Lienilda komentáře u knih

Opět krásná kniha z dílny Andrey Popprové, četli jsme s přestávkami s dětmi od masopustu. Seznamuje děti zábavnou formou s tradicemi o Velikonocích, pálení čarodějnic, otvírání studánek či 3 zmrzlí.
Občas mi to trošku chronologicky nesedělo - třeba o 3 zmrzlích se čte ještě před čarodějnicemi. Ale to je víceméně detail. Hodně nás baví dívat se na obrázky a plnit úkoly a hledačky, které tam jsou popsané.
Mně osobně se nejvíc líbila čarodějná kniha receptů a kuchyň čarodějnice.

3 23.05.2023

Hodně jsem se na tuto knížečku těšila a slovo knížečku je na místě, protože je velmi malá a útlá. Pojednává o magdaleninych prádelnách, ten pojem sice znám, ale myslela jsem, že se týká max nějakých šedesátých let a ne i roku 1985 (probuh) a později.
Stejně mi ale přišlo, jak kdyby ten příběh se odehrával mnohem dříve. Pořádně se mi nedařilo uchopit časově dobu, oblíbit si postavu, prožívat děj. Je to psáno velice úsporně a ne do hloubky. Spíše mi připomíná povídku a ty popravdě nejsou mé oblíbené.
Klidně o tom samém tématu se stejnými postavami bych si přečetla moc ráda knihu znovu, ale musela by být podstatně rozpracovanější a obsáhlejší:)

8 16.05.2023

Hodně zajímavá kniha a přečtená velmi rychle. Na internetu jsem se posledních pár dnů až týdnů pohybovala se zavřenýma očima jakmile jen trošku na mě vyskočil titulek s Mornstajnovou. Diky tomu, že jsem si ty články nečetla, jsem si nezkazila překvapení o hlavním motivu knihy, ten motiv přichází snad až někdy kolem půlky. Hlavní hrdinky mi bylo líto, stejně tak těch 2 kluků. Konec se mi "líbil" v rámci možností i když byl částečně otevřený a nezodpověděl třeba na otazku jak to bylo s "tátou".
Na plný počet to za mě není, Hana a Tiché roky u mě vedou.

PS: první 4 věty jsou the best! A navozují velké očekávání.

20 13.05.2023

Tak tahle kniha je úžasná, nápaditá, vtipná a hravá. Na každé dvojstraně jsou 2 až 3 obrázky a textu tak akorát, takže se dítě ani nemůže nudit.
Je pravda, že úplně nesnáším, když je v knize pro menší děti obrázků poskrovnu a na dvojstraně, nedejbože čtyřstraně žádný není. To však není tento případ a velmi oceňuji jakou práci si s tím ilustratorka musela dát.

Jediné co mě jako mámu zarazilo byla pasáž s házením mokré houby. To znám leda tak z filmů, na ZŠ nás to snad ani nenapadlo dělat :o)

Četli jsme už dvakrát a určitě na ní ještě přijde řada.

2 04.05.2023

(SPOILER) Podle anotace jsem měla nějakou představu, která byla po pár stránkách naprosto vyvedena z míry nečekanou zombie apokalypsou. Přiznám se, že o tomhle číst jsem vůbec neměla chuť a zvažovala odložení, nakonec to ale bylo tak napínavé, že jsem musela vědět jak to bude pokračovat dal. Zombie jako takové tam nakonec vlastně nejsou a děj knihy se ubírá úplně jinak než bych čekala. Příběh je originální, ale nezodpověděl mi na spoustu otázek - proč se Puls objevil? Zasáhl celý svět? Jak to bylo dál???

8 29.04.2023

Moje první setkání s knihou od Petry Dvořákové. Ze začátku mi hodně vadila hovorová řeč, přitom sama tak mluvím :), ale napsané mě to dost tahá za oči. Pak jsem si zvykla a jen si užívala příběh, který se před námi rozvinul. Až jsem jí říkala, tyjo jak mohla autorka tak detailně popsat nemocniční prostředí a operace. Pak jsem se dočetla, že v nemocničním prostředí dříve pracovala.
Hodně se mi to líbilo, připadalo mi to reálné a já držela palce doktorovi, aby to ustál. Knihu doporučuji.

26 22.04.2023

"Co by můj syn měl vědět o světě" jsem nejprve viděla zinscenované jako Listování, před nedávnem jsem viděla "Deníček moderního fotra" a teď se dostala i k této knize kvůli žluté obálce do Čtenářské výzvy.
Chápu to jako oslavnou ódu na narození syna a zážitky s ním spojené od 0 do 2 let, ale stejně mi přijde že hlavní úlohu hraje tatíček a jeho vzpomínky a zážitky na svůj život.

Svoje děti už mám malinko odrostlejší, ale i tak jsem si zavzpomínala na plínky, lahvičky a kupu krámů, které člověk "potřebuje" k dítěti a zabírá mi ještě místo doma.

