Liliputin: Povídky z války

Liliputin: Povídky z války https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499058/bmid_liliputin-povidky-z-valky-yUn-499058.png 4 74 18

Čech, který jede na Ukrajinu najít své jiné já. Banda dětí bez domova, jež válka vyžene ze sklepa, protože ten teď chtějí nájemníci využívat jako kryt. Německý pár, který si na Ukrajině „pronajme dělohu“, ale jejich dítě po porodu uvízne v Kyjevě. Výrostek, který v obléhaném Mariupolu rozváží lavaš a váhá, kdy zmizet, až už je pozdě. Ruská akademička, která se spolu se svou milenkou rozhodne protestovat uprostřed Moskvy pomocí pas de deux z Labutího jezera… Ne. Postavami této povídkové knihy nejsou vojáci na frontě, avšak ani tito lidé už nikdy nebudou stejní.... celý text

Žánr:
Povídky , Literatura česká

Vydáno: , Host
více info...

Přidat komentář
tamara1351
tamara1351
29.02.2024 5 z 5

Mě tohle dostalo do kolen.Právě teď,kdy jsou dva roky války na Ukrajině za námi jsem si zase připomněla o čem to bylo a o čem je to teď.Že šílenství,Putin,fascinace,motivace,moje zájmy,tvoje zájmy,odvaha i zbabělost stojí tak blízko sebe,že stačí úkrok stranou a soukolí života se rozsype a staneme se otupělými anebo spíš tupými?
Labutě jsou top.

Luccinda
Luccinda
26.08.2023 4 z 5

Mám pocit, že válka na Ukrajině se pro nás postupně stává něčím běžným. Naučili jsme se žít s vědomím, že jen pár set kilometrů od nás umírají nevinní lidé, kteří byli ze dne na den vytrženi z bezpečí svých domovů. Naučili jsme se válku ignorovat, přemýšlet o ní jako o něčem, co se nás netýká. To je z mého pohledu dost smutné. O to důležitější je si připomínat, že válka je tu stále, a že se netýká jen vojáků na frontě, ale i obyčejných lidí, kterým se ze dne na den změnil svět.

Liliputin obsahuje pět povídek, které vám možná pomůžou dívat se na celý konflikt z úplně jiného úhlu pohledu. Některé povídky otevírají témata, o kterých by mě v souvislosti s válkou ani nenapadlo přemýšlet. V tomto ohledu na mě (podobně jako na spoustu dalších čtenářů) nejvíce zapůsobila povídka Zoe, která byla smutná a dojemná, ale svým způsobem až děsivá. Kdyby se vám náhodou knížka někdy dostala do rukou, přečtěte si aspoň tuhle jednu povídku, opravdu stojí za to.

Zbylé povídky byly také skvělé, některé lepší, některé slabší, ale každá obsahovala téma k zamyšlení. Bylo to zajímavé a emotivní čtení a jsem ráda, že jsem se do knihy pustila. Ačkoliv povídky nepatří k mým oblíbeným žánrům, k tomuhle tématu to tak nějak sedlo.


ZÓNA
ZÓNA
05.08.2023 5 z 5

Pro mnohé čtenáře zcela jistě atraktivní čtení, poskytující jisté nahlédnutí do současného válečného konfliktu.
Možná...
Ovšem já beru Němcův rok starý počin jako literární odboj. Několik příběhů, každý trochu jiný a přitom všechny stejně kruté. Velice civilně sepsané a s jiskrou poskládané myšlenky. Ohavnost války v každém odstavci, separace od propagandy, která tlumí následky a jádro celé války. Pohled obyčejných lidí na válku, i když jsou bohatí.
Jen jedna povídka se vymyká ze sevření ostatních. ZOE. Válka je pouze kulisou pro chamtivost a osobní prospěch jedné ženy. Partnerství zde symbolizuje dvě válčící strany, dva odlišné jedince, jeden konflikt a vypuknutí války. Silný proti slabému. Krásná alegorie bitevního pole.
Z každé povídky by mohl vzniknout román. Jsou silné a mají v sobě netušený kredit. Ale i tak drží pospolu. Vytváří ojedinělou formaci namířenou na všechny podporovatele války, se snahou udusit tento odsouzeníhodný konflikt.
Pan Němec je člověk, který se umí dívat a naslouchat. A ví, jak zasáhnout člověka zbraněmi, které nezabíjejí.
Bohužel, jeho mistrovské povídky se k lidem, kteří rozhodují o válce, nikdy nedostanou...

