Tajný život stromů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Německý bestseller Tajný život stromů se již druhým rokem drží na žebříčku nejprodávanějších knih a získává si nadšené čtenáře ve stále více zemích. Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. Jen v Německu se za rok od vydání prodalo na 500 000 kusů a práva na překlad byla dosud prodána do 27 zemí....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/318560/tajny-zivot-stromu-FBu-318560.png 4.6381
Žánr:
Literatura naučná, Příroda, zvířata, Přírodní vědy
Vydáno:, Kazda
Orig. název:

Das geheime Leben der Bäume (2015)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (128)

Kniha Tajný život stromů

Přidat komentář
matej7838
předevčírem

Při čtení jsem měl podobné pocity, jako u "Zrozeni k běhu". Autor vysvětluje složité věci jednoduchým způsobem, a to tak, že každá nová vědomost působí až intuitivně (a říkám si: "no jasně, to přece dává smysl!"). Zároveň si ale nic necucá z prstu a (téměř) vše opírá o odbornou literaturu a desetiletí vlastních pozorování.

Rozhodně budu mít nadále daleko větší respekt ke všemu stvořenému, nejen tomu, co se hýbe. Po přečtení této knihy beru poučení pro děti "nedělej, ten strom to taky bolí" vážněji, než v době, kdy mi byla adresována. Ta kniha je skvělá, kéž by byla povinou četbou alespoň na zemědělkách.

alef
16. července

Taky jsem to tušila (viz. komentáře níže) … Enti existují! :-) … už nikdy nebude procházka lesem stejná, jako dřív :-).

Rostliny vs. živočichové … všichni JSME, patřime do souboru živých organismů, a jejich rozdělení je věcí konvence, my sami jsme si to tak určili, čistě na základě průvodních znaků.

Do rukou se mi dostala krásná kniha, která je především o tom, že naše rozlišení, může být právě jen a čistě naším, … jen prostě nevíme, parafrázuji T. Nagela: „jaké to je, být netopýr“. A teď, na základě přečtené knihy, si dovolím toto tvrzení rozšířit, … a už vůbec netušíme, jaké to je „být jasanem“ :-).

Tahle kniha mj. hodně hovoří o komunikaci, a to mě, asi zaujalo nejvíc, protože se jí, čistě v linii člověk – zvíře, zabývám. Pro mě tedy nebylo žádným novým zjištěním, že komunikace nemusí být jen o „řeči“, tedy tak, jak ji běžně chápeme, ale pomalu se na tomto poli přesouváme k malé změně paradigmatu, jinak řečeno, mělo by pro nás být již zcela běžné a nerozporné chápat komunikaci, třeba jako, jak navrhuje Peter Wohllben „předávání signálů“. Víme zcela bezpečně, že existuje, jen se mnohým stále ještě příčí, přičíst tomuto termínu výraz „komunikace“, a to zejména z jednoho prostého důvodu, museli bychom totiž zároveň takovému „organismu“ nebo, řekněme, takové „entitě“, přiznat zároveň, že ve své struktuře má něco, co bychom mohli nazvat analogií „mozku“, tedy nějaký „řídící systém“, který svým jedinečným způsobem /který zatím ne vždy, dokážeme rozpoznat, či vůbec přiznat si možnost takového systému/ přijímá, a také vydává, impulzy, které „vedou ke změně chování“ takového organismu (či entity).

Naším problémem na tomto poli je především ČAS – významné změny lze totiž pozorovat právě ve vztahu k času, a ten je přeci jen pro nás a stromy, velmi, velmi odlišný, a nemusím nejspíš říkat, že ve výrazné nevýhodě jsme my, lidé :-). Možná je tedy tím nejzásadnějším problémem, který nám brání přiznat si výše uvedené, že zapomínáme na to, že „časový úsek, který je potřeba ke zpracování informací a proměně v čin, je u nás lidí a rostlin, diametrálně odlišný“.
Vrátím-li se k mým oblíbeným Tolkienovým Entům (on to věděl už dávno předtím :-)) … je to prostě tak, že milí Enti jsou bytostmi (či entitami, jak je komu libo) „pomalého plynutí času“ … z našeho, tak krátkého, lidského pohledu prostě potřebují na to, aby se projevili, celé věky.

