monika011 komentáře u knih

Já mám s touto sérií (celkově tedy asi i s paní Clare) jen jeden malý problém. Na začátku mám potíže se do knihy začíst. Bylo to tak u prvního dílu, i u druhého. Ovšem když potom vydržím tu první stovku stránek, začíná to být teprve jízda.
Bavilo mě to. Mělo to chyby, občas to působilo příliš naivně, ale tak to nejspíš má působit, když je to fantasy pro mládež.
Dovolila bych si menší srovnání seriálu a knihy. Oceňuji, že se knihy liší od seriálu, který vznikl podle knih. Jako v tomto případě. Je tam více scén, jinak dějově poskládaných, taky docela důležité scény navíc. Přijde mi, že seriál pouze nastínil příběh, ale ten pravý nefalšovaný neostrouhaný příběh schovávají knihy. A za to jsem ráda.

31.12.2019

Bílá nemoc patří mezi díla, která by si každý člověk měl někdy ve svém životě přečíst. Ukazuje na lidskou zkaženost, na chování lidí pod vlivem strachu, na lidskou hamižnost a touhu po válce.
Tohle je nadčasové dílo. Sám pan Čapek byl nadčasový a bravurní spisovatel.

6 26.12.2019

Vánoce. Láska. Změna. O tomhle přesně tahle knížka je. O změnách, které v nás vyvolají Vánoce. O lásce, která přichází s touto změnou, s Vánocemi.
Milé čtení. Ležím v posteli nebo u vánočního stromečku, v hrnku mám čaj nebo kakao a vůně mandarinek a pomerančů se line domem. Ano, přesně tak každý rok budu číst Vánoční koledu.

"Budu slavit Vánoce ve svém srdci a snažit se je tam udržet celý rok.“

9 26.12.2019

Gump- pes, který naučil lidi žít je dojemný a silný příběh o pejskovi, který to měl velice těžké (až si říkám, jestli by tohle všechno jeden malý pejsek snesl- samozřejmě vím, že příběh je smyšlený, ale trošku logiky bych prosila). Spolu s příběhem Gumpa se nám v příběhu odráží příběhy i dalších opravdových pejsků, kteří to v životě neměli jednoduché a byli inspirací pro autora.
Pokud bych to měla shrnout po stránce myšlenky a nápadu, tak ano, příběh je pěkný a jsem ráda, že i český autor se pustil do této problematiky - týrání psů, útulky a opuštění psi. A padlo tam hodně moudrých myšlenek, nad kterými se člověk, i kdyby nechtěl, musí zamyslet.
Po stránce složení vět a znění, už to bylo trošku horší. Občas to bylo krkolomné a takové suché. Ovšem tohle vše se ztratí, když se soustředíte na Gumpa a jeho srdcervoucí příběh.
Nemohu taky zapomenout zmínit ty překrásné malby. Tolik živé, opravdové. Moc povedené.
Nakonec bych řekla, že je to dílo, které potěší a na jeden večer vám udělá milou společnost.

A běžte prosím pomazlit vaše pejsky a buďte rádi, že se zrovna váš mazel dostal k vám, protože ne všichni pejsci měli takové štěstí.

5 23.12.2019

Nevím jestli tohle byla nejlepší kniha od této autorky, protože jsem její ostatní knihy nečetla, ale hodlám to zjistit. Tato byla čtivá, poutavá a do poslední chvíle napínavá, s jedním velkým zvratem na konci (který jsem tušila, ale i tak mě překvapil a dodal příběhu pomyslnou třešničku na dortu).
Autorka umí bravurně popisovat prostředí a pocity. Cítila jsem tu mrazivou zimu, strach (že na mě ten jejich vrah vyskočí odněkud ze tmy) a na konci velkou úlevu, že tento víkend už skončil. Nechci přímo říkat, že mě konečně odhalení vraha zklamalo, ale čekala jsem trochu něco víc.
Velmi milá detektivka akorát pro zimní počasí, pod deku s teplým čajem.

