medialstar komentáře u knih

Asi má pozornost nebyla ve formě, protože i já se řadím k těm, co měli chaos v postavách a listovala jsem občas nazpět, abych se ujistila, kdo je kdo. A to jsem ji slupla za tři večery. No možná to není moje dobrá vizitka. Atmosféra byla hutně tajemná, dokázala vtáhnout do děje a byla jsem fakt zvědavá, co bude dál. Ale místo gradace a nervů jak špagáty mi přišlo, že počáteční jízda se maličko zpomalovala, až do konce dojela asi tak předpisovou obecní padesátkou. Hawkins si dala záležet, určitě si nad papírem lámala hlavu dlouho, ale ve výsledku mě to ze židle nesmetlo. Finále, místo aby mi vyrazilo dech nebo působilo napětí hodné krájení, jsem přijala s klidem a v duchu si říkala, ajo, tak fajn, dobře teda. Nerada dávám tři hvězdy, ale když to porovnám s konkurencí, tak mi to prostě čtyři dát nemůže. Za přečtení stojí, ale pak ji klidně dejte jako dárek nějaké holce ve vlaku.

3 02.09.2017

Nestává se mi, že bych chtěla knihu odložit, ale tady jsem teda měla až do půlky sto chutí to udělat. Úsečnost, kostrbatost, přímá řeč v textu bez uvozovek, guláš galimatyáš. Hlavně se popisuje kde co kdo má, co dělá, kde co leží a stojí a děj zaostává. Od půlky autorka trochu chytila dech a dalo se to číst bez újmy na zdraví, ale tak nějak nevím, proč to celé vlastně bylo napsáno. Jasně, nevíte, kdy se na vás může nalepit takový podivín a otrava, ale tady to bylo stylem, on na ni zvoní, ona neví co s tím, až nám sama hlavní hrdinka taky začne malinko stalkovat toho otravu. S dalším frajerem sousedem se klidně baví, i když ho vůbec nezná, s tím problém nemá a hned mu vleze do domu... Trochu nepřirozené řešení situací a finále najednou bum bác a je vymalováno. Pár světlých momentů to mělo, ale na tři hvězdy to není, to bych ukřivdila těm, které stojí za to číst.

17.08.2017

Naše druhé rande s Chuckem. A zase to byla zábava. Nakonec sem knihu dala jedním tahem, což ani nebylo v plánu, ale nechtělo se mi ji odložit. Pořád jsem si říkala, jak tohle může dopadnout? Ačkoliv finále mě trochu zmátlo, i tak se jednalo o vyjímečný zážitek. A protože evidentně nejsem Michal Nanoru a neumím tak krásně knihu rozpitvat jako on v doslovu, můžu pouze napsat, čistě pro úplnost, že Palahniuk má dar způsobit Stendhalův syndrom.

2 13.08.2017

Povídky, které jsou vytažené z různých autorčiných sbírek. Myslím, že byly vybrané dobře, jako celek to působí vyrovnaně. Různí lidé v různých situacích. Někdy jsem se až lekla, že mi snad Inger vidí do hlavy, když mi připomněla moje vlastní myšlenky. Trocha té severské melancholie, dobře vystižené momenty a nálady a k tomu literárně na úrovni. Pro mě docela překvapení a nebojím se dát plný počet hvězd.

1 11.08.2017

Příroda je prostě nevyčerpatelný zdroj zázraků. Při čtení si každý musí uvědomit svoji malost nebo spíše to, že jsme jen součástí neuvěřitelného kolosu, o kterém toho víme pořád strašně málo. Autorova kniha o stromech byla ve sdělení pro mě silnější, ale ani tady jsem neměla pocit, že mi je dáváno málo. Leckomu může vadit jednoduchá forma, jak kdyby si s vámi autor povídal někde u kafíčka, ale mě to právě baví. Na co to balit do škrobenosti. Těším se na další počtení.

