Litocha komentáře u knih

Knížka mi rozečtená ležela doma tak dlouho, až jsem ji musela vrátit do knihovny. Ne že by mě to mrzelo. Tolik faktických hloupostí a zároveň až nesnesitelné hlavní postavy jsem snad v jedné knize ještě nenašla. To si autorka nemohla zjistit alespoň základní fakta o neslyšících a přizpůsobit jim Ridgeovu anamnézu? Od narození neslyšící, který umí odezírat, který skládá hudbu, kterému funguje mozek i jazykové myšlení úplně normálně s bohatou slovní zásobou (zahrnující i abstraktní pojmy), bezchybným skloňováním, pravopisem i stavbou věty...? Netušila jsem, že Hooverová píše sci-fi.
A pokrytečtí, sobečtí "hrdinové" s klapkami na očích? Děkuji, nechci. Holt už nejsem ta -náctka, která se bude rozněžňovat nad citečky a fandit dvěma krásným mladým lidem, i když měli tu svoji romanci utnout ještě dřív, než vůbec začala.
Nápad se soundtrackem se mi líbí, provedení bohužel pokulhává. Zatímco v knížce je Ridgeova hudba líčena jako magická a úžasná, nahrané písničky jsou tak tuctové, že splývají jedna s druhou. To bych raději zůstala jen u představ.
Tahle knížka byla pořádný krok vedle. Buď jsem už/konečně na tohle moc stará, nebo kouzlo Coleen nějak vyprchává...

8 17.03.2018

Trošku mě děsí, že je tady dospívajícím (pro které je kniha určena) v atraktivním obalu přímo ústy hlavní postavy podsouváno, "že vám projde všechno, pokud nabídnete správnou cenu". Že je v pořádku, pokud někoho rovnáte do latě pěstmi (stačí si to jen trochu zdůvodnit). A že vás za to ještě uznale poplácají po zádech.
K tomu ještě pokřivené, nefungující a (snad pořád ještě) nereálné vztahy mezi dospívajícími a dospělými, teenageři, kteří bez jakéhokoliv postihu dělají, cokoli se jim zamane, zavádějící zpodobnění střední školy a naprostá většina postav nekonsistentních a/nebo nesympatických. A typicky americké adorování sportovců. Celé je to obalené frázemi a jedním klišé za druhým, natřené pozlátkem, doplněné nelogičnostmi a korunované laciným cliffhangerem (však je potřeba prodat ještě jeden díl). V takovém světě bych se fakt pohybovat nechtěla.

5 17.03.2018

Kouzelná záležitost napsaná krásnou, jednoduchou češtinou, takže je pro prcky (jako) stvořená. Mám ráda dětské knížky, které nenásilně a jakoby mimoděk poučují o tom, co se děje kolem nás.

11 11.03.2018

Líbilo se mi to méně než Náhradní kluk. Děj byl řidší, Autumn (hlavně zezačátku v knihovně) chvílemi i nesympatická, chování některých postav nepochopitelné. Řešení vztahu Autumn a Jeffa je sice neotřelé, ale působilo na mě docela nevěrohodně. Jinak je to ale milé dívčí čtení o první lásce, o získávání sebevědomí být sám sebou.
Jen na okraj - kdybych uvízla v knihovně já, o zábavu bych měla postaráno a poměrně spokojeně bych tři dny pročetla.

6 11.03.2018

Trošku váhám nad hodnocením. Knížka je mimořádně čtivá - přečetla jsem ji za půl dne. Působí na mě tak, že se autorky při psaní bavily. Hrdinka je holka od rány, která si nic nenechá líbit, dostatečně sebevědomá, aby se nenechala zdrtit odsudky ostatních, na druhé straně v pro ni cizím světě i nejistá. Je to ale jedna velká pohádka, do které je navíc zakomponována halda klišé. Navíc Royalové působí jako zpovykaní spratci, takže tu jejich auru moc nechápu.

6 10.03.2018

Z knih, které jsem od autorky četla (tahle byla třetí), byla tahle nejzajímavější. Příběh byl propracovanější, díky zvolené formě i trošku tajemný a napínavý. Postupné odkrývání toho, co se děje pod povrchem, udržovalo můj zájem, poslední asi čtvrtinu knihy jsem přečetla na jeden zátah. Postavy jsou dostatečně různorodé, aby vzbuzovaly emoce. Líbily se mi promluvy rodičů na koncích kapitol, bylo zábavné sledovat, jak odlišně stejnou situaci hodnotí.
Na seriál mám taky v plánu se podívat, ale záměrně jsem dala nejdříve přednost knize. A jsem tomu ráda.
Je to zajímavý pohled na to, jak před okolím i sami před sebou leccos skrýváme a jak naše činy ovlivňují životy dalších lidí.