5 17.11.2019

Mám smíšené pocity.
Nádherná obálka. Vyhovovaly mi krátké kapitoly. V knize se objevilo neskutečně mnoho zajímavých myšlenek, které se mi ještě dlouho budou přehrávat v hlavě. Ale také jsem měla problém s větami, občas mi přišly krkolomné, to ale asi bude tím, že je to překlad a ne všichni si s překladem dokáží vyhrát.
Někteří lidé tu píší, že měli problém s Aristotelem. Já si zase nedokáži představit, že by byl Ari jiný. Přiznejme si to. Každý z nás byl jednou Arim- zmatený, naštvaný, toužící po tom, už konečně najít to svoje místo v tomto světě. Odhalit každou záhadu toho vesmíru. V tomto vesmíru tento vesmír.
Tato kniha je o hledání sám sebe. O hledání pravdy. A o poznání. O všem, čím si procházíte o prázdninách. O všem, co se děje, když jste mladí a stojíte na začátku tohoto bláznivého života.

"Slova se změní, pokud začnou žít ve vašem nitru."

Bylo mi potěším s vámi odhalovat záhady vesmíru, Ari a Dante.

08.09.2019

Knihu Pět kroků od sebe jsem přečetla jedním dechem. Tím dechem, který bych tolik přála všem, kteří svádí boj s cystickou fibrózou. S onemocněním, které se vyskytuje u jednoho z 2.500 – 4.000 narozených dětí a i přes zlepšující se léčebné možnosti je cystická fibróza zatím stále nevyléčitelné smrtelné onemocnění. Průměrná délka života je kolem čtyřiceti let, u 98% můžu způsobuje neplodnost. Někteří lidé ani neví, že touto nemocí trpí, protože se o ní rozhodně nemluví dostatečně.

"Neber to tak vážně, Stello. Je to jen život. Skončí dřív, než se nadějeme."

Sladká a nevinná Stella. Drsný a lhostejný Will. Dva lidé, kteří nemůžou být více rozdílní, se setkají a změní své životy nadobro. Silný a dojemný příběh.
Jsem neskutečně moc ráda, že prostřednictvím milostného příběhu dvou mladých lidí jsem se dozvěděla více o této nemoci. Protože si myslím, že čím víc lidí o ní bude vědět, tím větší je šance, že jednou přijdeme na lék proti této zákeřné nemoci a konečně se dostane pomoci všem, kterým cystická fibróza jenom bere. A všem v ten čas bude věnován pořádný nádech.

3 03.09.2019

První young adult kniha, která mi tak nějak neseděla. Když opomeneme, jak jsou kluci mladí a přitom spolu mluví na takové úrovni, že neustále propadají panickým záchvatům a omdlévají, a že chodí na takovou školu, kde průměrný žák může přeskočit ročník, je to velmi milé a pěkné dílo.

"Kit se šťastně usmál a položil si hlavu na jeho rameno. Připadal si jako doma. Ne na nějakém konkrétním místě, spíš přesně tam, kde by měl být."

Jsem moc ráda, že se autor zabíral problémy, kterými mladí lidé (pro které je kniha určena) mohou procházet, a tak se v knížce můžou najít. Šikana, nedostačující láska rodičů, nadprůměrná inteligence, pomluvy, dospívání a v neposlední řadě homosexualita. Tohle jsou rozhodně témata, o kterých by se mělo více mluvit. A já jsem ráda, že Theo o nich
dokonce napsal i knihu. Taky se mi líbilo české prostředí a šlo poznat, že původní text je v češtině, autor si hrál se slovy a větami, přesně jak nám to náš překrásný jazyk dovoluje.

