Zakuti v oceli

Zakuti v oceli https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/317870/bmid_zakuti-v-oceli-biT-317870.png 4 291 67

Svět tvoří pustina, pustina zamořená chemickými, genetickými a radioaktivními jedy. Čtyři století po globální válce ji lidé chtějí zpět, potřebují víc zdrojů, surovin, víc prostoru k životu. Kromě zamoření jim v tom však brání pohrobci Staré války – postupně se rozpadající, ale stále aktivní autonomní bojové stroje a s časem degradující válečné umělé inteligence. Matyáš Sanders je technik, mechanik, jeho prací je chránit ostatní před útoky nebezpečných strojů. Ve své práci patří k nejlepším a na základě vlastních zkušeností věří, že se blíží den, kdy bude planeta opět patřit lidem. Jako mechanik jednotky profesionálních žoldnéřů poskytujících ochranu dálkovým obchodním konvojům k tomu může sám značnou měrou přispět. Ocel není ten nejodolnější materiál… Stroje by neměly zabíjet lidi…... celý text

Žánr:
Romány , Literatura česká , Sci-fi

Vydáno: , Triton
více info...

Komentáře (67)


Franc
Franc
08.03.2023 3 z 5

Kniha se četla dobře, proti tomu žádná, ale.... Ale myslím, že by jí prospěl menší rozsah.

1/2 polovina kniha je o cestě, vedoucí z bodu A do bodu B. Cíl cesty je jasný, proto se jede. Jede se a jede, jede a jede. Toď v podstatě vše. Ano, občas uslyšíte zatáhnutí závěru pistole, svistot kulek, ale pořád je to o tom jediném, jede se a jede. K úctě autorově to se slovy umí, takže naštěstí máme pocit, že se pořád něco děje, když se vlastně nic neděje.

Po celou dobu jsou svět i jeho reálie dané, aniž byste měli větší šanci dozvědět se něco o jeho historii, nebo důvodech stávajícího uspořádání.

A když hlavní účastnící dojedou do cíle, tak aniž by se ohřáli, zase vyrážejí na cesty. Tentokrát je cíl jasně daný: Zničit a nebýt zničen. Odsud je děj podstatně akčnější a nabude na temtu a svižnosti. Navíc autor začíná poodhalovat roušku tajemství obestírající události dávno minulé. Některé skutečnosti se Vám začnou spojovat, vysvětlovat, díky čemuž nakonec příběh vyzní intezivněji, než by se na první dobrou mohlo zdát.

Velmi zdařilých je posledních pár stránek knihy. Zvolené finále se zdařilo a nevím, kolik čtenářů by něco takového odhadlo. Za to potlesk autorovi.

Závěrem nemohu než uvést, že kniha se nečetla špatně, ale myslím si, že by jí prospělo někde ubrat a některé části více rozvést. Autor to s textem bezesporu umí, je v jeho silách Vás držet v napětí i v okamžiku, kdy se vlastně nic neděje.

Dudák1979
Dudák1979
08.02.2023 3 z 5

(SPOILER) Tohle melo byt aspon na tri knihy, pribeh Matyase Sanderse se mel pomalu rozvijet... Mirek Zamboch ale zjevne zacal pracovat na jinych knihach z Pustiny (Serzant, Valecnik...) a dost to zhustil. Ke konci uz jsem se misty i ztratil a nektere sekvence jsem mel puvodne za snove.
I tak ale velmi ctive.


Saxofonista
Saxofonista
04.12.2022 3 z 5

Ze stylistického hlediska je to děs běs, ale příběh má spád a neškobrtá, takže jsem byl v nemocnici po operaci spokojen, takové uvolňující čtení, u kterého se neusíná, jsem potřeboval.

