Něco více
Povídka od:
Andrzej Sapkowski
Z knihy:
Zaklínač: Meč osudu, Meč osudu
Chronologicky poslední povídka o Geraltovi. Těžce zraněného zaklínače přivezl na svůj statek sedlák, jemuž Geralt předtím zachránil život; za to mu slíbil dát to, co najde doma, aniž by to čekal. Na cestě se Geralt v mrákotách setkává s osudovými postavami jeho života. Opět se dozvídáme o Zákonu překvapení a o moci Osudu.
Coś więcej
Rok vydání originálu: 1992
Komentáře (7)
Přidat komentář
Drsný prequel k nadcházející sáze. Právě zde poprvé zaútočí Nilfgaard a právě zde čtenář poprvé poznává realitu válečného běsnění, kterého si dosytosti užije později v sáze. Příběh je popsán jako série "flashbacků", které Geraltovi přicházejí na mysl v době, kdy leží v horečkách na voze kupce, jehož zachránil před lidožravými bestiemi, ale sám byl přitom vážně zraněn. V této povídce se také konečně dozvídáme, kdo byli Geraltovi rodiče, a proč byla v předchozím svazku zařazena (na první pohled "nezaklínačovská") povídka "Cesta, z níž není návratu".
Tahle povídka mě utvrdila v přesvědčení, že svět zaklínače není pro mě. Naštěstí mě čeká už jen poslední povídka a je konec. Konec. A pak si půjdu číst Tolkiena.
Geralt na cestě potká kupce Yurga, jehož kočár zapadl do strouchnivělého mostu a všichni jeho druzi ho opustili. Báli se, co by tam na ně mohlo číhat. Jejich strach byl oprávněný, zaklínač se rozhodl kupci pomoci. Po setmění na ně zaútočí stvoření, která vypadají jako kostry. Geralt je zraněn a odpadne, ve snech vidí všechny důležité osoby a vzpomínky svého života. Yurga mu za záchranu slíbil to, co najde doma, ale o čem nevěděl. Vrtkavé jsou cesty osudu.
Opět neuvěřitelně silná povídka. Jedno setkání za druhým nám vyjevují solidní příběh jako základ pro románovou ságu. Pan Sapkowski moc dobře ví, jak napsat věc tak, aby se lidem řinuly slzy do očí, to se mu musí uznat.
Osud, i smrt dohánějí Geralta z Rivie a on oběma pohlédne do očí. A kdo jiný, než Geralt by to měl přestát, že?