Litocha komentáře u knih

Zpočátku jsem byla nadšená (více než z prvního dílu, přestože/protože neobsahuje tolik humorných vložek a protože je tady o něco méně určité křečovitosti, která mě na začátku předchozí knihy dráždila). Je to opravdu příjemný civilní příběh s poměrně hodnověrně popsanými charaktery. Honor si od začátku získala mé sympatie.
Jak ale knížka postupovala, některé věci mi začaly víc vadit. Honořina vajíčka. Vzpomněla jsem si (a ne v dobrém) na jistou vnitřní bohyni, která mě taky pěkně otravovala.
Tom. Hlavně ve vztahu k bývalé snoubence byl vykreslený jako fouňa. Který chlap bude pokorně čekat, až se k němu vrátí snoubenka nasazující mu parohy?
Honořina starší sestra. Její sexuální eskapády a narážky byly dost protivné. Navíc v první knize jsem získala dojem, že ji všechna tahle dobrodružství spíše obtěžují. Tady z ní byla nejednou nadšená sexuální dračice.
Určitá přepjatost. Některé osoby/scény byly na mě trošku moc vyhraněné. Možná to mělo působit vtipně, ale ne vždycky se to povedlo.
Nic to ale nemění na faktu, že to byla po delší době kniha podobného žánru, kterou jsem přečetla s potěšením. (Nicméně do S. E. Phillipsové autorce podle mě tak dva stupínky chybí.)

3 28.11.2017

Existují knížky, které jsou ještě mnohem starší, a přesto si uchovávají svěžest. Tahle už je přece jen trošku zastaralá. Když se ale přeneseme přes z dnešního hlediska těžkopádné výrazivo a pozvolna plynoucí děj, není letní dobrodružství Slávy a Vítka, kteří se u vody seznámí se Zuzankou, a jejich přátel-nepřátel Káji, Rostíka a Raďky vlastně tak špatné. Z knížky čiší nadšení vším plovoucím a vývoj dospělých postav (paradoxně se tady o sobě něco dozvědí více dospělí než děti) ji dělá o něco plastičtější. Jen těch náhod tam na mě bylo přespříliš a taky Zuzančiny vrtochy mě dost dráždily.

1 28.11.2017

Moje první od Susan (od té doby už jsem opakovaně stihla přečíst všechny) - a nejoblíbenější. Má vrchovatou měrou všechno, co mám na jejích knížkách ráda: zajímavé a sympatické hrdiny, mezi kterými to jiskří a kteří se postupně vyvíjejí a působením druhého mění, neméně zajímavé vedlejší postavy, komplikované vztahy, k tomu dobře rozehraná situace (takže se toho nemusí dít nějak převratně mnoho, a přesto má kniha spád) a humor - všechno napsané tak nějak lehce, přirozeně, bez sentimentality.
A navíc jsou tady zvířátka :-) Ale vážně, jednotliví zvířecí členové cirkusu jsou plnohodnotnými postavami v příběhu, aniž by to působilo nějak přehnaně.
Jak to tak vypadá, dozrál čas si tuhle knížku zase přečíst...

Přečetla jsem tři autorčiny knížky, ale tahle se mi líbila nejvíce. Je to sice dost přitažené za vlasy a místy je tam možná toho cukru až moc, ale stejně mám ráda Kate a její špičkování s Jerichem, oba mladé herce, pro mě správně namíchaný koktejl humoru, sentimentu i romantiky. Řekla bych, že knížka je stejná jako Katein film: sladký, sentimentální příběh zacílený na ženské publikum. Čas od času se k téhle knížce ráda vracím.

Četla jsem ji před delší dobou, ale moc mi z ní v hlavě nezůstalo. Snad jen, že to nebylo nic zvláštního, vlastně jsem se docela nudila.

Krásně udělaná knížka pro prcky. Na každé stránce jsou rozmanité předměty k dané barvě - a to i k těm méně obvyklým (šedá, béžová, zlatá, stříbrná). Bonusem navíc jsou i tvary, vzory a počítání. Líbí se mi, že na většině stránek je i nějaké dítě.

2 09.11.2017

Kniha naším dvouletým cestovatelem nanejvýš milovaná. Sám si ji vybral v knihovně a od té doby patří k našim evergreenům.
Líbí se mi, že kromě představení různých dopravních prostředků knížka obsahuje stránky, kde jsou vozidla, plavidla i vznášedla zakomponovány do reálného prostředí - ulice, nádraží, letiště, stavba... Můžeme si tak ukazovat a hledat pokaždé jiné detaily.
Jistě by se dal výběr dopravních prostředků udělat i maličko jinak, ale jinak jsem s knížkou moc spokojená.

2 09.11.2017

Čtivá kniha, srovnatelná se světovými mistry žánru, jako jsou Sapkowski či Abercrombie. Těším se na další pokračování.

