Lethania komentáře u knih

Ničím výjimečná detektivka. Zápletka nebyla moc originální, hlavní záporák byl takový neslaný nemastný, podobně jako hlavní hrdinka Ziba, která na mě neudělala moc velký dojem. Knihu jsem četla s velkým sebezapřením, trochu mě to chytlo někdy za polovinou, ale pak mě to zase přestalo bavit. Nudné, bez napětí a akce. Ztráta drahocenného času. Nedoporučuji.

11 20.10.2019

Naprosto fascinující mrazivý thriller, který ve mě zanechal rozporuplné emoce.
Za prvé jsem vůbec nevěděla, kam se tento příběh bude ubírat, protože všechno bylo - ano, přiznejme si to - trochu podivné a chování hlavní hrdinky nepochopitelné a naivní.
Mlhavé náznaky postraumatické stresové poruchy ohledně dřívějšího znásilnění byly poněkud vágní a neúplné. Zvláštní však může být i to, jak je možné, že se hlavní hrdinka Sara neubránila násilníkovi, když prošla vojenským výcvikem. Tak snadné by to mít neměl, ne?
Přitom se pořád zmiňuje, že je vojačka a přitom se chová nelogicky a vystrašeně.
Za druhé musím zmínit i přítomnost novinových článků, kterých sice v knize bylo hodně, ale mě osobně to nevadilo (i když nejsem odborník na švédskou politiku a jména jednotlivých zástupců kromě Olofa Palmeho mi nic neříkaly). Konečně něco originálního. Plusové je i to, že jsou založeny na pravdě.
A konec? Zrovna skončil v tom nejlepším. Rozhodně si přečtu další díl.

10 19.10.2019

Tak moje první setkání s Robertem Hunterem dopadlo více než úspěšně (trochu mi připomíná Davida Rakera od Tima Weavera). Dlouho jsem měla tuto sérii v plánu si přečíst a když se konečně naskytla příležitost, chňapla jsem po ní hned jak to šlo a dostalo se mi velice povedeného detektivního honu na výjimečně brutálního sériového vraha. Kniha se četla skoro sama, a kdybych nemusela spát, tak bych ji už dávno měla přečtenou. Hlavní postavy jsou mi sympatické, hlavně Robert. Celou dobu jsem si myslela, že je vrahem někdo jiný a ono - bum - zmýlila jsem se. A to je dobře. Tak se pozná kvalitní detektivka. Další díl mě nemine. Doporučuji!

33 17.10.2019

Co to jako mělo být? Tak moc jsem se těšila na další díl, že jsem kvůli němu odložila jiné rozečtené knihy a kvůli čemu vlastně? Co tak úžasnýho jsem se dozvěděla? Jedno obrovské NIC! Autoři nám představili toho největšího superpadoucha v celém Švédsku proti všem ozbrojeným složkám + neomylného Joona Linny. Všechno bylo špatně - příběh, postavy, konec. Ani nemám sílu psát nic dalšího krom toho, že minulé díly byly o 100% lepší než tato napodobenina. Dvě hvězdy dávám z milosti.

20 15.10.2019

Druhý díl bohužel nedosahoval takových kvalit jako díl první. A vlastně to ani jinak dopadnout nemohlo, protože již na začátku autor zvolil ne moc dobré příběhové linie. Jedna nebyla moc zajímavá a ta druhá zase málo uvěřitelná. Zpočátku jsem měla problém se do knihy pořádně začíst, protože jsem stále vzpomínala na díl první a na jeho prozaické kvality, které se ve druhém díle značně zhoršily. Ale nakonec jsem tomu propadla a příběh mě pohltil, ačkoliv byl víceméně předvídatelný. Doufám, že vyjde i další díl.

6 12.10.2019

David Raker je zpět a spolu s ním i jeho dávno "zesnulá manželka". Popravdě netuším, co jsem od tohoto příběhu očekávala, ale že by mě nadchnul se říct nedá. Dlouho jsem se nemohla začíst a až někdy od poloviny knihy mě to chytlo a už nepustilo. Škoda že se nejedná o nic originálního. Na podobné téma bylo napsáno již spousta knih. Nicméně se mi i tak kniha líbila a rozhodně nešlo o ztrátu času.

18 11.10.2019

Před pár týdny jsem narazila na tuto sérii a jelikož se řadila do žánru LitRPG, tak jsem si ji musela hned koupit a přečíst. To jsem tehdy ještě nevěděla, že se žánrem LitRPG to bude mít společného jen velmi málo. Byla jsem připravená na zvyšování levelů, schopností a dovedností a plnění úkolů. Toho se mi však nedostalo. Místo těchto základních atributů pro žánr LitRPG jako to je např. u Cesty šamana nebo Hraju, abych žil, se mi dostalo jen zlepšování vztahů u jednotlivých frakcí a jednotlivců. Dočkala jsem se však něčeho ne přímo lepšího, ale stejně tak dobrého - vesmírných bitev, diplomatických porad nebo jen brouzdání po vesmíru. Obránce perimetru bych tedy zařadila do žánru military sci-fi nebo space opera. Jen málokdo dokáže popsat vesmírné střetnutí s cizáckou armádou (naposledy jsem to zažila u Davida Webera a jeho Honor). Ani tento díl mě nezklamal, i když konec mohl být akčnější. Všem doporučuji.

