Mojepočteníčko
komentáře u knih
Pláňata
Petra Dvořáková
Narodila jsem se v roce 1988 a lecco si pamatuju ještě z doby před nástupem do první třídy. Tak třeba jak se u nás slavily dětské narozeniny nebo jak jsme se s tátou chodili dívat k JZD na čapí hnízdo (JZD se těmto hospodářským budovám a kravínu říkalo i po pádu režimu a je tomu tak dodnes :) ). Oba rodiče celý život pracovali rukama a vedli k práci i mě a moji mladší sestru. Možná proto na mě kniha tak zapůsobila.
Příběh je vyprávěn z pohledu osmileté Pavlíny, která žije s rodiči, prarodiči a sestrou Janou v domě na vesnici. Maminka je permanentně nešťastná a táta se rád napije. Rodinné vztahy jsou neustále v jednom ohni a hádky téměř na každodenním pořádku. Roky ubíhají, sestry dospívají a jejich pohled na rodinu i sebe samé se začne pomalu měnit...
Tahle knížka má teda atmosféru! Takovou hutnou a syrovou.
Jste součástí režimu a přihlížíte jeho pádu. Nejdřív je všechno pěkně
zaškatulkované a odlišnost nepřípustná. Později se slovem svoboda div nedusíte. Je všude kolem vás a lidské názory se najednou mění.
Autorka naťukla spoustu nelehkých témat - závislost na alkoholu a lécích, náznak sexuálního zneužívání v rodině nebo úskalí dospívání. Tím největším ale asi byla dětská bezmoc :(
Knížka se mi moc líbila, i když mi po dočtení bylo takový podivný smutno a hodně jsem si popřemýšlela...
Doporučuji :)!
Divné děti a smutná kočka
Petra Soukupová
Druhý díl Divných dětí byl stejně skvělý jako ten první. Přečetla jsem ho za jeden den a i když obsahuje témata k zamyšlení, zbyl ve mně po dočtení takový hezký hřejivý pocit.
Asi to bylo tím, že se děj odehrává v létě, který voní svobodou a dobrodružstvím, vodou, zmrzlinou a ledovou tříští, lesem a zralým ovocem. Je dlouho vidět a spát se chodí pozdě. I já si ještě pamatuju dobu, kdy se řeklo: V pět za barákem a šlo se. Žádný sáhodlouhý debaty skze smsky a sociální sítě :)
Taky se mi líbilo, že se postavy rozvíjejí, zájmy i priority se odlišují a tím se mění i povaha celého přátelství. Je to zkrátka stejné, jako ve skutečném životě.
Opět tu máme téma odlišnosti, kontrast mezi životem ve městě a na vesnici, předsudky nebo chování rodičů, od kterého se následně odvíjí chování dětí. Nutno podotknout, že způsob, jakým Petra Soukupová dokáže proniknout do dětské povahy i duše, je naprosto perfektní.
Oba díly se mi moc líbily a rozhodně je můžu ke čtení doporučit :)
Klub divných dětí
Petra Soukupová
Hned na úvod přiznávám, že Petru Soukupovou v malíku nemám. Četla jsem pouze její román Pod sněhem. Líbil se mi, ale zpětně vím, že se k němu budu muset určitě vrátit. Tehdy totiž ještě nebyl jeho čas.
Škoda, že v té době neexistoval Klub divných dětí. To je podle mě totiž na seznámení s autorčinou tvorbou naprosto ideální start :) .
Petr, Mila, Katka a Franta - čtyři děti, které se potkávají úplnou náhodou. Každý z nich je...jiný, a přesto si rozumí natolik, že spolu dokáží prožít jedno velký dobrodružství.
Ústředním tématem celého příběhu je ODLIŠNOST, na kterou mnohdy přirozeně navazuje způsob, jakým nahlížíme na druhé. Hodnotíme, nálepkujeme, vynášíme soudy. Roli mnohdy hrají drobnosti - moc čteš, špatně se oblíkáš, příliš sníš, zbytečně se bojíš...