9 11.08.2017

Zcela neuváženě jsem ji přečetla za jediné odpoledne a teď mám hlavu bolavou. Neboť dávka tíhy, která mi byla naložena naráz, je docela slušná. Ani nevím co o knize říct. Spletité osudy několika lidí, vzájemně provázané, ale stejně se tam každý cití tak sám a naděje je tak vrtkavá a hned mizí, sotva se objeví.. Talent autorky je nepochybně potvrzen, matoucí pro mě bylo pouze množství postav. Budu si muset znovu přečíst Do tmy, třeba mi to lépe zapadne do sebe. Tohle se musí nechat v hlavě zaležet. Prvotina mě pohltila o kousek více, ale i v tomto případě se jednalo o vyjímečný zážitek. Velké plus také za obálku.

9 09.07.2017

Tak tohle se moc povedlo. Věrohodně vykreslené prostředí i postavy. Promyšlené, neustále udržující v napětí. Rozhodně budu doporučovat dále, přijde mi mnohem lepší, jak některé současné protěžované detektivní bestsellery. Filmové zpracování budu vyhlížet s netrpělivostí.

Věřím, že pro rodiny, které mají ve své blízkosti autistu, to musí být přelomová kniha. Protože tohle asi převálcuje valnou většinu odborných publikací. Protože důležitější, než pátrat po tom, proč se to stalo a jak to odborně řešit je mnohem důležitější pochopení nitra a vžití se do tohoto člověka. A tady přes svůj krátký, ale dosti výživný obsah, dostanete pořádnou porci vjemů. Jediný problém mám ze všeobecněním typu takhle to mají všichni autisti. Škoda, že nenapsal Naoki více příběhů, které se textem proplétaly. Má talent.

2 09.06.2017

První povídka měla spád, bavila mně, ta neurotická smršť slov byla podle mě účelem vykreslení postavy Mathilde. Jen sem měla malinko problém uvěřit tomu, že by ji zaujal takový podivín a finalé už bylo trochu křeč. Druhá povídka o Yannovi neměla chybu. Tam se povedlo zachytit jádro pudla. Konec může někomu připadat přestřelený, ale já jej vnímám především jako symboliku nebát se otočit ve svém životě všechno vzhůru nohama. Když vás něco štve, tak si prostě jen nestěžujte a dělejte s tím něco! :-)

2 09.06.2017

Po přečtení zcela jistě změníte pohled na stromy i na les. Vzhledem k tomu, že jsem ji četla na jeden zátah, mi vadilo občasné kolovrátkové opakování. Jak kdyby autor zapomněl, že už to předtím jednou napsal... Líbí se mi, že se nejedná o žádné ezo povídačky vycucané z prstu, ale o podložená fakta výzkumem, i když samozřejmě špetka informací bude postavená jen na domněnkách. Ale úžasných a moudrých. Doporučuji úplně všem, bez vyjímek.

9 09.06.2017

Rychlospotřební forma zajímavých příběhů z historie. Stručně a jasně. Jen mi chyběl nějaký klíč a systematičnost. Prostě to tam autor nasázel a berte to, jak to je.
Jak už bylo řečeno níže, bude se vám to hodit někde u pivka nebo když zkrátka budete chtít před někým zachytračit, jaký že to máte přehled a rozhled. Ale nic víc, nic míň. Možná kdyby tímhle stylem byly psané učebnice dějepisu, utkvělo by studentům v hlavě víc, než prázdným biflováním. Alespoň u mně by to kýžený efekt určitě mělo. :)

2 18.05.2017

Hutné, neveselé, silné. Tři úhly pohledu, ta různorodost vnímání stejné věci mě vždy zaujme.
Doslov osvětlí okolnosti, což pro mě bylo velmi vítané. Po jeho přečtení se nemůžu zbavit dojmu, že knihy opravdu mají moc ovlivňovat naše životy, vzhledem k tomu, jaký šok mohla uštědřit ve své domovině. Ale to si můžu pouze přát.

2 05.05.2017

Pan Nešpor je bezesporu velmi zajímava osoba a touto knihou to jen potvrzuje. Termín bažení, který tak s oblibou a často používá, v naší rodině zdomácněl. A i když kniha často promlouvá k abstinujícím alkoholikům, má co říct široké veřejnosti. Už jen neotřelým smyslem pro humor.

