Makropulos komentáře u knih

Po přečtení této knihy jsem nejprve byla překvapená, že už je konec, pak mi bylo líto, že už je konec a pak jsem začala přemýšlet, o čem vlastně tento příběh je. Je o lásce, o lásce mezi ženou a mužem, o lásce k Bohu i o lásce k lidem vůbec, ať žijí na Zemi nebo ve velmi vzdálené galaxii. Je o víře, o víře v Boha, víře v lidi, víře v sebe sama a o vlivu vnějších událostí na víru. Je o důležitosti spojení, vzájemného dorozumívání a blízkosti osob, o tom, že odloučení může vytvořit hlubokou propast, kterou lze jen těžko překlenout. A přitom je to vlastně mistrně napsaný příběh z nespecifikované budoucnosti, o nutnosti najít porozumění s úplně odlišnými bytostmi a přizpůsobit se úplně odlišným podmínkám. Lehký humor, ironie a úžasný jazyk (pro mě díky překladatelově umění) dávají tomuto dílu další rozměr. Stala se ze mě Milovnice Fabera třicetdva a díky této knize jsem se dozvěděla hodně zvláštních nových věcí.

14 09.05.2017

Tak se nějak stalo, že čtu knihy Miloše Urbana trochu mimo pořadí a tak nyní ten návrat do ponura a zřejmě i někam zpátky ve vývoji tohoto úžasného spisovatele, byl vlastně trochu překvapivý. Ale to neznamená, že bych byla zklamaná. Vždyť tam vlastně všechno je, tajemno, romantika, umění, fantazie, Urbanův jazyk, tentokrát dvojí, vyvedený v absolutním protikladu, a jako hlavní postava Katedrála. Jen snad závěr mi připadal tak trochu uspěchaný nebo nedotažený, nevím, jak to říci.

4 03.05.2017

Kdo je vlastně Jana Dušejková? Stará, nemocná, osamělá, hodná žena, která žije na pomezí Polska a Česka. Má ráda Přírodu a všechny Bytosti v ní žijící. Je to bývalá stavitelka mostů, učitelka angličtiny a amatérská astroložka. Ale je v ní skrytý Hněv a Posedlost tím, že Zvířata se nesmí zabíjet. Oslovuje úřady, policii, ale nikdo ji nebere vážně a všichni ji považují za šílenou. Kromě této postavy, jejích pocitů, myšlenek a prožitků, v této knize najdeme obraz života v odlehlé horské části Polska a příběh záhadných úmrtí, která vypadají jako pomsta zvířat. Celé to vyprávění je tak nějak drsně poetické a přestože se odehrává v jakémsi mikrosvětě, dá se chápat, jako odraz života celé společnosti.

Franka Derricka jsem si oblíbila již v první knize a teď mohu říct, že jsem si ho zamilovala. Dvaaosmdesátiletý stařík s dlouhými bílými vlasy, v havajské košili a maskáčových kalhotách vymění svoje bydlení v Anglii za to, aby mohl navštívit svou dceru, kterou potkala složitá životní situace, v Americe. Příběh je laskavý, je o rodinných vztazích, ale i o filmech, o kocourovi, je okořeněný anglickým humorem a moc dobře se čte.

3 26.04.2017

Tahle knížka má jen jednu chybu. Špatně se od ní odchází.
Pokud máte rádi dobrou fantasy, tak si ji přečtěte. Stojí to za to.

19 24.04.2017

O této knize bylo řečeno už mnoho, a i podle toho si troufám říct, že se Biance Bellové podařilo napsat příběh, který bude na každého působit jinak.
Nejistý dospívající chlapec Nami, zasazený někam daleko na východ, do asi ne daleké doby, na břeh umírajícího Jezera, hledá svou matku a vlastně hledá svou cestu. Nikoho nemá, on sám je vlastně nikdo a nezbývá mu nic jiného než se porvat se životem tak, jak ho na své cestě potkává.
Drsné prostředí, drsný jazyk, drsné zážitky, kombinace zdánlivě neslučitelného – Duch jezera a nad Jezerem meziplanetární vysílač a socha Státníka, předseda kolchozu s doktorem a šaman vypraví zraněnou Namiho bábu umřít na Jezero – , provází čtenáře složitou cestou hlavního hrdiny.
Někde jsem četla, že autorka nevytvořila čtenáři možnost se s Namim ztotožnit, ale mě občas dokonce štval jako puberťák a celé jsem to s ním prožila. A vulgarismy mi vůbec nevadily, naopak asi dvakrát jsem si řekla, že takhle slušně by to ten kluk asi neřekl.

