makushenka
komentáře u knih
Útěk Kryšpína N.
Ivona Březinová
Má druhá knížka od Ivony Březinové a tuším, že ne poslední. Podle mě skvělá autorka literatury pro děti a mládež, která se dotýká velmi citlivých tematických oblastí, jež je nutné dětem přibližovat. Navíc forma, kterou jsou témata podávána, je jednoduše skvostná. Nádherná, inovativní přirovnání, využívání personifikací, neskutečná gradace příběhu podpořená rychlejším střídáním pohledů Kryšpína vs. ostatních.
Záhádky
Petr Nikl
Jedná se o knihu poezie pro děti, která se ale zavděčí kdejakému dospělému. Petr Nikl totiž vsází na hravost, jazykovou i obrazovou. P. Nikl je grafik, což se podepsalo i do podoby tohoto díla, můžeme v něm nalézt mnoho nádherných ilustrací. Typické jsou jednoduché, většinou oblé tvary a stínování. Ve středové části knihy, ve které si čtenář může sám sestavit příběh a zároveň i kresbu roztodivného zvířete, je několik po sobě jdoucích stran rozstříháno na tři stejné části. Podle mě tím P. Nikl klade důraz na hravost, kdy člověk může objevovat stále nové a nové možnosti, což ve čtenáři vzbuzuje radost ze čtení a dychtivost po nových příbězích.
Dále se uvnitř knihy nachází různé literární útvary, kromě básní jsou to například jazykolamy nebo hádanky. Myslím, že Zá Hádky nejvíc vystihují následující slova: nonsens, hravost, zvukomalba, neotřelost a propracovanost. Tím posledním myslím i na krásný zevnějšek knihy, jelikož je vázaná, nikoli lepená. Prostě nádherný kousek do knihovničky. :)
Šest procházek literárními lesy
Umberto Eco
Kniha, kterou by si povinně měl přečíst každý student českého jazyka a literatury. Navíc jsou Ecovy přednášky podány čtenářsky vstřícně, takže se není čeho bát. :)
Jméno růže
Umberto Eco
Neskutečně složité, vymazlené literární dílo. Mě osobně chytl při čtení pocit zoufalství, protože jsem si uvědomila, kolik toho nevím a kolik aluzí nikdy nebudu schopná rozluštit, jelikož nemám tak široké rozhledy.
Umění a kýč
Tomáš Kulka
Má oblíbená odborná publikace. Téma je podáno tak, že mu porozumí každý. :)
Pod dekou
Craig Thompson
Má srdcová záležitost. Dřív jsem po komiksu nikdy nesáhla. Teď vlastním i soundtrack ke knize, tak se chystám číst znovu. :)
Volání netvora
Patrick Ness
Nádherné ilustrace. Skvělá kniha. Těžké téma, které je zpracované tak trochu hororově. Potěšily mě příběhy vyprávěné tisem. A ještě víc mě potěšilo, že si z nich může vzít poučení kdokoli. Samozřejmě nejpůsobivější je ale celý proces vyrovnávání se se ztrácením a ztrátou.
Pozn.: Kapesníčky je dobré mít po ruce. :)
Zeď: Jak jsem vyrůstal za železnou oponou
Petr Sís
Musím knize nechat, že je nádherná po výtvarné stránce. Vůbec se nedivím, že posbírala všechna možná ocenění, ale... jak už tady někdo zmiňoval, co to čistě černobílé pojetí? Jistě není snadné tak složité téma zjednodušit pro děti (stejně je zapotřebí rodiče, který dětem bude vysvětlovat), ale tohle je podle mě až přes čáru, vrcholí to hlavně dvojstránkou s rozdělením na východ a západ, kde na západě jsou samé pozitivní vlastnosti. Podle mě není dobré dětem ukazovat svět takto plytce, vždyť to takto nefunguje ani v reálu. Zatím jsem ještě neviděla odbornou kritiku, která by na tuhle do očí bijící vlastnost knihy nějak poukázala.
Je otázkou, jestli by si P. Sís vůbec mohl dovolit do knihy napsat něco jiného, vydali by mu to v zahraničí? Nemyslím si.
Abych to zakončila smířlivě, knihu bych určitě doporučila k přečtení dospělým, je to i dobrá pomůcka pro rychlé zopakování historie. :)
Lentilka pro dědu Edu
Ivona Březinová
Kniha je sice určena předně malým čtenářům, ale Ivona Březinová během Lentilky pomrkává i po dospělých, když do knihy dosazuje jemný humor, který děti ještě nepochopí. To až malí vyrostou a stanou se z nich taky třeba rodiče, kteří budou Lentilku svým dětem předčítat. Začínám si rozšiřovat knihovničku o literaturu pro děti a mládež, tohle je jednoznačná volba.
Dárce
Lois Lowry
Perfektní je zejména konec, který dává čtenáři možnost svobodné volby, jak příběh dopadne, a to nejen protože to povzbuzuje dětskou fantazii, ale taky protože autorka naráží na to samé, co už padlo v knize dříve, a to že možnost volby je v životě člověka velmi důležitá, a to i přesto, že se může rozhodnout špatně. Kdyby se totiž volba odstranila, o čem by život byl, byl by nudný, jednotvárný a šedý, stejně jako fiktivní svět Společenství - bezpečný, ale bezbarvý. V takovém životě není pro co skutečně žít. Já jsem si to vyložila jako obraz totalitní společnosti a lidské konformity. Velmi nadčasové.
Kromě toho autorka naráží i na přirozený lidský strach z jinakosti, čímž se podle mě dílo stává velmi aktuálním v kontextu migrační problematiky. Přičemž příběh byl vydán už v prvních letech 90. let.
Dle mého mnohem lepší jak film.