kikies
kikies
27.07.2023 5 z 5

Silné, bolavé a rozjitřené... přesně jako emoce na začátku války.
Nutí mě to přemýšlet, jak velký rozdíl bude mezi prožitkem při čtení dnes a třeba za deset let...

Miladad
Miladad
05.07.2023 5 z 5

O válce přemýšlím od té doby co začala. Zprvu víc, teď už méně často. Pořád je to ale něco, co tu je kousek od nás a musíme se s tím učit žít. Chápu, že spisovatel, se snaží popasovat se s takovou záležitostí po svém - psaním. Pět příběhů, který v knížce jsou nahlíží válku z různých úhlů. A za mě je to zajímavé čtení, pestré a nečekané souvislosti. Tradičně kvalitní jazyk a originalita. Ano, je to depka, protože válka prostě je depka, ale knížku mohu jen doporučit...

Petra21
Petra21
03.05.2023 5 z 5

Ještě že psáno v době plné silných emocí! A tolik zraňující uvědomění si, do jaké míry se jedná o cenné svědectví doby, jež už přestává být pro většinu západního světa (žel bohu a s nekonečným studem řečeno) aktuální. Přesto již tehdy autor "krásně" vykreslil odosobnělost Západu a filantropismus omezený na hmotné statky následovaný vzájemným poplácáním se po "štědrých" zádech. Text bez oboustranného zarovnání už jen podtrhoval celkovou absurditu a hrubost války. Jedná se o zvěčnělou připomínku vědomého bezpráví a písmenkové zhmotnění bezmoci. Tolik úderných pravd bylo bez pardonu naservírováno, příkladem za všechny budiž: "jeho starému já záleželo na tom, aby jeho auto bylo v bezpečí" či zkrátka: "vědoma si své západní viny"... A bože můj, povídka Zoe mi vyrvala srdce... Nemusí, a snad ani nemají, se nám všechna témata povídek líbit, přesto jsou dle mého soudu zvoleny bravurně, a to včetně střídání stylistiky i slangu. A nesmím opomenout pro mě překvapující Němcovu empatii, a to především citlivost v navnímaném rozhodování i jednání žen. Tak nějak proto nerozumím nízkému hodnocení; antipatie k Janu Němcovi či povídkám jako formě by zde neměly ovlivnit závěrečný úsudek.

Anna 13
Anna 13
01.05.2023 4 z 5

ZOE - povídka nad povídky. Lepší než jakýkoliv film, než jakýkoliv román. Je v ní úplně všechno. A je to síla.

LABUTĚ - přemýšlím nad tím, že ji rozečtu podruhé, jak silně se mě Odetta s Odilií dotkly.

Ostatní povídky ve mně fascinaci nevzbudily, nicméně jim neupírám jejich literární kvality. Pan Němec je talent.

Nelehké, bolestné čtení...

Semtamťuk
Semtamťuk
24.04.2023 4 z 5

Působivé povídky, které jitří emoce. Prvotní reakce na válku na Ukrajině, bez odstupu a proto intenzivní.

Christo
Christo
22.02.2023 5 z 5

Výborné povídky. Nemám povídky rád, ale tématem války se hodí více než román. Protože válka se nedá vykreslit (ani stokrát jinak) a povídky reprezentují smyšlené (ale bohužel, ne tak moc), různé osudy. K tomu děj povídek je v kulisách současnosti a myslím, že časový odstup by v tomto případě byl ke škodě. Vždyť nyní je dobré popisovat, co se kolem nás děje a už není podstatné, jestli popis je abstraktní či nikoli. Nejde o popis reálií, ty jsou kolem nás, ale o snahu nastínit emoce a to se Němcovi povedlo.

