Rebelové vln

Taková nesourodá směs všeho možného - máme tu pirátské syndikáty, inkvizici, náboženství, občanské války, kouzelné rostliny… A nesmí samozřejmě chybět románek s pirátem nebo princ homosexuál (zajímavé, že dotyčný princ náramně řeší tabu nad užíváním magie, ale s jeho orientací už bůh zřejmě problém nemá). To vše je pak prostoupeno dosti zmateným politikařením a spoustou nudných informací na téma historie ostrova a politiky státu. Musím říct, že až do samého konce jsem moc nepochopila, o co komu vlastně jde.

Nápad s magickým bylinkářstvím je zajímavý a originální a kdyby si ho byl vzal do parády jiný autor v jiném příběhu… Tady působí nedotaženě a co víc, piráty botaniky si zkrátka nedovedu představit. Do knihy jsem šla natěšená na dobrodružný příběh o pirátech, co brázdí moře a honí se za poklady. Ne o pirátech, co sbírají kytičky a ženou se za receptem na legendární lektvar.

Autorčin styl psaní je průměrný – nijak nenadchne, ale ani neobsahuje žádné vyložené nesmysly. Pokud mám něco pochválit, pak trio protagonistů, kteří jsou na poměry YA fantasy překvapivě snesitelní. Zbytek knihy je takový… ech. Všechno mi to bylo vcelku lhostejné. Příběh mě začal zajímat vlastně až od setkání Vexe s Benem, což je prakticky pár stránek před koncem. Tak jako tak do druhého dílu asi nepůjdu, i přes ten cliffhanger na konci. Tento díl byl naprosto vyčerpávající a nevěřím, že druhý bude lepší.

Ale moje největší frustrace: „Svatý Bůh“? Co to je proboha „Svatý Bůh“? Jak může být bůh svatý? Svatý může být leda člověk, co si to označení vysloužil zbožnými skutky, těžko však samotná entita, kterou lidstvo uctívá. Schválně jsem si musela vyhledat, zda za tento paskvil může překladatel nebo autorka, a je to autorka. Její „Pious God“ by se dále dalo přeložit leda jako „zbožný“, což by byl v kontextu věci ještě větší nesmysl.

Kdyby pejsek a kočička nepekli dort, ale psali knihu, dopadne to nějak takto... spousta ingrediencí, ale odvyprávěno strašně chaoticky. Asi má jít o dobrodružný příběh odehrávající se ve fantasy světe se složitými politickými vztahy a intrikami... komplikovanými vztahy mezi vzájemně nedůvěřivými frakcemi "pirátů" a oficiální vládou ostrova, který si sotva vybojoval nezávislost a už čelí hrozbě nové invaze jakési klerofašistické vnitřně zpuchřelé mocnosti... Tehdy se setkává hrdinka Lu a jakási obdoba Jacka Sparrowa a dělají... vlastně nevím co. Někam cestují, někdo je vězní, pak se osvobozují a hledají vyslance, který možná byl unesen, ale taky možná ne. Vysvětlování světa a seznamování se s postavami je prokládáno pasážemi, kde se v jednu chvíli odehraje spousta věcí, ale zorientovat se v situaci je velmi náročné. Vlastně - na osudech hrdinů mi vlastně nikdy nijak zvlášť nezáleželo, chybí charisma, napětí.

Místo, svět a postavy nejsou vůbec špatné. Knížka mě velmi bavila. Škoda, že nedošlo na pokračování, měla velký potenciál.

No.. není divu, že další díly už nebyly přeloženy. Příběh a celý svět má obrovský potenciál. Rostliny se speciálními účinky, piráti, trvalá magie, fanatismus … ale autorka se rozhodla, že ho sepíše co nejvíc chaoticky a nudně jak jen to jde.
Ne vážně, pokud na začátku nebudete dávat pozor ve změti informací, které jsou vám naservírovány hned v prvních stránkách, zbytek už budete těžko chápat.
Jednotlivé kapitoly jsou odděleny ze třech pohledů, ale z nějakého důvodu nedávají smysl. V jedné chvíli jste v pohledu Lu a autorka vám popisuje vnitřní pocity Vexe..
Jediné co hodně oceňuju je, že se hlavní hrdinové na sebe nevrhli hned jak to bylo možné.

Tenhle šíleně chabý pokus o prózu je jedna z nejzbytečnějších knih co jsem kdy držel v ruce. A to je co říct.

Na začátku mi dělalo problém se zorientovat. Nepomohlo tomu přeskakování příběhů, ale jakmile se na konci spojily byla to jízda, škoda jen že s otevřeným koncem. Kniha vyšla 2018, další díl 2019 a do čj přeložen nebyl, takže mě stejně jako u zmije čeká další díl v angličtině. Lu s Vexem jsem si zamilovala, to napětí a chemie mezi nima mě bavila, stejně tak Teo mi přirostl k srdci. Téma magie a bylin, pirátů a klanů se mi moc líbilo.

