Meč osudu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hlavním hrdinou tvorby A. Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/328737/big_mec-osudu-crQ-328737.jpg 4.63897
Série:

Zaklínač 2.


Žánr:
Literatura světová, Povídky, Fantasy

Vydáno: , Leonardo
Originální název:

Miecz przeznaczenia, 1992


více info...
Nahrávám...

Komentáře (389)

Kniha Meč osudu

evismaior
předevčírem

85% - Spíše než o druhý díl románové série (čtenář tak nějak u sérií čeká, že půjde o romány) se jedná o sbírku delších povídek o zaklínači Geraltovi z Rivie, mutantovi - jakési předělávce člověka - který je žádán pro své schopnosti vypořádat se s rozličnými nestvůrami a nenáviděn pro svou odlišnost. Ač by neměl mít city, nebo se to o zaklínačích aspoň tvrdí, a on sám také navenek působí dost nepřístupně, je ve skutečnosti mnohem laskvější a ušlechtilejší než většina obyčejných lidí obývajících Sapkowského smyšlený svět. A zamilovaný do čarodějky Yennefer, která podobně jako on nemůže mít děti, a tak ač dlouhověká, je jednoho dne určena k zániku. Trubadúr a přítel Marigold, který vpisuje do svých balad hrdinské i méně hrdinské počiny, je nezbytnou součástí Geraltova života, stejně jako dívenka Ciri, která je předurčená stát se jeho učednicí. Příběhy na sebe zdánlivě nenavazují a mnohdy je patrné, že je od sebe dělí i několik let, a přesto jsou vzájemně provázané. A postavy působí tak jakoby současně, to je zábavné v těch středověkých kulisách. Hodně se mi odjakživa líbilo, jak autor pracuje se začleněním tradičních pohádek a legend do svých příběhů, i kdyby to bylo jen drobnou poznámkou - zde např. Malá mořská víla, Sněhová královna nebo legenda o svatém grálu a rytíři Galahadovi, který ho hledá. Ostatně i celý ten koncept "dáš mi za odměnu to, co najdeš doma a nevíš, že to tam bude" je z pohádek dobře známý.

Tigergirl
16. listopadu

Tak já se teda přiznávám... Moje cesta světem zaklínače začala první řadou seriálu... Poté jsem se pustila do třetího dílů herní série a až teprve poté se dostala ke čtení.
Knihy jsou skvělé. Samotné příběhy Geralta a Ciri se mi líbí asi o něco více než samotné povídky.
Vzala jsem to z opačného konce, ale to vůbec nevadí, protože jak se říká "to nejlepší na konec". :-)


lukaskmn1
07. listopadu

Geniální.

puczmeloun
06. listopadu

S touto knihou to bylo jako na horské dráze. Z výšin skvělých vtipných řízných povídek čtenář často padá k protahovaným upovídaným a nezábavným kouskům, aby se o pár stránek dál zase vrátil na vrchol. Příběhy, ke kterým se rád jednou vrátím - Hranice možností či Věčný oheň - obklopují povídky plné monologů, osudu a filozofování, u kterých jsem se sám ztrácel v myšlenkách. Výsledný dojem ale rozhodně zvedá hraní si s jazykem knihy. A to jak autorovo s opakováním názvů jednotlivých povídek, jistou středověkostí vět i výrazů a častým hláškováním, tak překladatelovo, který vše krásně převedl do českého jazyka, i vypravěče audioverze knihy, který postavám dodává nové rozměry.

ElizPetrova
22. října

Druhá povídková kniha byla za mě o chloupek lepší než první. Konečně jsem si trochu zvykla na vypravěčský styl autora a na svět, ve kterém se příběhy odehrávají. Nicméně po dočtení epilogu nevím, zda jsem neudělala chybu, že jsem ho přečetla a nevyzradila si tak konec celé série, to by mě teda hodně zklamalo.

Lokina
09. října

Druhý díl mě sice bavil o něco méně než první, ale rozhodně mě to neodradilo, abych pokračovala v dalších dílech. Přijde mi, že povídky v tomto díle jsou složitější. V některých pasážích bylo až moc filozofování a málo akce na to, abych udržela pozornost. I přesto mě to bavilo, je to sice těžší čtení a na úvod hlavního příběhu si musíte počkat na dvě poslední kapitoly. Mně to nevadilo a přišlo mi to zajímavé zpracování. Jen epilog jsem nečetla, ten si nechám po dokončení série.
Marigold je zábavná postava, která umí z nepříjemných situací, vždycky nějak vybruslit a ještě si z toho udělat srandu.

Linda007
06. října

Povídky v druhém díle se mi líbily mnohem více než v prvním díle.

motokatty
06. října

Není to tak chaotické jako první díl, ale obávám se, že mne nenavnadil dostatečně na to, abych si přečetla další díly... Celé to totiž tak nějak zabila i poslední kapitola (epilog?) kde autor prozradil jak to celé dopadne...

1 ...