LenV
LenV
30.01.2023 4 z 5

Každá válka je hrozná a zastihne běžné lidi zcela nepřipravené. Příběhy, které se odehrávají právě teď blízko nás. Mrazivé 80%

pistalka
pistalka
06.01.2023 4 z 5

Po výborných románech Dějiny světla a Možnosti milostného románu se Jan Němec vrátil k formátu povídky. Autor se s novou sbírkou do určité míry distancoval od svého dřívějšího názoru, podle kterého by literatura neměla reagovat na nejaktuálnější události, a v pětici povídek zpracoval téma navýsost aktuální – současnou válku na Ukrajině. Samozřejmě se vyrojila spousta ohlasů ve stylu ,,tenhle hlas si z toho našeho teplého bezpečného místečka nemáme právo brát.“ Mně osobně nepřišly povídky zrovna nejvybroušenější, oceňuji ale odvahu přijít v české literatuře s něčím novým a velmi aktuálním. Přijmeme-li tezi, že by literatura měla na události reagovat s odstupem (tezi, kterou paradoxně hájil samotný Němec), točila by se česká literatura ve stejném slepém kruhu jako český film, produkující již nejmíň dvacet let stále a stále průměrné snímky z období okupace, osmašedesátého a normalizace. A česká literatura k tomu bohužel sklouzává taky.

Emma_Pure
Emma_Pure
30.12.2022 2 z 5

Oceňuji, že se čeští spisovatelé snaží i o aktuální témata a nepatlají se stejně jak filmaři jen v naší historii, ale aspoň podle mého názoru tento styl není úplně povedený. Moc dobře se mi to nečetlo. Možná je to skutečně tvořené "horkou jehlou", nevím.

Vikomtka
Vikomtka
11.12.2022 2 z 5

Další díl série s názvem Jan Němec prahne po literární ceně. Posledně se kvůli tomu neváhal popsat jako ukňouraný sobec, tentokrát je pro změnu ušlechtilý pozorovatel, který jenom tak úplně maličko parazituje na něčím utrpení, vybačte buďte laska, on si prostě nemohl pomoct.
Psát Němec umí, to jo. Akorát to jeho pozérství všechno dobré překryje.

Ditules
Ditules
21.11.2022 3 z 5

Velká očekávání a nakonec tak trochu průměr. Něco mě zaujalo, něco takové nijaké...

Jizi
Jizi
14.11.2022

Celou dobu jsem přemýšlela, co si o té knize vlastně myslím. Přijde mi dobrá? Nebo blbá? Nebo něco mezitím? A je mi z ní tak úzko proto, že vypráví příběhy v zásadě tady a teď, jen o kousek dál a přesto jak z jiného světa?
Ne, je mi z ní zle, protože mám naprosto neodbytný pocit, že tenhle hlas si z toho našeho teplého bezpečného místečka (naštěstí, snad nikdy jinak) nemáme právo brát - ještě ne, ne teď. Teď je moc brzy, protože válka zuří v přímém přenosu. Teď jediný, kdo má právo vyprávět, jsou samotní Ukrajinci.
Ne člověk z pohodlí rezidence, který si představuje, co asi cítí a jak se asi chovají - a všechno a všichni jsou pokřivení, ztýraní, ublížení a ubližující. Válka je jenom hnusná. Jistě. Ale tohle působí jako parazitismus, tohle se totiž prodá.
A za tenhle pocit jsem se prostě nedostala.

uzivatel77605
uzivatel77605
07.11.2022 5 z 5

Knížku Liliputin s podtitulem Povídky z války autor podle svých slov napsal na jeden zátah a "v přímém přenosu", v bezprostřední reakci na válku, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině na konci února 2022. Stejně tak se i čtou - útlý svazek pěti povídek přečtete na jeden zátah za jediný večer.