Kniha mě moc nebavila, postavy se mi pletly děj mi přišel nezáživný a nudný.

K tomuto románu usměvavé Sary Raasch, jsem se dostal čirou náhodou, když mně byl přiložen k jiné objednané knize, jako prémie.
Autorku, ani její předchozí díla, jsem neznal a tak jsem si řekl, proč ne a knihu si zabalil na slanou a slušně horkou dovolenou.
Předně musím vyzdvihnout originalitu námětu. Fantasy svět (ne nepodobný našemu středověku) založený na rostlinné a bylinné magii (agromagie ?) je celkem neotřelý a zajímavý. Také existence různých společenských vrstev, klanů, cechů a skupin je nadmíru uspokojivá. Máme zde vládnoucí královskou kliku a církev, které magii zakazují, silně potlačují a neváhají používat i exemplárních trestů (krutá vězení a popravy upálením), dále cechy pirátů, které s rostlinami a bylinami tajně obchodují a nakonec klan rebelů, který magii používá k prospěchu svému i druhých.
Hlavních postav je nakonec povícero : rebelka Lu, akční dcera vysoce postavených radních, pirát Vex se svoji neohroženou dívčí družinou a nakonec i královský následník Benat, snažící se vymanit z přílišného vlivu silného otce (krále).
Není problém si po pár stranách oblíbit jak magickou a odvážnou Lu, tak záhadného piráta Vexe. Potíže jsem měl s princem Benatem, nejenom pro jeho orientaci (v takto krutém a násilnickém světě až nepřirozenou), ale zejména pro osobní slabost, nerozhodnost, nevyzrálost. Mám pocit, že by princ brzy skončil. Třeba jako kacířské polínko nějaké hezky hořící hranice.
Určitým problémem je nepřílišná hloubka postav a mělkost jejich příběhů. Během četby je mnoho situací dějově odhadnutelných a čtenářsky předpokládatelných.
Přesto tento román nezatracuji, u mladších čtenářů a čtenářek bude mít jistě své zastání. Konec konců, na každé další shledání s knihou jsem se docela těšil.
Konec knihy silně navozuje nutnost pokračování, k čemuž asi dojde, ale nevím, nevím zda tomu budu přítomen.
Při čtení prvních stránek, lehce zmatených, jsem si v duchu maloval maximálně 2 hvězdy, po rozvinutí celého děje a jeho zakčnění jsem neváhal nad čtyřkou, ale závěrečné stránky vrátily můj optimismus o něco zpět. Tři hvězdičky, zejména za originalitu nápadu a vkusně se vyvíjející vztahy mezi některými hrdiny.
Romantické duše, lačnící po dobrodružství v neokoukaných kulisách, by neměly váhat.

Doufala jsem, že po tom průseru s knihou Sníh nebo popel mě aspoň tahle knížka zaujme ale bohužel se tak nestalo, došla jsem do cca 100 strany a přeskočila hned na konec protože jsem se vyloženě nudila.
Knížka si určitě najde své fanoušky, mě ale neoslovila. Do dalších knih od autorky se pravděpodobně již pouštět nebudu, její styl mi bohužel nesedl.
Za mě 1* a snad se bude líbit alespoň někomu.

Z knihy mám rozporuplné pocity. Byly pasáže se strhujícím a dobře psaným dějem, a pak také pasáže, kdy jsem u knížky doslova usínala nudou. Někdy jsem trochu postrádala logičnost děje a připadalo mi, že v některých scénách se autorka zamotává. Konec mě vyloženě naštval. Chápu, že série se píší tak, aby bylo možné navázat dalším dílem v napínavé chvíli, ale tohle bylo nedomyšlené, utnuté během jedné stránky. Podruhé bych knížku nečetla, ani bych si ji nekoupila, ale za přečtení rozhodně stojí.

No bylo to rozhodně lepší než série Sníh nebo popel. Podle anotace jsem se na to netěšila. Řekla jsem si, že si nebudu kupovat a pokud to bude v knihovně tak si to možná půjčím. No a potom jsem to dostala na Vánoce a musela jsem si to přečíst. No a teď jsem za to ráda. Bylo to super. Zajímavý svět a ty byliny byly super. A ten konec? Super. Bylo to skvěle napínavé. Teď řeším kdy vyjde další díl. Kdo váhal stejně jako já kvůli anotaci nebo, že se mu předchozí série nelíbila tak doporučuji to zkusit za pokus nic nedáte.

