lazarus lazarus komentáře u knih

☰ menu

Láskosmrt Láskosmrt Dan Simmons

Mizerné jak několikrát použitý pytlík čaje. Slabé, nudné a nudné a ještě jednou nudné. Je tam jedna opravdu dobrá povídka. Originální a pervezní, přesně jak mají mazlíčci rádi. Ano, je to Umírání v Bankoku. Ovšem zbytek je nuda a šeď. A Zubaté ženy? No, tak to je kapitola sama pro sebe. Nedokázal jsem se přinutit ji dočíst.
Nakonec jsou ty tři hvězdičky možná trochu moc, ale nebyl jsem s to sepsut svého oblíbeného spisovatele.

05.12.2015 3 z 5


Noční klub. Díl druhý Noční klub. Díl druhý Jiří Kulhánek

Po Stronciu (má prvotina od pana autora) jsem nečekal nic zvláštního a zábavného. Jaký to hluboký omyl !!! Noční Klub je luxusní řežba, kterou by Blade neudýchal. Mraky dobrých nápadů, neotřelé hláškování pomalu na každé stránce a příběh jenž vás donutí zapomenout na jídlo, povinnosti, sex a vůbec všechny všednosti každodenní. Doporučuji každému, kdo si chce užít kopec zábavy a srandy k tomu, i když pravda, trochu krvavějšího zrna!
Díky pane Kulhánku a pokud se jednou rozhoupete vydat knížku znovu, nejlépe jako Kantos Nočního Klubu, slibuju, že budu stát ve frontě na koupi na první pozici.

16.11.2015 5 z 5


Noční klub. Díl první Noční klub. Díl první Jiří Kulhánek

Po Stronciu (má prvotina od pana autora) jsem nečekal nic zvláštního a zábavného. Jaký to hluboký omyl !!! Noční Klub je luxusní řežba, kterou by Blade neudýchal. Mraky dobrých nápadů, neotřelé hláškování pomalu na každé stránce a příběh jenž vás donutí zapomenout na jídlo, povinnosti, sex a vůbec všechny všednosti každodenní. Doporučuji každému, kdo si chce užít kopec zábavy a srandy k tomu, i když pravda, trochu krvavějšího zrna!
Díky pane Kulhánku a pokud se jednou rozhoupete vydat knížku znovu, nejlépe jako Kantos Nočního Klubu, slibuju, že budu stát ve frontě na koupi na první pozici.

16.11.2015 5 z 5


Američtí bohové Američtí bohové Neil Gaiman

Zábavné, ale za ten závěr pane Gaimane, za ten hvězda dolů.

01.11.2015 4 z 5


Spalovač mrtvol Spalovač mrtvol Ladislav Fuks

Trochu moc přeslazené chování a uvažování pana Kopfrkingla závěrem přechází do, na můj vkus, trochu moc rychlého "prozření" a slušně ujetého jednání. I když je knížka kraťoučká, stejně je polovina děje zbytečně roztahaná. Přijde mě to spíš jako uměle natažená povídka.

25.10.2015 3 z 5


Modlitby ke zlomeným kamenům Modlitby ke zlomeným kamenům Dan Simmons

Asi tři opravdu dobré povídky a zbytek docela dost slabý. Od Simmonse jsem čekal trošku víc.

23.10.2015 4 z 5


Božská invaze Božská invaze Philip K. Dick

Zpočátku, no, vlastně skoro polovinu knížky se toho mnoho neděje a příběh neodsýpá. U Dicka je to s podivem, jelikož do většiny jeho příběhů se člověk "zažere" prakticky od první stránky. Tady se nekonají žádné filozofické bakchanálie a dramatického zvratu či akce se nedočkáte.
Naštěstí na scénu vstoupí Zina a Dickova filozofická exhibice se rozjede. Božská invaze není ani tak pokračováním Rádia a Valisu, jako spíše dalším střípkem "Valisova vesmíru".
Je to zábavné, je to zamyšleníhodné a je to po čertech čtivé.
A jak praví - opic 12 - v jiném komentáři, doporučuji číst až po Ubiku, Rádiu a vůbec po alespoň několika Dickových výplodech, protože tady je nutno se na JEHO vlnu naladit. Jinak předestřené myšlenky velmi pravděpodobně nepoberete a budete o ochuzeni o jedinečný zážitek.