Celé mi to připadalo tak nějak pitomoučké. Sentimentální a plné vzletných frází, přitom schizofrenní (tak stála Mia při Jensenovi, nebo ho opustila?), hrdinka chovající se jako puberťačka (tady musím souhlasit s ardeas), k tomu naprosto nevěrohodný hrdina - který chlap by si s takovou oblibou skoro dennodenně vylíval veřejně srdce? A ty jeho výlevy odpovídající zápisům do deníčku třináctileté žáby by mu opravdu někdo tiskl jako sloupky v novinách? Navíc jdu asi proti proudu, ale na potetovaných chlapech nic přitažlivého nevidím - pokud ale ze sebe někdo nechá udělat omalovánku třeba mistrovkým dílem: lebkou a slovy "svou . bolest . dávám . do . svých . knih" na prstech, nezbývá mi, než si ťukat na čelo.
První díl taky nebyl žádná velká sláva, ale celkem se mi líbil (nebo jsem byla v lepším rozpoložení). Tenhle u mě zastání nenajde.

6 01.11.2017

Skoro mi připadá, jako by tohle byla autorčina prvotina. Zatímco skutečná prvotina Můj život u sousedů je napsaný dobře, tady to občas přece jen skřípalo a potřebovalo by to vyladit. Vadila mi podivně popsaná postava otce, některé nelogičnosti a nedotaženosti. Líbilo se mi zachycení prostředí ostrova i to, že všechno nebylo tak černobílé, jak by se mohlo zdát. Jen ten Cass je tak dokonalý, až se tomu nechce věřit. Stejně jsem ale ústřední dvojici držela palce.

3 28.10.2017

Jasně, není to nic světoborného, je to taková pohádka, ale napsaná je tahle knížka poutavě. Hlavní postava prodělá přiměřený vývoj, hrdina i celá jeho rodina jsou neskutečně sympatičtí. Líbilo se mi zachycení problematického vztahu Gii s bratrem. Jen toho jedu a intrik mezi holkami na mě bylo trošku moc. Zase se mi ale líbilo, že na konci nebylo všechno vyřešené, růžové a úhledně převázané mašličkou.
Rozhodně u mě převládají pozitivní dojmy a jsem zvědavá na další autorčinu knihu.

3 28.10.2017

Moje nejoblíbenější kniha této autorky (asi si ji brzy budu muset zase přečíst). Nanejvýš sympatická hrdinka, chlapácký hrdina a vztah, kde to jiskří. A samozřejmě humor. Za mě palec nahoru.

Je těžké si knihu zamilovat, když vám jsou tři hlavní postavy víc nesympatické než sympatické. Konec to navíc pro mě úplně zabil. Takže ani prostředí knihovny to pro mě nezachránilo.

2 28.10.2017

Nemůžu si pomoci, připadalo mi to jako parazitování na Jane Austenové. A kdyby ta nebožačka věděla, jaká sentimentální slátanina postrádající veškeré kouzlo a vytříbenost stylu je v knize prezentována jako její prvotina, nestačila by se divit.

Knížka mi připadala k uzoufání dlouhá. Tyhle hrdinky v duchu Bridget Jonesové mě nějak neberou, ze všech jejich trapasů a malérů mi bývá spíš trapně. Tess ani její spolubydlící mi vlastně nebyly moc sympatické, když máte chuť hlavní hrdinku čas od času proplesknout, aby se vzpamatovala, moc dobrého z toho nekouká. Podobně jsem to navíc měla s valnou většinou dalších postav. Kupa nevěrohodných náhod ani pohádkový konec výslednou známku nevylepší.
Od autorky jsem četla knihu po delší době a asi si budu muset zase dát delší pauzu. I když, vzhledem k tomu, že žádný z jejích výtvorů mě úplně nenadchl, možná přejdu na zelenější pastviny...

3 28.10.2017

Knížka nebyla tak dobře napsaná, aby mě přinutila přivřít oči nad všemi nesrovnalostmi a věcmi přitaženými za vlasy (namátkou - Opravdu v Americe pouštějí z nemocnice domů den po operaci srdce? Opravdu by bylo tak jednoduché uzavřít celý případ - hotovo, žádná zlá krev? Dramatické vyvrcholení bylo tak naivně napsané, až jsem se musela smát.)
Vadila mi i nekonzistentnost povahy hrdinky - chvíli se chová jako nadutá snobka, vzápětí je to holka do nepohody; jednou by se matky zřekla, vzápětí by pro ni skočila do ohně; chvíli je věrná až za hrob, jen o chvíli později ji nějaká věrnost netrápí...
Celkově mě knížka moc nezaujala.

4 27.10.2017

Strašná slátanina.

Prostinká zápletka, ale těžiště je stejně v přehršli bonmotů, sarkastických poznámek a dodnes platných postřehů o živočichovi zvaném člověk.

6 15.09.2017

Děs. Od těchhle knih nečekám nějakou přehnanou hodnověrnost nebo psychologickou hloubku postav, ale co je moc, to je moc. Možná by nakladatelé měli přestat vydávat každý grafomanský výplod, i když je jeho tvůrcem úspěšný autor.

1 11.09.2017

Líbí se mi hlavně Malého hravé básničky. Zajímavé je, že se v příběhu, který provází celou knihou, nevyskytuje "modelová" rodina tatínek, maminka, syn, dcera, ale mají tam dva kluky. Jen Formanovy obrázky na mě působí někdy trošku ponuře.