8 10.10.2019

Výborně! Po dlouhé době někdo, kdo dokáže skvěle popsat vesmírné bitvy jako by to nic nebylo. Pan Atamanov vás dokáže vtáhnout do děje a najednout zjistíte, že se nacházíte uprostřed bitevní vřavy, diplomatických porad nebo jen tak brouzdáte vesmírem a prostě si jen užíváte parádní výjev. Doporučuji.

7 09.10.2019

Očekávala jsem mnohé, ale to, čeho se mi dostalo, mě mile i nemile překvapilo. Pomineme-li fakt, že spíš než LitRPG, tato série sklouzává k žánru space opery (škoda, mohlo se z toho vytěžit mnohem víc) a že místo levelování postavy, zvyšování schopností apod. (jako to je např. u Cesty šamana), se nám dostává jen zvyšování reputace a slávy u jednotlivých frakcí a postav, není kniha nudná ani nezajímavá. Spíš naopak. Mimořádně mě bavilo každé střetnutí s cizáckou flotilou. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.

5 07.10.2019

Musím se přiznat, že po přečtení první povídky jsem chtěla knihu odložit, protože se mi moc nelíbila. Příhoda s drakem nebyla moc zajímavá, ale další příběh mě strhl takovou silou, že jsem měla problém udržet se na nohou (nebo spíše na židli). Každá další povídka v sobě měla kouzlo, které mě nutilo číst dál a dál až jsem se ocitla na konci knihy. Styl pana Sapkowského se mi neskutečně zamlouvá a postavy, kterým vdechl život, jsou velmi propracované a uvěřitelné. Teď se konečně mohu vrhnout na romány. Doporučuji.

20 24.09.2019

Dokonalost sama! Dlouho jsem se Zaklínači vyhýbala, protože jsem si myslela, že to nebude nic pro mě. Jak jsem se jen zmýlila! Konečně jsem se k němu dokopala, hlavně kvůli seriálu, který brzy vyjde. Nechtěla jsem být za hlupáka a nic o světě pana Sapkowského nevědět. Povídky se mi líbily, každá byla něčím výjimečná. Styl psaní se mi taky zamlouvá. Prostě paráda! Už se chystám na další díl.

40 07.09.2019

Opravdu nevím, co si o tom konci mám myslet. Jako je jasný, že si pan Mahaněnko chce nechat otevřená vrátka pro případné pokračování, které bych s čistým svědomím uvítala, na druhou stranu to mohl zakončit mnohem méně chaotičtěji. Popravdě řečeno - trochu jsem se v závěru ztrácela, musela jsem některé pasáže přečíst ještě jednou, abych se v té záplavě postav vyznala. No a najednou byl konec. Prostě jen tak! Ale jinak jsem s celou sérií nadmíru spokojená. Mohu jen doporučit. Teď se asi vrhnu na Dmitrije Rusa, kterého tak prozíravě autor v knize zmínil.

8 05.09.2019

A je to za námi... Dva dny jsem seděla přikovaná na židli, držíc téměř 1000 stránkovou knihu a přitom jsem se snažila nevnímat bolest, kdykoli jsem přehodila knihu z jedné ruky do druhé, aby si jedna z nich odpočinula z té tíhy. Dva dny jsem nevnímala okolní svět, neboť ten, do kterého jsem se začetla byl více než skutečný. Dva dny pro mě byly nezapomenutelným zážitkem plným bolesti, lásky, radosti a mnoho dalšího. Dva dny... které bych zas a znovu vrátila zpátky, jen abych znovu prožívala všechny emoce s tím spjaté.
Do hlavních hrdinů jsem se zamilovala a představa, že už s nimi nezažiji další dobrodružství je ubíjející. Ti všichni - Aelin, Dorian, Chaol, Lysandra, Manon a spousta dalších - mi budou chybět. Protože konec je prostě konec a mé srdce (ačkoli je teď roztříštěné) je jen jedno.
Tato sága je pro mě jednou z nejlepších fantasy sérií vůbec a že toho mám už načteno dost. Chtěla bych víc takových knih, které chytnou za srdce. To je ale jen mé zbožné přání. Je to skutečně důstojné rozloučení s celou ságou. Doporučuji!

