magnolia komentáře u knih
Kniha se četla dobře, ale asi jsem očekávala po dramatické první půlce i podobně strhující závěr. Osudy hrdinky z období války (minulost) byly opravdu poutavé a také se mi líbila postava opatrovníka a jeho vyprávění. Poválečné události a idylické budování (kromě návratu do vesnice v džungli) mě už tak moc nebavilo, ale věřím, že spoustě čtenářům se román líbil právě takhle.
Četla sem znovu po letech, pořád výborné čtení - klasika v tomto žánru (ostatní napodobovači jsou většinou o hodně slabší). Nezapomenutelné hlášky a spojení (had Lucas, To už je můj osud, pes Šavle), přitom taky náhled na život rodiny v Anglii 80.let. Líbí se mi i probleskující "kladné" stránky hrdiny - vztah ke starým lidem, péče o psa - doprovázené humorným a upřímným líčením pocitů teenagera. No a skvělé ilustrace s úryvky textu. (Úplně poprvé jsem ji četla na pokračování v časopise Sedmička pionýrů:) a z té doby mě nejvíce utkvěl v paměti výlet do Britského muzea a Bert Baxter, jeho koberec a pes Šavle:)
Bezva čtení pro holky kolem 12 let, vtipné - i další knížky autorky jsou dobré.
Je to spíš příručka pro ženy, o mužích (chlapech), napsaná s humorem autorovi vlastním (chlapy nešetří). A už jen kvůli kapitole 4 - Tipy pro ženy - Jak obstát ve vztahu s chlapem, ji doporučuji - ta mě rozesměje pokaždé když to potřebuji. První půlka knihy je lepší, ke konci je humoru méně.
Tak nakonec dočteno, i když jsem ji chtěla po pár kapitolách odložit. Některé situace byly dobře napsané, některé zase nereálné, místy trochu červenoknihovní, ale přečíst se dala.
Jsou smutné, ale místy i k pousmání, ale hlavně jsou to příběhy ze života. Řadím je v oblíbenosti hned vedle Svěrákových Nových povídek. Líbí se mi i styl, jakým TB píše - podobných situací a příběhů zná každý spoustu, ale takhle to pěkně, úsporně a přitom působivě napsat, to umí málokdo.
Už jsem kdysi od autorky četla Dům s vůní... a zaujal mě styl jejího psaní. Také tahle slabá knížka byla podobně psaná, i když jsem třeba úplně nedokázala pochopit jednání hrdinky (chození za spolužačkou), ale celkově to nakonec smysl mělo, byla mi sympatická. Taková zvláštní knížka.
Takové smutné, o stárnutí, docela ze života. Jen asi, že se mě to zatím netýká, tak mě to moc nenadchlo. Ale starší čtenářky tu knihu jistě ocení.
Čteno podruhé, asi po 20-ti letech. Dobrý příběh, hrdina taky, potřebovala jsem si to oživit. Jen už teď bažím po jiných knížkách.
Výborné čtení - od začátku zaujme, jen co si uděláte pořádek v těch chlapech. Vtipné - už nepamatuji, u které knížky jsem se naposledy tolikrát smála nahlas. A vůbec celkově zajímavé - různá prostředí, typy lidí, situace (nejen humorné), vztahy, názory - bezva knížka i pro ženy. A tak jí dám 5*, už za tu zábavu.
Jedna z těch srozumitelnějších a užitečnějších knih o chování, povaze, skrytých schopnostech... Měly by ji znát hlavně rodiče a učitelé, kteří to mají nastavené jinak (oceňují výrazné projevy, soutěživé typy a ostatní často přehlížejí)
Kniha originálním způsobem přibližuje to, jak strašná byla válka pro obyčejné lidi. Postava Liesel je moc krásně napsaná, stejně jako její vztah ke kamarádovi, k ukrytému příteli, k tatínkovi, který ji naučil číst i k mamince - ten je komplikovanější a prochází během knížky úžasnou proměnou (saumensch, saukerl, ta slova mě budou znít v hlavě ještě dlouho). Smrt to celé vypravuje, a proto jsem čtení této knížky dlouho odkládala. Během četby jsem si na to i zvykla, ale kdyby to bylo bez jejích komentářů, pro mě by to hlavní v knize zůstalo i tak. Je to kniha o válce, o štěstí (osudu?), ale hlavně o lásce, v rozličných podobách a také o radosti ze čtení.
Jedna z mých "památečních" knih, kterou jsem si objevila a koupila sama, v okresním městě, kam jsem dojížděla do školy. Super napínavé čtení, zvlášť v té době, v těch letech... A komentáře ostatních jsou přesné.
Je to už déle, co jsem knihu četla. Je velmi zvláštní, smutná, s mnoha silnými okamžiky (připoměla mi životopisný film s autistickou hrdinkou, která podobně umanutě měla ráda krávy).
No, mě kniha nesedla, moc mi připomínala černobílé filmy pro pamětníky...
Knížka se mi četla dobře, situace jsou vyprávěné z pohledu několika postav - mladých lidí s různými povahami a představami o budoucnosti. Sice se tam nic převratného nestane, ale člověk si zapřemýšlí a taky ocení odvahu a nadání mladé autorky.
Originální a silná kniha. Přiznám se, že mě víc bavila až část od plánování útěku a nejvíc pobyt na svobodě - úplně nejpůsobivější byl rozhovor matky s médii (perfektně vykreslená bezcitnost k obětem podobných činů), také hledání vztahů k bývalé rodině bylo zajímavé. Víc by se mi líbilo, kdyby byl příběh vyprávěný i z pohledu obdivuhodné matky, pohled chlapce už mi po čase trochu vadil (ale chápu, že právě pro to je ta kniha tak výjimečná.)
Přečetla jsem si ji nyní podruhé a je to opravdu zajímavá kniha a její hrdinové si mě podmanili. Některé pasáže jsem už přeskakovala, ale některé si četla znovu a několikrát po sobě...
Jedna z mála životopisných knih, která mě oravdu zaujala - a OH byla opravdu osobnost, svým chováním a postoji, mně velmi blízká.
Je to prostě deník - holky, co studuje vejšku, má ráda svoje dvojče-bráchu, poznává život i sama sebe, trochu tápe ve vztazích, přemýšlí a moc ráda píše (dost upřímně). Když se to takhle bere, tak je to docela dobré čtení .