LenysekC komentáře u knih

Čtivost na jedničku. Konkrétní, vtipné, úderné. O účinnosti rad poreferuju později.
edit: Zdá se, že i rady fungují na jedničku!

14.06.2019

Nejdřív jsem si říkala, že dobrý, znám spoustu případů, kdy od sebe lidi takhle prchají, protože se prostě bojí dát se všanc, jsou zraněný z minula a tak... A jo, někdy to trvá dlouho, a je to pořád dokola. Ale do knížky to podle mě nepatří. Ne tak rozvlekle. A důvod toho všeho? No ty vole... Kolik že jim bylo? Čtrnáct? Nicméně jednoho autorka docílila: fakt mě zajímá, jak mohla stejným příběhem popsat dalších patnáctset stran? Jen kvůli tomu se možná někdy pustím do dalších dílů.

2 30.05.2019

Vlastně nechápu, proč ten název. Ale jinak dobré, čtivé a nutí k zamyšlení. Na druhou stranu ale i zjednodušené a takové sladkobolné. Ale to bylo pro udržení tempa asi nezbytné. Nicméně dalo by se z toho asi vytěžit víc.

1 20.05.2019

Četla jsem snad čtyři měsíce a prokládala jinými věcmi. Je to hezká intelektuální exhibice, ale nemám pocit, že bych byla po přečtení o něco bohatší, že bych si něco odnesla. Třeba taková dvojka Šichtařová - Pikora obohacují na každé stránce. Nelituju, ale nevrátím se k ní.

1 23.04.2019

Pár dílů z Bjornem už jsem četla, byl to jeden z hrdinů, co mi zůstal roky v paměti, a když jsem teď měla chuť na něco konspiračního, sáhla jsem v knihovně po Třináctém učedníkovi. A jo, zase bavilo. Nejvíc ty jeho cynické teologické úvahy, ty byly prostě Boží :)

3 08.04.2019

Úplně jsem si vzpomněla, jak zmatená dokáže holka být :)

4 19.03.2019

Tohle bylo zatím to nejhůř stravitelné, co jsem od Junga četla. Asi proto, že je to opravdu základní a obecné. Sotva se něco začne rýsovat, už se od toho jde dál. Trápila jsem se s tím přes dva měsíce a ani to nezvládla celé, skončila jsem v osobnostních typech, zcela ztracená a nenaplněná.

1 18.03.2019

TROCHU SPOILER: Chtěla jsem dát čtyři hvězdy, ale ten závěr to zabil. Kniha má už v názvu celou pointu, procitnutí, a autorka ji nakonec vynechá? To nejtěžší, s čím se člověk může poprat a to hlavní, proč to čtenář vezme do ruky? Jelikož jsem četla v angličtině, jediné, co mě k tomu napadá je: what the f...k?!

2 13.03.2019

Zase čteno v aj a zase mám pocit, že je to nejlepší kniha autorky. Takže si začínám říkat, že české překlady stojí za prdku. Ale možná je to jen tím, že mi sedlo téma - jít sama se sebou proti davu, nebo proti sobě s davem?

2 26.02.2019

Čteno v aj, první kniha od autorky. Podle obálky by to člověk zařadil do kravin typu Fifty Shades, a přitom to byl celkem dobrej oddechovej příběh, kde sex hrál stejnou roli, jako práce, rodina, přátelé... A když si člověk odmyslí všechny ty "happily ever afer" páry a "tender defender" svalovce kam se podíváš, bylo to i docela uvěřitelné.

17.02.2019

Jak moc mě má znervózňovat, že Nikkiho coby rozbitýho feťáka jsem chápala víc? Teď má těch hlasů v hlavě opravdu hodně. Ale on jim asi rozumí a to je hlavní.
PS: Zajímalo by mě, jak by se mu líbily Čtyři dohody v podání Jardy Duška.

14.02.2019

Že zrovna ti nejhodnější a nejchytřejší lidi si ze života dělají to největší peklo...

3 01.02.2019

Četla jsem v aj a teď nevím, jestli jsem to tak neměla udělat se všemi jejími knihami, nebo jestli byla tahle prostě nejlepší.
TROCHU SPOILER: Každopádně ty verše si nedovedu představit přeložené. Už jsem četla víc autorek YA, které do děje zatáhly poezii, a nevím, jestli jsem ji nemohla plně ocenit kvůli překladu, nebo prostě nebyla tak dobrá, ale tyhle texty byly v angličtině fakt parádní.

