Pomsta zatracenců

Stenův Prison break má stále své kouzlo. Kromě toho je třeba válku z předchozího dílu nějak uzavřít, nicméně nespokojenost roste na obou zúčastněných stranách.
Na první pohled je to stále ta sympatická béčková řežba, kde Sten díky svému výcviku a důvtipu vítězí s drsným humorem na rtech a krásnou ženou v náruči. Ještě sympatičtější ale je, že nenabízí jen to, ale i nádherně kritický vhled do nenápadné (ale neméně důležité) linky všech těch intrik a machinací na pozadí toho všeho.

Oddechová věc. Ledabyle přeložená.

Mám takový pocit, že každá Stenova kniha přináší něco nového. Tentokrát zajetí a vězení. Přibývají nové postavy přispívající chodu příběhu, zatímco většina těch již známých graduje ve svých rozhodnutích uprostřed války. Kilgour ale ne. Kilgour kraluje svým vtipem o puntíkatejch hadech.
Budu se opakovat, ale tato, již v pořadí pátá kniha mne opět přesvědčuje o kvalitách celé této nenápadné mezihvězdné série. Oba páni nám opět servírují military science-fiction ve své ryzí podobě.

Steník teda naposledy skončil ako vojnový zajatec, takže prvá polovica knihy je klasická záležitosť o pobyte vo väzení s krutým fašistickým režimom a plánovaním úteku. Druhá polovica sa potom preklopí do širšie pojatého politikárčenia, kde sledujeme plánovanie večného cisára aj priblblých Tahnov ( ktorý po agresívnom úvode vojny už iba statočne smerujú k porážke ), plus medailóniky rôznych jednorázových postáv čo nejako prispejú k vývoju udalostí a do toho tu a tam vstúpi Samotný Sten so svojou obvyklou podvratnou činnosťou ( a Kilgour s vtipmi o bodkovaných hadoch ). A treba povedať že nič z toho ma nenudilo, ten cynický pohľad autorov na hrdinstvo a vojenskú "česť" stále funguje. Po epicky idiotskom vyvrcholení Tahnskej superstar madam Atago už smerujeme do finále so šokantnou príchuťou, takže uvidíme čo s tým urobí ďalší diel.

Ďalšie pokračovanie Stenových dobrodružstiev sa nesie v duchu Veľkého úteku, tak ako aj naznačuje anotácia. Keby zostalo iba pri tom, dočkali by sme sa pravdepodobne ďaleko konzistentnejšej knihy, než nám nakoniec autori ponúkli. K žánru väzenskej drámy nám totiž pribalili aj ďalšiu výbušnú dávku military (opäť s množstvom historických odkazov a súvislostí) a celé to preložili politickými intrigami (ako v tahnskom, tak aj v imperiálnom prostredí). Oproti predošlej ma táto kniha miestami mierne nudila (najmä v „politických“ pasážach), na druhej strane to však celé pohodlne vyvážil excelentný vtip o puntíkatých hadoch, tak ako aj príbeh o Kilgourovom pradedovi, ktorý si… no, radšej to tu nebudem opakovať, treba si to prečítať.