Patrik02 komentáře u knih

Po Cestě domů se mi tedy tajil dech. A to pomalu na každé druhé stránce. Jedná se o thriller, kde opravdu nic není tak, jak se zdá, a strašné věci jsou v hloubi problému ještě mnohem horší. Překvapivé rozuzlení příběhu, které mi vyrazilo dech a rezonuje ve mě ještě teď, několik dní po dočtení. Cesta domů je mou druhou autorovou knihou a pro velký úspěch už mám na stole rozečtenou třetí.

7 11.07.2023

S Robertem Bryndzou jsem se už před časem setkal Kanibala z Nine Elms, aniž bych o něm cokoli věděl, a byla to příjemná zkušenost. Tentokrát jsem zabloudil k jeho staršímu dílu s Erikou Fosterovou v hlavní roli. A opět za dobře. Utopená dívka z prominentní rodiny nalezena v ledové vodě odemyká dveře k případu, který sahá opravdu vysoko. Autor se se svým prvním detektivním thrillerem (alespoň dle informací, co jsem dohledal) popral opravdu dobře, vdechl život sympatické postavě vyšetřovatelky Fosterové, skvěle vypracoval celý případ a vhodil čtenáře do víru událostí uprostřed zimního Londýna.

15 04.07.2023

Jedna kina, dva příběhy. Jeden z nich je skutečný, ten druhý fikcí. Ale opravdu je to tak prosté? Lhářka je skvěle zamotaným thrtillerem, který je počtem stran právě tak dlouhý, jak má být. Kniha si udržuje tempo, nenudí a jak už to u správného thrilleru má být, postupující nejistota a velké otazníky se kupí jeden na druhý až do samotného finále.

1 03.07.2023

Přelouskáno za dvě odpoledne. Přesně takhle by Vás měla kniha vtáhnout do děje. Zamotaný případ z chodeb a pokojů psychiatrické léčebny, kde je podezřelý naprosto každý. Prostředí léčebny i jednotlivé postavy, ať už jde o pacienty, nebo jejich ošetřující, byli popsány skvěle, osobní život hlavní hrdinky se i po předchozích dvou dílech stále vyvíjí a nabírá nový směr.

7 26.06.2023

Děj druhé knihy je vlastně takovým shrnutím prvního herního dílu obohacen o příběhy vedlejších postav a také náhled mezi Smečku, ve hře známé jako Covenanty. Herní příběh znám prakticky nazpaměť a proto jsem celou knihou prakticky prolétl. Pro fandy HALO herní série doporučuji zejména pro ony vedlejší příběhy, protože pasáže s Náčelníkem (Master chief) jsou jako přes kopírák s hrou.

1 24.06.2023

Už to bude nějaká chvíle, co se mě příběh pohltil natolik, jako v případě Grimnoirských kronik. O Larrym Correiovi jsem se poprvé dočetl jako o americkém Františku Kotletovi. Musím říct, že autor toho článku se zčásti trefil. Oba autoři umí napsat skvělou akční fantastiku, ani jeden z nich nejde pro ostré slovo daleko a oba vytvářejí světy, které prostě žeru. Přesto mám pocit, že Correiovy příběhy (alespoň tedy Grimnoirské kroniky, další tituly už netrpělivě čekají na přečtení) jsou, jak to říct...dospělejší... Omlouvám se, Františku ;) ... Ostrou akční řežbu prokládá, v rozumné míře, city postav, nechává nahlížet do jejich minulosti, zažívat morální dilemata. I přes všechny ty magické schopnosti odhaluje na stranách svých knih to, co lidi dělá lidmi.
A teď už k Okovům války. Finální díl trilogie je skvělým završením příběhu. Udrží napětí po celou knihu a dokonale graduje až do epického finále. Lepší konec a rozloučení se svými postavami autor nemohl vymyslet.

5 06.06.2023

Svižná akční jízda plná rozstřílených a rozsekaných těl, nechybí spousta zbraní a vozidel, se kterými si autor obzvláště vyhrál. A bez trefných hlášek by to nebylo to pavé ořechové. "Když jsem tě opuštěl, byl jsem učedník. Nyní jsem mistr." Skvělá jízda v Kotletově stylu.

7 19.05.2023

Po křivém obvinění z atentátu mají členové Grimnoiru na útěku plné ruce práce, aby očistili své jméno a zároveň se postavili novém nepříteli. Pokračování je stejně svižné, jako úvodní kniha, děj se nezastavuje, příběh nás seznamuje s novými postavami a prohlubuje osudy těch známých. Těším se na finále.

3 14.03.2023

Kniha č. 200 na mém seznamu databáze, a musím bohužel projevit drobet zklamání. Po našlapaném prvním dílu, kde se Wade v kůži svého avatara Parzivala proháněl v X-wingu, vlastnil skrýš na asteroidu a řídil DeLorean v honbě za velikonočním vejcem, se pokračování odvíjí v popkulturních světech, které osobně nemám dvakrát v povědomí, takže jsem spoustu postav a lokací minul bez většího povšimnutí. Nicméně, jako pokračování velkého příběhu v univerzu OASIS, má kniha nápad, postavy stále zůstávají těmi zapřísáhlými nerdy, jakými byli v RP1 a padouši jsou neméně vynalézavý. Pokračování jako takové si zachovává svou čtivost a děj plyne stránku za stránkou. Pro mě osobně škoda světů, které mi nic neříkají. Budu si muset trochu doplnit popkulturní vzdělání.