37 02.08.2019

Ach jo,... kéž bych si knihu přečetla dřív než Úkol přežít od pana Mahaněnka - asi bych z toho byla víc odvázaná. Takhle jsem zkoušela zapomenout na Mahana (Daniela) a vžít se do role Ruslana AKA Georga, což se mi moc nedařilo. Sektor osm je spíš space opera než LitRPG, ačkoli se tak navenek tváří. Do čtení jsem se mnohdy musela i nutit a někdy mě to vyloženě nudilo. Ke konci se to však rozjelo. Uvidím, co mi nabídne druhý díl.

8 31.07.2019

Když už jsem si myslela, že to nemůže být lepší...
Mahan ukázal, že má kuráž a ničeho a nikoho se nebojí. Jeho pomsta byla vskutku epická. Celý příběh je jako jízda horskou dráhou, která ne a ne zastavit. Knihu jsem měla přečtenou za jediný den. To jsem teda zvědavá, co pro nás pan Mahaněko přichystal v dalším díle. Už se nemůžu dočkat Války klanů! Doporučuji. (Mezitím se vrhnu na Obránce perimetru.)

9 18.07.2019

Další díl mě nechal sedět s otevřenou pusou několik dlouhých trýznivých minut a jeho konec mi nemilosrdně zabodl dýku přímo do mého už tak dost krvácejícího srdce, což mě vyřadilo z reality na další pár hodin než jsem zpracovala to, co pro nás pan Mahaněnko tentokrát přichystal. Běda mu! Takhle mě trápit! Na jednu stranu jsem smutná, jak to skončilo, ale na stranu druhou mi to ani tak nevadí - mám ráda pořádná překvapení. A tohle bylo jedno z těch velkých. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu a doufám, že se Mahan/Daniel bude řídit heslem: „Pomsta je sladká!“

12 17.07.2019

Jak jsem v komentáři k minulému dílu slíbila, tak jsem i udělala - koupila jsem si tedy všechny dosud vyšlé díly (zároveň však netrpělivě očekávám sedmý díl). A neudělala jsem špatnou investici. Mahan a jeho přátelé se mi dostali pod kůži a já při čtení jenom sedím na zadku s otevřenou pusou - přitom se snažím dýchat a dělat si životně důležité přestávky. Po přečtení tohoto dílu jsem zjistila, že LitRPG je pro mě jedno z nejlepší žánrů vůbec a vrhnu se i na jiné knihy (třeba na Obránce perimetru, také od Fantom Printu). Můžu jen doporučit a já už v ruce držím další díl, takže ticho a klid, dokud ho nepřečtu! :)

10 15.07.2019

A je to jasný. Tento díl mě přesvědčil o to, že si musím nutně dokoupit všechny zbývající díly, a to nejlépe hned! Není zbytí, musím povolat svého "hrabivého křečka“ a koupit i díly předcházející, protože má knihovna již očekává tyto nové přírůstky.
Tento díl byl naprosto luxusní. Nikdy bych si nepomyslela, že od ruského spisovatele budou tak dobré fantasy knihy. Příště se musím vyvarovat předsudkům!
Vše bylo naprosto dokonale promyšlené a propojené, až jsem nad tím leckdy kroutila hlavou. Prostě další pecka od pana Mahaňenka. Už se chystám na další díl.

11 10.07.2019

Pokud jsem si myslela, že první díl byl špičkový, tak tenhle dosáhl ještě vyššího vrcholu, ze kterého se nakonec vyšplhal až na Mount Everest díky závěrečné epické bitvě, u které jsem měla problém popadnout dech při každé přečtené větě a stránce. Veškeré ostatní potřeby se odsunuly na druhou kolej.
Pan Mahaněnko má dokonale promyšlený svět, do kterého se znovu ráda začtu. Třetí díl mě nemine. A ty další taky ne!

14 06.07.2019

Po dlouhé době jsem se konečně dočkala parádního literárního skvostu ze žánru LitRPG, kterému jsem se doposud vyhýbala jako čert kříži. Bodejť by ne - zatím jsem z tohoto žánru měla načteno jen Erebos od Ursuly Poznanski a Ready Player One od Ernesta Clina, kteří nasadili laťku velmi vysoko.
Kniha Úkol přežít nejenže doskočila k oné pomyslné tyči, ale ona jí rovnou přeskočila s takovou elegancí, že může směle konkurovat výše zmíněným titulům, možná je i v (některých) bodech překonat.
Svět Barliona je dokonale promyšlený, stejně tak i postavy. Hlavního hrdinu jsem si oblíbila hned na začátku, ačkoli by neuškodilo, kdyby trochu ubral té známé "všechno vím, všechno znám".
Mé první setkání s ruským autorem, píšícím fantasy, mě teda dostalo do kolen a rozhodně si přečtu všechny vyšlé díly. Můžu jen doporučit všem milovníkům MMORPG her.

15 03.07.2019