Nejvíc se mi líbila kapitolka "Co bys měl vědět o IKEA" a "Co bys měl vědět o fotbale" a ten úryvek z knihy v příspěvku od Andulino je prostě nejlepší :) :) :)

4 17.04.2023

Koupila jsem si toto souhrnné vydání, které se skládá ze 4 menších knih o paní Láryfáry. V každém příběhu se opakuje stejný vzorec, seznámíme se s rodinou, nejčastěji nejdříve s maminkou a jejími dětmi. Tatínek má většinou vždy jen okrajovou úlohu (čte si noviny u snídaně, odveze děti do školy). Maminka je vždy (a to mě překvapilo)... vždy v domácnosti a nechodí do práce. Přitom Betty byla sama zaměstnaná žena a měla kolem sebe také spoustu zaměstnaných žen.
Takže maminka vaří snídaně, vaří obědy, vaří večeře, udělá si konvici kávy a u toho většinou zavolá nejprve svým známým okolí a pak paní Láryfáry kvůli "nemoci" jejího dítěte se kterou si neví rady. Paní Láryfáry vždy pomůže.
Všechny příběhy byly v pohodě, snad až na ředkvičky a dávkovala jsem si je postupně. Myslím, že se to nedá číst v kuse, neboť šablona je opravdu stále se opakující.
Jednou to svým dětem plánuji číst, ale spíše jednou za čas a příběhy klidně napřeskáčku. Nijak významně na sebe nenavazují. Ale rozhodně je to originální a nadčasová myšlenka psát o těchto zákeřných dětských chorobách :)

3 13.04.2023

Nakonec to nebyla tak hrozná depka, jakou jsem na začátku očekávala. Vlastně jsem se i docela bavila, i když prvoplánově tam ke smíchu nic moc nebylo.

Dost často jsem si i říkala, tyjo, ty informace o lécích a to jak na ně reagovala jsou už docela za hranou, takhle by se to snad ani stát nemohlo. A pak se hrdinka koukala na dokument o polární lišce a říkalo se tam "snáší dobře nízké teploty kolem -50°C a až kolem -70°C se začne klepat zimou".... A mám tě autorko, teď už si určitě vymýšlíš.... Googlila jsem a ... informace je pravdivá, stejně jako to, že Whoopi Goldberg hrála v seriálu Star Trek :) jinak těch odkazů na popkulturu a filmy a seriály tam bylo opravdu hodně.

Celkově ten příběh byl docela bizarní a dost mě zajímalo jak to skončí, závěr mě ale úplně neuspokojil. Noo, asi to nebude jedna z knížek kterou bych si někdy chtěla přečíst znovu.

1 06.04.2023

Příjemně plynoucí kniha o 2 lidech jež se potkají v New Yorku a jejichž národy jsou znesvářené. Bez nějaké větší zápletky, ale čtivě napsané a jednoduše podané o co ve sporu mezi Izraelem a Palestinou jde. Ačkoliv jsem tušila jak příběh skončí, stejně mě konec překvapil.

5 31.03.2023

(SPOILER) Tento již šestý díl Anna z Ingleside by měl dostat pět hvězdiček jen díky opět nádhernému novému vydání od Albatrosu a ilustracím Ivony Knechtlové.

Tři hvězdičky dávám autorce za to, že se jí tento díl tak úplně nepovedl narozdíl od dílu pátého - Annin vysněný domov - ten se mi líbil hodně. V Anne z Ingleside nesledujeme žádný ucelený příběh, spíš každé ze šesti Anniných dětí má nějakou svou tu kapitolu a dobrodružství. V další kapitole se objeví jiné dítě, jiný příběh (většinou s ponaučením), některé jsou uvěřitelné, jiné méně. Občas je mezi to vložena kapitola, kde se sejde spolek šití u Anny a klábosí naprosto o milionu neznámých lidí a zmiňují milion pohřbů neznámých lidí. Takže jsem se naprosto ztrácela, protože toto nemělo žádný děj a význam. Také poslední kapitolka (alá jakés takés odcizení Gilberta a Anny mi přišlo psané na sílu a předchozí děj to vůbec nenaznačoval). Co mi přišlo hodně úsměvné bylo jak před dětmi zatajovali příchod nového sourozence, děti absolutně netušily co se s maminkou děje, že má miminko v bříšku a byly většinou v období porodu odklizeny k příbuzným. Podobně je to popisované i v Kájovi Maříkovi, tak to byla před 100 lety asi běžná praxe :)

Pokud však v Albatrosu vydají další díl, určitě si ho koupím a s chutí přečtu, abych měla sérii kompletní.

4 23.03.2023

Super kniha. Před pár lety jsem viděla film a nedávno četla Spasitele, takže jsem věděla do čeho jdu.

Technických popisů je na začátku celkem dost, takže si to užijí spíš technicky zaměření jedinci. Vynikající vtípky a optimismus hlavní postavy mi to ale dokonale vynahrazoval.

