět nechybí litry rudé tekutiny, rozřezaná rozstřílená těla, oddělené končetiny a spousta šu*ání.
5/5, i když Gerhard mohl dostat více prostoru.

8 26.02.2021

Mé první literární setkání s Miroslavem Žambochem dopadlo velmi dobře. Příběh se v konvoji rozjíždí pomaleji, než jsem zvyklý, ale na druhou stranu tak k postavám lépe přilnete, odpovědi na jejich malá i velká tajemství Vás začnou více zajímat, stejně tak, jako boti, kteří Vás pozorují téměř na každém kroku.
Druhá polovina knihy přidává v otáčkách a rázem ji proměňuje v dílo, které prostě musíte dočíst do poslední strany.

4 18.02.2021

Kuffenbachovo komando se na své poslední misi postaví proti samotnému peklu. A to doslova. Postavy jsou skvělé, děj má nápad i spád a vyprofilované peklo zkrátka nemá chybu. Tisíce zbraní, hektolitry krve, asfalťáci, démoni, a poměrně rychle ubíhající příběh, který přímo svádí k tomu zaposlouchat se při čtení do kapel jako Slipknot nebo Disturbed (Což vřele doporučuji)
5/5

7 17.02.2021

BattleTech podruhé. A opět skvěle. Grayson Carlyle a jeho spolubojovníci se po bitvách na Trellwanu stávají nájemnými žoldáky, a hned jejich první kontrakt opravdu stojí za to. Nový konflikt na nové planetě pod záštitou starých nepřátel. Mne si Legie šedé smrti získala.

05.02.2021

Pryč od hororu, zpět ke sci-fi. A proč ne rovnou mezi hvězdy a obří kovové roboty? Při čtení Rokliny hromu jsem měl velmi podobné pocity, jako u příběhů se Stenem. Výborně napsané, poutavé, čtivé, s promyšleným světem a postavami. Proč jen tato kniha není mnohem známější?
Battletech a OBRy je opravdu jednoduché si oblíbit. Obří stroje prostě mají něco do sebe a drsné potyčky kov na kov zkrátka baví.
A pokud snad někdo váhá, zda se do knihy pustit, rozhodně doporučím film Pacific Rim, který s myšlenkou obrovských strojů více, než koketuje.
Zpět ke knize, za mě 5/5 a hurá na pokračování.

01.02.2021

Co o Sběrateli říct? Výslech hlavní postavy a její chování v izolaci zahrady na mne nepůsobil až tak věrohodně, jak bych si na začátku přál. Kniha však dokáže čtenáře přitáhnout něčím jiným, a sice zvráceností, která je zde takřka všudypřítomná. Co by dle mého názoru knihu dokázalo ještě více vyšvihnout by byl náhled přímo do hlavy chorobomyslného Zahrádkáře, pokusit se na stránkách vžít do jeho kůže a uvažování. Těmito kapitolami pak nahradit některé ty výslechové, kterých je v příběhu požehnaně.

9 13.01.2021

Po úspěchu s povídkovou knihou od samotného Kinga jsem neodolal pokušení podívat se na zoubek i povídkám od jeho syna. V Divném počasí jsou čtyři, každá z nich by samostatně stačila na malý kapesní paperback. Povídky jsou obsáhlejší, než jste možná zvyklí, ale přesto precizně vyvedené, všechny mají své kouzlo, a hlavně nápad. V "Momentce" přijdete na to, co znamená sousloví: Fotky kradou duše. Povídka "Nabito" se mě osobně zdá být vhodná pro celkem nedávné události se střelbou a protesty ve spojených státech, a to nejen pro rasově odlišné postavy, které zde vystupují. "V nebi" zjistíte, že stavět vzdušné zámky nemusí být taková sranda, jak se zdá, a konečně v poslední povídce "Déšť" Vás autor nechá nahlédnout do života postav v době apokalypsy, o jaké jste ještě nečetli.

