Noisette73
komentáře u knih
Sirotek č. 8
Kim van Alkemade
Sklouzlo to po mě jako po hromosvodu, nic co bych doporučila dál, už teď si totiž ani pořádně nepamatuji o čem to bylo.
Opravdově, šíleně, řecky
Mandy Baggot
Na léto ideální čtení. Jani byl úžasný, Ellen sympatická, Lacey, ta mi lezla na nervy, být to má sestra dostala by asi pár dobře mířených pohlavků, aby se probrala. No, co dodat hodně štěstí Ellen a Jani !
Kroniky prachu
Lin Rina
Toto bylo boží! Taková pohádka z knihovny a to prostě pro knihomola jako jsem já je to pravé ořechové, s touto knihou jsem začínala své knižní léto a musím konstatovat, že to bylo super. Animant byla moc sympatická, mimochodem to jméno je úžasné, kdyby mi to matrika nezatrhla, tak když budeme mít někdy druhou dceru tak by to bylo krásné jméno,přesto vím, že mi to neprojde. :D A do pana knihovnika jsem se zamilovala též. Mám slabost pro romantiky, které začínají tak, že ona nesnáší jeho a on ji, je vtipné pozorovat ten přerod nenávisti v lásku a je k popukání sledovat ty vnitřní boje hrdinů, kdy si musí přiznat, že oni ty protějšky nejsou tak příšerné,Ale hrdost jim nedovolí dát najevo city. Které stejně nakonec řeknou poslední slovo. Sice už asi nejsem cílová skupina, ale mě to fakt bavilo. A obálka je prostě nádherná.
Macecha
Claire Seeber
No, zvrácená pohádka pro dospělé, tupá hlavní hrdinka, otravný hlavní hrdina, který mě oslovení kotě na každé stránce neskutečně štval a Kayu bych s chutí nakopla, nic moc.
Bouře
Anne Jacobs
Tolik mě to nebavilo,minulý díl byl lepší, příští určitě ale zkusím.
Její malé Veličenstvo: život anglické královny Viktorie
Carolly Erickson
Významná leč komplikovaná osobnost.
Děti Marie Terezie
Hanne Egghardt
Miluju děti a chci velkou rodinu, šestnáct je, ale hodně i na mě. :D
No, prostě matka pluku, ale chladná jako led.
Čokoládovna
Maria Nikolai
(SPOILER) Dobré, ale té čokolády mohlo být více. Scény s dvojčaty a jejich rošťárnami mě nebavily a příběh byl takový nějak příliš rozpolcený, matce Judith jsem fandila, že se chce postavit na vlastní nohy i když již bez dětí a jistě s těžkým srdcem, přesto šla.
Judith sama mě zase až tolik za srdce nevzala a vlastně nevím proč. Bavily mě rozpravy mezi služebnictvem a trošku, asi i trošku víc mi to připomnělo Panský dům. Teď se s podobnými ságami německých autorek roztrhl pytel a nevím jestli to není na škodu, neboť Panský dům je prostě jen jeden. Možná budu v sérii pokračovat, kvůli čokoládovně, jinak bych to vzdala.
Recept na dokonalou manželku
Karma Brown
Ale no tak jo, byť to nebylo to nejlepší co jsem četla tak se to dalo, je ale mnoho podobných knih a já tady bohužel nenašla nic nového a dost jsem se nudila.
Válka nemá ženskou tvář
Světlana Alexandrovna Alexijevič
Velice naturalistické čtení, takže asi varování pro ty jež jsou citliví na krev, smrt a špínu. Tato autorka nikdy nezklame, alespoň mě ne.
Je tu vidět ruská nebo taky sovětská duše, vlastenectví, naivita a bezstarostnost mladí. Všechny ty dívenky se tam hnaly ve jménu romantických představ a odkazu jejich hrdinství, chtěly dostat nepřítele na kolena. Jo, některým se to povedlo, ale za jak šílenou cenu... Přečtěte a uvidíte. Mě tedy dostala a totálně rozbrečela vždy scéna s nějakým zvířátkem, např. Koněm...
Deník Marie K.
Ivana Andrews
(SPOILER) Čtivé a chytlavé, já ji přečetla za jeden večer, přesto mi hrdinové moc neseděli až tedy na Viléma a toho německého mladíka, který byť nepřítel byl ještě sám skoro dítě a možná ani netušil za co bojuje nebo za to bojovat ani nechtěl.
Konec už byl průhledný a to mě mrzelo, čekala jsem tak nějak více, ale tedy Marie ty jsi měla opravdu štěstí, potkat za život dva muže co tě tak moc milovali, to se hned tak někomu nepovede.
Mezi dvěma světy
Suleika Jaouad
(SPOILER) Suleika je bezesporu moc statečné děvče, dnes již žena, to ano. Velice mě zajímali i detaily její léčby a celé medicínské hledisko její nemoci, které zde je rozebrané. Bavilo mě číst o to jak to naše hrdinka vše zvládá psychicky, tedy psychické pochody děvčete, které je talentované, studuje, cestuje, prostě žije naplno, celý život má před sebou a nejednou pic přichází nemoc která ji může i zabít a když ne zabít, tak jí život minimálně úplně překopat a znehodnotit, alespoň na čas, nikdo neví jak dlouhý. Přesto se nevzdala. Příběh je vlastně plný nezdolného boje o život, ať už jakýkoliv, což mi přijde úžasné, potkávám totiž ve svém okolí dost lidí, co jsou na tom mnohem lépe a neustále žehrají na osud, nemají chuť do života, nesnaží se vůbec o nic a jsou starší než tady tato slečna, tedy by měli mít více zkušeností a života si vážit, přesto jim chybí ta síla... Suleika jí měla plno a bylo mi s ní fajn, smekám klobouk a doufám, že kdyby náhodou, Najdu také tuto sílu žít.
