LenysekC komentáře u knih

Jo, konečně něco fakt mile romantického! Samo, že je hned jasné, kdo s kým, ale i tak to nutí číst dál, a líbí se mi, že je to psané er formou a tak čtenář nahlédne i do mysli muže.

12.03.2018

Film jsem neviděla, a po přečtení knížky ani nechci. Byla jsem zvědavá, proč je to tak zprofanované, ale nepřišla jsem na to. Věřím na všechno to, o čem kniha je, žiju to, a přesto - nebo právě proto - to byl jeden z nejhorších milostných příběhů, jaké jsem kdy četla.

04.03.2018

Budu se snažit moc neSPOILERovat, ale vyjádřit se musím.
Fakt nevím, proč mají amíci takovou zálibu v mučednictví. YA literatura má takovou "brakovou" nálepku, ale já myslím, že i tak je dost důležitá, protože pomáhá formovat mladé, zmatené lidi, kteří tápou, co tu dělají.
A co se člověk dozví z tohohle příběhu? Že the best věc, kterou můžete udělat, je obětovat se. Je to vznešený a hrdinský a spásný.
A je to blbost na entou.
Vývoj postavy byl zachycený dobře. Ale když už Sam začala tak pěkně procitat, mohla to dotáhnout ještě o jednu kapitolu dál, kde by jí došlo, že každý je především SVÉHO štěstí strůjcem.
Hvězdičky za čtivost a propracovanost.

4 03.03.2018

Brzy nám dají sbohem lesy.
Živily zvěř a milióny let
byly náš domov. Ave. Vzpomeňte si,
až zašumí svůj chorál naposled.

Až ptačí mračna vzlétnou k jaru
a křídly zčerná obloha,
vykročí lesy v šiku z držav zmaru,
pryč od nás, bůžků bez boha.

Až za obzorem navždy zmizí,
jen v dávných písních po nich zbude zvěst.
A co my, sami, sami sobě cizí
v komfortních kobkách mrtvých měst?

Naprostý souhlas s camelopardus. Ve výboru z díla se člověk dozví jasněji (i když víc do hloubky), vo co go, a nemusí si text trhat, aby si přečetl i popisky k obrázkům, které tam jsou navíc opravdu víceméně zbytečně.

2 20.02.2018

No, tak je to za mnou, hurá! První část ještě budiž, ale ta druhá... Celé mi to nějak unikalo. Za líbivost veršů můžu asi poděkovat panu Fischerovi, tomu klobouk dolů. Ale nejvíc za to, že to dopřekládal až do konce. Já to měla jen číst a trápila jsem se s tím dobře měsíc. Upřímně by mě zajímalo, kolik lidí, kteří to tady chválí, to opravdu tak sebralo, a kolik to píše jen proto, aby nebyli za burany :)
Jedna část mě ale hodně pobavila, asi v souvislosti s tím, že jsem nedávno četla Robota na konci tunelu (Šichtařová, Pikora). Těch pár veršů naprosto vystihuje, jak funguje dnešní ekonomika (zkráceno, vyzobáno):
KANCLÉŘ:
Nechť každému ta poukázka dí:
Stát za ni tisíc korun vyplatí.
Je spolehlivou kryta zárukou:
poklady všemi, pod zemí jež jsou.

CÍSAŘ:
Jak! Bezpříkladný zločin se tu stal!
Kdo císařův že podpis padělal?
A neztrestáno je to? Nepomstěno?

SPRÁVCE POKLADU:
Vzpomeň! Ty sám jsi podepsal své jméno.
Dnes v noci bylo to. Tys Panem byl,
kancléř tě s námi takto oslovil:
"K oslavě dne a k obecnému blahu
rač, prosím, psát: jen něco stačí tahů!"
Tys podepsal; a v noci podpis ten
na lístků tisících byl rozmnožen.
Pak, aby všichni, co jim patří, brali,
my celé stohy orazítkovali:
to platí deset - padesát - to sto.
A nadšení, jež vyvolalo to!

CÍSAŘ:
To že je zlato mým poddaným?
Vojsko i dvůr že platí lístkem tím?
Nu, ať jen platí, ač mi to jak div je!

MEFISTOFELES:
Ne zlato, perly ne, jen papír dáš;
tak pohodlný je, neb víš, co máš;
netřeba hrdlit se či smlouvat jíti,
lze láskou, vínem dosyta se zpíti.
Směnárník, chceš-li, mince dá ti zas;
a nemá-li, jen kopej krátký čas,
pak řetěz, pohár do dražby je dán,
a papír, ihned amortizován,
těm, kdo v něj nevěří, se vysměje.
Tak to svět chce a tak to zvykem je.

2 02.02.2018

Čtivé. A v zásadě se mi celkem "líbí" rozdělení 4:2:1. Cítím to podobně, když se tak rozhlédnu kolem, klidně by to tak mohlo být (i když asi ne vrozeně). Ale rozhodně nejsem utilitarista. A celá ta myšlenka, že pár lidí přepne zbytek pro "všeobecné blaho" - brrr, z toho mi jde mráz po zádech.
Psychopati můžou využívat ostatní, aby se dostali, kam chtějí, ale jen proto, že ti ostatní jim to dovolí. Kdyby nedovolili, milí psychopati by si pak poměřovali něco úplně jiného, než kdo má větší jadernej čudlík.
Zkrátka mi v příběhu chybí poselství, protože to, jak to autor "vyřešil" není řešení. O moc víc by mě zajímala kniha popisující stav "po".

6 28.01.2018

S takovým názvem mě asi nemohla minout, ale... Naštěstí mi zabrala jen asi dvě tři hoďky po o.