Oproti předchozí autorčině sérii je to jedním slovem bomba! Velmi zajímavý nápad s jednotlivými syndikáty i zajímavé politické vztahy. Zpočátku trochu déle trvá, než se děj rozjede, ale nijak to knížce neubírá na čtivosti. Dobře psané, čtivé a velmi precizně zakomponovaná cizí slova a názvy. Líbí se mi také, že se autorka nebála dát do knihy trochu té techniky, je celkem osvěžující mít tam nějaký pokrok a dát do příběhu parní lodě. Za mě bych tam dala více Vexe a Lu, jejich slovní výměny jsou prostě boží. Dala bych pět hvězd, nebýt kapitol o Benovi, který mě sám o sobě jako princ (bukvice) nijak neoslovil. Kapitoly s ním jsou méně záživné. V podstatě téměř celou knihu řeší své vnitřní rozpory ohledně církve, své totožnosti, svých činů a své lásky. Rozhodně se ale moc těším na další díl.

Na začátku knihy jsem tak trochu trpěla. Žádná akce, postavy nic moc a plno politiky... Naštěstí se to rozjelo a všechny dílky skládačky pomalu začínaly zapadat do sebe. Kapitoly s Benem byly o něco méně záživné, ale i jeho jsem si nakonec oblíbila. Závěr byl perfektní, škoda, že to skončilo v tom nejlepším...

Na tuhle knihu zkrátka potřebujete mít náladu. Neříkám, že je špatná. To vůbec ne. Ale! Má pomalý rozjezd. Prvních asi sto stran je nezáživných, zmatených, zdlouhavých. Autorka trochu nešťastně popsala celou situaci, nejdříve to bylo spíš k nepochopení. Špatně proveden byl i konec. Teda konec sám o sobě byl na příběhu nejlepší, skvělé dovršení té akce, ale ten úplný konec- poslední stránka? To ani nebyl otevřený konec, to bylo prostě useknutí příběhu. Jako by chybělo dalších pár stran. Takhle to ukončit uprostřed děje- to se prostě nedělá.
Naopak to pozitivní- v knize najdete snad všechno. Lásku (mezi přáteli, milenci, rodinou) , piráty, magii, politiku, zradu, strach, humor, víru, napětí, akci. A hlavně nový svět, který se ani trochu nepodobá žádnému, který tu byl předtím.
Je to neobyčejná kniha s tak trochu promarněným potenciálem. Ale s velice neobyčejným světem.

Bože, to byla blbost.

Vůbec nevím, jestli a jak na to budu psát recenzi, protože bych si upřímně jenom stěžovala. Byla tam jedna věc, která mě skutečně překvapila, ta ke konci. To jsem nečekala. Ale autorka to klasicky utla tak pitomě, že jsem se jen praštila do čela. A ten konec, to mělo být jako co? Kdyby to byla prvotina, tak trochu to oko přimhouřím, ale stejně bych to hodnotila záporně, ale toto? Nelogičnost děje, autorka vše vysvětlila polopatě a postavy jsou naprosto ploché. Přitom celý ten nápad byl vážně úžasný. Škoda, no.

AAAAAAAAAA!
Toto je moje reakce po dotčení poslední kapitoly se zjištěním, že na další stránce je poděkování! HEJ! Jak to mohla udělat? Nechat to takhle skončit? Prostě takový BUM! A najednou konec! Měla by myslet na své čtenáře, když už chce něco takového psát! O můj bože, já se z toho zblázním! Kniha samostatné úžasná a děj taky, postavy dokonalý a konec drtivý. Zaslouží si 5*

Knížka mě ze začátku asi tak prvních 40 stran moc nepřitahovala, ale po těch čtyřiceti stranách to bylo úplně úžasné a moc napínavé a ten konec!! Je to fakt dobrá kniha a strašně moc se těším na druhý díl. Většině lidí se třeba nelíbila série Sníh nebo popel a nebo autorčin styl psaní, ale mě se hrozně líbila jak ta série a i mi sedí tento styl.

Sara Raasch mě příjemně překvapila. U její první série - Sníh nebo popel - jsem se stále nedostala ani přes druhý díl, její styl psaní mě nechytl. Kniha Rebelové vln mě naopak bavila. Jak už zde bylo psáno, v první části se spíše seznamujeme s postavami, což mě místy nebavilo, ale to se opravdu stávalo málo. Nejlépe se mi četly kapitoly z pohledu Bena (celkově mám ráda knihy, které jsou psány z pohledu více postav). V druhé půlce bylo celkem dost akce, která bude pokračovat v druhém díle (instantní ukončení v půlce akce, které zde najdeme, mi přijde jako příliš očividné tlačení čtenáře ke koupit dalšího dílu a to nemám ráda, ale nevadí, dělá to dost autorů). Téma pirátů bylo celkem originální a svět se dle mého názoru též povedl. Kniha se mi tedy líbila, v žádné části jsem se vyloženě nenudila a určitě doporučuji i těm, kteří - stejně jako já - mají problém se čtením série Sníh nebo popel.

Originální, napínavý a zvratů plný příběh. A panebože ten konec?! Rychle mi někdo dejte pokračování. Rozhodně oceňuji skvěle popsané a vytvořené prostředí a zajímavé postavy.