Jediné co mi trošku nesedělo byli partneři Suleiky a její milostný život, ale chápu mladá žena, prostě to k životu patří.
Určitě stojí za přečtení, abychom si uvědomili, že prevence je důležitá, neb z obyčejné Anémie, kterou mimochodem od dětství trpím též se může vyklubat toto... Užívat tedy každé vteřiny svého života, dokud to jde.
Zlomení andělé
Gemma Liviero
Krasná, silná kniha. V tomto období mi sedla a zároveň mě děsila. O to víc se těším na svou novou životní etapu a jsem vděčná,že můžu.
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Klasika, kterou jsem si ráda přečetla, ale vracet se k ní nebudu, neboť jsou pro mě klasiky lepší, co se staly mými srdcovkami, ale za přečtení jistě kniha stojí.
Dcery čarodějného vrchu
Mary Sharratt
(SPOILER) Na knihu jsem se těšila hodně a možná to byla ta chyba. Štvalo mě to neustálé oni mi nic nedali, dali málo a taky to bylo prostě přitažené, babka zamilovaná do svého našeptávače díky němuž léčila a zaříkávala, přitom spíš trpěla Schizofrenií a dcera též. Bylo to nereálné, nevysvětlené, nedotažené. O procesech samotných jen pár zmínek, nějaký reálný základ tam byl, ale bylo ho zoufale malinko, alespoň pro mě.
Čokoláda
Joanne Harris
A hezké to bylo. Hlavní hrdina tedy zrovna nebyl můj typ, přesto se mi to líbilo. Bylo jasné jak to dopadne, ale cesta to nebyla úplně jednoduchá a to se mi zamlouvalo. A taky tam bylo plno prima čokolády, kterou já moc ráda. Láska, čokoláda, Francie, kapka zmatků, nerozhodnosti, nedůtklivý spoluobčané co se ale nakonec na čokoládu naučí jako vosy na bonbon, taky nějaké to drama a spousta rodinných tajemství o kterých se nemluví, ale čokoláda vám jazyk rozváže raz dva. Jasné je to oddechovka, ale krásná a inteligentní. Stejnojmenný film se mi taky moc líbil i když knížka je kapku lepší.
Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe
Fannie Flagg (p)
(SPOILER) Zpočátku se mi to moc líbilo, je ti takový situační/filosofický román a je to napsané jako by tam člověk opravdu žil též. Postupně se ovšem v knize začnete točit v kruhu, alespoň v mém případě tomu tak bylo. A začala jsem se nudit, protože nepřicházelo nic nového. Na druhou stranu knížka je graficky úplně nádherná a já si nejvíce oblíbila Evelyn a tu starou paní, nejraději jsem měla pasáže z domova Růžových teras a ty vzpomínky té stařenky, neboť mi to připomnělo nejen vlastní praxe co jsem měla ještě na střední škole, právě v domově pro seniory, ale taky mi to připomnělo jak rychle život utíká, jak je křehký a každou minutu může přijít nějaký zvrat, který vám ten život úplně překope. Budu si více užívat a vážit všech těch chvil s blízkými a hledat potěšení i v drobnostech, protože každičký jednotlivý den kdy žijete a stojíte na svých nohách, je vlastně malou oslavou života. A abychom si užili ještě víc, zkusím uvařit i nějaký ten recept co se nachází na konci knížky. Sice si myslím, že přímo smažená zelená rajčata to nebudou, neboť rajčata má drahá polovička nesnáší, ale ten kokosový koláč by asi šel.
Štěstí hřeje jako slunce
Pauline Mai
(SPOILER) Jo, bylo to fajn, po dlouhé době knížka z Itálie, co se dala číst. Ze všech tří knih autorky, tato byla za mě sice nejslabší, ale pořád fajn a čtivá.
Carli byla taková váhavá střelkyně a dost mě tím rozčilovala, chvíli se pro něco rozhodla, pak zase, že to chce jinak a už to bylo na hlavu, chápu knížka se tím natahovala, ale přišlo mi to vynucené a kdyby kniha byla o polovičku kratší, byla by i lepší.
Romantická linka mi tu pod vousy moc nešla, to tajemství no dobře, dobře. Autorku mám, ale ráda a těším se na její další počiny.
Vzdělaná
Tara Westover
(SPOILER) Bylo to zajímavé, přesto kostrbatě napsané a takové dost těžko stravitelné. Nevím zda úplně vše autorce věřím. Co mi hodně vadilo bylo číst o tom jak všechny těžké nemoci nebo úrazy řešili/neřešili doma a přitom o nich věděla babička co s tím nesouhlasila. Neříkám, že je jednoduché vzepřít se psychopatovi, ale já bych si nedala pokoj dokud bych mu děti nesebrala a nebyly ve škole a zaopatřené. Myslím, že kdyby to kdokoliv nahlásil bylo by dokazování, že něco není v pořádku docela jednoduché, děti neměly rodné listy, nebyly vedeny na matrice, nebyly zapsány do žádné školy... sice netuším jak se k tomu staví ve státě kde Tara vyrostla a zda tam je toto vše povinné, ale hádám, že minimálně o existenci toho či onoho dítěte úřady vědět chtějí.
Nevím působilo to na mě depresivně, tatínek s maminkou mě zvedali že židle a když se ta rodina začala hroutit a děti hledaly jiný způsob života, vlastně se mi ulevilo. Tara je samozřejmě statečná, že do toho všeho šla... jen možná kdyby ten příběh byl trošku jinak napsaný, jakoby učesaný nezlobila bych se a určitě by se mi četl lépe.