Chybí tolerance, porozumění, snaha podívat se pod pokličku.
Měla jsem ráda jejich bezprostřednost i způsob, jakým vnímali svět kolem sebe. Upřímnost, odhodlanost, prozíravost, nadhled.
Nejvíc jsem si oblíbila Milu a nejmíň mi k srdci přirostl Franta.
Skvělý čtení, který utíká pod rukama jedna radost :)
Sněhová sestřička
Maja Lunde
Někdy je toho reálnýho v životě až moc. Prohýbáme se pod tíhou každodennosti, nezastavujeme. Držíme v rukách horký hrnky kafe, chvíli se díváme z oken, přemýšlíme a v zápětí je odkládáme, protože....cokoliv.
Dnes jsem se souhrou okolností ocitla ve velmi (VELMI) časných ranních hodinách v pokoji svého syna. I s tím hrnkem :) Otevřela jsem Sněhovou sestřičku a začala číst...zastavila jsem.
Tohle bylo tak krasný! Ale tak hrozně moc, že jsem se z toho ještě nedokázala vzpamatovat :)
Byl to hřejivý a dojemný příběh, který voněl po horké čokoládě a zároveň jemně mrazil, jako vločky sněhu, co se vám zvolna snáší na tvář. Vyprávěl o dětském přátelství, o síle vzpomínek a rodinném poutu, o vánočních zázracích i o tom, že někdy prostě stačí jenom věřit.
Všechny dojmy jsou navíc umocněny překrásným grafickým zpracováním. Ty ilustrace jsou nepopsatelné :)!
Je to příběh, ke kterému se příští zimu určitě vrátím. A vy na tom rozhodně budete stejně, pokud se rozhodnete, že si ho přečtete. Což rozhodně udělejte :)
Doporučuji!
Rok na horách
Małgosia Piątkowska
Je možné vyrazit na hory a zůstat při tom v teple doma pod dekou? No jasně!
Tohle kouzlo dokáže krásně ilustrované leporelo Malgosie Piatkowské – Rok
na horách.
Nejdřív se podíváme na první a poslední dvojstranu. Na první najdete spoustu živočichů, kteří na horách žijí, včetně krátkých zajímavostí. Seznámíte se s pastevcem Janem a cestovatelkou Markétkou. V zimě ráda lyžuje, v létě se prochází a hodně fotí. Víte, co se mi na ní líbilo nejvíc? Že svoje fotky LEPÍ do speciálního SEŠITU. Žádné internetové stránky, ale starý dobrý sešit :)
Poslední dvojstrana je věnována bystrým hlavičkám. Objeví se před vámi dvě totožné fotografie a vaším úkolem bude najít 10 rozdílů.
Pak už se můžete vydat na výpravu do hor napříč každým ročním obdobím! Projdete si jednotlivé měsíce, uvidíte, jak se zvířata během nich chovají, jak žijí a jak se mění příroda kolem nich.
Bavila nás každá stránka – vyprávěla jsem, popisovala, četla a Matěj ukazoval na to, co chtěl pojmenovat.
Doporučujeme!
Chybějící světlo
Nino Haratischwili
Nenašla bych povahově odlišnější čtyřku než Keto, Dinu, Nene a Iru. Přesto byly nerozlučné.
Vyrůstaly ve světě plném násilí, vládnoucích, navzájem znepřátelených skupin, přísného režimu, kšeftování a heroinu.
Stávaly frontu na příděly potravin, milovaly a byly milovány, dělaly rozhodnutí, která náležela lidem mnohem dospělejším, ztrácely své blízké, a přes to všechno se prostě a jednoduše snažily žít.
A ještě maličkost - lásky se prostě nekradou!
Příběh poznáte prostřednictvím snímků na fotografické výstavě v Bruselu, kde se, teď již dospělé ženy, roku 2019 setkávají. Bohužel ne všechny...