17.10.2015 4 z 5


Děti noci Děti noci Dan Simmons

Tak trochu jiný Dracula. Retrospektivní návraty Vlada, s přihlédnutím k reálné historii Rumunska a k tomu moderní a vcelku realistické vysvětlení existence upírů s velkou dávkou akce. Pohodové čtení i když kvalit jiných děl Dana Simmonse tak úplně nedosahuje. Jako horor se mu mnohem více povedl Terror, nebo Černé léto.

12.10.2015 4 z 5


Diaspora Diaspora Greg Egan

Docela těžké počtení. Největší utrpení je asi první pětina knížky, kdy se seznámíte s mikrosvětem polis a zrozením nové entity. V polis je to sice občan, ale prakticky je to prostě entita bez těla. Děj Diaspory vás provede několika tisíci lety existence toho co zbylo z lidské existence. Evoluce lidstva, jejíž směr je v knížce nastíněný, je depresivní a rozhodně není pro Homo Sapiens povzbudivá, ale v tomto podání je celkem reálná. No, jsem rád, že se toho nedožiju. Rozlučte se s emocemi, pocity a vlastně jakoukoliv citovou reakcí potomků lidí na cokoliv. Oni prostě jen jsou a vlastně ani nevědí co přesně chtějí a kam je další vývoj zavede. Jenže tady nenajdete postavu s kterou se budete mít chuť stotožnit. Je to jen taková historie budoucnosti bez příběhu.
Místy mě Diaspora připomněla Schismatrix, místy Heechee ságu.

03.10.2015 4 z 5


Luminous Luminous Greg Egan

Další sbírka hardcore sci-fi povídek. Malinko slabší, než Axiomat, ale pořád vynikající a hodně jiné oproti zbytku sci-fi scény. Snad vyjma Sterlinga.

03.10.2015 5 z 5


Atlantský mor Atlantský mor A.G. Riddle

Tahle série mě přijde čím dál praštěnější. Kvantová kostička !!! Tak to už je fakt síla. Nevím, jestli to připadne jen mě, ale jsem si skoro jistý, že Riddle bloumá po wikipedii po konspiračních teoriích a po objevení vhodného článku na jeho základě vyplodí další kapitolu v Tajemství původu. Nějak totiž není ochoten, nebo spíš schopen své teorie podložit alespoň trochou vysvětlení. Ať už jde o kolejnicové dělo, nebo prastavby na Maltě, nebo jiné zázraky v knížce, pokaždé jsou popisem až moc podobné těm na wikipedii.
No, tady už nestačí jen nepřemýšlet a bavit se. Moc jsem se totiž nebavil. Třetinu knížky strávíte na moři, třetinu ve vrtulníku a třetinu pod zemí. Jo, je tam vlastně jedna vsuvka z hvězdné pěchoty.
Ale to je všechno, vyjma tedy samozřejmě zodpovězení všech otázek z první části. Což je taky kapitola sama pro sebe, protože pan autor vám odpovědi kolovrátkuje stále dokola a dokola a dokola, asi aby to pochopil i úplný blbeček.
Jsem zvědav, jak z tohoto ve třetím díle vybruslí a jestli to nakonec bude mít trochu hlavu a patu?

25.09.2015 3 z 5


Cesta sněžných ptáků Cesta sněžných ptáků Robert Lyndon

Zábavný příběh z 11.století o velké cestě, o smrti, lásce a jednom, dle mého názoru, naprosto zbytečném odhalení. Lyndon umí hezky popsat krajinu a občas se mu povede opravdu krásný slovní obrat. Ze začátku jsem byl vyprávěním unešený, ale postupně nálada lehce vychládala. Řekl bych, že neprozranením obsahu svitku by pan autor příběhu malinko přilepšil už jen tím tajemnem. Ať se čtenář namáhá a fantazíruje. Škoda.
Pokračování si rozhodně seženu, protože Čína z této doby mě dost zajímá a jsem zvědav, jak se s tím Lyndon popere.

