LenV komentáře u knih
Exkurze do Asie bez příkras a dojímání. Někdy je toho cynismu až moc. Pořád moc dobře napsané.
Smutné příběhy. Styl výpravění mi moc neseděl. Člověk se trochu přenese do atmosféry příběhu a už to končí a hned jinam. Takové uspěchané. Soukupová, ani Dvořáková to není, i když tam cítím literární inspiraci. Nic moc, nooo.
Pomalejší rozjezd, od revoluce dál už mě to vtáhlo a pohltilo. Někdy mně přišlo, že Pavlína přemýšlela a jednala příliš dětsky na svůj věk. Ale celkově to bylo opět obrovsky dobré dílo. Náročné, smutné, několik silných myšlenek a vět, které ve mně zůstávají a nutí mě přemýšlet. Prostě skvělá Dvořáková!
Milé čtení před Vánocemi, dýchá to minulostí. Jen je to takové prázdné, krátké a rychlé čtení. Delší příběh a více ponoření do tématu a doby by se mi líbil...
To bylo tak krásné. Olga žila v době Jarky a já měla pocit, že i autorka se s nimi znala důvěrně. Člověk se cítil být přímo na místě. Autorka s nimi dýchala, vybírala i styl slov a postoje, jako bych je slyšela osobně vyprávět. Moc se mi to líbilo. 95%
Knihy s příběhy z pohraničí jsou pro mě vždy lákadlem. Příběh hezky plynul, postavy mě nějak nepřitáhly, ale zápletka zajímavá.
Prostředek knihy byl moc fajn. Mám ráda, když dojde k momentu, kdy se příběhy protnou. Všechny postavy byly milé a všem jsem vlastně fandila. Nápaditý příběh. Na začátku bylo humoru až moc na můj vkus. 80%
'Pobízení, napomínání, peskování, spěch a strach.' Výchova, která by měla být odstrašujícím příkladem pro všechny rodiče. Zlá babi, chybějící máma a strašidelný les. Všichni zahleděni do sebe, bez kousku soucitu a lásky. Od druhé půlky naprosto famózní, nemohla jsem knihu odložit z ruky a ten skvělý závěr! 95%
Naprosto překrásná knížka plná ohromných Božích myšlenek. Pohladí, zahřeje, rozpláče, v mnoha ohledech naplní.
Příběh o rodině a vztazích. Láska, sex a lži. Hanka mě po celou dobu celkem štvala, což trvám na tom, že by hlavní postava prostě neměla, neuměla jsem si ji oblíbít. Ale je to rozhodně neotřelý příběh, s postupem stran je čím dál zajímavějš a čtivější. Zklamaná nejsem 80%
Čtivé a hutné dílo. Uff. Všech postav, obzvláště Syna, mně bylo dost líto a současně mně byly všechny postavy, obzvláště Syn, bytostně nesympatické.
Jsem z knihy nadšená. Nemohla jsem ji odložit. Příběh mě zcela pohltil a chtěla jsem, aby ještě nekončil, ale zároveň jsem se strašně těšila, jak to dopadne... A pak si opravdu, po dlouhé době u knihy, dlouze poplakala. Pokřivené chování vystrašených lidí je největší zvěrstvo, aco tento režim lidem dal.
Číst ji znovu a znovu svým dětem je prostě radost, pokaždé si na ní najdu něco nového k zamyšlení. Tolik myšlenek na každém řádku.
Každá válka je hrozná a zastihne běžné lidi zcela nepřipravené. Příběhy, které se odehrávají právě teď blízko nás. Mrazivé 80%
I s ohledem na dnešní politickou a ekonomickou situaci je velmi dobré si knížku přečíst a uvědomit si, jak dobře se dnes máme. Výborně napsané.
Dvěma slovy Velká kniha! Dojemné, drsné, mystické, laskavé a rozhodně velmi zajímavé čtení. Děkuji za jednoznačně knihu roku! 100%
Střípky vzpomínek, tak jak nám v paměti zůstávají. Není to román, je to krátká výpověď o svém životě. Veskrze velmi stručné a bolestné vzpomínky. Jako by na ně nechtěla tolik vzpomínat, ale jen o nich věcně informuje. Byla jsem ráda, že jsem paní Bezdíčovou mohla potkat i osobně, teď už je opět se svou maminkou. RIP.
Přistihla jsem se,že i přes všechno jsem Hynkovi fandila. Prostě Dvořáková to se mnou umí. Její tvorba mě vyloženě baví. Začtu se a prožívám celý příběh s nimi. I slza ukápla. Doporučuji!
To bylo opravdu zlé. Nebavilo mě to od první strany. Po velkém zvratu na začátku jsem se pokusila tomu dát šanci, ale po 150str. vzdávám. Nemám ráda sprostá slova v knihách. Hartl byl doposud moc fajn, ale tady se snaží být až příliš komerční. Obraz vztahů dnešní doby je teda taky dost smutný. Slovem ani obsahem mě to nezaujalo a tak po dlouhé době nechci něco dočíst...
Mé první setkání s autorkou a určitě ne poslední. Moc se mi to líbilo. Nápad s budoucností propojenou s minulostí (naší přítomností). Vše se značně rychle mění. Jen lidské vztahy se zdají být stále stejné, stále hledáme a toužíme po stejných věcech jako naši předkové...