Monačte komentáře u knih

Znáte takovej ten pocit, kdy máte najednou děsnou chuť třeba na koprovku a dokud si ji nedáte, tak máte pocit, že svět není úplnej? A když si ji pak dáte, tak vám chutná víc než obvykle, protože jste prostě ukojili takovou tu niternou chuť? Tak tohle je moje koprovka. Měla jsem chuť na rozvleklou romantiku navzdory osudu. A dostala jsem ji. Spokojenost.

1 20.04.2020

Asi se mi ty horory začínají líbit. Cože, že je to severský thriller? Krimi? Detektivka? No jasně, to taky, ale pro mě je to horor. Jako pardon – jsou tam čarodějnice a bála jsem se. Zlášť poslední část, kdy se to všechno semele tak rychle, že se nemůžete jít ani vyčůrat! Zaprvé nechcete odložit knihu a zadruhé se bojíte, protože ve stoupačkách klidně může někdo číhat, žejo.

1 20.04.2020

Svírání v břiše, strach z větru za okny, bušící srdce... Sakra! Ten King to ale umí! Kniha, ve které nikdo není jednoznačný Mirek Dušín a přesto všechny milujete. Brak, kterej ví, že je brak, přesto vám položí nejednu filozofickou otázku. FIlm z roku 2019 je slabej odvar toho, jak vás tahle knížka rozloží. A pozor - máte-li doma kočku, raději ji při čtení dejte sousedům, mohli byste totiž dostat infarkt!

9 04.07.2019

Jako takhle - já jsem spíš na červenou knihovnu. A přesto jsem téhle knize dala 4 hvězdy. Takže “něco na té Carrie je”! Ale popořadě - to že je King dobrej ve vykreslování charakterů, to jsem věděla, ještě než jsem si přečetla jeho první knihu. Jeho postavy nejsou ani černé, ani bílé. A každý aspekt jejich chování, zvratů a důvod, proč se jim děje to, co se jim děje, je vysvětlen. Co je ale to nejhororovějši na Carrie? Že občas všichni cítíme a děláme něco, o čem víme, že je to špatné, ale nemůžeme to ovládnout. Že u některých skutků žádné pokání a omluvy nefungují, natož ty falešné a sobecké. Že občas nějaká drobnost, kterou řekneme nebo uděláme, může dramaticky ovlivnit život někomu, o jehož existenci nemáme ani tucha. A když ten někdo bude mít náhodou nadpřirozené schopnosti, celá naše rodina může skončit v plamenech. Nikdy nevíš, komu šlapeš na kuří oko, dokud se nenas*re...

5 17.01.2019

Vánoční říši jsem si chtěla stihnout přečíst ještě v roce 2018 kvůli výzvě. Nepovedlo se, ale těsně, takže by se to možná počítat dalo... Příběh je fantastický, hororový, ale uvěřitelný. Klidně se to všechno mohlo stát. Stačí když všechny neuvěřitelné skutečnosti nahradíte nemocnou myslí některých hrdinů a možná se budete bát i vlastních rodičů. Kdo ví, jestli to co vidíme, opravdu vidíme, nebo se to děje jen v naší hlavě?

2 06.01.2019

Za největší umění považuji, když autor (nebo jakýkoliv jiný umělec) dokáže vytvořit něco, co si čtenáři (posluchači, diváci...) zamilují. Proto je pro mě Kavárna v Kodani daleko větší umění, než kdejaký "výjimečný literární počin." A proč jsem si ji zamilovala? Protože popisuje Kodaň tak "chutně," že se tam potřebuji nutně podívat. Protože na každé druhé stránce jsou skořicové rolky, které jsem si během čtení musela koupit tři (což je o tři víc, než za uplynulých pět let). Protože když je Kate zamilovaná, cítím motýlky v břiše i já. A hlavně - protože ten PR výlet do Kodaně přinesl hygge nejen do životů většiny účastníků, ale hlavně do života mého! Už teď se těším na další dobrůtky z dalších měst...

Mimochodem - myslím, že obrázek na titulce se výjimečně povedl! Oproti originálu je podstatně víc "hygge," vystihuje útulnost kavárny Varme a navíc mi ladí ke "čtecí dece." Takže hygge na druhou!

