makushenka komentáře u knih

Dobré, ale mě osobně to přestalo bavit, když autorka začala zabíhat do až moc velkých detailů (alespoň pro mě). :)

2 13.02.2019

Útlá knížka s minimem děje, zato nesoucí velké myšlenky. Musela jsem obdivovat neotřelá přirovnání a přívlastky. Naprosto hutná, tíživá atmosféra. Obvykle bývají hybateli děje různé události, činy postav, ale tady je to právě založeno na tom, že nikdo nic neudělá, že se nikdo k ničemu neodváží. Vidím to jako milostný příběh dvou lidí, které zradí (ne)komunikace, zároveň to vidím jako příběh ženy, která předběhla svou dobu a k tomu všemu to vidím jako příběh lidí, jejichž budoucnost je v důsledkovém vztahu k rodinnému prostředí a minulosti. Tím, že autor nechává některé hrůzy jen tušit, se atmosféra zhušťuje snad ještě víc.

4 13.02.2019

Jo, souhlasím, kniha se čte jedním dechem a je těžké se odlepit. Líbí se mi, že je to příběh žen, líbí se mi i kompozice knihy.
Nejvíc zajímavá a prokreslená je právě postava Hany, není černobílá a nutí čtenáře přemýšlet.
Přestože se jedná o drsné téma, přišlo mi podané uhlazeně. Možná i proto se četlo "jako po másle". Hanu považuju za odpočinkovou četbu.

5 06.01.2019

Snažila jsem se dumat nad významem a trochu v tom tápu. Předpokládám, že víc než o nějaké setkání s otcem, šlo celou dobu o proces hledání samotný, taky o odpouštění a hlavně o dojítí k cíli, který vidím ve znovunabytí důvěry v ostatní. Stejně pro mě celkové vyznění knihy bylo nijaké, přestože se mi líbilo, že autorka uměla až do konce udržet napětí a vytvořit tajuplnou atmosféru.

1 31.05.2018

Mně to tedy zrovna nenadchlo. Autor se dost opakuje a člověk se musí připravit, že mu bude vyvracet téměř veškeré zásady zdravého stravování, se kterými se zatím setkal. Navíc jsem měla pocit, že jako podklad pro svou teorii má samé starší prameny, ale možná je to jen dojem. Celá ta kniha se dá podle mě shrnout do jedné věty: "Pořádně žvýkejte, jezte jen snídaně a obědy a používejte salinickou sůl."
Momentálně mám rozečtenou knihu Střevo není tabu a mám z ní zatím mnohem lepší pocit, autorka lépe popisuje trávicí systém, používá podle mě lepší metafory a celé je to psáno lidštěji.

2 27.03.2018

Nemám moc co dodat ke komentáři pode mnou, je opravdu výstižný. Obdivuju autorku za její studium pramenů, pečlivé přípravy a dle mého za opravdu skvostnou formu, kterou celé téma podává. Stejně tak jazyk je moc pěkný a postavy jsou výborně vykresleny. Kniha mě naprosto strhla svou atmosférou od první stránky, moc tleskám a fandím další knize!

7 11.03.2018

Tak jsem si ji teda půjčila, ať mám přehled, co se čte. Bohužel přišlo veliké zklamání. Měl to být asi psychologický náhled do života dvanácti žen, což by tak nějak odpovídalo, ale bohužel to všechno působilo nedůvěryhodně a hodně křečovitě. Stejně uměle působí propojení příběhů skrze bábovky (ty pečené) - škoda, že autorka nenechala název knihy jen na alegorické rovině... Každopádně nic hlubšího bych od této knihy nečekala, postrádám nějakou pointu, nějaký námět k zamyšlení nad palčivou otázkou týkající se kdejakého čtenáře, pro Třeštíkovou jsme jen pozorovatelé, ne "spolutvůrci".

4 23.02.2018

Je to kniha na relax, je opravdu skvělá na zasmání a řekla bych, že je vhodná pro všechny věkové kategorie (krom dětí samozřejmě :-)). E. Boček si drží úroveň stále vysoko a stále je to psané stejným stylem. To taky musí, když je to deník jedné dívky, že jo. Jak už tady ale někdo psal, opakovaný vtip přestává být vtipem a v některých případech jsem si to bohužel říkala.

