Válka nemá ženskou tvář přehled
Válka nemá ženskou tvář je knižní prvotinou pozdější laureátky Nobelovy ceny. Světlana Alexijevičová, tehdy třicetiletá, při jejím psaní poprvé použila žánr, který ji později proslavil a o němž někteří kritici hovoří jako o „románu hlasů“, poprvé zde sestavila text z autentických úryvků rozhovorů, jež vedla se svými hrdinkami. Autorka po čtyři roky jezdila s magnetofonem po Sovětském svazu a hovořila se stovkami žen, které bojovaly ve Velké vlastenecké válce. Všechny se přihlásily do Rudé armády dobrovolně a většina z nich ve velmi mladém věku šestnácti, sedmnácti let. Mozaika jejich vzpomínek ukazuje nehrdinskou stranu války, vypráví o špíně, zimě, hladu, sexuálním násilí, o utrpení a všudypřítomném stínu smrti. Je nepatetická, hluboce lidská a vydává působivé protiválečné svědectví. Válka nemá ženskou tvář byla v Sovětském svazu vydaná poprvé časopisecky v roce 1984, o rok později následovalo knižní vydání a v roce 1986 vyšel rovněž její český překlad. Tato vydání však byla poznamenána řadou cenzorských zásahů. A tak se Alexijevičová ke své první knize po osmnácti letech znovu vrátila a zcela ji přepracovala: zrekonstruovala části, jež padly za oběť cenzuře, doplnila materiály, které si v době prvního vydání ještě sama nedovolila zařadit, přibyl rovněž zápis jejího rozhovoru s cenzorem a úryvky z vlastního deníku z doby, kdy kniha vznikala. V roce 2002 pak vyšla kniha v nové, definitivní podobě. Během patnácti let byla vydána ve 44 zemích a stala se autorčiným vůbec nejúspěšnějším dílem.... celý text
Originální název: У войны - не женское лицо (U vojny ně ženskoje lico), 1984
více info...
Co říkají o knize uživatelé?
Kniha "Válka nemá ženskou tvář" od Světlany Alexijevičové přináší silné a emotivní výpovědi žen, které se účastnily druhé světové války. Autorka zachycuje jejich příběhy s důrazem na osobní prožitky a bolest. Čtenáři oceňují, jak se Alexijevičová vyhýbá patosu a nechává ženy vyprávět o svých zkušenostech bez cenzury. Příběhy jsou plné odvahy, ale i tragédie, a ukazují, jak válka ovlivnila jejich životy a identity. Mnohé ženy se po válce potýkaly s odmítnutím a stigmatizací, což dodává příběhům další hloubku a smutek. Kniha je považována za důležitý dokument o ženské perspektivě na válku a její následky. Více v komentářích.
Komu by se kniha Válka nemá ženskou tvář mohla líbit?
- Čtenáři hledající autentické válečné příběhy
- Milovníci literatury s hlubokým emocionálním nábojem
- Osoby zajímající se o ženskou perspektivu v historii
- Fanoušci děl oceněných Nobelovou cenou
- Čtenáři, kteří chtějí pochopit psychologii války
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Válka nemá ženskou tvář. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 70 komentářůSouvisející novinky - Válka nemá ženskou tvář (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Dříví jsem v životě asi viděla míň než mrtvol… A jak strašný býval boj zblízka, boj muže proti muži… S napřaženým bodákem. Člověk z toho kolikrát až začínal koktat a trvalo několik dní, než se mu vrátila normální řeč. Copak tohle může pochopit někdo, kdo tam nebyl? Jak se to vlastně má vyprávět? Jak se u toho tvářit? Tak mi sama řekni: jak se mám tvářit, když ti vykládám takové věci? Jiní to dokážou, ale já ne. Já pláču. A přitom je toho zapotřebí, aby to tu zůstalo. Musíme to sdělit. Někde ve světě se musí uchovat náš křik. Náš kvil...“
Ocenění knihy (1)
2011 -
Angelus, Literacka Nagroda Europy Środkowej
Kniha Válka nemá ženskou tvář v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 13x |
| v Přečtených | 373x |
| ve Čtenářské výzvě | 67x |
| v Doporučených | 54x |
| v Mé knihovně | 207x |
| v Chystám se číst | 318x |
| v Chci si koupit | 83x |
| v dalších seznamech | 8x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
25 %Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) vzpomínky Sovětský svaz běloruská literatura partyzáni ženy v 2. světové válce Rudá armáda cenzura ženy v armádě ženy a válkaSvětlana Alexijevič také napsal(a)
| 2017 |  Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti |
| 2015 | Doba z druhé ruky: Konec rudého člověka |
| 2016 | Zinkoví chlapci |
| 1986 | Válka nemá ženskou tvář |
| 2018 | Poslední svědci: Sólo pro dětský hlas |
*"... som sem přišla zabiť vojnu."*
Působivé, vypovídající, silné, osobní, nadčasové a, bohužel, také poněkud repetitivní, protože ať již vzpomíná ostřelovačka, pilotka, dělostřelkyně, spojařka, zdravotní sestra, zarytá komunistka, dcera kulaků, obyčejná holka od vedle, paní které hnusní čechoslováčtí legionáři věznili otce či naivní rozmazlovaná dcérečka politruka, tak "meziřádkové vyznění" je vlastně stejné. Což samozřejmě je samo o sobě o mnohém vypovídající, ale může se to přeci jen při čtení na jeden zátah přejíst.
Autorka se s tím snaží bojovat a tak střídá delší vzpomínky s krátkými, ty z fronty s těmi ze zázemí, prokládá to svými pocity a pohledy, ale... Ale ani tak se jí to nedaří zcela eliminovat. Je to typ knihy, u které není problém prokládat jí každých sto stran jinou knihou. Ne kvůli tomu jak těžké čtivo je (což je, ne že ne), ale že je chtě nechtě "na jedno brdo". Na druhou stranu vám ta případná odložení budou líto a budete na to stejně myslet kudy budete chodit. Což ostatně o kvalitách vypovídá zdaleka nejlépe.