Příliš dlouhé zásnuby
kniha od: Jean - Baptiste Rossi
KoupitKoupit eknihu
Román je příběhem tělesně postižené dívky, která ztratila v 1. světové válce za dramatických okolností snoubence a snaží se zjistit pravdu o jeho smrti. Sugestivní příběh je retrospektivou událostí z předposledního roku 1. světové války, kdy bylo pro výstrahu odsouzeno pět francouzských vojáků za sebepoškozování k trestu smrti. Těchto pět mužů bylo podle nařízení zanecháno beze zbraně na území nikoho mezi nepřátelskými zákopy a ponecháno osudu. Rodinám bylo pak oznámeno, že muži padli v boji. Devatenáctiletá ochrnutá dívka, jejíž o něco málo starší snoubenec byl jedním z těchto mužů, se sice smířila s jeho smrtí, chce však za každou cenu vypátrat pravdu, zvláště když vyslechne příběh jednoho z účastníků tehdejších bojů. Tvrdošíjná dívka cestuje v následujících letech celou Francií, skládá dohramady útržky jednotlivých svědectví a nakonec je její úsilí zjistit, co se skutečně odehrálo, v lednu 1917 korunováno úspěchem....celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15644/big_prilis-dlouhe-zasnuby-ouH-15644.jpg 3.946Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno: 2005, Ikar (ČR)
Originální název:
Un long dimanche de fiançailles, 1991
více info...
Komentáře (17)
Kniha Příliš dlouhé zásnuby


Chvílemi jsem se v tom přehršli jmen trošku ztrácel, Japrisot navíc skáče z jednoho místa na druhé, z jednoho roku do jiného, takže si knížka žádá vaši absolutní pozornost. Ta však za to stojí, protože napsat příběh z Velké války takhle poeticky, ale přitom nesentimentálně, to už chce talent. Příliš dlouhé zásnuby jsou však kromě válečného a romantického žánru i klasickou detektivkou, tím, jak hlavní hrdinka, Mathilda, pátrá po své životní lásce Manechovi. Ještě o dvě třídy lepší než jinak výtečný film, ale to se dalo čekat.


Byla to třetí kniha od S. Japrisota, kterou jsem četla. Past na Popelku a Vražedné léto se mi líbily mnohem víc. Námět knížky byl neotřelý, zajímavý. Mathilda pátrá po osudu svého snoubence, o kterém je přesvědčena, že žije, přestože dostala úřední zprávu, že padl v zákopech. Vychází z nesrovnalostí v pěti dopisech na rozloučenou od odsouzených k smrti za pokus o sebezmrzačení. Děj je ovšem překomplikovaný. Kdybych neviděla dříve film, asi bych se v knize těžko orientovala.


Líbil se mi styl. Občas jsem se trochu ztrácel v množství postav, ale díky tomu, že jsem kdysi viděl film, to moc nevadilo. Čtenáře to pořád vede mezi hrůzami války a sílou lásky. Obě roviny jsou podle mne popsané dobře a zároveň dávají veliký prostor čtenářově představivosti. Sdělení knihy je podle mne předané jasně a dobře. Příběhu trochu škodí na uvěřitelnosti, že by si tolik lidí pamatovalo tolik malých detailů po tolika letech.


M M M
Má lásko. Najdu tě. Kéž andělské perutě
tě před kulkami ochrání.
Až nad zákopy vzejde den, kéž znovu uzříš svítání...
-
Je 11. listopad a všechny zvony vyzvánějí...
a statisíce žen a matek sní trýznivý sen o naději...
-
Už je to sedm let a je tu jiný svět...
Jen moje srdce zůstalo nezměněno,
když v nocích šeptám tvoje jméno...
Mathilda Miluje Manecha
-
Kniha je to složitá, hodně barvitá, přeplněná postavami a jejich příběhy. Jednoznačně si ji přečtu znovu a to co nejdřív, aby se mi všechny souvislosti opravdu spojily. Stejnojmenný film, kde září moje oblíbená Amelie, krásná Audrey Tautou, ačkoliv je oproti knize maličko pozměněný, je stejně spletitý a stejně dokonalý. Film jsem viděla dřív, vlastně jsem netušila, že vznikl na základě této knihy, a to mi pomohlo přiřadit mnohým postavám tváře... I když... Stejně se mi trochu pletli. V uniformách, špinaví a neoholení, vypadali jinak, než když film ukazoval úryvky z jejich předválečných civilních životů...
Film, stejně jako kniha, dokonale ukazuje hrůzu zákopové války, utrpení mužů - kdyby v těch strašných zákopech jen museli nějakou dobu setrvávat, bylo by to příšerné, ale že tam tak hroznými způsoby umírali... pro to nelze nalézt slova.
Ano, je to kniha o válce, které se, než přišla ta druhá, říkalo jen Světová. Vyčetla jsem, že zabila, sežrala, zmasakrovala, utrápila, ponížila, zmrzačila, ukrátila život, dala zmizet 60 milionům obětí.
Ale bolest a žal pozůstalých se do žádné statistiky nezapočítává! Nikdy, po žádné válce.
Něco málo ke knize: je to tak trochu detektivka. Mathilda sbírá informace všemi způsoby, dokáže zapojit své přátele a příbuzné, protože oni musí být jejíma nohama - je totiž invalidní. Dokáže se spojit s úplně neznámými lidmi, píše jim, navštěvuje je... a tvoří příběh posledního dne pětice mužů, vysazených ze zákopu Bingo Crépuscule do země nikoho, a tím odsouzených na smrt. Mezi nimi je totiž její snoubenec, Manech. A Mathilda ví, že kdyby byl opravdu mrtvý, cítila by to. Odkrývá postupně stopy, mapuje příběh toho dne a ještě mnoha dnů jiných... Pátrá...
Moje srdcovka, jakož i stejnojmenný film.


V knížce jsem se ztrácela, pro mě trochu nepřehledné. Dalo se to, ale znám spoustu lepších knih....


S trochou nadsázky by se dalo napsat "příliš dlouhá nuda".
Ale na druhou stranu kniha svoje kouzlo má a chápu, že řada čtenářů je nadmíru spokojena. Ale já jsem se nějak s autorovým stylem nepotkal, i když je pravda, že u filmu jsem trpěl víc.
Štítky
první světová válka (1914–1918) zfilmováno
Autor a jeho další knihy
1995 | ![]() |
1968 | ![]() |
2005 | ![]() |
2000 | ![]() |
1994 | ![]() |
Kniha Příliš dlouhé zásnuby je v
Právě čtených | 2x |
Přečtených | 58x |
Čtenářské výzvě | 7x |
Doporučených | 4x |
Knihotéce | 52x |
Chystám se číst | 21x |
Chci si koupit | 4x |
dalších seznamech | 1x |