8 11.01.2021

Povídkové knihy už jsem tu několikrát zkoušel a po jejich přečtení jsem dospěl k závěru, že tyto krátké příběhy zkrátka nejsou nic pro mě. Chyba lávky. Četl jsem pouze "špatné" povídky.
Když se na mě usmálo štěstí a na instagramu nakladatelství knihy Beta jsem vyhrál dvojici knih Stephena Kinga, z nichž byla právě Za soumraku jedna z nich, vzal jsem povídky ještě jednou na milost a začetl se. Prvních pár stránek obsahuje skvělé slovo autora a poté už první povídka Willa. Několik otočení listů a byl jsem lapen. Se Stephenem Kingem už jsem se párkrát setkal u jeho objemnějších knih (vyzdvihnu například Svědectví) a i po přečtení jeho povídek musím uznat, že je to opravdu mistr svého řemesla. Kniha rozhodně není jednotvárná, každá povídka je úplně jiná, než ta předchozí. Duchové, nadpřirozené jevy, výbuch atomové bomby, němý stopař, nebo třeba šílenství pohlcující psychiatrovu mysl v povídce "N" která ze sebe téměř dýchá inspiraci Lovecraftem (ačkoli autor sám o něm v poznámkách na konci knihy nemluví)
Sečteno, podtrženo, pokud hledáte kvalitní hororové povídky pro aktuálně zasněžené zimní večery, nebo jako paperback do kapsy, či kabelky, kniha Za soumraku je tou pravou pro Vás. Stephen King totiž dokáže připravit kvalitní čtenářký zážitek i z budky plné hoven (a to doslova) Přečtěte si a uvidíte.

5 08.01.2021

Přiznám se, že filmové Rohy jsem poprvé viděl už před několika lety, kdy jsem neměl nejmenší tušení, že jde o zfilmovanou knihu a syna krále hororů neznal. Po přečtení Hillovy Černé krabice jsem právě tady, v profilu autora narazil na Rohy. Znovu jsem si pustil film, na který se člověk s odstupem času člověk dívá jinak, a pak se pustil i do knihy. A jak obecně platí - Kniha je vždy lepší. Film jako takový považuji za velmi zdařilé dílo, kde zamrzí na můj vkus přetažený konec, který filmu škodí. Kniha má finále vyřešené lépe a je co do děje samozřejmě obsáhlejší. Možná by neškodilo ubrat pár stránek, kde se autor zabývá minulostí postav, ale to je jen má drobná vítka k jinak zdařilému příběhu.

7 05.01.2021

Začnu zopakováním slov uživatele "Paulmaina" pode mnou. Slušný horor se zajímavým námětem. S chováním hlavního hrdiny, jak avizovala spousta komentářů pode mnou, problém nemám. Musíte prostě brát v potaz, že Jude Coyne je rocková hvězda s neveselým dětstvím, a tato kombinace z Vás příkladného občana zkrátka neudělá. (Zkuste si přečíst nějaký rockový, či metalový životopis, uvidíte, že jsou to víceméně všichni prevíti. Přesto jejich muziku žereme) Já si naopak myslím, že se Judův profil Hillovi opravdu povedl a stvořil přesně takovou postavu, jakou zamýšlel. Děj nabývá na intenzitě rychleji, než tomu bývá u samotného krále hororů, ale i tak si Joe Hill nechává spousty prostoru, aby mohl příběh gradovat. Finále není na duchařinu nijak přetažené, čehož jsem se ze začátku trochu obával a sestřih krátkých posledních kapitol čtenáře uklidní, dovolí knihu po jejich přečtení odložit a možná se krátce zamyslet nad tím, co právě během posledních tří dnů přečetl.

5 22.12.2020

Opravdu netrvalo dlouho a sáhl jsem po další knize od Darcy. Oproti Duchovi domu Ashburnů zde vystupuje více postav, každá je skvěle vyprofilovaná, uvěřitelná a řada z nich i správně tajemná.
Autorka dávkuje zlo postupně a velmi propracovaně táhne čtenáře na další stránku, do další místnosti. Nevyhne se několika drobným "klišé" zejména v závěru, ale to mému celkovému dojmu z knihy vůbec neškodí.
Možná za to zčásti může to správně pochmurné počasí, které venku poslední dny vládne, ale tahle duchařina mě bavila.

10 16.12.2020

Císař je zpět. Jakkoli se to zdá neuvěřitelné. Kniha popisuje právě jeho návrat zpět na nejvyšší post říše, zachovává si dostatek tajemna a ukazuje, že i politika může být čtenářsky zajímavá. Stačí ji jen správně napsat.
Co se týče samotného Stena, zdá se mi jakoby dospěl. Je zadumaný a vždy úporně přemýšlí, než se do něčeho pustí. Za mne prozatím jedna z nejpovedenějších knih této série.

1 14.12.2020