Perfektní román, který rozhodně můžu doporučit :)!
Hlad bohů
John Gwynne
Pane Bože! Včera jsem otočila poslední stránku a doteď nemůžu popadnout dech, jak moc jsem děj ke konci knihy prožívala. Probudila jsem se v půl 5 ráno a srdce mi tlouklo jako o závod. Fakt - nekecám! A spravilo to až pořádně velký kafe!
První díl byl skvělej a druhý snad ještě mnohem víc. Bylo to jako jet na horský dráze bez držení
Kostra příběhu je úplně stejná - jedna kapitola = jedna postava, což bývá někdy trochu peklo. Zvlášť pokud máte svoje oblíbence. A já zůstala věrná Orce .
Tohle je série, která vám vyrazí dech, srazí vás na kolena a vyždíme z vás veškerý emoce, kterých jste schopni.
Taky jsem si opět popřemýšlela nad otroctvím jako takovým. Zajímalo by mě, kde prapůvod toho všeho leží. Co to bylo za nápad, aby si člověk podmanil člověka, připoutal ho k sobě příkazy, mnohdy i bitím a choval se k němu jako ke zvířeti? A ty důvody...Jednou si to budu muset pořádně nastudovat...
Miluju to! Vím, že tlustý knížky moc se nefrčí, ale Krvopřísežným musíte dát šanci. Nebudete litovat! Je to příběh, na který 5 hvězdiček nestačí :).
Magie zalitá jedem
Judy I. Lin
Srdce mi plesá, když vidím, jak překrásné knihy mi za poslední dobu prošly rukou. A čím víc čtu příběhy z per asijských autorů, tím víc mě to k téhle kultuře táhne. Chci poznat víc. Ale to už je téma na jindy :)
Ning se vydává k císařskému dvoru, aby se zúčastnila soutěže, která si klade za cíl objevit nejlepšího šen-nung-š' - mistra starobylého a magického umění přípravy čaje.
Jejím cílem je zachránit sestru, která umírá následkem požití otráveného čaje a zároveň pomstít matku, která kvůli tomu zemřela.
Tahle knížka byla naprosto boží! A pokud milujete čaj, vypijete ho při čtení spousty :).
Moc se mi líbil autorčin nápad - magie provázaná s uměním čajových obřadů, spousta bylinek a jejich kombinací - vše inspirováno tradiční čínskou medicínou.
Hlavní hrdinka je talentovaná, svoje znalosti prohlubuje, pracuje na sobě i se sebou, nabývá zkušenosti, chybuje. Dokáže být jemnou dívkou a zároveň tvrdou vyjednavačkou.
Nechybí politika, intriky, násilí, krev, síla sesterského pouta či ženského přátelství nebo romantická linka.
Bavilo mě to moc, zkrátka čtení jedna báseň :)
Velké doporučení :)!
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Tys nečetla nic od Backmana? To ale musíš! (Musím jenom umřít, říkala jsem si v duchu a navenek jen mechanicky přikyvovala hlavou). No a když už mě to přestalo bavit poslouchat, poprosila jsem svoji kamarádku, aby mi teda jednoho půjčila
Nebudeme kamarádi, říkala jsem si zhruba po dvaceti stránkách. Ano, vynášela jsem soudy, i když jsem prakticky ještě nic nepřečetla. Jenže pak Ovemu vstoupil do života Mameluk se svou rodinou, seznámila jsem se s Parvaneh a začalo se rodit něco jako tenké, křehké čtenářské pouto.
Zkrátím to. Oveho jsem si zamilovala a do knihovny si určitě pořídím vlastní výtisk. Bylo mi smutno, smála jsem se nahlas a o trochu víc mě bavily kapitoly, ve kterých Backman popisoval dětství, mládí a první velkou lásku hlavního hrdiny.