11 26.11.2018

Kdyby se mě někdo zeptal, jaký žánr mám nejraději, tak bych odpověděla, že "takový ty knížky pro ženský." Jenže i mezi "knížkama pro ženský" může být rozdíl. Na jedné straně jsou stostránkové plytké příběhy, co už po přečtení názvu víte, jak dopadnou. A Dopis - Dopis je rozhodně na té druhé straně spektra. Je tam samozřejmě obrovská životní láska - dokonce hned několikrát! Ale pak je tam také téměř detektivní pátrání, životní ztráty a omyly, trochu války, sedmdesátá léta a dokonce i klášter s drsnými jeptiškami. Zdá se vám to jako pelmel? Směs hoří malta? Tak věřte, že tahle malta hoří hodně dobře!!!

7 09.11.2018

Normálně jiní není román o autismu, jak by se možná mohlo zdát. Autistická sestra hlavní postavy je tak samozřejmou součástí příběhu, že vám ani nepřijde “něco jinak”. Zvyknete si na ni, stejně jako na život bez chvilky oddechu, který věrohodně popisují oba, až podezřele správňácký hrdinové. Milý příběh o milých lidech s nemilým osudem.

2 04.07.2018

John Green se vrací ve skvělé kondici a opět posouvá hranice žánru! Už jsme si zvykli na hrdiny s bohatým vnitřním životem, co kterých se mnoho náctiletých (i starších, samozřejmě) může pohodlně vcítit. Nejsou to ani hvězdy, ani outsideři. A pokud jsou jedno z toho, čtenář dobře ví, že uvnitř žijí život úplně jiný. A v želvách vidíte, že ať je někdo milionář nebo blázen, dojímá a děsí ho to stejné, co vás. Green prostě umí.

3 24.06.2018

Já těm detektivkám díky Robertovi a Erice možná přijdu na chuť! I když vraha známe skoro od začátku, pátrání a vrahův příběh jsou natolik napínavé a stresující, že se i srdce párkrát rozbuší. Už ho chytí? Stihnou to? Všimnou si toho? Báječná jízda od začátku do konce, nevybavuji si žádné hluché místo. Snad jen osobní život Eriky mě trochu vyrušoval - bylo ho tam moc málo na to, aby mě zajímal. A občas jen zdržoval, když se někde dělo něco důležitějšího, co se diskutované absence motivu týče, já ho tam vidím. Jediné, co jsem nepochopila - jak to bylo s jeho bratrem? Zabil ho tedy on? Jak?

3 10.06.2018

Nečekaně napínavá YA. Jistě, příběh je trochu přitažený za vlasy a jako film bych to nejspíš odsoudila jako béčkový horor, ale na papíře to nečekaně funguje. Hlavní hrdinka outsiderka, inteligentní motivy a nečekaný zloduch. Ja jsem nečekaně spokojená.

10.06.2018

Po skvělém V pasti lží jsem si samozřejmě musela přečíst také Za zavřenými dveřmi a byla jsem opět nadšená! Vypointovaný příběh a atmosféra, která vás vtáhne a začnete se bát. I vlastního partnera. Toho zvlášť! V knize narazíte na desítky „aha“ momentů, kdy už si říkáte, jak je ta Paris průhledná, ale ono ne! Vezme vám hračku z ruky a nechá vás šokovaně civět s otevřenou pusou. Ještě dlouho po tom, co dočtete poslední slovo. B.A. Paris se stala jednou z mých nejoblíbenějších autorek!

2 15.05.2018

Anotace slibuje nějaké rádoby templáře a jejich obsesi Marcelem Duchampem a taky trochu urbexu. Dostanete ale zamotaný a chaotický příběh sedmnáctileté bezdomovkyně, ve kterém figuruje pár mrtvol, žhářství, loupeže, drogy… No, je toho dost na jednu knihu. První třetinou jsem se prokousávala k celkem zajímavému prostředku, po kterém následoval zmatená a za vlasy přitažená poslední třetina. Což je vtipná fráze vzhledem k tomu, že tuto část knihy stráví hlavní hrdinka ostřihaná na ježka. (Pardon za mini spoiler) Ale konec tomu všemu dává smysl a nakonec je to celkem dobré - netradiční a hodně drsné young adult.

