leny.wood komentáře u knih

Jussi je moje další srdcovka a od osobního setkání ještě víc. Sedmý případ oddělení Q zdárně sekunduje předchozím dílům, pro mě není zatím žádný z dílů horší nebo lepší. V Selfies je potřeba si déle počkat na propojení všech dějových linek, trochu víc zapojit soustředění a nečíst bezhlavě. Jediné, co mi vadí, je, že pořád nevíme nic konkrétního o Asadovi. Tak snad v dalším díle...

4 19.11.2017

Až si zase někdo bude stěžovat na život a dnešní svět, odkažte ho na Kaplického knihu...

10 29.10.2017

Skvělý počin - kapitoly jsou krátké, díky čemuž se čte svižně, že se nenadějete a jste na konci. Důvod je prostý - konec každé kapitoly vás nutí k neprodlenému pokračování, abyste zjistili, jak se bude příběh vyvíjet.

2 19.10.2017

Zajímalo by mě, proč je zrovna Annin deník brán jako zásadní dílo. Nemá žádnou hodnotu, která by vypovídala o tom, jaké hrůzy Židé a ostatní lidé museli vytrpět za druhé světové války. Co si budeme povídat, vždyť Anna a její rodina se měli v úkryte skvěle - marmelády, narozeniny, dárky, několik pokojů, záchod, studium... Měli tu smůlu, že jejich úkryt byl prozrazen... Nezlobte se na mě, ale přijde mi to skutečně absurdní. Celá ta "popularita" je jen díky tomu, že pisatelka zahynula v koncentračním táboře. Jinak jde jen o deník puberťačky, s kterou cloumají emoce a pohrdá vlastní mámou, to mě upřímně šokovalo negativním způsobem. Suma sumárum je Annin deník přeceňovaný a když už, tak kniha "Clařina válka" je skutečně o tom, jaké to je, když se židovská rodina skrývá. Tu mohu a chci, na rozdíl od "Deníku", doporučit.

7 15.10.2017

Série Katova dcera je moje srdcovka. I šestý díl nabízí čtení, ze kterého se vám zatají dech. Navíc pohled do 17. století vás chtě nechtě donutí přemýšlet nad tím, jak se nám teď žije líp a že mnohé předsudky jsou titěrné oproti tehdejším.

3 29.09.2017

Hodnotit hvězdami nebudu, protože se mi do rukou dostalo vydání, které nemá ani ISBN, je z r. 1941 a dle bratří Grimmů vypravují pohádky A. M. Lounský a Jar. Svákovský. K pohádkám můžu říci jedno - nikdy, opravdu nikdy je svým dětem číst nebudu. Důvod je jednoduchý - nepřijde mi úplně v pořádku dětem vypravovat "pohádku", kde pták klove koním oči, zajíc umírá v krvi apod.

Jan Cimbura byla oblíbená kniha mého dědy, dodnes si pamatuji, jak jsem pro něj svazek sháněla, protože mu ten původní někdo nevrátil. A dodnes lituji, že jsem knížku nestihla přečíst, dokud tu byl děda s námi. Nemůžu mu tak sdělit své ryze pozitivní dojmy, to jak skvělý charakter Jan Cimbura měl, to jak se k sobě lidé chovali lépe, měli blízko k přírodě, že v řádcích je ukryto mnohé ponaučení.

7 14.09.2017

Malého prince jsem četla poprvé a jsem spokojená. Dle mého je vidět střet dospělého a dětského světa, že každý to vnímá jinak, dospělý samozřejmě svým "rozumovým" pohledem o mnoho přichází (což je nesporný fakt).
Navíc do rukou se mi dostalo loňské vydání nakl. Práh, které má pro mě osobně kouzlo - je to klasickým písmem, kterým dnes píše málokdo, kresby jsou od české ilustrátorky. Je to jiné, je to působivé...

5 07.09.2017

To je tak krásný a uvolňující návrat do dětství, který jasně ukazuje, že i v dospělosti bychom si měli tu a tam dětskou knížku přečíst :)

5 05.09.2017

To, že nad postavami a celou hrou stále přemýšlím, znamená jediné - hra mě dostala a doufám, že se mi jednou poštěstí vidět ji v divadle. Vivat Výzva :)

3 04.09.2017

Pokud jsem si někdy myslela, že pustit se do Čtenářské výzvy byl omyl, pak jsou nyní veškeré pochyby pryč. Protože jak jinak bych se dostala ke čtení tak bravurního díla, jako je Deset malých černoušků?

8 01.09.2017

Po knížce jsem pokukovala delší dobu a až díky výzvě jsem po ní konečně sáhla. Velice povedená záležitost, která ukazuje jednu z podob budoucnosti, kde je neúcta k životu nazývána rozpojení.

3 29.08.2017

To byla naprostá "pohodovka". Čtení jsem si užila, takový milý relax. Abi, která celý příběh vypráví, mi po čase strašně lezla na nervy, ale zároveň jsem jí nesmírně fandila a oblíbila si jí.

25.08.2017

Vážně přes 500 stránek? Nevěřím, vždyť to uteklo tak rychle... Jednoznačně doporučuji, skvělý styl psaní, líbila se mi detailnost, tady to vůbec není na škodu.

7 18.08.2017

Knížka, na kterou jsem narazila úplně náhodou a své investice rozhodně nelituji! Zničující období 1. světové války a k tomu snad ještě zničující epidemie španělské chřipky. Hlavní hrdinka se snaží pomoci své první velké lásce a při tom čelí mnoha nepříjemnostem. Kombinace thrilleru, hororu a i té romantiky mě dostala.

1 10.08.2017

A mně se to líbilo. Protože to není těžká literatura, to snad musí být každému jasné už podle názvu. Ideální na léto, na totální myšlenkové odreagování a pobavení se.

2 03.08.2017

Příjemný román, u mě patří do kategorie odpočinkových. Ukázka síly přátelství a rodinné sounáležitosti. Bohužel mi čtení kazila přítomnost množství chyb (překlepy, chybná interpunkce, dokonce i chybné použití jména), a proto dávám o hvězdu méně.

1 28.07.2017

Nějak mi uniká smysl, ale to bude nejspíš proto, že jsem od toho čekala něco jiného. Nic výjimečného k zamyšlení jsem mezi řádky nenašla.

1 14.07.2017

Po prvním díle jsem se na druhý pokusila emocionálně připravit, přesto mi slza ukápla. Vyprávění z psího pohledu je jedinečné a jestliže jste četli jen Psí poslání a "dvojku" nemáte v plánu, děláte velkou chybu. Protože až po přečtení Psí cesty je příběh jedné psí duše kompletní.

4 13.07.2017

Velice zajímavý námět, rozhodně žádné lehké čtení. Mnohdy jsem si musela některé pasáže přečíst vícekrát, aby mi nic neuniklo a pochopila jsem správně danou situaci (popis). Za sebe doporučuji, protože není nad to přečíst si knížku, u které je potřeba více zapojit hlavu a o to víc se ponořit do děje.

3 08.07.2017