Pokud jste nabyli dojmu, že od tohoto autora teď začnu louskat jednu knížku za druhou, jste na omylu. Zařekla jsem se, že nic dalšího už číst nebudu. Asi v sobě potřebuju uchovat všechno to hezký, co ve mně příběh vyvolal a nenahrazovat ho čímkoli jiným.
Neodpovídej
Lucie Bechynková
O podcastu Opravdové zločiny vím jen to, že je velmi oblíbený. Já jsem do něj bohužel zatím nepronikla a nejspíš to tak i zůstane :)
Lucka Bechynková, která se na podcastu podílí, napsala svůj debutový detektivní román. A ačkoli čtenářsky nejsem žádný detrktivní zběhlík, téma virtuálního světa a soc.sítí mě nalákalo pekelně.
Nejedna dívka by se mohla pochlubit, že ji skrze seznamku nadbíhá velmi přitažlivý, kultivovaně se vyjadřující muž. Když však dojde na lámání chleba a dvojice si domluví schůzku, vypaří se stejně rychle, jako pára nad hrncem.
Marek Tengler má na krku vyšetřování vraždy. Pachatel cílí na mladé ženy, které zdánlivě nic nespojuje. Průběh pátrání se proto nepříjemně prodlužuje. Nepřehlédl něco? Neexistuje přece jen nějaká spojitost mezi oběťmi a oním seznamkovým mužem :)?
Svižný děj, text proložený chatovými konverzacemi, jednoduchý ilustrace, nikde žádný zbytečný prostoje, rozuzlení a bum! Jste na konci ani nevíte jak. Za tohle všechno palec nahoru! Sfoukla jsem to za dva dny :) .
Ale mám tu i nějaké drobné výhrady. Marka Tenglera bych si domů vzala hned. Nicméně jeho kolegu Martina Suchoně ani omylem – jeho jméno mi příliš evokovalo moderátora televizních novin. Stejně tak soudní lékař Josef Maršálek - neviděla jsem doktora, ale pána, co peče dorty. Zkrátka a dobře, s těmi jmény jsem obecně trochu bojovala. Věcí druhou je fakt, že kdybych něco psala já, budu v týhle oblasti absolutně namydlená.
Potom mě taky trochu mrzelo, že se v textu neobjevují žádné indicie, nad kterými bych si mohla popřemýšlet. Všechno přišlo tak nějak najednou až na samým konci.
Zavěrem - debut, který rozhodně můžu doporučit a moc se těším, kam se Lucka Bechynková v rámci svoji tvorby posune. Budu držet palce :)
Zvrhlý král
Rina Kent
Kluk a holka, Aiden a Elsa. Oba z dobré rodiny, leč jejich životní úroveň se výrazně liší. On je navíc hvězdou školního fotbalového týmu a jejich partičku pověst drsňáků doslova předchází. Bezchybní, bohatí, vlivní. Jenže Elsa si z nějakého důvodu vyslouží víc Aidenovy pozornosti, než by sama chtěla
Takhle - čte se to samo. Aiden mi úplně jako zvrhlík nepřipadá, spíš má jen...poněkud ráznější a tvrdší praktiky, což Elsa ke svému vlastnímu překvapení vlastně vítá. Ona vůbec samu sebe hledá a v Aidenovi zkrátka vidí poničenou duši, kterou by mohla zachránit. A ne, nemyslím si, že je úplně blbá, protože chemie je chemie. A záleží jen na vás,jak z takový přitažlivosti nakonec vybruslíte. Konec mě sice na druhý díl navnadil - zajímá mě, jestli se postava Elsy bude nějak rozvíjet, ale pořád nejsem přesvědčená, že ho potřebuju. Čekala jsem příjemný mrazení, ale ve finále šlo pouze o opakované, silné a bolestivé kroucení bradavek Tak uvidíme
Na odlehčenou určitě doporučit můžu
Kůže
Jevgenija Někrasovа
„ Mám právo psát fikci o sobě a o nevolnících, ale o otrocích s černou kůží psát nemůžu, protože mám bílou kůži. Avšak možná se o to mám právo pokusit – protože zkušenost zotročených předků je podobná, protože podobné jsou i dnešní předsudky (okamžité vůči nebílé kůži, poměrně rychlé kvůli přízvuku nebo ruskému jménu), a hlavně – because of my love for black people´s literature and folklore.“
Úplně krátce a jednoduše –Hope je černošská otrokyně, která je v dětství odtržena od své matky a odvezena novým majitelem na jiný kontinent. Domna pochází z ruské nevolnické rodiny a svého majitele změní díky tomu, že ji ten původní prohraje v kartách. Osudy obou postav se v jistém okamžiku propojí a vygradují tím, že si dívky mezi sebou vymění kůži.