16 22.04.2017

Nový, opět jiný Miloš Urban. Milostný příběh o potlačované touze, vášni k fotografování i posedlosti snahou zachytit krásu. Příběh Matěje a Věrky je vlastně smutný, jejich vztah zprostředkovaný fotoaparátem je složitý, zvláštní, a přitom velmi silný. V pozadí jsou ovšem skryta další důležitá sdělení o sociálních sítích, možnostech internetu, PR společnostech i o technice focení. Knížka je doplněna vlastními Urbanovými fotografiemi, které jakoby přímo nesouvisejí s fotkami z novely, ale spojitost vidím v tom, že se i zde jedná o začínajícího fotografa a začínající modelku.

6 20.04.2017

Tahle knížka je velmi chaotická, zřejmě proto, že válka je chaotická. Je velmi absurdní, zřejmě proto, že válka je absurdní. Je šílená, samozřejmě proto, že válka je šílená. Je chvílemi k pláči, chvílemi k smíchu, chvíli se čte lehce, chvíli to tak lehce nejde. Ale pokud tohle všechno zvládnete, stojí za to, si ji přečíst.

9 16.04.2017

Tak jsem zase po létech otevřela Alenku a to hlavně proto, že jsem si prostě musela koupit to nové vydání, a neodolala jsem. Tentokrát jsem se nejvíc zabývala básničkami a z nich hlavně básní o Tlachapoudovi. Mimo jiné jsem zjistila, že naučit se zpaměti tu úžasnou první sloku vůbec není jednoduché, asi pro ta neuvěřitelná, a přitom všeříkající slova. Tady můj obdiv patří překladateli a pokusím se podívat se na originál, jak to zní tam. Chci hlavně říci, že kdykoliv tuhle úžasnou Tak jsem zase knížku otevřu, najdu v ní něco, co mě zaujme. A je jedno kolik je mi let.

Musím se přiznat, že říkám, že Zemi příběhů kupuji pro vnučky, ale ani já jsem se nemohla dočkat až tento díl vyjde. Opět jsem s chutí prožila s dvojčaty Alex a Connerem nová dobrodružství v pohádkové zemi, dozvěděla se mnoho nového ze života Karkulky, Sněhurky a Popelky, zjistila jsem, jaké jsou osudy zlé macechy a Popelčiných sester, skoro pochopila Rumplcimprcampra ...... a u toho všeho jsem se úžasně bavila. Navíc i tady jsou nevtíravá poselství pro dospívající děti, která jsou určitě velmi cenná. Dvojčata navíc prožívají nové, složité situace i v našem světě a musejí se s nimi vyrovnat. Takže pokud máte rádi pohádky, tak si to přečtěte.

4 12.03.2017

Ani jako oddechovka mě tahle knížka neuspokojila.

2 08.03.2017

Chtěla bych vědět, jak to pan Mitchell dělá, že dokáže propojit nejen jednotlivé příběhy v jedné knize, ale že se postavy prolínají i dalšími díly a v nich se objevují detaily, které mohl čtenář předtím jen tušit nebo si je nějak domyslet ve své fantazii. Podle mě je to přesně cesta k tomu, aby člověk přečetl všechny jeho knihy. Alespoň mě to určitě nemine. Jsem z té knížky fakt nadšená, snad bych mohla říci, že se mi líbila i o kousek víc než Atlas mraků. Je to napsané tak lehce a přitom to obsahuje závažná témata, s hrdiny cestujeme po Japonsku, Mongolsku, Anglii, Irsku, setkáme s duchy i dušemi a dokonce i s umělou inteligencí. A stejně si myslím, že Atlas mraků musel vznikat nějak současně s touto knihou.