3 25.02.2023

Tak tohle byla jízda. Tohle jsem potřeboval. Larry Correia napsal poutavou knihu sršící magií a kulkami. Drsná magie, zasazená do skvěle zpracované alternativní minulosti, je originální, poutavá, akční a čtivá. 5/5

7 06.02.2023

První část ságy je zejména o popisech, toulání v minulosti a v myšlenkách. Akce tu sice nechybí, přesto je tento díl spíše o rozestavění figurek pro velkou hru, která co nevidět začne. 5/5 za skvělé dialogy, stále se rozšiřující příběh a postavy, které Vám během čtení přilnou k srdci.

15 24.01.2023

Druhá kniha povídek s bělovlasým Zaklínačem Geraltem je opravdu ještě povedenější, než ta první. Pan Sapkowski zde šel ještě více "do hloubky" a nastiňuje budoucnost vzájemně propletených osudů ústředních postav. Jsem lapen v tomto světě a bez přestávky otevírám další díl.

15 16.01.2023

V Zaklínačském herním světě jsem strávil desítky hodin, na seriál se díval jako malý (řeč je o tom původním z roku 2002. Moderní Netflixovský mne jaksi minul) a proto jsem o knihy dlouho předlouho nejevil většího zájmu. Jako obvykle to byla chyba lávky. Povídky s bělovlasým lovcem nestvůr v hlavní roli jsou poutavě napsané, objevují se známé, ale i několik, pro mě nových, postav. Fantasy jako takové v loňském roce téměř zmizelo z mé knihovny, a díky Geraltovi se k tomuto žánru v letošním roce mile rád vracím.

19 11.01.2023

Řekl bych klasický King. Pomalejší začátek, plíživé cosi, co Vás při čtení lechtá na zátylku od prvních stran, se postupně dere na povrch a graduje až do hrůzného finále. King v knize nechává nahlédnout za oponu života rockového kytaristy a jeho bujarého života, líčí osudy muže, který ztratil víru a pro odpovědi na své otázky neváhá jít přes mrtvoly. Grimoáry a zmínka o H.P. Lovecraftovi byla velice příjemným zpestřením.

7 03.01.2023

Legendární "Bigfoot" podle Maxe Brookse? Proč ne. Forma deníku Kate Hollandové je skvěle čtivá, postupné seznamování s postavami a prostředím v prvních kapitolách je dlouhé tak akorát. Atmosféra houstne, nebezpečí je dávkováno postupně a vrcholí brutálně. Střet moderní vyspělé civilizace s primitivními bytostmi se Brooksovi vyvedl na jedničku.

3 19.12.2022

Během psaní této knihy byl S. King (jak sám tvrdí) údajně tak opilý a sjetý, že si proces psaní téměř nevybavuje. A pokud je to pravda, pak jsou Právě Tommyknockeři důkazem toho, že mistr dokáže napsat zdařilé dílo téměř v jakémkoli stavu. Příběh, jako ve většině jeho knih, začíná tak nevinně, jak jen může - jednoduchým klopýtnutím. Tak málo stačí k rozjezdu událostí, které změní osud městečka Heaven a všech jeho obyvatel. Zejména také jedné spisovatelky a přítele alkoholika. K dokonalosti mi osobně chybí menší počet vedlejších postav, kterých je více, než požehnaně a člověk se v nich při nepozornosti ztrácí.

7 01.12.2022

Tahle kniha byla cool dávno předtím, než přišli třpitivci ze Stmívání. A bude cool ještě dlouho po nich. Kultovní upírská klasika a spisovatel v hlavní roli. Pomalý rozjezd a seznámení s malebným městečkem, kde se zlo plíží pod rouškou noci a postupně zalézá do myslí i těl nevinných obyvatel.

17 09.11.2022

Ale jo, vcelku to šlo. Pokud se čtenář prokouše poměrně chaotickým a zároveň nicneříkajícím úvodem knihy, dočká se. Zhruba od poloviny knihy se to hýbe a také vraždí. Především vraždí.

3 26.09.2022

Této sbírce bezpochyby kraluje stejnojmená povídka Barva z kosmu, kterou považuji za jednu z autorových nejlepších. Zbytek bohužel nemálo zaostává.

5 23.09.2022

Jak je psáno v anotaci. Krvavý a zároveň nádherný příběh o vdově po slavném spisovateli, jehož život byl doslova magičtější a zároveň tragičtější, než na stránkách jeho knih. První třetina knihy je pomalejší, jak to u mistra bývá zvykem. Nechává nás nahlédnout do života a myslí všech zúčastněných do takové hloubky, že si je zkrátka zamilujete. (zejména jejich slovní hříčky) Ten malý, téměř nepatrný temný otazníček, který visí ve vzduchu, o sobě dává vědět až později.
Tahle kniha není jízda na horské dráze, ale spíš jako procházka Bájodolím za jasného dne. Avšak jak slunce stránku za stránkou postupně zachází a obloha černá, příběh graduje. A to jak v současné rovině, tak i v náhledech do minulosti. A než se nadějete, jste lapeni a nepřestanete, dokud nedojdete po stezce až k poslední dardě. Konec...

7 22.09.2022