6 28.08.2019

K téhle knize jsem se dostala díky Peťkovi- duze Simčenýho života. Sledovala jsem jeho příběh na instagramu, doopravdy jsem mu moc fandila, a když odešel tam nahoru, bylo mi to neskutečně moc líto. Proto jsem si knihu koupila, abych ještě jednou mohla být s Peťem, cítit jeho přítomnost a tu obrovskou energii, kterou kolem sebe vysílal (i když jsem ho znala jen ze sociálních sítí).
Bohužel mi vůbec neseděl styl psaní Símy, i ta forma deníku mi byla proti srsti.
Ale líbila se mi obálka, nápad (škoda jen, že Peťa se toho nemohl účastnit trochu více než pouze dodatečně jeho
zápisky z jeho cesty) a jednu hvězdičku dávám pro Peťka- tam nahoru.

28.08.2019

Jak já mám ráda knížky Jojo Moyesové. Neexistuje žádná jiná autorka, u jejichž knih by si odpočinula více. Neříkám, že se jedná o nějaké převratné dílo s hlubokou myšlenkou, ale ten pocit, který ve vás vyvolá mi stačí. Stačí na tolik, abych řekla, že se mi ta knížka velmi líbila, že jsem se bavila- smála i brečela, rozšířila svoje znalosti, byla dojatá.
Ideální kniha k odpočinku, když prostě chcete vypnout a nemyslet na nic.
Velmi zdařilé dílo.

4 25.08.2019

Další rok v Bradavicích, další dobrodružství černovlasého chlapce, další dětská láska v mé knihovně. Já se snad nikdy nepřestanu udivovat nad talentem paní Rowlingové. Příběh opět plně pohltil a nepustil dokud nebyl konec. Obávám se říct, že ani potom neopustil, příběh stále vstřebávám a jen žasnu.
Tento díl je trochu jiný, hlavním problémem není Voldemort, ale uprchlý vězeň Sirius Black, který má ovšem být stoupencem Pána zla. Pamatuji si, že při filmovém zpracování byl můj oblíbenec, ale v knize se jim stal někdo jiný- profesor Lupin. Tolik starostlivý, milý, vnímavý člověk, prostě nejlepší učitel obrany proti černé magii.
Postupem čtení potkáváme mnoho nového- Prasinky, mozkomory, čarování patronů, bubáka, obraceč času, hipogryfy, hodiny jasnovidectví, Křivonožku, trochu minulosti ... a mnoho dalšího. Tak ať už se ti zalíbí to, či to, ať už se najdeš tam, či tam- přeji příjemné čtení. Protože tohle je přesně ono.

7 24.08.2019

Pro slabší povahy možný SPOILER!!!
Eleanor a Park je jedno romantické dílo o první lásce. O té upřímné, co se vryje pod kůži a nehodlá se pustit.
Knihu bych téměř označila za dokonalou. Téměř. Kvůli konci. Teda úplný konec byl dobrý, Eleanor přece jenom Parka vyhledala, jen to chvíli trvalo, protože musela najít ztracené sebevědomí, sebelásku. Musela najít samu sebe. A až potom našla Parka.
Co mně se nelíbilo, bylo mi doslova proti srsti, je to, jak Eleanor musela odjet , protože její nevlastní otec ji chtěl zabít (?) a její matka ohledně toho nic nedělala. Chápu, že měla strach, nechala toho tyrana útočit na sebe, ale nechápu jak mohla dopustit, aby to snášeli i její děti. Zkrátka ten útěk a následné bydlení jinde mi přišlo nesmyslné, za uši přiškrcené. Ale to možná bylo i tím, že kniha se odehrává v roce 1986, všechno bylo tenkrát přece jenom trochu jiné.
A ne, nemyslím si, že je kniha Young adult. Doopravdy ne. Nechápu jak některé události by mohla pochopit dvanáctiletá holčina.
Kniha se mi líbila a možná je to i tím, že jsem se v ní párkrát našla a nebo tím, že takového Parka bych občas taky potřebovala a nebo tím, že to nebylo nic těžkého na čtení a byla to letní oddychovka.

