Hluboké rány
Rutu Modan
Je to příběh Kobyho, mladého taxikáře z Tel Avivu, kterému jistá dívka v uniformě izraelské armády oznámí, že jeho otec, se kterým se Koby kdysi rozešel ve zlém, byl možná zabit při sebevražedném bombovém útoku. Kdybychom byli ve filmu, patrně by Koby otce hluboce miloval, partnerkou při jeho hledání by mu byla půvabná reportérka v podání některé hollywoodské hvězdy a jejich cestu by lemovaly honičky v autech a přestřelky s teroristy. Jenomže my ve filmu nejsme, jsme v realitě (přinejmenším v realitě grafického románu), a tak Koby Franco otce upřímně nesnáší a ledaco mu vyčítá, jeho průvodkyní je nepříliš pohledná zakomplexovaná dívka z bohaté rodiny, proti níž je v permanentní vzpouře, a cestu soudobým Izraelem provázejí ukrutně civilní setkání se spoustou prapodivných, nehrdinských postav. A výsledkem pátrání není dojímavá scéna, při níž se všichni shledají a zapláčou si, ale nečekaný, trpký zvrat, který ovšem nedojme o nic méně – jen je uvěřitelnější. Grafický román Rutu Modanové je vynikajícím představitelem moderní generace civilních, realistických a silně procítěných komiksů, které se místo hrdinství a velkých gest zabývají obyčejnými, ale o to čtenáři bližšími problémy obyčejných lidí. Podobně jako Thompsonovo dílo Pod dekou je i román Rutu Modanové dalším krokem, kterým se komiks hlasitě dožaduje svého místa po boku hodnotné literatury.... celý text
Přidat komentář
Komiks. Nepřikrášlený pohled na lidské vztahy. Tel Aviv. Mladý taxikář Kovy Franco se od dívky Numi dozví, že se jeho itec možná stal obětí bombového útoku v Hadeře. Koby se vydává pátrat po osudu svého otce a dozvídá se něco i sám o sobě.
(2008)
Vzhledem k tématu na mne komiksové zpracování působí trochu netradičně, ale proč ne. Co mi vyloženě nesedělo byl závěr. Připadal mi jako nejblbější závěr, ze všech knih, které jsem kdy čet. Zkrátka po dočtení jsem se cítil jako ze všech možných stran nakousané jablko, které někdo odližil na hřbet slona. A ty s si tím čtenáři poraď a zbytek si domysli sám. Proto dávám pouze dvě hvězdy z pěti.
Snažila jsem se dumat nad významem a trochu v tom tápu. Předpokládám, že víc než o nějaké setkání s otcem, šlo celou dobu o proces hledání samotný, taky o odpouštění a hlavně o dojítí k cíli, který vidím ve znovunabytí důvěry v ostatní. Stejně pro mě celkové vyznění knihy bylo nijaké, přestože se mi líbilo, že autorka uměla až do konce udržet napětí a vytvořit tajuplnou atmosféru.
Zvláštní komiks nekomiks, z kterého dýchá amosféra marnosti, smutku... Krásná kniha.
Nepamatuji si, že bych kdy četla nějaký komiks, v kterém by autor dokázal tak dokonale vystihnout běžná bezděčná gesta a přivést jimi postavy k životu, jako Modanová v Hlubokých ranách.
Pozoruhodná melancholická atmosféra, neobvyklé výtvarné zpracování. Přesto nezanechal tento grafický román žádný hlubší dojem. Ovšem rozhodně doporučuji přečíst všem příznivcům komixové tvorby. :)
Takovej malej milej komorní příběh. Až na občasnou zkratkovitost, o který psal už Wiruss na comicsDB, se mi moc líbil. Není to ale žádnej srdceryvnej příběh, kde bych se dokázal vcítit do hlavních postav. Zásadní problém vidím v kresbě. Nevadila mi její jednoduchost, která se opravdu k příběhu docela hodí, ale problém je v tom, že Rutu neumí kreslit postavy. A vzhledem k tomu, že jsou postavy skoro na každém políčku (často i v detailech) a děsí mě svými proporcemi a naprosto nepřirozenými pózami, tak to prostě JE problém. Jinak prokreslení jen podstatných částí políček a zbytek hrubě načrtnutej s převážně nevýrazným jednobarevným pozadím vypadá zajímavě a docela mě to zaujalo. Stejně tak pozadí bublin, který není bílý a mění se podle barvy pozadí, aby se od ní trošku odlišovalo. Scénář 85 % / Kresba 55 %
Štítky knihy
Hluboké rányKniha Hluboké rány je v
| Přečtených | 59x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 13x |
| Chystám se číst | 6x |
| Chci si koupit | 2x |
Spíš silné čtyři hvězdy, ale dávám plný počet, protože takhle civilních a dobře napsaných a nakreslených komiksů u nás moc nevychází. Navíc zdejší hodnocení mi přijde příliš nízké, tahle kniha má na víc. Civilní příběh z takřka současného Izraele s lehkým oparem tajemna. Kresba se k tomu příběhu perfektně hodí. Hlavní trochu nemotorná dvojice si mě hned získala svou nejistotou a takovou mladickou malátností. Nemám vyloženě co vytknout, snad jen, že to mohlo být delší, postava otce, ale i ústřední dvojice Koby a Numi, si říkali o hlubší zpracování, ale na druhou stranu se mi líbí, že autorka nechává spoustu věcí nedořečených a v náznaku, pro což je komiks ideální platforma. Doporučuji.