Lutzka komentáře u knih
Po přečtení jiných knih od Hanišové jsem byla touto lehce zklamaná. Některé příběhy byly zajímavě a čtivě napsané a vedly k zamyšlení, co člověk musí zažít, aby přemýšlel o sebevraždě.. Některé příběhy mi však přišly mi uvěřitelné nebo zůstaly mnou nepochopené. Nejvíce na mě zapůsobily povídky Vrátíš se? a Díra.
Oddechovka. Kniha, ve které se toho děje hodně, ale velmi povrchně. Ačkoli se mi zdála kniha ze dvou stran, ze dvou úhlů pohledů zajímavý nápad, v reálu tato kniha z tohoto pojetí moc nevytěžila. Asi by to byla dobrá předloha pro nekonečný televizní seriál. Ale pro náročnějšího čtenáře to není.
Naprosto mě nadchlo vyprávění téhož příběh z pohledu různých účastníků, obzvlášť popisy očima dětí, a to včetně nespisovného, hovorového stylu. I když byly všechny příběhy smutné a líčí problematické rodinné vztahy, popis vztahů působí hodně reálně. Nemám ráda pohádkové šťastné konce...a tady mě zklamání opravdu nečekalo. Má první kniha od Soukupové...a navnadila mě k dalšímu čtení...
Příjemné čtení. Důležitější je asi cíl, se kterým byla sbírka povídek vydaná. Je hezké, že se do knihy dostaly i povídky začínajících autorů. Pro mě to bylo i objevení autorů, kteří již nějakou dobou píší, ale zatím jsem nenarazila na jejich knihy. Nejvíce mě oslovily povídky Na hraně slunce a stínu od Michaely Klevisové, nápad povídky Amorovy děti od Simony Michálkové a Rantari od Kuby Ryby. Jiné byly dobré, našly se i slabší povídky.
Některé z povídek by mohly být dobrý základ pro celou knihu, člověk by i rád věděl, jak to bylo dál. Obecně mě ale povídky nijak zvlášť nenadchly, ani neurazily...
Milá kniha o Miladě Horákové a její rodině. Moc se mi líbila forma, nejedná se o suchá životopisná data, ale hezky podaný příběh politicky a společensky aktivní rodiny. Knihu jsem četla po malých částech, abych si ji mohla více užít, byla jsem ráda i za rodinné fotky a dopisy na závěr. Určitě doporučuji všem, kdo tento příběh moc neznají.
Příběh lásky dvou dospívajících smrtelně nemocných je hezký, ale to kolem mně trochu zklamalo. Některé myšlenkové pochody mi vůbec nedávaly smysl, poblázněný Holanďan taky ne... škoda. Možná více ocení dospívající.
Tak to bylo hodně špatné. Už dlouho bojuji s tím, že Viewegh se stává nečitelný (míněno nedá se to číst). Vhodné leda na zabití času do vlaku a následnému použití na založení ohně. Přečteno jen proto, že v době koronavirové byla nabízena e-kniha zdarma.
Nemesis je čtivá kniha, stejně jako i ostatní díly o HH, ale trošku mi začíná vadit až zbytečně moc falešných stop a slepých uliček. Začínám mít pocit, že příběh je až moc překombinovaný. A když už jsme konečně u cíle - rozuzlení, tak jde už jen o konstatování faktů a chybí napětí a nadšení z vyřešení. 3 hvězdy za čtivost a ideu, negativně vnímám mj. "americké scény" jako nahánění nákladního auta za svištění pneumatik.
Nejedná se o klasický příběh s vývojem, ale spíše o střípky, postřehy z léčebny. Člověk si může udělat přibližný obrázek o tom, jak to v léčebně chodí, co se lidem honí hlavou, jaké stavy prožívají. Věřím, že film nabízí ucelenější zpracování.
Kniha je kombinací vyprávění o umírajících lidech, jejich rozjímání nad tím, co měli v životě udělat jinak, a osobní zpovědi autorky, popisu různých kapitol jejího života a snaha dosáhnout takového života, aby nelitovala věcí, kterých litovali její klienti z paliativní péče. Souhlasím, že kniha mohla být méně rozsáhlá, posledních 30-40 stran jsem odkládala, než jsem dočetla. Nicméně je to zároveň zajímavá a velmi osobní zpověď. Věřím, že měla velmi terapeutický účinek.
Název lákavý, téma zajímavé - single život z různých úhlů pohledu, zpracování spíš slabší.... Za přečtení určitě stojí:
Hana Lasicová - zamyšlení nad tím, že vdovci žijí vlastně také single život a jak s ním lze naložit;
Petra Soukupová - když říkáme, že chceme single život bez závazků, je to opravdu tak? A co kdyby z toho měl náhodou nějaký závazek vyplynout? Jak se k tomu postavím?
Tomáš Baldýnský - jak bude svět vypadat, až se všichni rozhodneme být single;
Milá je i povídka Markéty Hejkalové.
U jiných jsem měla pocit, že zbytečně marním čas...
Mám podezření, že při psaní se Tessa Randau inspirovala mým životem. Úplně jsem se tam viděla. V knížce není vlastně nic nového, přesto jsem ráda, že jsem na ni zcela náhodně narazika (stejně jako hlavní hrdinka na starou dámu v lese ). Přečteno jedním dechem. Člověk si některé věci musí občas připomenout, když nevědomky skončí v krysim závodě.
Uff, to bylo těžké čtení. Mám podobnou zkušenost v rodině, proto jsem chtěla pochopit alkoholismus ze strany alkoholika. Znova jsem cítila bezmoc, to, že nikdo nemůže alkoholikovi pomoct, pokud on sám nechce. Bezmoc, která vyšťavuje alkoholikovo okolí. Téma je to silné a v našich podmínkách důležité.
Z literárního hlediska na mě působilo rušivě prolínání příspěvků na FB a opakování téhož v textu knihy. Příp i to, že občas tam byla deníková datace, občas jen přibližné období. Proto jsem pár hvězd ubrala.
Každopádně klobouk dolů za odvahu sdílet a pomoc ostatním...
Četla jsem, až po shlédnutí filmu a asi jsem byla knížkou trochu zklamaná. Film byl asi lepší. Trochu jsem se musela do čtení nutit. Příběh mi přišel až moc utažený za vlasy...
Pěkná motivační kniha, některé postřehy stojí za zamyšlení. Některé pasáže by se daly zkrátit, stejně tak i některé "podpůrné emaily". Knihu je nutno brát spíš jako upoutávku na placené kurzy, které vám pak mají poskytnout konkrétní tipy, jak na zmíněny druh podnikání, kniha samotná je neposkytne.
Přečteno jedním dechem :-) Začátek mě hned nechytl, ale pak jsem s napětím sledovala, jestli se hrdinové srovnají s minulostí, odpustí sobě i okolí, překonají svou neschopnost komunikovat a tím i svou samotu...
Zajímavý náhled do hlav lidí s různými/protichůdnými náhledy na svět. Jen mi rozovory místy připadly už moc zdlouhavé/zbytečné a nikam nevedoucí. Závěr jsem nečekala, ty se u Soukupové moc nevyskytují :), ale i tak by mně vyústění situace u některých hrdinů zajímal :-)
Velmi čtivá kniha, škoda, že závěr byl trochu překotný... Zasloužil si trochu propracovanější ukončení :-) Velmi oceňuji jazyk :-)