Společným znakem pro obě postavy je otroctví / nevolnictví a s nimi spojená touha po svobodě. A to nejen vnější, ale i vnitřní. Upřímně můžu říct, že chvíle, kdy si Hope a Domna své kůže vyměňují, byla pro mě asi tou nejsilnější a nejnaturalističtější. Druhým, velmi silným momentem bylo vyústění životní cesty Medvědice Nasti.
Obě hrdinky navíc zjišťují, že ne vždy lze svobody dosáhnout za pomocí prostředků, které pro ně k jejímu získání byly důležité. Že cesta k úplnému osvobození je těžká a nezávisí jen na nich samotných.
Dalšími zajímavými tématy jsou například: stereotypní vnímání Ruska a ruské společnosti, předsudky spojené s barvou kůže (popř. národností, jazykem) nebo síla ženství, která mnohdy překoná i nemožné.
Bylo to perfektní! Silné, poutavé, čtivé, dávající prostor pro pokládání otázek a přemýšlení nad jejich odpověďmi.
Doporučuji!
Maková válka
R. F. Kuang (p)
Rin je válečnou sirotou, dívkou bez budoucnosti, žijící velmi skromně v rodině Fangových, která se jí po válce ujala.
Fangovi mají obchod se vším možným. Doslova. Rin pomáhá s prodejem, přesto je vnímána jako krk navíc. Ženich, starý, movitý obchodní kontrolor se tedy víc než hodí.
Rin se však svému osudu hodlá vzepřít. Po mnoha nocích tvrdého studia složí zkoušky a je přijata na prestižní vojenskou školu - Sinegard...
Tohle není jenom knížka o statečné, silné a bystré dívce s obrovskou vůlí a touhou změnit svůj život. Je to kus čínských dějin a věřte, že budete hledat další a další informace dokud se příběhem nenasytíte docela. Jako celek je perfektní, napínavý, magický, úchvatný, syrový, krvavý i drsný. Zamilovala jsem se...
Na druhý díl (Dračí republika) už se moc těším. Avšak pravdou je, že si od Rin potřebuju teď na chvíli odpočinout. Občas mi její bažení po síle a moci přišlo tak strašně sobecké a nenasytné. Nepoznávala jsem ji, i když je mi jasné, že ji sled událostí změnit musel. Někdy možná až příliš rychle.
Líbilo a doporučuji :)
Hrozálie se chce stát čarodějnicí
Susanna Isern
Hrozálie vlastně vůbec není hrozná, i když tomu její jméno moc nenapovídá. Ba naopak. Je to malá, čilá, bystrá a velmi odvážná holčička. Takovej ten typ dítěte, který se od vlastního úmyslu nedá odradit ani když se před ním objeví ošklivej a hodně přísnej obličej
Chce se stát čarodějnicí, a proto zavítá do zámku, kde sídlí Kornélie, Klapálie a Mechomorka, osoby v tomto směru více než povolané. Kde kdo se jim raději vyhýbá obloukem, to však není Hrozáliin případ.
Perfektní knížka pro všechny budoucí čaroděje a čarodějky. Spousta krásných ilustrací, textu tak akorát, trocha magie, trocha dobrodružství, nějaké ty lektvary, spousta kuráže a taky přátelství.
