Moje dlouhé mlčení

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: Život a holocaust Dlouhé mlčení Eriky Bezdíčkové, která jako dívenka přišla v nacistických koncentrácích o většinu rodiny, touto knihou končí. Její autorka se rozhodla promluvit nejen k evropským studentům, kterým dodnes při svých četných přednáškách vypráví o hrůzách totalitních režimů, jimiž sama prošla. Své vzpomínky sepsala do knihy, kterou právě držíte v rukou. Nebylo to pro ni lehké, strašlivé zážitky zůstaly dodnes velmi živé. A spáchané křivdy nelze nijak napravit....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/40_/40586/moje-dlouhe-mlceni-fLV-40586.jpg 4.866
Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry
Vydáno:, Kartuziánské nakladatelství
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Kniha Moje dlouhé mlčení

Přidat komentář
Morisius
03. srpna

Zajímavý životní příběh plný smutných událostí. Měl by si tuto knihu přečíst každý.

Tatrman
22. března

Pravdivé, smutné... spojeno s osobním setkáním s autorkou.

gargamelka
12. března

Příběh která pohltí, napsaný syrově a autenticky. Doba v které člověk ztrácí lidskost a důstojnost. Je odkázán na štěstí nebo náhodu, mnohdy ztratí i své nejbližší a najít za ně náhradu je nemožné. Knížka je poměrně útlá, ale napsaná všeříkajíc. Čím si autorka prošla, jaká byla cesta, následky a problémy. Smeknout nad sílou vnitřního člověka a vzít si ponaučení z historie

Paulus.1987
27. února

Životní příběh paní Bezdíčkové nabízí čtenáři pohled na holokaust z několika úhlů.

O postavení slovenských Židů během války se dozvídáme na začátku, kdy autorka píše o své rodině a dětství na Slovensku. Mimo jiné mě velmi zaujala informace, že Slovenský stát platil Třetí říši 500 říšských marek za každého deportovaného Žida...

O příjezdu a pobytu v Osvětimi a dalších táborech autorka píše relativně věcně, nepopisuje do detailu každodenní utrpení a brutalitu, ale i přesto je čtenář šokován.

Po útěku z pochodu smrti dochází na další aspekt příběhu paní Bezdíčkové, a to bezprostřední vyrovnávání se s prožitým utrpením. Nejistota, bezmoc, výčitky své i od ostatních lidí, proč přežila právě ona, doživotní trauma ze ztráty blízkých, zejména milované maminky.

Kvůli svému židovskému původu měla autorka těžký život i za komunismu, konkrétně po procesu s Rudolfem Slánským.

Ačkoliv je knížka útlá a čte se jedním dechem, obsahuje dost zajímavých informací. Autorka v ní píše nejen o svém životě, ale i dalších okolnostech a o potřebě znát minulost, mluvit o ní, především s dětmi ve školách. Zvlášť nyní, kdy jsou rasistické tendence ve světě opět na vzestupu...

Matus96
28.10.2018

Zdravím vás prosím vás kto ma túto knihu a nepotrebuje ju tak veľmi rad by som ju kúpil už ju hľadám 2 roky a nikde ju nemôžem zohnať.. Ďakujem

slunicko1958
07.06.2018

Protože jsem o paní Bezdíčkové a jejích životních osudech už něco věděla, zaujaly mě jiné aspekty. Doslova mě šokovala traumata, s kterými se musela vyrovnávat po návratu z koncentráků, např.: nevím, co mám dělat, nevím, kam mám jít, nevím spoustu důležitých informací pro normální život. Nikdo mě nechce. Nic neumím. A mám vůbec právo žít, když všichni moji blízcí zemřeli?
I toto je důsledek holokaustu, kterého se nezbavíte do konce života.

zuzca.h
07.01.2018

Velmi krátké shrnutí životního osudu paní Bezdíčkové. Je až neuvěřitelné co vše člověk dokáže zvládnout a přežít a jít dál a dál bojovat. Autorka měla ve svém životě neuvěřitelnou smůlu, ale zároveň i štěstí, na lidi kolem sebe, kteří jí pomohli. A klobou dolů,že je o všem co prožila nejen za 2sv. války schopná mluvit, protože lidé nesmí zapomenout na to co bylo v minulosti na to jak se k sobě navzájem chovali a co si byli schopní udělat.

Chemiczka
08.01.2017

Krátká, ale všeříkající zpověď o utrpení během šoa, ale i době poválečné. Na Eriku Bezdíčkovou jsem narazila již dříve, díky dokumentárním filmům. Ať už se jednalo o zmiňovaných "Sedm Světel", a nebo o epizodu "Neznámích hrdinů" či nového "Návratu do Osvětimi".
Z každého slova je cítit láska - vím knihy o holocaustu je to prapodivné. Ale vskutku kniha je o lásce - lásce manželské (ačkoliv to nebylo horoucí vzplanutí), lásce rodičovské (Eričin nádherný vztah s rodiči, především maminkou) a také lásce k životu. Ačkoliv sama autorka připouští, že přežila díky obrovské dávce štěstí, přesto v sobě pořád měla sílu žít a nevzdala se (i proto, že stále toužila najít svou rodinu, milovanou maminku).
Nečekejte podrobné popisy brutality koncentračních táborů, dlouhosáhlé popisy všech dnů a měsíců, které byla Erika nucena prožít v těch nejhorších podmínkách, které nebyly k žití. Přesto je kniha pravdivým svědectvím o utrpení, i když si neklade za důraz šokovat syrovým popisem událostí.
Nádherné svědectví pro budoucí generace - hlavně nezapomenou !!!