1 15.05.2018

U Falešného románu mě nejvíc nakrklo, že skončil v půlce knihy! Ještě, že nás v nenechali na dopovězení příběhu čekat moc dlouho... Falešný sňatek je trochu lepší, ale pořád to není na čtyři hvězdy. Díky dodatku na posledních stranách asi vím proč. Autorka to napsala v 18 letech! Tady teda samozřejmě všechna čest, dobrá práce. Ale zároveň to vysvětluje, proč se hrdinka i na prahu třicítky chová jako přemoudřelá puberťačka. Já si ráda přečtu young adult nebo romány o čerstvých dvacítkách, tam mi tohle uvažování ladí, k deníku mojí vrstevnice ale bohužel ne. Přesto se ale těším na autorky další věc! Forma skvělá! Plus speciální potlesk za opět krásnou titulku.

30.03.2018

Velké překvapení a zatím nejlepší kniha roku 2018! Skvělá atmosféra, promyšlená zápletka a sugestivně vykreslené pocity hlavní hrdinky. Její problémy s demencí a zapomínáním byly dokonce tak moc sugestivní, že se mi v průběhu čtení děly podobné věci...

1 30.03.2018

Přesně podle mého gusta! Romantika s kořením. Je jedno, jestli je to koření vražedné, businessové, se stínem minulosti nebo fantastické (jako tu). Cecelia Ahern se pro mě zařadila vedle Liane Moriarty a její knihy už stojí frontu do mé kabelky. A jestli si po přečtení alespoň jednou nepopovídáte se svým imaginárním, pardon, neviditelným přítelem, četli jste špatně!

22.03.2018

Instagramu a sociálním sítím už pár let vládnou sladkosti. Nejdřív to byly makronky, pak cupcaky a v posledních dnech je to muffin. Konkrétně borůvkový Muffin a čaj. Sladký, růžový a s krásnou ilustrací na titulce.

Očekávání jsem od toho neměla žádné, dostala jsem ale příjemně nevinný příběh o lásce, s uvěřitelnými pocity a napsaný krásně vytříbeným jazykem.

Pro mě je Muffin neskutečné překvapení a skvost! Jsem ráda, že jsem podlehla instagramovému tlaku a krásné obálce. Že jsem se nezalekla tématu, které je mi vzdálené a dala mu šanci (a dvě stovky).

6 22.03.2018

Po třech letech od okamžiku, kdy na mě kukačka poprvé zavolala, jsem se rozhodla to vzdát. Prostě ne, mě to tak strašně nebaví, že to nomůžu dál číst. Navrhuji, aby byla do databáze knih přidána kolonka “nedočtená kniha”. Volání kukačky by tam u mě mělo čestné místo.

3 17.03.2018

Replika mě nalákala díky hypu na sociálních sítích a originálnímu oboustrannému pojetí dvou paralelních příběhů. Když jsem zjistila, že ji prodávají v oddělení “young adult”, trochu mě to vystrašilo, ale co: když můj kluk hraje ve třiceti karty, můžu si já číst knihy pro mladý, no ne? No jo. Jenže pak se taky nemůžu divit, že najdu věci, který mi (jako pamětnici) připadají podivný. Třeba že v roce 2000 byly maily stejně běžný, jako dneska. Ne, fakt ne. A pak taky spoustu věcí, který jsou divný bez ohledu na to, kolik vám je. Ale příběh je to zajímavej, to zase jo. A kdyby v něm nebyli hlavní hrdinové “young adult” ale normální “adult”, dostalo by to o hvězdičku navíc. PS: Hůř napsaný dialogy jsem v knize už dlouho neviděla!

1 17.03.2018

Tento hororový katalog z Ikei jsem si koupila hlavně kvůli originálnímu designu. Nečekala jsem od toho nic, ještě navíc když hororům vůbec neholduji. O to větší překvapení bylo, když jsem se po pár stránkách začala opravdu bát a celou hororstory přečetla za 48 hodin! Takže díky skvělému designu a letošní výzvě (kniha žánru, který běžně nečtete) se ještě stanu hororovým fandou!

1 18.02.2018