petr_
petr_
23.05.2022 5 z 5

Výborná kniha, děj volně plyne a nedovolil jsem si při četbě předvídat kam. Takové příběhy mám rád. Příběh je akční, ale obsahuje mnoho i filosofických aspektů o soužití strojů a lidí. Moc se mi líbily úvahy taktice robotů a UI. Pointa celého příběhu je přímo skvělá.
Určitě se podívám po dalších knihách tohoto autora

ludek.n
ludek.n
08.10.2021 5 z 5

Stroje by neměly zabíjet lidi… a mechanik Matyáš Sanders si to díky bolestné osobní zkušenosti uvědomuje více než kdokoli jiný. Miroslav Žamboch ve své postapokalyptické vizi ze zdevastované Země vsadil na přímočarou akci. Lidé versus stroje, odhodlání a vůle člověka proti mechanické síle strojů. Žádné úkroky stranou nebo přešlapování na místě. Tank kapitána Knispela se řítí nemilosrdně vpřed pustinou a nic ho nemůže zastavit. Je to nesmlouvavá a vražedná touha po pomstě, co od jisté chvíle řídí jednání hlavních postav. Jejich štvanice je dechberoucí a jen horko těžko stíháte otáčet stránky. Žamboch krásně a přirozeně balancuje adrenalinové dávky sršícího napětí a únikové plochy zklidnění. Není při vysoce expresivních scénách zběsilý, ani se neopájí bezuzdným násilím či hektolitry krve, přesto jsou jeho akční sekvence sdostatek drsné a syrové. Přestože se jedná o fikci, věříte mu každé slovo. Zakuti v oceli mají velice solidné příběh a jsou silné i ve finálovém sprintu. Tuhle Žambochovu knihu jsem si užil do posledního písmenka.

morpheus
morpheus
06.10.2021

Jsem zvedavej, jestli Zakuti v oceli vubec doctu, protoze od Zambocha jsem zatim docetl jedinou knihu : Drsny spasitel, ale to jsem musel byt u cteni uplne sjetej ...

Bishamonten
Bishamonten
16.04.2021 4 z 5

Žambochove knihy sa vyznačujú pedantnou prípravou. Či sa jedná o fantasy alebo sci-fi, Žamboch vždy vie, o čom píše.
V Zakuti v oceli je badateľná inšpirácia známymi postapo klasikami ale aj vlastnou tvorbou. Často sa opakuje názor, že prvá cca polovica knihy je pomalá a stereotypná. Osobne si myslím, že v tomto prípade ide o účelové riešenie, ktoré pomáha preniknúť do atmosféry zničenej a vyprahnutej Zeme a lepšie spoznať posádku kovového monštra. Dej sa zameriava viac na postavy než na samotný príbeh a autor sa s tým popasoval skvelo. Ak už začnete čítať, nebudete chcieť knihu odložiť. Minimálne kvôli tomu, že tu nie sú žiadne kapitoly, ale ide v podstate o jeden súvislý text. :)

lachtan77
lachtan77
11.04.2021 4 z 5

Po dlouhé době jsem narazil na Žambocha. Četl jsem tu i o podobnosti s Kotletou, ale neporovnával bych je. Tohle je pořád o level níže. Protože je však postapo knížek s humorem pomálu jsem fanda i Žambocha :-)

Patrik02
Patrik02
18.02.2021 5 z 5

Mé první literární setkání s Miroslavem Žambochem dopadlo velmi dobře. Příběh se v konvoji rozjíždí pomaleji, než jsem zvyklý, ale na druhou stranu tak k postavám lépe přilnete, odpovědi na jejich malá i velká tajemství Vás začnou více zajímat, stejně tak, jako boti, kteří Vás pozorují téměř na každém kroku.
Druhá polovina knihy přidává v otáčkách a rázem ji proměňuje v dílo, které prostě musíte dočíst do poslední strany.

tristessa
tristessa
26.12.2020 5 z 5

Tak tohle byla jízda... Asi už jsem měl absťák, ale mně se to líbilo a klidně bych si přečetl dalších pár dílů...

JohnnyKa
JohnnyKa
31.10.2020 5 z 5

Tak tohle bylo super ;). Jedna z nejlepších knih od pana Žambocha. Doporučuji.

specialista5
specialista5
30.09.2020 5 z 5

Paráda, celkem mi to připomnělo Poločas rozpadu od Kotlety. Což je naprosto úžasné postapo a tomuhle dávám stejné hodnocení.
Někteří zde psali, že to ze začátku dost rozvážné, pomalé, celé to mohlo být kratší. V porovnání s povídkami či dalšími knihami autora (třeba s Baklym) to je možná trochu rozvážnější, ale mně to naprosto vyhovovalo. Pokud mě příběh baví mám rád dlouhé knihy a tuto jsem přečetl za jeden večer a kousek následujícího propršeného dne. Když si čtenář prochází "rutinou" hlavního hrdiny, dost se s ním zžije a zajímá ho kde se co "už" stane.
Doporučuju, obzvláště tomu kdo má rád postapokalyptické světy.

