nicolettkaa komentáře u knih
Přečíst se to dá, ale že by mi z povídek utkvělo něco v paměti se zrovna říct nedá. Všechny na jedno brdo a moc nezbedné teda nebyly. Vracím do knihobudky, ze které jsem si ji půjčila.
Jedna hvězda za snahu. Vieweghovi knihy jsem měla ráda (ale to jsem byla o dost mladší). Tohle je opravdu brak. Bez děje, bez humoru, dialogy mimo realitu. Již nikdy víc. Film jsem neviděla a ani to nemám v plánu.
Po dlouhé době jsem dala šanci českému autorovi a ono to vůbec nebylo špatné. Kniha mě bavila, vraha jsem neuhodla, nechala jsem zmást a autorovy jsem sedla na lep. Závěr mi přišel trochu kostrbatý. Ráda si od pana Šmehlíka ještě něco přečtu.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Pasáž v Thajsku mi přišla zajímavější než část po přesunu do Británie. Tam mi přišlo, že se Sandra hodně opakuje a nic nového už mi čtení nepřinášelo.
Dodala bych, že za blbost člověk většinou zaplatí a že to nejjednodušší řešení nemusí být to nejlepší.
Sandra je toho důkazem.
Válka je peklo. Z lidí, přátel, kamarádu a někdy u rodiny dělá nepřátelé, kteří jsou schopni všeho i přes "mrtvoly". Obdivuji, že si Polina, po všem co zažila, udržela zdravý rozum. Škoda, že se v denících nedočteme, jak se z Ruska/Čečenska vlastně dostala pryč.
Trochu se mi zdálo, jakoby chtěl někdo napodobit R. Fulghuma. Některé pasáže byly vtipné, některé nudné a některé až moc dlouhé. Za mě takový slabší průměr. Znovu už bych nečetla.
Úkázkový příklad toho, co dokáže lidská hloupost a pomluvy. Určitě stojí za přečtení, přestože mě některé pasáže nudily.
Kdybych byla o nějakou dekádu mladší, líbila by se mi víc. Bohužel mi je tolik, kolik mi je, a proto mohu říct jen "nic moc".
Nemohu říct, že bych se všemi myšlenkami v knize souhlasila, ale určitě stojí za přečtení a zamyšlení se minimálně nad tím, jak používáme digitální technologie my dospělí a zda by to nešlo omezit (ano, šlo), aby jsme jejich používání mohli u dětí lépe ukočírovat.
Komentář jsem zapomněla napsat po dočtení knihy a teď po měsící už nevím, o čem to vlastně bylo.
Mám takový pocit, že to samé jsem si ale říkala už během čtení knihy.
Od Kinga toho moc načteného nemám, takže nemohu srovnávat. Horory také moc nečtu, protože jsem velký strašpytel. U této knihy jsem se tedy nebála, ale napnutá jsem byla až do konce, to je pravda. Za mě pecka a určitě doporučuji.
Oproti tomu film mě moc nebavil, i když Jack Nicholson podal famózní výkon, toho blázna jsem mu fakt věřila. Přítel, který knihu nečetl, ale film vůbec nepochopil.
Souhlasím s předešlými dvěma komentáři. Kniha mě nenadchla a byla o ničem. Ještěže byla docela krátká, jinak bych ji asi nedočetla. Hodnotila bych pouze povzdechem "meh".
Robina Hooda mám jako knižní a filmovou postavu hodně ráda, ale tahle verze mě tak strašně nudila. Děj se neustále opakuje dokola, až moc svateb na jednu knihu, ale chápu, že je to psáno v období romantismu, tak se to dá prominout.
Přesto si příště ale raději pustím film s Kevim Costnerem.
Knihu jsem četla už podruhé a teda zřejmě už naposledy. Pro naši kulturu je to naprosto nepochopitelné. Pro tu muslimskou denní chléb. Hlavně ať tě manžel neopustí, to že tě psychicky i fyzicky týrá je vedlejší. (No i když tohle se možná děje i tady.) A ještě navíc ta jeho matka, no to byl dáreček.
Přijde mi jakoby autorka opisovala od někoho jiného. Téma, které se opakuje a bylo dost čitelné. Od Shari to byla první kniha, kterou jsem četla a podle všeho bude i poslední. Číst se to dá, ale nic extra to není.
Nejsem prostě povídkový typ. A tyto mi to zase potvrdily. Přišly mi takové nijaké. Sešitek poputuje zpátky do knihobudky.
Původně jsem chtěla dát o hvězdu míň, ale výslech Teleboriana mě naprosto rozsekal a za to si pátou hvězdu zaslouží. Nezbývá než litovat, že toho autor nestihl napsat víc.
Skvělé pokračování. Jen tedy začátek mi přišel zbytečně zdlouhavý, ale zbytek rozhodně stál za to. Doporučuji, stejně jako první díl.
Cestopisy mám ráda a o Iránu jsem toho moc nečetla, takže to beru jako pozitiva. Ale styl psaní mi vůbec neseděl a vůbec mě to nebavilo. Snad kniha udělá radost někomu dalšímu.
Z knihy mám stejný dojem jako z filmu. A to takový, že je to opravdu příliš dlouhé. Jsem ráda, že jsem Zásnuby přečetla, z první světové války toho moc načteného nemám, ale není to nic, co bych doporučila a po čem bych v budoucnu sáhla znovu.