1 09.08.2019

Neuvěřitelný potenciál nápadu, ale cítím, že je promrhaný. Sama hlavní hrdinka až na posledních stránkách uvedla, že konečně vnímá, cítí muka z nedávných událostí. Mně totiž přišlo, že se to všechno odehrávalo za oponou. Jako bych příběh vnímala přes stěnu akvária, jak uvedla Mia. City, které má kniha ve čtenáři pravděpodobně vyvolat, ve mně nic nevyvolala. Přišlo mi to celé nedotažené do konce.
Naopak co musím podotknout, že si mi velice líbilo- scéna, kdy Mia a Adam na sebe vzájemně "hráli". Scéna působila velice intimně. Vyvolala ve mě pocity důvěry, souznění a lásku. Nekonečnou lásku.
Dobré dílo.

4 25.07.2019

Ano, ano. Přesně tohle je mistrovské dílo. Agatha si zahrává s vaší myslí jako kočka s myší a jde ji to až moc dobře. Vždy jsem si tipla vraha a za chvíli skutečnosti ukazovaly úplně na někoho jiného. Zamotané. Propracované. Ale i přesto naprosto logické. Geniální.
Nevím jestli se mi více líbil čas, kdy se to vše odehrává nebo luxusní vlak, ve kterém uvízne skupina lidí, která si nemůže být více odlišná, ale přece jenom má něco společného, či sám Hercule Pierot, který nakonec tento téměř dokonalý zločin vyřešil.
Když jsem si říkala, že detektivky nejsou pro mě, tak jsem se pletla. Nemůžu se dočkat až se více seznámím s tvorbou
paní Agathy. Bravo.

8 16.07.2019

Na tuhle knihu zkrátka potřebujete mít náladu. Neříkám, že je špatná. To vůbec ne. Ale! Má pomalý rozjezd. Prvních asi sto stran je nezáživných, zmatených, zdlouhavých. Autorka trochu nešťastně popsala celou situaci, nejdříve to bylo spíš k nepochopení. Špatně proveden byl i konec. Teda konec sám o sobě byl na příběhu nejlepší, skvělé dovršení té akce, ale ten úplný konec- poslední stránka? To ani nebyl otevřený konec, to bylo prostě useknutí příběhu. Jako by chybělo dalších pár stran. Takhle to ukončit uprostřed děje- to se prostě nedělá.
Naopak to pozitivní- v knize najdete snad všechno. Lásku (mezi přáteli, milenci, rodinou) , piráty, magii, politiku, zradu, strach, humor, víru, napětí, akci. A hlavně nový svět, který se ani trochu nepodobá žádnému, který tu byl předtím.
Je to neobyčejná kniha s tak trochu promarněným potenciálem. Ale s velice neobyčejným světem.

1 16.07.2019

O tom, že se ta kniha dobře čte, nejsou žádné pochyby. Stejně jako první díl. Přitom nějakým způsobem mi přišlo, že v příběhu jsou úplně jiní lidé než v prvním díle. Jiná Lara Jean, jiný Peter Kavinsky. A tihle se mi rozhodně nezamlouvali. Ale milá, malá Kitty zůstala stejná, stejně tak starostlivá Margot a praštěná Chris. Těm děkuji, stejně tak nové postavě- Johnovi, který oživil a pravděpodobně zachránil celý příběh. Zamotal hlavu nejen Laře Jean, ale i mně. A upřímně na setkání Lary Jean a Johna jsem se těšila více než na Petera a Laru Jean. Vztah s Peterem mi přišel takový nijaký, nudný. Možná i trochu chladný, Peter se k ní moc neměl. Naopak vztah s Johnem byl nový, čerstvý.
Ale nakonec P.S. Stále tě miluju je roztomilé dílo. Takové nevinné, příjemné, čtivé a odpočinkové. Akorát na letní dovolenou.