První a poslední povídka se odehrávají mimo válku a spíš než subtilním dějem zaujmou nastavenou atmosférou. Jejich protagonisté (v prvním případě Čech, ve druhém dvojice Rusek) reagují na to, co se děje na východ, respektive na západ od nich. Tyhle dva texty tvoří jakési závorky - západní a východní - pro to, co se odehrává přímo na Ukrajině ve zbylých třech příbězích.
Blízkost a naléhavost války, probíhající jen pár set kilometrů od nás, by mohla svádět k angažovanosti a schematismu (na kterých samozřejmě nemusí být vůbec nic špatného) - Jan Němec však zvolil opačnou metodu. Zkoumá, jak se v situacích, které jim byly vnuceny zvnějšku, budou chovat jeho (ne úplně obyčejné) postavy: parta dětí bez domova, které se zničehonic naskytne možnost vzít do ruky zbraně; bezdětný německý pár, který odjíždí na Ukrajinu za náhradní matkou pro své čerstvě narozené dítě; poněkud sobecký a vypočítavý dospívající kluk, který rozváží jídlo po obléhaném Mariupolu. Nejsou to hrdinové, nejsou to vojáci, nedá se dokonce ani říct, zda jde o kladné či záporné postavy. Jejich příběhy jsou konkrétní a neúprosně vypointované a není obtížné je chápat i jako metaforu nebo v nich najít obecnější platnost. Kdo hledá hluboký lidský příběh, bude zklamán.

Každá z povídek je jiná, používá jiný jazykový rejstřík a nešetří detaily - ať už se týkají reálií nebo psychologie postav. Přesunout se do prostředí, v němž se odehrávají, a vžít se do postav, jejichž osudy líčí, tedy nečiní čtenáři žádný problém.

Je vlastně strašné, že autor potřeboval tuhle knížku vůbec napsat. Když už to ale nešlo jinak, jsem rád, že vznikla a že je taková, jaká je. Až totiž válka na Ukrajině skončí - a doufejme, že skončí co nejdřív - bude Liliputin nejen dokumentem doby, kdy vznikl, ale knížkou, která je natolik dobrá, že ji lze číst i nezávisle na důvodech, proč vznikla.

Matematicka
Matematicka
27.10.2022 5 z 5

Já jsem od Jana Němce zatím nic nečetla, toto bylo moje první setkání. Navíc taky moc nečtu povídky. Ale tady mi to sedlo. Nevím, jestli kniha bude aktuální i za pár let, ale teď se mi líbila. Všechny povídky měly "šmrnc", ale nejvíc se mi líbila Zoe. Ta nastavuje zrcadlo západní společnosti - hlavní hrdinové jsou naštěstí Němci, takže si možná můžeme myslet, že nás se to zatím tolik netýká. A luxusní bylo propojení povídek motivem auta - přičemž auto dobře charakterizuje i hlavní hrdiny povídek: je tu super luxusní auto s koženými sedačkami, stará kradená dodávka, bílé audi, starý pick-up i nová tesla.

douchová
douchová
26.10.2022 2 z 5

Pět povídek, které autor napsal v zuřivé reakci na letošní ruskou okupaci....
samozřejmě, že autorovi rozumím, cítíme to (téměř) všichni. Ale v těch povídkách
bohužel není nic moc jiného, jen ta zuřivost a nadmíra sprostých slov, které ale
trčí do prázdna. Chápu, že se k situaci na Ukrajině potřeboval nějak vyjádřit,
ale kdyby zaznamenal své pocity přímo, asi by to bylo lepší. Napsáno zručně, ale - i přes sílu tématu- je to pro mě prázdné.
Velmi si cením autorovy knihy Dějiny světla a s každým jeho dalším počinem
marně čekám stejný zážitek. Možná moje chyba.

Štítky knihy

tajemství Ukrajina válka na Ukrajině (2022 - )

Část díla

Autorovy další knížky

Jan Němec
česká, 1981
2019  73%Možnosti milostného románu
2013  88%Dějiny světla
2009  77%Hra pro čtyři ruce
2021  85%Znamení neznámého: Rozhovory o spiritualitě
2022  70%Liliputin: Povídky z války

Kniha Liliputin: Povídky z války je v

Právě čtených2x
Přečtených101x
Čtenářské výzvě11x
Doporučených4x
Knihotéce43x
Chystám se číst39x
Chci si koupit4x
dalších seznamech1x