Z Eviných příběhů patří pro mě tenhle k těm slabším. Neformální setkání s Evinými přáteli se mi líbilo, vadilo mi ale, že skoro až do konce stál příběh na vodě. Podezřelých sice byly mraky, ale Eva se víceméně na základě intuice nebo antipatie rozhodla jít po jednom konkrétním, aniž by pro to měla nějaký přesvědčivý důkaz. Tempo bylo chvílemi rozvláčnější, zase jsem ale ocenila, že se nekonalo velké akční finále. Nemusí pokaždé Eva a případně i Roarke prolévat krev.

2 02.03.2018

Kniha mě zaujala více než Možná v jiném životě. Leccos tam sice bylo zabarveno na růžovo, takže působí nereálně, uvěřitelný byl ale posun a vývoj hrdinky - člověku se postupem času a životními zkušenostmi mění priority, vyplouvají na povrch některé stránky povahy a jiné se upozaďují, mění se. Líbily se mi podrobnosti Emmina života - drobné zážitky a zvyky, díky kterým byla její osobnost a vztahy s okolím plastičtější a pochopitelnější. Taky některé Emminy úvahy o lásce a životě mě zaujaly. Za mě jsou to lepší tři hvězdičky.

5 02.03.2018

Jednoduchým jazykem sepsané známé pohádky jsou doprovázené pěknými ilustracemi, takže i dvouleté prtě si je oblíbí. Vzhledem k jejich nevelkému rozsahu snese rodič i opakované předčítání (kromě úmorného Kohoutka a slepičky). U nás osvědčily jako čtení před spaním. Sice bych ocenila, kdyby byly některé pohádky nahrazeny jinými, ale celkově se u nás jedná o oblíbenou knížku, která je díky tvrdým stranám i poměrně trvanlivá.

1 18.02.2018

Některé říkánky nejsou nejzdařilejší, ale náš prcek si je i tak nechává číst pořád dokola. Bagr je teď zkrátka v kurzu.

1 18.02.2018

Jako mnohým jiným, i mně se knížka zpočátku líbila, ale postupně ztrácela na zajímavosti. Když opominu předvídatelnost a s ubíhajícími stránkami rostoucí nereálnost, zarazila mě i chaotičnost některých popisovaných událostí. Postavy - a nejen ty hlavní - jsou natolik divné, že si připadáte jako v panoptiku. Taková koncentrace podivínů a více či méně vyšinutých jedinců přece není normální - a nezdá se mi, že je to tím, že jsou postavy líčeny z pohledu duševně nemocné osoby. Taky korektor měl odvést lepší práci.
Knížce ale nelze upřít čtivost a zajímavý námět, takže jsem docela zvědavá na další autorčin počin (pokud vyjde).

6 01.02.2018

U mě se žádné velké nadšení nekoná. Autorka sice na začátku tvrdí, jak je pro ni kniha výjimečná, pro mě je to ale šedý průměr. Je to bezkrevná, zkratkovitá romance a ani kriminální linka mě neposadila na zadek. Hezká obálka celkový dojem nezachrání. Autorka to umí i líp.

3 09.01.2018

Zajímavý námět, ale zpracování mě nějak nedokázalo více upoutat a vtáhnout do děje, takže jsem zůstala víceméně nezúčastněná. Navíc mi byl poměrně nesympatický Ethan, jeho linka mě vlastně ani moc nebavila. Zajímavé naopak byly momenty, které se objevily v obou větvích příběhu, i když třeba v každé trochu jinak. Promrhaný potenciál, dalo se z toho vytěžit mnohem více..

3 25.12.2017

Odkládám po čtyřiceti stranách, tohle není nic pro mě. Plytké a nevěrohodné, ale hlavně že je to prošpikováno vulgarismy.