P.S. nechápu kde pořád brali tolik kafe a mohli po něm spát

Sváťa3
Sváťa3
17.09.2020 3 z 5

Knihy pana Žambocha se mi moc líbí a příběhům o Koniášovi a Baklym jsem dal 5 hvězd. Jednou sem četl nlázor, že autor píše hezky ale stereotypně a uvědomil jsem si, že je to pravda. Na druhé straně se mi líbí popis osob a hlavních hrdinů, do kterých se dokážu uplně vžít.
K této knize: prvních 250 stran se stále opakovalo " Vstal jsem rádo a probudila mě vůně dobré kávy :)". "Navečer jsme zastavili a zabezpečili tábor." Druhá půlka byla již ok. Dokázal bych si celý příběh představit jako o hodně kračí povídku. Postavy v příběhu mě bavily, jako vždy. Souhlasím naprosto s ARWEN 777. Ve srovnání s ostatními knížkami autora dávám 3 hvězdy. Kdyby to nebylo, dle mého názoru, zbytečně natahované, dám klidně 5 hvězd.

mareksevc
mareksevc
25.08.2020 4 z 5

začiatok trochu pomalší ale časom som sa do knihy dostal a od polovice už bolo čítanie velmi plynulé ,, inak mená postáv Knispel a Wittmann su zrejme inšpirované menami nemeckých tankových es z 2. svetovej vojny

Sirael440
Sirael440
24.08.2020 5 z 5

Jsem nadšená, četlo se to jedním dechem. Domácnost stála, děti se radši naučily vařit...paráda. Doporučuji.

Arwen777
Arwen777
03.04.2020 3 z 5

Knihy pana Žambocha mám ráda, obzvlášť Koniáše a Baklyho. Tak jsem se těšila i na tuto.
Krásný svět postapo, plný nečekaných, většinou vražedných překvapení. Umělá inteligence a bojující roboti, neohrožený hlavní hrdina, spousta zbraní, prostě vše na svém místě. Přesto se mi kniha nečetla moc dobře, první půlka byla zdlouhavá, dlouhá cesta se stále se opakujícími činnostmi a přehršel technických pojmů a specifikací (což zase může vyhovovat mužské části populace). Až ve druhé polovině se děj více rozeběhl a závěr byl skvělý.
Takže myšlenka a pointa dobrá, jen bych zkrátila a urychlila cestu...

vlkodlaq
vlkodlaq
06.03.2020 5 z 5

Velmi dobré, nebál bych se použít slovo "vynikající". Trochu Terminátora, trochu Kulhánka, superstroj, hodně postapo, zamořená Pustina, roboti, UI, prostě paráda. Přes poměrně detailní technické popisy velmi čtivé, velmi spádné, řekl bych jedna z nejlepších Žambochových knih. Některé momenty byly silně předvídatelné, hlavní WOW momenty jsem tušil od poloviny knihy, ale nijak zvlášť mi to nevadilo, spíš jsem byl spokojen s potvrzením své předtuchy. Pokud máte rádi akční postapo, tady rozhodně nebudete zklamáni.
Pane Žambochu, děkuji a smekám, prosil bych pokračování, závěr k tomu přímo vybízí :)

moni3409
moni3409
04.12.2019 5 z 5

Momentálně moje nejoblíbenější kniha vůbec (společně s knihou Ve službách klanu). Propracovaný svět, příběh nutící přemýšlet dopředu a zvažovat varianty, nakonec je všechno jinak, vracíte stránky, nevěříte, uvěříte, zklamání, ale obdiv k autorovi. Vymyslel svět se svými zákonitostmi, všeobecně známými pohledy na něj, charaktery postav a jejich motivace. Já osobně tuto knihu velmi doporučuji.

duben
duben
16.09.2019 4 z 5

Zajímavě a poutavě napsaná vize apokalyptické budoucnosti. Překvapivě nečekané a dobré finální za končení. Moc příjemně se to četlo.

leos0925
leos0925
06.09.2019 3 z 5

Bezkonkurenční konec...