Jak už tu bylo řečeno, tato kniha je prostě geniální. Snažila jsem se najít jiné slovo, které by vyjádřilo, to všechno, co je v knize obsaženo, ale lepší jsem nenašla. Je mistrně napsaná, je plná fantazie, je ironická, vtipná, obsahuje skvělé erotické scény, nedostižné postavy, nádherné popisy, vypráví o lásce i o touze po svobodě a prostřednictvím ďábla ukazuje zlo v lidských povahách i v tehdejší stalinské společnosti. Ďábel tu vlastně není tím ztělesněním zla, je tak nějak lidský a jeho kumpáni jsou prostě dokonalí. K tomu tu máme zajímavý pohled na Piláta Pontského a Ježíše Nazaretského, jejich setkání a jeho následky. Úžasné je využití jmen jednotlivých postav k jejich dokreslení, jejich popisy dokáží probudit čtenářovu fantazii tak, že si je dokonale představí a to neplatí jen u postav, ale pro celý román. Jen mě mrzí, že jsem se s knihou setkala až teď ve velmi zralém věku. V mládí by na mě určitě působila zase jinak. Budu to tedy testovat na dětech a na vnoučatech.

Tahle kniha mě velmi zasáhla. Je to úžasný příběh, skvěle napsaný, postavy jsou naprosto uvěřitelné a jejich životní osudy čtenáře opravdu zasáhnou, příběh o přátelství, lásce, ztrátách, zradě, rodině, ale i o knihách, fotografování, šachové hře a filmech. Je to o Sovětském svazu a východním bloku v padesátých letech a Francii v létech šedesátých, o alžírské válce, židovské otázce, a hlavně o tom, jak jsou tyto historické události prožívány a jak ovlivňují životy lidí. Autor přibližuje pocity emigrantů odloučených od svých rodin, ale vedle nich vypráví i o problémech a pocitech dospívajícího kluka, se kterým se život taky nijak nemazlí. Myslím si, že každý čtenář si v tomto románu dokáže najít něco, co ho zaujme.

Nádherný pohádkový příběh o pohádkách, jejich hrdinech a jejich významu nejen pro děti. Je to i příběh dvanáctiletých dvojčat, která se vyrovnávají s těžkostmi života a právě v tom jim pohádky dokáží pomoci. Je to vtipné, akční a pohádkové vyprávění, které mě strhlo tak, že jsem se nemohla od knížky odpoutat. Nikdy nezapomenu na zakroucený strom, či chodící rybu a vůbec na všechny ta poselství, která nám pohádky dávají.

8 31.01.2017

Opět jsem si to užila.

6 29.01.2017

Tak s touhle knihou jsem se asi úplně správně nepotkala. Je to neotřelý příběh, odehrávající se ve velmi zajímavých reáliích i dobách, ale styl vyprávění, tedy střídání míst, osob i doby, mi nějak neseděl. Také velké množství postav, třeba jen krátce zmíněných, ale přesto důležitých, mi působilo jakousi nepohodu. Některé linie příběhu vlastně vůbec nebyly dotaženy do konce a konec sám byl předvídatelný už asi od poloviny knihy. Nemohu říci, že to není dobrá kniha, ale asi v tuhle chvíli nebyla pro mě.

5 23.01.2017

Když se člověk dostane do situace, že je pro ostatní tak nějak neviditelný, většinou se ponoří do sebe. Gaimanův hrdina se ponořil do snového světa plného fantaskních postav, kde prožívá příběh, který ho v mnohém změní. Knížka je napsaná skvělým jazykem, pro mě díky paní překladatelce, postavená na anglickém humoru, je plná dobrých nápadů a jemné poetiky. Při čtení se pro mě Podlondýn stal opravdu skutečným světem a myslím, že už to tak zůstane. Opravdu jsem se dobře bavila.

14 16.01.2017

„Slabí jsou masem, které silní pojídají.“
Ano, o tom je tahle úžasná kniha. Hovoří o moci v různých dobách a různých prostředích, o jejím zneužívání i o touze těch slabých nějak se z područí moci vymanit. Navíc je to mistrně napsané dílo, každá dějová linie je psaná v jiném stylu, používá jiný jazyk, hlavní postavy jsou velmi srozumitelné, i když jsou tak odlišné a přitom vlastně něčím propojené. Není to žádné čtení „na pohodu“, ale určitě to stojí za to. Film mi připadal příliš zkratkovitý a tím možná i trochu nesrozumitelný.

13 12.01.2017

Tento příběh velmi dobře vystihuje problémy trošku vybočujícího dítěte, které nemá žádné skutečné kamarády a cítí se osaměle. A vlastně i trochu ukazuje cestu, jak z toho ven, že všechno se dá překonat a i velké problémy se dají nějak řešit. Přestože je to knížka pro děti, přečetla jsem ji s velkým zaujetím.

2 07.01.2017