Hrozálie vám dodá odvahu k překonávání překážek uskutečnění vlastních snů. Ať už jsou jakékoli
Doporučuji :)
Špetka magie
Michelle Harrison
Příběh o velké, dobrodružné a nebezpečné cestě, kterou podniknou tři sestry - Bety, Šája a Fliss, aby s pomocí kouzelných předmětů prolomily rodovou kletbu a změnily svůj osud...
Začnu obálkou, protože ta je prostě překrásná Navíc na ní najdete všechny atributy, které se s příběhem pojí a jsou pro něj důležité.
Bavila mě každičká stránka a vůbec mi nevadilo, že nejsem cílovou čtenářskou skupinou (vidím to na věk cca 10-12 let ).
Nechybělo mi vůbec nic - sympatické hrdinky, rázná babička, příběh v příběhu (legenda o Sorše Čaromstivé), dobrodružství, zvraty, napětí, kouzla, čarovné předměty, putování nebo báječná atmosféra.
Prožívala jsem a držela palce...
Přečtete ji jako nic a zařádíte do knihovny k těm milovaným. V mém případě na čestné místo vedle knih Sophie Anderson, které zbožňuju
Doporučuji :)!
Medvídek Pú - Pohádky před usnutím
kolektiv autorů
Kdo by neznal kulatého žlutého medvídka, s červeným tričkem a věčně ulepenými tlapkami od medu. Ano, mluvím o Medvídkovi Pú :)
Pustili jsme se s Matym do čtení Pohádek před usnutím. Je to útlá knížečka plná krásných ilustrací, doprovázených krátkými texty. Plusem pro mě rozhodně byla i velká písmenka. Co si budeme – pokud se do čtení pouštím při uspávání, rozhodně se to hodí :)
Pú a jeho kamarádi zažívají nejrůznější příhody, ze kterých mnohdy plyne i nějaké to poučení. Tak třeba – co je to laskavost, jak důležité je přátelství nebo fakt, že je občas třeba zabojovat a nevzdávat se.
Doporučujeme :)
Šest rudých jeřábů
Elizabeth Lim
Už jsem vám říkala, jak moc miluju příběhy, ze kterých dýchá asijská historie, kultura, tradice a mytologie :) ?
Shiori je kiatská princezna, která ovládá magii a svoje schopnosti se snaží skrývat. Díky nepovedenému zásnubnímu obřadu však pravda vyjde částečně najevo, což přiláká pozornost její nevlastní matky Reikamy.
V návalu hněvu sešle Reikama na Shiori kletbu a její bratry promění v jeřáby. Pokud je chce najít a vysvobodit, aniž by některý z nich zemřel, nesmí promluvit jedno jediné slůvko.
Princezna se proto vydává na cestu bez jakýchkoli prostředků a jejím jediným pomocníkem je papírový ptáček, kterého sama složila a přivedla k životu
Tohle je pohádka od prvního do posledního písmenka. Navíc mi námětem silně připomínala našich Sedmero krkavců. Shiori je přesně taková, jaké mají odvážné princezny v pohádkových příbězích být - chytrá, svéhlavá, statečná i chybující. Nechybí magie, kouzla, nadpřirozené bytosti, mýtické postavy (Boze, ano! Byl tam DRAK :) !!! ) nebo démoni.
Nezklamu ani milovníky sourozeneckých pout, milostných linek, dobrodružství a napínavých momentů.
Občas jsem narazila na drobné nesrovnalosti, ale všechno je a bylo, díky skvělému příběhu, hned odpuštěno
Doporučuji!
Poznámky k popravě
Danya Kukafka
,,...lítost je zkáza v masce soucitu, lítost člověka obnažuje, sráží."
Axel má posledních 12 hodin života. Prožijete je s ním v jeho cele a ve vzpomínkách.