4 05.01.2018

Děsný slaďák, který má vyšší ambice. Příběh je na přeskáčku podávaný z pohledu dvou hlavních postav, to mi bylo sympatické, protože tu byla snaha proniknout do psychologie postav. Nepřijde mi ale, že by ta autorka naplno využila potenciál materiálu. Mnohem nosnější než románek mi přišla postava nevlastního (ale i vlastního) otce a tuto látku podle mě mnohem lépe zpracovala např. M. Fišarová ve své knize Nikolina cesta, kde mi to přijde víc na dřeň a hlavně mi přijde i jasnější poselství té knihy. Takže pro mě pouze dobré.

1 27.09.2017

Jedna z mála knih věnující se teorii komiksu v čj. Na můj vkus je poměrně složitá (narozdíl od McCloudova Jak rozumět komiksu), ale určitě je vhodné si ji přečíst, pokud má člověk o komiks trochu vážnější zájem.

04.07.2017

Výborný start pro někoho, kdo o komiksu neví nic a chtěl by ho trochu líp pochopit.

04.07.2017

Můj dojem je asi takový, že se jedná o knihu typu "od každého trochu" (ostatně to taky naznačuje podtitul), ve výsledku mi přijdou nejhodnotnější odkazy na další literaturu. Rozhodně je ale fajn, že u nás vznikají nové tituly o komiksu.

04.07.2017

Líbila se mi aluze na biblickou potopu a některé filozofické úvahy, ale jinak jsme si s Bondym nesedli (nejen v tomto díle).

20.02.2017

Velmi působivá hra, která umí rozpoutat slušnou diskusi. Majitelé klíčů upozorňují na "stádovitost" lidí. Nehezký obraz naší společnosti, ale nutný. Jedná se o nadčasové téma a je opravdu škoda, že se hra nehraje.

2 18.02.2017

Ono je dobré si přečíst aspoň pár povídek, aby člověk zjistil, co všechno bylo součástí lidové slovesnosti. A hlavně tak člověk snáz pochopí, proč se na začátku 20. století vedl spor o pohádku (zda je/není lidová pohádka vhodná pro děti).

2 10.02.2017

Moc jsem si tuhle kuchařku přála. Po roce, co ji mám, jsem se k ní konečně dostala, abych si ji prošla pořádně. Některé recepty bych úplně vyhodila, u něčeho jsem si říkala "a kde to sehnat?" a některé mi přišly takové polovičaté. Mě osobně kuchařka úplně nenadchla, ale ani neurazila, pár dobrých nápadů v ní přeci jenom je. :)

07.02.2017

Perfektní nápad a naprosto úžasné ilustrace. Četla jsem jeden příběh příteli před spaním a hned šel hledat, jak ta potvora vypadá v reálu a jestli ty informace sedí. :-) Líbí se mi, že se člověk dozví spoustu nových informací zábavnou cestou. A navíc je to pro mě fakt pastva pro oči. Chci do své knihovničky.

2 05.02.2017

Když po přečtení člověk navštíví Prahu, hned má jiné kouzlo. Ve Staronové synagoze už člověk nehledí jen před sebe, ale hlavě nad sebe, na hřbitově nechá papírek u náhrobku rabína Löwa a doufá, že se mu splní tajné přání, u Novoměstské radnice zas hledá železný loket. Jsem nadšená.

03.02.2017

Některé básničky a jazykolamy byly perfektní a skvěle pobavily. Občas mám ale pocit, že se objevují takové ty stereotypní jazykové obraty, které na druhé straně vyvažují naprosto úžasná eiromena. :)

1 01.02.2017

Knihu jsem dostala darem, jinak bych po takovém tématu nesáhla. Musím uznat, že kniha mě chytla, ale stejně tak mě chytla naprostá beznaděj, občas suplovaná hněvem. Příběh lze samozřejmě zobecnit, takže se pak už netýká jen adoptovaných dětí, ale všeobecně každého dítěte a rodiče, nebo jakéhokoli vztahu mezi lidmi, kdy jeden dává a druhý o to nestojí. Je to smutné.

1 30.01.2017