14.01.2018

Romantické, děsivé, zábavné. Kterak se v pětatřiceti člověk může teprve narodit, a jak důležité je před tím zemřít.

1 07.01.2018

Velké překvapení a velká zábava! Nejtemnější lidské vášně, zlo konané ve jménu dobra a dobro konané ve jménu lásky. To vše v temné, pochmurné zimní Praze před více než sto lety.

1 01.01.2018

Už dlouho pošilhávám po nějakém slovníku synonym. A buch - dneska mi přišel do ruky tenhle fešák. Mám chuť ho hned použít a vypsat sem všechna oslavná slova, ke kterým mě přivede. Spokojím se ale jen se třemi: splendidní, vycizelovaný, seslaný z nebe!

20.12.2017

Masakr. Četla jsem několik večerů před spaním a pak se budila hrůzou. Do toho jsem se dostala k podrobnějším informacím o novinkách v oblasti ochrany osobních údajů a to mě dorazilo. Ať žije svoboda a osobní odpovědnost, fakt.
Až strašidelně často jsem nacházela paralely s Atlasovou vzpourou (https://www.databazeknih.cz/knihy/atlasova-vzpoura-218344).
Pořád jsem si říkala, kdy už přijde ta naděje, o které mluvili na začátku knihy, ale... Já prostě na konci tunelu nechci robota, já tam chci to světlo! Normální lidsky hřejivý světýlko.
Ale to už je můj problém, knize to nic neubírá. Čtěte.

4 15.12.2017

Už zase se budu zastávat chlapa, ale bože, to byla slepice...
Jinak - o bipolárce jsou i lepší knihy, i v tomhle žánru. Pustila jsem se do ní, protože jsem ji v práci měla po ruce a v počítači naběhly aktualizace. Než skončily, byla jsem ve třetině, tak už jsem ji dorazila.
Ačkoli po těchhle knížkách sahám ráda kvůli takovému tomu jiskření mezi postavami, tady toho prostě bylo moc. A pořád dokola. A ještě s neustálým kvokáním o mokrých kalhotkách a břišácích. Ou jé.

5 11.12.2017

Tuhle knížku jsem četla někdy před dvanácti lety, ještě na střední. Byla jsem z ní úplně urvaná, tak jsem si ji teď, když vyšla po pětadvaceti letech s dodatečnou kapitolou, zase koupila. A nedala bych jí ani dvě hvězdy. Tři jako průměr obou čtení.
Z dnešního úhlu pohledu - dialogy šroubované (OK, to může být překladem), postavy ploché, nepoučitelné a s prominutím fakt blbé. Chápu, že někdy jednaly pod vlivem lidí z minulosti, nebo hypnózy, ale o to prokreslenější a jasnější charakter by měli mít v "normálu", ne?
(SPOILER!)
Ale i postavy v minulosti se chovaly neskutečně hloupě. Hrdost nespočívá v tom, že si na někoho jenom otvírám hubu, ale že si ji otvírám s vědomím toho, jaký to bude mít následky. A ne se pak divit, že skončím v hladomorně.
A dodatečná kapitola? Nikdo se nikam nepohnul, nikdo se nepoučil, prostě pětadvacet let zdrhají. A pak se někdo jednou pomodlí a pohoda, problem solved. Styl psaní akčnější než Dan Brown, podtón určité senzačnosti za každou cenu, nulové poselství. Ne-e prostě.

2 28.11.2017

Jako medík, celá trilogie.

19.11.2017

V první půlce koncentrovaná ironie, moje cynická dušička byla na vrcholu blaha. Ve druhé spíš Catherinina naivita a já bych se nebála říct blbost, ale co. Pořád to bylo moc fajn.
PS: A napsal ten Tom Jones nakonec něco pořádného? :-D

3 09.11.2017

Hrozně těžko se hodnotí. Do čtení jsem se musela nutit a rozečteno jsem měla dobře dva měsíce, přičemž takto dlouhá kniha by mi normálně zabrala tak dvě odpoledne. Ale to poselství za tím je na deset hvězd, proto jsem čtení nevzdala. Kdo to chce brát jen jako příběh k pobavení, ať sáhne jinam. Kdo chce zemřít do života, směle do ní :)

2 07.11.2017

Tuhle knihu by bylo nejlepší číst s učebnici biologie, kvantové fyziky a všemi zmiňovanými studiemi v druhé ruce. Ale na druhou stranu, když budu věřit, že paní McTaggart nelže a jen shromáždila fakta, tak je to mazec! A to nechci vidět, jak bych se na to tvářila, kdybych to všechno fakt chápala :)

1 27.10.2017

Kdyby to napsal někdo jinej, tak dám i tři hvězdy, ale už jsem od autorky něco četla a tohle bylo zatím nejhorší. Nevím, jestli jsem měla přehnaná očekávání, nebo čím to bylo, ale nic se tam nedělo, když už jo, tak se to třikrát zopakovalo a jediná sympatická postava byl Warren. To je málo prostě, i na YA romantiku.

2 02.09.2017

"Když jsme si tak povídali o chikulí, nadhodil jsem, co by se asi stalo, kdyby se podobná droga dostala u nás novinářům do čaje. Žertovali jsme o tom, jak by to dopadlo, kdyby naše žurnalistika na celý měsíc ztratila pocit závratě a strachu a pracovala by se zvýšenou výkonností, důkladně, poctivě a mravně. "Kristepane, to by byla hotová revoluce," vykřikl zděšeně kdosi z přítomných a zamyšleně dodal: "Taková rostlina do Čech nesmí..."

4 22.08.2017