Po delší době knížka tohoto žánru, která mě opravdu bavila. Hurá, konečně tu máme pořádnou hrdinku. Žádnou kňuknu, žádnou puťku, žádnou křehuli, žádnou královnu krásy, ale soucitnou, (většinou) zdravě sebevědomou holku (přestože si užila svoje), která si i přes všechny pochybnosti a klacky házené pod nohy dokáže jít za svým, i když to není právě příjemné a jednoduché.
Šťastné je střídání vypravěčů, díky tomu čtenář může koukat na svět i Jackovýma zmatenýma očima a pochopit jeho soukromé peklo. Nedokážu posoudit, jak reálný nebo nereálný je popis Jackova vnímání světa, ale (i vzhledem k posledním slovům autorky) působí to dost věrohodně (jen mám trošku pochybnosti, jak by to bylo vzhledem k jeho diagnóze s rozeznáváním Libbyina obličeje, když nepoznával ani vlastní mámu).
Líbilo se mi, že tady nešlo o sex, ale o boj s předsudky, o hledání své cesty a spřízněné duše.

6 24.12.2017

Jako strhující bych tuhle knížku neoznačila, místy jí trochu docházel dech. Lee byl sice sympatický, ale nevěrohodný, Honor se taky chovala v rozporu s tím, jak byla vykreslena na začátku. Zase se mi ale docela líbilo zakomponování vedlejších postav. Hlavního padoucha jsem tentokrát neodhadla hned na začátku, i když i tady je to dost přitažené za vlasy. Leccos mi připadalo podané dost naivně. Za mě plus za závěr, líbilo se mi, že není otřepaně doslovný. Je to zkrátka taková klasická Sandra Brown postupující podle osvědčeného schématu (s jednou osvěžující výjimkou).

1 24.12.2017

Nic, co by mě naplnilo bezbřehým nadšením. Zpočátku jsem se bavila - bábovka byla opravdu skvělá - ale zhruba od chvíle, kdy se Maddy odhodlala k velkému kroku, mě to nějak přestalo bavit. Snad to je tím, že spousta věcí je v téhle knížce nedomyšlených, nedořečených a pohybuje se po povrchu. Vztahy byly tak nějak ploché, autorce jsem to nevěřila. Přestože výchozí situace a forma nejsou úplně obvyklé, příběh vlastně nijak nevybočuje z řady.

7 23.12.2017

Nějak pořád nevím, na kolik hvězdiček to vlastně je. Autorku mám ráda a při čtení jsem se bavila, ale stejně mi tahle z jejích knih připadá nejslabší. Hrdinka je sice osvěžujícím způsobem přímá a pohotová, humorných situací je tam víc než dost a slovní přestřelky jsou zábavné, ale děj se trochu vlekl, přitom něco mi připadalo zase nedotažené - něco tomu prostě chybělo. Snad sympatičtější hrdina, J. D. mě zrovna neuchvátil. A z neustálého džejdýování mi krvácely oči, to se překladatelce fakt nepovedlo.

3 21.12.2017

Napsáno to bylo poutavě, ale nějak mě na těchhle knížkách nebaví ta hysterie kolem amerického fotbalu / roztleskávaček / královen plesů - to fakt běžní američtí středoškoláci nemají jiné starosti?
Nejsympatičtější z trojlístku mi byla Lillia - i když já mít takovou "kamarádku" jako Rennie, dávno ji pošlu do háje nebo se budu chtít pomstít spíše jí. Některé věci byly matoucí - Alex, pomsta, která vyšuměla do ztracena, Mary a její schopnosti. A jedna z těch pomst byla pro mě teda dost přes čáru.
Pokud se mi ale dostane do ruky další díl, nejspíš si ho přečtu, hlavně abych zjistila, jak je to teda s tím Alexem...

P.S. Líbí se mi, že obálka koresponduje se vzhledem holek, to zdaleka nebývá pravidlem...

2 21.12.2017

Pro mě měla série klesající tendenci. Sabrina nebyla právě miss sympatie, ovšem hlavně ze začátku nebyla ani nesympatická a docela jsem ji chápala. Co jsem ale nechápala, je její motivace (při jejích ambicích, povaze a situaci vše nasvědčovalo tomu, že se rozhodne přesně opačně - jedna krátká zmínka mi jako vysvětlení nestačí) a kvůli její zabejčenosti jsem později skřípala zuby. Taky by neuškodilo, kdyby autorka psala o tom, čemu rozumí (nebo o čem si zjistí informace), protože do očí bijící hlouposti mě dráždí (např. bych chtěla vidět matku, která má okamžitě po porodu mléko). Nesympatických postav je navíc v knížce nějak víc, než jsem zvyklá.
Plus má autorka za snahu o vážnější téma a taky za to, jak nestereotypně vyřešila zjištění, co se vlastně stalo.
Když to budu brát jako obdobu pohádky, je to (hlavně díky Tuckerovi) vlastně příjemné čtení.

9 30.11.2017