7. dil Eriky Fosterové. Šestý jsem četla více než před rokem a měla jsem dojem, že v závěru 6.dilu se Erika přestěhovala či zvažovala se přestěhovat za svým nemocným tchánem do Manchesteru. Proto jsem byla ze začátku zmatená, proč je najednou v Londýně a o tchánovi ani zmínka. Pročetla jsem si pár desítek komentářů níže a nikdo se nad tím nepozastavuje, asi si to tedy pamatuji špatně.

Jinak děj odsypa skvěle, měla jsem přečteno za dva dny :) Jen konec byl useknutý a ne úplně vysvětlené pohnutky/motiv pachatele a jeho činů. Na další díl s Erikou se budu těšit.

12 04.03.2023

Poslechnuto na Českém Rozhlase, skvěle načteno, hezké podkresleni každého dílu, ale jinak mi toto melancholické útržkovité vyprávění vůbec nesedlo.

3 27.02.2023

Konečně jsem si doplnila rest - přečíst tuto knihu, která už vyšla před více než 3 roky a jako jediná mi od autorky chyběla. A řadím ji jako nejoblíbenější hned po Haně - krásná kniha.

34 18.02.2023

"Carl dělil čtenáře na zajíce, želvy a ryby. On sám byl ryba a nechal se knihou unášet, někdy pozvolna, jindy rychle. Zajíci byli rychločtenáři, kteří se knihou hnali hlava nehlava a hned zas zapomněli, co před několika stránkami četli. Proto museli neustále listovat zpět a číst znovu. Tak to dělaly i želvy, protože ty četly tak pomalu, že mnohokrát uběhlo několik měsíců, než se knihou prokousaly. A občas si následujícího večera četly poslední stránku znovu, protože nevěděly, jestli ji náhodou nepřeskočily. Každé z těchto zvířat se však mohlo ve chvilce proměnit ve zvědavou čejku. Ta přelétla na konec a přečetla nejdřív finále a až potom zbytek."

Krásná kniha, určitě potěší v každém čase a zvláště v předvánočním. Obsahuje spoustu krásných myšlenek a postřehů o knihách a čtenářích. Že to bude pecka jsem víceméně čekala z hodnocení a jelikož jsem si na knihu v knihovně "vystála frontu" a těšila se dlouho, nakonec jsem z toho nebyla až tak unešená, jak jsem očekávala, že budu.

Hmmm a teď přemýšlím, co Leon (praktikant)? Čekala jsem že i on bude mít nějaké rozuzlení a díky Carlovi se z něho stane čtenář.

13 12.02.2023

Velmi zdařilý díl první série. Josie Quinn mi byla víceméně sympatická hned od začátku, i když v mnohém připomíná detektiv sefinspektora Eriku Fosterovou od Bryndzy a s ni jsem ze začátku docela bojovala. Ale asi si začínám zvykat.

Opravdu jsem mela v plánu pokračovat v této serii, 5 dílů v češtině, to se dá. Ale jak uz tu někdo psal a vyrazil mi málem dech, v angličtině už je vydáno 16 dílů a přitom se vydávají teprve od roku 2018. A to mě docela odrazuje, číst tak dlouhou sérii... a hlavně přemýšlím, jak to bude vypadat s kvalitou, když autorka jede jak mlátička:)

10 05.02.2023

Na tento fenomén Ptáci v trní mám dvě vzpomínky. První je z doby, kdy mamka v devadesátkách sledovala seriál a já na to asi víceméně koukala s ní) a pak ze základky, kdy jeden spolužák měl referát na knihu Ptáci v trní a nakonec z něj učitelka dostala, že to četla jeho starší sestra :)
Knihu jsem si půjčila od mamky až teď a musím přiznat, že jsem měla velká očekávání. Jako kronika jedné rodiny je to super, jako příběh o "zakázané lásce" mě to až tak moc nezaujalo. Přiznávám, že dokonce v některých pasážích mi láska kněze k dítěti Meggie přišla až nepřirozená a úchylná. Ale Meggie v dospělosti, popisování krajiny v Austrálii, sekání cukrové třiny, zmínky o uměle vypuštěném viru myxamatoza (aby pomřeli králíci přemnožení v Austrálii) to bylo hodně zajímavé.
Trvalo mi hodně dlouho než jsem knihu přečetla. 570 stránek nahuštěného textu.

9 03.02.2023

Vlastně se to četlo docela dobře... Jsem ráda, že hlavní hrdinka neustrnula v nijakém prostoru plácání se ode zdi ke zdi...

3 27.01.2023

Těžko hodnotit tuto knihu... některé pasáže byly velmi dobré, jiné (festivaly, umění) mě moc nebavily. Při popisování strastiplného cestování mě až mrazilo, to se jinak nazvat nedá... vydýchaný vzduch ve vlaku, nedostatek pití, odtržení dcery v davu, nerozhodnost přátel. Samozřejmě mě napadalo, jak bych se zachovala já. A doufám, že nikdy nebudu v podobné pozici. Přeji autorce ať se jí u nás daří dobře.

7 16.01.2023