Ctnost sobectví ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Konečně se k česky mluvícímu čtenáři dostává jedno z nejdůležitějších děl Ayn Randové, a to jako e-kniha. Sobectví jako ctnost? Americká filozofka a spisovatelka Ayn Randová (bestsellery Atlasova vzpoura a Zdroj) zvolila právě tento provokativní titul své knihy, protože chce světu něco radikálního sdělit. Jejím cílem je odstranit po dlouhá staletí nahromaděné nánosy pojmového chaosu, který zničil jeden z nejdůležitějších pojmů našeho slovníku. „Slovo ‘sobectví‘, píše Randová, „se stalo synonymem zla; navozuje představu jakési krvelačné šelmy, která se přes hromady mrtvol žene za svým cílem, a které nezáleží na žádné živé bytosti a jde jí jen o bezprostřední naplnění svých nesmyslných rozmarů. Dnes se má všeobecně za to, že jsou dva druhy morálky, mezi nimiž si musíme zvolit: buď obětovat ostatní lidi sobě, což se správně považuje za zlo (ale mylně chápe jako sobectví), anebo obětovat sebe sama ostatním, což se považuje za dobro. V tomto souboru článků, Randová nabízí „nové pojetí egoismu“ založené na rozumu, jako nástroji uchování lidského života. Je to pojetí vylučující jakoukoli formu obětování, jak sebe ostatním tak ostatních sobě. Sobectví neznamená „dělat cokoli se člověku zlíbí“. Morální principy nejsou otázkou osobních preferencí – jsou založeny na faktech reality, na lidské přirozenosti jako rozumové bytosti, která musí přemýšlet a úspěšně jednat, aby mohla žít a dosahovat štěstí. Úlohou morálky je identifikovat jisté typy jednání, které podporují život člověka. Jde o ctnosti jako produktivita, nezávislé myšlení, integrita, poctivost, spravedlnost, hrdost. Všechny jsou projevem jedné ústřední ctnosti, která každého člověka udržuje naživu: racionality. Racionální pojetí sobectví samozřejmě vůbec nevylučuje soukromou dobrovolnou charitu. Ta vždy fungovala a funguje, a existovala by v mnohem masivnějším měřítku, kdyby stát nevysával od lidí na daních peníze na hanebné nesmysly. Lidé by dobrovolně ze svých peněz rozhodli, kdo si charitu zaslouží či nezaslouží, a nechť nikdo ani na vteřinu nepochybuje, že o ty, kdo si ji zaslouží, by bylo bohatě postaráno. V každém případě však charita není měřítkem ušlechtilosti a kriteriem morálky. Účelem morálky je dát lidem návod, jak žít, nikoli jak pomáhat žít ostatním. Lidský život totiž není jednou velkou nemocnicí nebo neustálou plavbou na záchranném člunu. Jak ve své filozofii ukázala Ayn Randová, pojmový chaos se neodehrává jen v oblasti morálky. Stejně jako sobectví byly zcela překrouceny pojmy spravedlnost, individualismus, právo a kapitalismus, mám-li jmenovat jen ty nejdůležitější. U běžných, málo abstraktních pojmů ke zmatku nedochází, protože význam pojmů jako např. strom, ryba, červená, stůl apod. můžeme velmi rychle ověřit přímým ukázáním na smyslově vnímané věci. Katastrofa vzniká až na úrovni velmi abstraktních pojmů. První, který je třeba uvést na pravou míru (a tím radikálně změnit přemýšlení lidí o morálce a tom, co je dobro a zlo), je právě sobectví. Pokládáte si někdy otázku, proč je politika tak hanebná, zoufale hloupá a zkorumpovaná? Protože lidé odmítli sobectví a místo něj přijali obludnou morálku sebeobětování....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/357559/ctnost-sobectvi-9RI-357559.jpg 4.43
Orig. název:

The Virtue Of Selfishness (1964)

Žánr:
Fejetony, eseje, Filozofie
Vydáno: (ekniha), Jiří Kinkor
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (2)

Přidat komentář
Lector
21. srpna

Ke studiu díla Ayn Randové (ano, píši „studiu“ namísto „četbě“, protože je mi celou dobu jasné, že to nebude rekreační čtení) jsem přistoupil tak říkajíc odzadu – přečtením této ideové nadstavby jejího díla. Přestože jsem si „Ctnost“ pořídil jako poslední (kromě Zdroje a „Atlase“), začal jsem právě jí, abych si názory Randové utřídil a systematizoval. A mám pocit, že „Ctnost sobectví“ k tomuto účelu posloužila velmi dobře.
Tato obsahem nevelká publikace může být pro mnoho českých čtenářů nepřijatelná a zbytek s ní pravděpodobně bude mít „drobné“ problémy. Ani já jsem ji nepřijal plně za svou. Představa „laissez-faire“ kapitalismu je mi proti mysli, ačkoliv nejsem přítelem ani rozsáhlých regulací.
Ale zpět ke knize. Ayn Randová a Nathaniel Branden, který sepsal pět z 19 v knize obsažených esejů, a byl v českém vydání poněkud upozaděn, předkládají veřejnosti intepretaci myšlenek objektivismu, které Randová beletristicky ztvárnila ve „Zdroji“ a „Atlasově vzpouře“.
Formulují myšlenky týkající se lidských práv natolik rozporně s obecně zažitými koncepty, že působí velmi provokativně. „Titulním“ tématem, od něhož je odvozen název knihy, je pojem „sobectví“, který Randová chápe jako právo člověka sledovat své vlastní zájmy a nepodléhat falešnému altruismu jako tlaku generovanému okolním společenstvím. Ale není to téma jediné.
U této knihy je více než u kterékoliv jiné důležité, jak pozorně ji čtete. Jazyk autorů působí místy velmi dogmaticky, ačkoliv obsah takový není. Povrchní čtení může u nepozorného čtenáře vyvolat neporozumění a odmítavá stanoviska. Je to jako efekt člověka na loďce na hladině jezera: budete-li se dívat shora, uvidíte jen reflexe toho, co se děje nad hladinou. Pokud chcete nahlédnout podstatu, musíte obětovat trochu osobního pohodlí, strčit hlavu pod hladinu a otevřít oči. Bude to pálit a budete vidět spíše rozmazaně, ale pochopíte, že je to úplně jiné, než se nahoře zdá.
Dávám čtyři hvězdičky. Jednak kvůli výše zmíněné formě a jednak proto, že mi přece jen dělá problém se se vším ztotožnit. Uplynulých padesát let autorům v ledačem dalo zapravdu, ale také odhalilo slabiny bezbřehého uplatňování individuálních (ekonomických) práv.
Další postřehy jsem neuměle zformuloval do své recenze: https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/ideova-nadstavba-dila-a-randove-10458

kin
13.10.2017

Sobectví a egoismus je něco podstatně jiného, než si myslíte.