A zase jsme u toho „náš úhel pohledu“, stále a znovu narážíme na to samé, na náš antropomorfismus. Nechápejte to, prosím, jako výtku, ono je to pro nás vlastně často dost nezbytné, těžko bychom se jinak i my sami zařazovali do světa, těžko bychom si bez něj vytvářeli zpětné vazby pro naše činy, je to tedy z určitého úhlu pohledu, hledisko užitečné, úvahy na toho téma by nejspíš vydaly na další dlouhý článek, takže to zkrátím, a jen si dovolím poslední poznámku – měli bychom si jen dát sakra pozor, aby nebylo nekriticky nekompromisní!

A ještě na závěr, tuto knížku doporučuji! Odborníkům i laikům, věřím, že bude zajímavým čtením pro každého! A prosím, nebuďte při čtení ... nekriticky nekompromisní :-).

„A až půjdu, tak se vrátím zčásti jen“ … verš hitu Petra Maffaye by mohl být napsán o stromě, jehož pozůstatky jsou pro lesní koloběh stále ještě nepostradatelné.“

„Po staletí nasával živiny ze země a ukládal je ve dřevě a kůře, … je tak cenným pokladem pro svoje děti.“

„… i kdybychom tady (u nás) měli mít jednoho dne španělské klimatické poměry, převážná většina buků by je zvládla. Jediným předpokladem je, že les nebude kácením narušen, co se jeho sociální struktury týče, a že si bude i nadále moci sám regulovat svoje mikroklima.“

ADE138
15. července

Poslouchala jsem audioknihu, byla to první populáně - naučná audioknížka. I přes moje počáteční obavy se poslouchala hezky. Chvilkama bych ale uvítala tištěný text před sebou, abych si nějaké informace ověřila a zopakovala. Načetl ji Aleš Procházka.
A co říct ke knize...snad jen velice krátce: jakákoli procházka lesem nebo parkem teď bude jiná než dřív

Joges
12. července

Velmi zajímavá sonda do říše stromů a jejich příbuzných - užitečných a škodlivých příživníků. Odteď pohlížím na stromy s respektem a zároveň i docela jinýma očima. Kniha je na úrovni, velmi dobře se čte, žádné zbytečné a rozvláčné pasáže, Wohlleben se vážně vytáhl. Jen jedna nepodstatná věc, dokument z lesa mě nezasáhl tolik, jako například knihy o lidech. Dendrolog zkrátka nejsem.

evasamankova
02. července

Nádherná a nesmírně zajímavá publikace - četla jsem ve druhém, výpravném vydání. Luxus

pepa4081
22. června

Má již čtvrtá kniha od Petera Wohllebena, takže už jsem nebyl tak užaslý, přece jenom ty nejzajímavější údaje se ve všech opakují. Tato kniha opět zaměřená především na stromy. Něco na hraně mezi populární a vědeckou literaturou. Občas jsem se musel o odstavec vrátit, abych pobral všechny údaje. Nejde o jejich nesrozumitelnost, ale o veliké množství údajů, které se různě překrývají. Asi bych uvítal trochu lehčí formu. Jako milovník přírody ale fandím každému, kdo o ní zasvěceně píše.
Uspokojivé.

Allys
17. června

Úžasná kniha, som veľmi rada, že som ju čítala. Toľko nových a zaujímavých informácií napísaných veľmi pútavým spôsobom sa len tak nevidí. Popis lesného spoločenstva a dejov, ktoré v ňom prebiehajú (o ktorých som ani netušila), vzťah medzi rôznymi druhmi stromov navzájom, vzťahy medzi stromami a inými obyvateľmi lesa a mnoho ďalších informácií je podaných čitateľovi veľmi pútavým spôsobom. Od prečítania knihy si vždy pri návšteve lesa všímam veci, ktoré som predtým nevidela. Určite by som túto knihu odporúčala aj mladším ročníkom, aby si vybudovali pozitívny vzťah k prírode, úplný ideál aby sa táto kniha dostala do škôl :-)

Eigis
11. června

Tahle kniha mě naprosto dostala, autor pojal téma velice komplexně a zároveň naplnil knihu spoustou dílčích poznatků.