Lentilka pro dědu Edu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Příběh o rodině v níž žijí pohromadě pradědeček, kterému ale všichni říkají dědo Edo, dědeček a mladí manželé se synem Honzíkem. Jde o vůbec první ztvárnění Alzheimerovy chorby v české literatuře pro děti. Příběh je napsaný lehce, citlivě a s humorem. Harmonické soužití několika generací narušuje pouze jedno, velká zapomnětlivost dědy Edy. Začala nenápadně, ovšem časem dospěla k tomu, že děda Eda netrefí domů, obouvá si různé boty, zapomene Honzíka v obchodě, zamkne se doma a neumí si otevřít, občas někoho nepozná. Zprvu si všichni myslí, že je to skleróza, která patří k věku, ale posléze se zjistí, že dědeček trpí Alzheimerovou chorobou. Malý čtenář čte, aniž by byl poučován, a na pozadí vyprávění si uvědomí, že takový problém existuje, nebo to dokonce už možná zná ze svého okolí. Vyprávění mu pomůže v nahlížení na tuto nemoc a v umění s takto nemocnými lidmi jednat....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/6432/big_lentilka-pro-dedu-edu-G8r-6432.jpg 4.8138
Nahrávám...

Komentáře (34)

Kniha Lentilka pro dědu Edu

FofrNožka
07.06.2021

Musím přiznat, že to byla velmi náročná kniha, u čtení jsem se zadrhávala a polykala slzy. Můj předškoláček se smál vylomeninám, co děda Eda prováděl. Já si pak sedla v kuchyni a brečela. Nad krásným příkladem semknutí rodiny jejíž člen má velmi náročného "společníka", nad přístupem Honzíka, který byl přirozeně dětský a přitom by si z něj dospělý mohli vzít příklad...

marie3541
15.02.2021

Tuto knížku jsem teď četla dcerám před spaním. Je plná humorných situací, které natropil děda Eda spolu s pravnoučkem Honzíkem.....Holky se často velice nasmály. Tím ale nechci knihu zlehčovat. Velmi se mi líbilo, že autorka dokázala krásně vystihnout a seznámit především malé čtenáře s nemocí, kterou děda Eda onemocněl. Starší dcera tak krásně pochopila co znamená, když se řekne Alzheimerova nemoc.


Pejuška
07.12.2020

Já vím, že je to sice knížka pro děti, ale to vlastně vůbec nevadí. Líbí se mi, jak je napsaná citlivě a přitom pravdivě vykresluje situace, které nastávají a pomalu pomaličku se mění ve vážné. Pobavil mě obří nákup rohlíků :)

Arielka1
20.08.2020

Krásná knížka pro všechny věkové kategorie. Desetiletá dcera se u ní vesměs válela smíchy cože to jen děda Eda tropí s Honzíkem za vylomeniny. A když došla nakonec, zarazilo jí, že se děda Eda nevyléčil, protože každá knížka co doteď četla měla šťastný konec. A tenhle nečekala.
To já jsem měla prozměnu celou dobu nakrajíčku a když jsem přečetla až k poslední tečce, tak mě kniha svou láskou vnuka k dědovi Edovi dojala.

lidunka1
05.02.2020

Ta kniha je skvělá a já ji používám při besedách v knihovně s druháky a třeťáky.

Lucissia
27.11.2019

Pěkná kniha, ale přesto jsem od paní Březinové čekala trošičku víc... :-)

Zlá-Ňufie
13.09.2019

Knížka je úžasná, takřka pořád sem měl na krajíčku. Moc hezky vykresluje naročnou situaci. Vytkla bych dvě věci. O Skleroze tam padne věta ve smyslu, že to nic není, zme Alzheimer je opravdova nemoc, vím, že to neni pro knihu duležité, ale i skleroza je zavažná nemoc!
A druha věc, když maminka asi tak po 10. Použila “u všech blech” už mi to nepřišlo ani trošku milé a přemýškela sem nad jiným lamentováním.
Jinak skvělá kniha.

Petja
14.08.2019

Dcerku knížka zaujala v katalogu knih doporučených pro děti "Analfabeta Negramotná a další hrdinové z knih", který vydalo Moravské zemské muzeum. Když ji v pondělí zahlédla v knihovně, byla to jasná volba.
Příběh vypráví pětiletý Honzík, u jehož pradědečka se projeví Alzheimerova choroba. Jazyk je jednoduchý, srozumitelný pro děti, a přestože se jedná o vážné téma, řada situací je velmi vtipně popsána (např. když se děda oblékal na procházku nebo lepil známky), někdy jsme byly hodně napnuté, jak to dopadne (když děda začal u zoo řídit auto i s Honzíkem a neuměl zastavit).
Kniha je tenká a oběma se nám moc líbila, takže jsme dočetly hned v úterý. Dítěti přiblíží svět nemocného alzheimerovou chorobou, pomůže mu pochopit, proč se najednou nemocný chová divně nebo třeba i nepřátelsky (děda svého vnuka nepozná a nechce ho v pokoji, i když se o něho donedávna staral), dospělým zase ukáže, jak o nemoci s dítětem mluvit, jak různé problémové situace může vnímat dítě (líbí se mu, že děda si vezme každou botu jinou a hned si vezme taky každou botu jinou) a že i malé dítě může být nemocnému nápomocné (podává mu lentilky místo léků, které už si vzal, ale nepamatuje si to, trpělivě mu vysvětluje, co je to banán...).
Knížku moc doporučuji všem, tedy i těm, kteří ve svém okolí nikoho takto nemocného nemají.

1