03.05.2017

Povedená řada kuchařek od Apetitu. Recepty, které zvládne každý v domácích podminkách, mnoho krásných fotografií a hlavně se nejedná o žádne hogo fogo recepty na efekt, ale o jarní dobroty, které v klidu můžete servírovat celé rodině.

01.05.2017

Nesdílím to velké nadšení, až mě to i mrzí. Ale než jsem se pořádně začetla, uběhla třetina. Do té doby jsem stále váhala, jak to spolu my dva vlastně máme. Zajímavým prvkem jsou básně v léty prověřených překladech v kontrastu s moderním polopatickým. Villonův život je bezesporu fascinující, líbí se mi, že autor zvolil pořádně syrovou biografii, jen jsem prostě měla dojem, že zpočátku to úplně nefunguje... A taky mě trošku zlobil ten František, proč raději nezůstat u Francois?
Ale dost bylo hany, rozhodně kniha stojí za přečtení, časem jsem i já byla naprosto pohlcena. Když člověk pozná pozadí a souvislosti jeho života a veršů, vždy bude nahlížet na Villonovu tvorbu jinak.

1 11.04.2017

Velmi čtivé, filmově plynoucí, otáčíte stránku po stránce a zajímá vás, co bude dál. Místy mi vadilo opakování, abych se zřejmě stále orientovala v ději a poněkud rychlý konec, kdy se poněkud tápalo a bum, najednou bylo jasno. Ale proč ne. Vrah mohl být kdokoliv a nic nebylo předčasně prozrazeno. Příběh mě bavil, ale k dokonalosti to má pro mě ještě daleko. Malé plus za kočičí svetry. :-)

1 02.04.2017

Nestandartní průvodce nestandartní lokalitou. Směsice různých postřehů, rozhovorů a informací, která tvoří skvěle fungující celek. Bezmála 600 stran jsem dala na jeden zátah. To myslím mluví za vše.

1 22.03.2017

Plný talíř jednohubek, které jsou tak dobré, že za hodinku už jen koukáte na prázdná párátka. Některé povídky slabší, ale většina je trefa do černého. Ale to, co je třeba vyzdvihnout, je nesporný talent rozehrát na pár řádcích scénku a pak vpálit výbornou pointu.

2 05.03.2017

Hakl mě pořád míjel, ani nevím proč, až když se mi dostala do ruky tahle vizuálně velmi vyvedená kniha, nešlo odolat. Líbí se mi styl, má to spád, dobře vykreslenou atmosféru. Životem ošlehaný František zažije nečekané vzplanutí k umělé ženě. Klade si otázky, na které bude lidstvo hledat odpovědi do skonání světa. Věčný koloběh toho, po čem toužíme. Chvíle, kdy zažíváme absolutní štěstí a ve stejném okamžiku už tušíme, že spěje k zániku. Snad nebudeme mít potřebu vynahrazovat si city a přátelství až takovýmto extrémem. Ale obávám se, že je to reálné. Vlastně už se to zlomkem děje.
Jednou nahoře, jednou dole. To přece dělá život životem. A je to tak správně.

5 04.03.2017

Moje první rande s Chuckem. Na první pohled se mi ten kluk zdál až moc divnej a měla jsem chuť to brzo zabalit. Ale čím víc povídal, tím víc zaujal a přišlo mi, že i když se hned nezamiluju, tak že by jsme snad mohli být dobří kámoši. A taky že jo... Hlavní příběh mě vyloženě nebavil, až za polovinou se to zlepšilo, básničky taky šly mimo mně trochu, ale ty povídky, ty jsou geniální! Jízda šíleného mozku. Ano, je to nechutné, místy příšerně nechutné, jenže ja nevím jak to Chuck dělá, ale pak už vám to prostě přijde normální, asi otupíte a dokonce i zábavné, což je úplnej vrchol! A ty nápady, myšlenkové pochody, lahoda. Věřím, že na tuto krásně hnusnou knihu nikdy nezapomenu. A obávám se, že ani u jeho dalších knih tomu nebude jinak, protože druhý rande už se blíží. Asi zajdu pro jistotu k holiči, co kdyby náhodou z toho nakonec bylo něco víc.......

2 10.02.2017