3 16.07.2019

Mně se Hodina smrti dnes večer neozvala, ale měla jsem možnost přečíst si příběh pár lidí, kterým se ozvala. A byl to neskutečně silný příběh.
Ano, skutečně- oba na konci zemřou. A i když jsem to celou dobu při čtení věděla, jejich konec mě zasáhl. Co bych já dělala poslední den svého života? Proč svět musí být tak krutý a musí v něm umírat děti a mladí lidé? Kde asi je můj Rufus nebo Mateo? Poznám ho někdy? A až ho potkám, nebude už taky příliš pozdě?
Až příliš se mi líbil nápad autora. Vytvořit svět, kde když umíráte, zavolají vám, takže vy víte, že je to posledních 24 hodin. Také se mi líbilo, že v knize vůbec nebyli předsudky. Hlavní hrdinové jsou jiné barvy pleti, vznikne mezi nimi určité pouto, jeden hlavní hrdina je u pěstounů a druhý vyrostl pouze v péči otce a má za nejlepší kamarádku svobodnou mladou matku. Autor svým způsobem říká, že je v pořádku se odlišovat.
Trochu jsem měla problém se stylem psaní Adama. Hodně popisoval zážitky, minulost a vzpomínky, občas vyplňoval příběh nepodstatnými informacemi.
A i přesto- Oba na konci zemřou je velmi zdařilé dílo.

2 11.02.2019

Nekonečno - stav, ve kterém není známo, kde jedno tělo končí a druhé začíná.

Když jsem si sehnala tuhle knížku, bylo mi řečeno, že příběh je nereálný a šíleně naivní. Ano, to opravdu je. Na chvíli si to představme. Jsme nemocné, nikdy nesmíme vyjít z domu a do vedlejšího domu se přistěhuje jeden fajn kluk, který se o nás zajímá. Ne, to by se nejspíš nestalo. On by si řekl, jak zvláštní jsme, že jsme pořád zavřené doma a našemu domu by se vyhýbal obloukem.
Ano, příběh je lehce nereálný a mírně naivní. A to se mi na něm právě líbilo, i přes to jsem si příběh zamilovala. Sladkou Maddy, která neví, jak svět funguje a sladkého Ollyho, který to má těžké a i tak své srdce Maddy otevře a tolik se o ní bojí. Pravá láska to je.

Kniha, která pohladí po duši.

3 08.01.2019

Já se nejmenuji Will Grayson, ale dvou takových si hodně vážím. A vážím si taky Drobka, Jane, Garyho, Maury, Simona, Dereka a hlavně Johna Greena a Davida Levithna. Protože zrovna tito dva pánové vytvořili všechny tyto postavy, co se na 8 hodin staly pro mě tak skutečné, až mi je líto, že to všechno skončilo.
Will od Johna byl prostě typický kluk, o kterých pan Green píše. Od tohoto Willa jsem se naučila více si vážit kamarádů. Will od Davida mi četl z duše. Jeho příběh byl tak jiný, způsob psaní byl tak jiný, ale já si nedokážu představit, že by to bylo jinak. Tento Will mě naučil, že je v pořádku, pokud tvůj den není růžový, a že je důležité bojovat za to, co chceme a v co věříme.

Víš, co je na lásce otravný? Že je tak spojená s pravdou.

Velmi povedené a originální dílo.

4 03.01.2019

Znáte ten pocit, když něco strašně moc chcete dočíst (aby jste věděli, jak to skončí), ale zároveň nechcete, aby to někdy vůbec skončilo? Přesně takový pocit jsem měla při čtení Hostitele. Vůbec jsem neměla problém se začíst, právě naopak- už od začátku jsem hltala každé slovo. Dokonce jsem knihu schovávala pod stolem při jídle- tak moc mě to bavilo.
Zamilovala jsem si Wandu. Byla tak milá. Tak statečná. Tak čistá. Tak lidská. Tak opravdová. Celý svět, který Stephenie vytvořila byl pro mě opravdový. Když jsem četla tuto knihu, vytvořila se kolem mě velká bublina s vlastním světem. Na napsání něčeho takového (něčeho, co bude bavit tolik lidí) už vážně potřebujete talent, ne? Milá Stephenie Meyer, ty máš neobyčejný talent. Děkuji Ti.
Doporučuji ♥.

16 14.11.2017