5 27.01.2019

Zatím jsem na straně 100, ale už mi to nedá, asi proto, že jen za těch sto stran už se Lynne dvakrát stihla navézt do Ayn Randové.
Všichni jsme provázaní se vším, ok, to já i beru a věřím tomu, ale jak může na jedné stránce shodit individualismus, když na druhé rozebírá, jak lidi páchají nejvíc sebevražd, když je odsoudí okolí a nikam nepatří? Pak nemá být svět v takových sra.kách, když si všichni navzájem zrcadlíme závist, zavržení a hroutíme se z toho.
Zatím mám z knihy pocit, že dobře nám bude, až budeme všichni stejní, bez vlastního názoru, nejlíp jednopohlavní, abysme si neměli co závidět, a všichni nějakým způsobem "jiní" se budou likvidovat, aby zbytku stáda nekazili křivku štěstí.
Nedává větší smysl, aby člověk byl silná, spokojená, ne tak snadno zničitelná individualita, a šířil tak svou vlastní spokojenost, která nezávisí na tom, co si o něm kdo zrovna myslí? Protože kde mám jako brát tu lásku, co mám šířit, když 90% lidí jede v úplně opačném módu? Jasně, není to tak jednoduchý, jako být ovečka, ale co budou ovečky dělat, až zjistí, že to co šíří, je vlastně nenávist a strach? Uvidím, jestli mi to vysvětlí ve zbytku knihy.

Když jsme v srpnu letěli z islandského Akureyri nad severním Atlantikem do Grónska, posádka vypnula po varování pro jistotu levý motor a obrátila stroj zpátky. Vrchní stevardka si poté zapnula sáčko, nasadila si lodičku, předstoupila před pasažéry a řekla: "Lidi, není absolutně žádný důvod k obavám, ale jedno vám mohu doporučit: modlete se, modlete se, modlete se!" Nato rozdala všechny sladkosti a nápoje, které ještě zbyly v palubním baru, a dodala: "Pokud se zničehonic ocitnete na kraji tunelu s jasným světlem na konci - nevstupujte do něj!"

1 11.01.2019

"Mám pocit, že už to celé začínám chápat. Jak se do toho jednou začnu tímhle způsobem plíst, nedá se to zastavit. Myslím, že jediná rozumná věc, kterou můžou lidi udělat, je uvědomit si, že když zabijou velrybu, mají prostě mrtvou velrybu."

4 24.12.2018

Atlasovka a Zdroj mi sedly víc. Tady je Ayn dost militantní. A trochu zapomíná, že ateismus je taky jenom forma víry. Sama při psaní zjistila, že spirituálním pojmům se nejde vyhnout, a bylo celkem zábavné sledovat, jak zuřivě vysvětluje, že pojem "duše" myslí tak a tak a tak.
Člověk prostě je i spirituálně založený, tečka. A rozumovému jednání to vůbec nebrání. Není to rozpor. Spíš naopak, někdy je to dost dobrej tunning.
Další věc, která mě zarazila, byl dvojí metr, který měla pro některé pojmy. Nic jako "společnost" neexistuje, takže se na ni nemá brát ohled, ale něco jako "stát" ano? Ekonomika se má nechat laissez-faire, ale stát se má svázat jasně danými zákony? Navíc co nejpřísněji vymezenými, aby byl jednotlivec chráněn (!) ?
To mě na tom asi zaráželo nejvíc - ona vidí, jaké zlo stát páchá, ale zároveň ho obhajuje jako jediného možného poskytovatele některých služeb. Jako by neviděla, že i ty služby budou mít na starosti jednotlivci (kteří budou jednat ve svůj prospěch - a teď to nemyslím pejorativně, pouze jako konstatování faktu, že jejich práce jim nebude nabízet žádný rozvoj a oni si dříve či později začnou hledat způsob, jak se rozvíjet, což je hlavní lidská přirozenost - i podle Ayn), a že veškeré zákony jsou jen slova na papíře, která se dají kdykoli přepsat.
Pokud má být stát pro občany výhodou, měl by fungovat i metodou laissez-faire, a ne aby bylo nutné ho jakkoli svazovat, ne? Protože jakmile je tohle zapotřebí, jde o hrozbu, i kdyby s nějakou tou výhodou. A pokud svobodně fungovat nebude, převálcuje ho prostě jiný systém. Tak to chodí.
Jinak už ale můžu jenom souhlasit.

2 04.12.2018

Jestli měla být poselstvím bezmoc, tak ok. Ale asi nejsem predestinovaná k bezmoci.

2 11.11.2018

Strhávám body za tu šílenou charitativní agitku. A ani podstata Lilyiných rozhodnutí mi nepřijde nijak omračující. Řekla bych, že přes všechny ty rádobyvznešené důvody je to jádro někde jinde.

2 12.10.2018

Poslední dobou nezvládám žádnou náročnou literaturu. Ale i u té jednoduché očekávám určitou - já nevím - úroveň? Tohle bylo jednoduché až moc. Žádná z postav mi nepřipadala živá, nechápala jsem je, všechny tzv. problémy se vyřešily přes noc a zamýšlené ponaučení odbyté.

13.09.2018