Saffy patří do Axelova dětství i dospělosti. Hazel je sestrou jeho manželky Jenny a Lavender zas jeho matkou, která se z minuty na minutu musí rozhodnou. Tři ženy, tři životy, tři osudy a jeden jediný muž...
Krátce po začátku čtení jsem si myslela, že knihu odložím a do nakladatelství napíšu kajícný e-mail, že jsem to nezvládla.Že to bolelo až moc. I když by ty pocity asi neměl každý.
Ale vytrvala jsem. Nakonec se z toho stal příběh, který budu mít ještě dlouho v paměti. Ačkoli jsem poznala celý Axelův život, nedokázala jsem s ním soucítit. Nenašla jsem sebemenší důvod pro odpuštění. Zlomila jsem nad ním hůl, i když jsem si dobře uvědomovala, že za to, co ho k násilnostem přivedlo možná úplně nemůže. Ale třeba se pletu.
Taky mám spoustu otázek...
Byl jsi nemocný?
Byl jsi nešťastný?
Potřeboval jsi pomoc? Jakou?
Kým by ses stal, kdyby se tvůj život odvíjel jinak?
Po čem jsi toužil?
Měl jsi strach?
Z oněch tří žen jsem si nejvíc oblíbila Saffy. Nejspíš kvůli její životní cestě a odhodlání. I když v jejím případě svoji roli bezpochyby sehrála i velká dávka štěstí.
Silný příběh a velké doporučení na skvělou knihu!
Sukničkářky
Lucie Šilhová
Moje kamarádka Bára mluvila v jednom ze svých facebookových příspěvků o ženách. Ženách, které na první pohled vypadají maximálně šťastné. Ale nikdo z nás nevidí, co ukrývají v sobě samých...
Budoár Stephanie je místem, které se zrodilo pro potěchu ženských těl i duší. Při obdivování nejrůznějších kousků krásného prádla se do stěn zkušebních kabinek vpíjí životní příběhy jeho zákaznic. Bezděčně. Bezmyšlenkovitě.
Sukničkářky působí velmi jednoduše. Taková jednohubka, kterou přečtete za jeden jediný den. Stránky ubíhají pod rukama jako nic.
Uvnitř se však ukrývají témata jako domácí násilí, Alzheimerova choroba, partnerské, rodinné a milostné vztahy nebo celoživotní touha po uznání.
Příběhy žen - bojovnic. Křehkých a přesto silných. Odvážných. Skutečných...
Líbilo a doporučuji!
(3,5*/5*)
Zapomenutá
Jiří Klečka
,, Ztratíš paměť, ztratíš sebe."
Asi se tentokrát odpíchnu od Boženy a Pavla - hlavních aktérů celého příběhu. Potkávají se již v mládí, jsou tvůrčí dvojicí ve světě filmu, ale rozdělí je Pražské jaro. Setkávají se po mnoha letech v Domě paměti, zařízení, které se věnuje lidem s kognitivní poruchou.
Pak je tu Lukáš, který se jednoho dne zastane své starši sestry a draze za to zaplatí.
Ilona, ředitelka celého zařízení a nakonec Dům samotný. Místo s velmi dlouhou a těžkou historií.
Neměla jsem ani ponětí o tom, jak moc se tohle všechno zvrtne. Čtete si o neveselých lidských osudech, o přátelství, o domácím násilí, zapomínání i vzpomínání, o dlouhotrvající lásce, sourozeneckém poutu a je vám tak nějak smutno. Uvědomujete si, jak je život křehký a jak těžké musí být ztrácet všechno kolem včetně sebe.
Jenže najednou se ocitnete v tmavé, vlhké kobce. Mráz se vám rozběhne po celém těle a vy si uvědomíte, že teď už to s poklidným čtením nemá společnýho vůbec nic.
No, byl to hodně zajímavý zážitek. První setkání s tvorbou Jiřího Klečky hodnotím na jedničku a určitě se pustím i do jeho dalších knih. Líbilo !
Doporučuji!