Z knihy:
" Usmál se - ale ve výrazu jeho tváře nebylo po úsměvu ani stopy. "

" V tyrkysové vodě z roztálého ledu pluly kry velké jako katedrály a v sobě měly pohřbené chladné světlo tisíc let starých zim. "

" Ten, kterého si Vallon vybral, se krátce zasmál a stiskl svému sousedovi paži. Vallon mu smích uťal spolu s hlavou. "

- Prostě nádhera. Takhle píše R.Bradbury, nebo S.King. No, a teď i Lyndon.

20.09.2015 4 z 5


Frankenstein Frankenstein Mary Wollstonecraft Shelley

Tak tahle "klasika" mě vážně dostala. Jeden by čekal výborný příběh s prvky hororu, i když ze staré školy. Po přečtení mnoha recenzí a komentářů jsem čekal něco malinko jiného. Snad filozofičtějšího, romantičtějšího, no každopádně jiného. Jenže realita byla, jak už to bývá, naprosto jiná. Dostalo se mě něčeho pro mě neuchopitelného a skutečně jiného, jenže ne tak docela podle mých představ. Tohle, že je klasika a zásadní dílo literatury? Monstra jsem se dočkal, to je pravda. Monstra poraženeckého, veskrze zbabělého a života si nevážícího, zahleděného jen a pouze do svých vlastních splínů a nočních můr. Monstra, které není sto učinit cokoliv, byť jen mizerný pokus o nápravu svého omylu, kterého si je vědomo a důsledky je schopno vcelku slušně předvídat. Monstra, které s naprostým klidem nechá umírat své bližní a milované. Jeho jméno je Viktor Frankenstein.
Jeho výtvor má drobátko zkratkovité chování, kdy po několika měsících "vychovávání" k lásce a lidskému chování sledováním těch asi jedinných kladných postav knížky, zanevře na všechny mozkem oplývající bytosti a spustí lavinu totálních průserů, kterým jeho tvůrce jen přihlíží a občas je zbaběle okomentuje.
Proč se jej poté snaží vysledovat, z toho jsem doteď jelen. Jenže on Viktor to asi stejně dělá jen na oko, protože to co svého "potomka" nechá nakonec spáchat překonává všechny myslitené meze lidskosti. No, nebudu to protahovat, chtělo se mě ke konci příběhu opravdu reálně blít a brečet zároveň. Bylo to jednoduše odporné, nízké a musím říct, že jsem se dlouho u žádné knížky tak nenasral.
Tímto dalším čtenářům přeju příjemnou zábavu a snad ve Frankensteinovi najdete trošku světla, které mu tak moc už 200 let chybí.

14.09.2015 3 z 5


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

Není to špatný příběh, ale styl psaní se mě ani trochu nelíbil. Některé pasáže byly rozvleklé a nudné, některé naopak hodně zrychlené a uspěchané. Nejvíc mě ale dostalo chování postav. Bylo totiž nejednou totálně nelogické, nesmyslné a naprosto nereálné. Konec knížky zbytečně uspěchaný a na poslední stránce jsem hodnou chvíli nechápal, jestli mě třeba nechybí závěr. Možná, že ty čtyři hvězdy jsou až moc.
A k Langovi... to "těžké" dětství zase až tak těžké nebylo, aby jej byť jen trochu omlouvalo. Byla to prostě taková klasická německá svině bez jakékoliv úcty k životu.
Mimochodem, po pročtení komentářů tady mám dojem, že část lidí knížku moc nepochopila a slepě hodnotí jen s ohledem ke zvěrstvům jež popisuje. Ač jde o hrozné téma, knížka není žádná sláva a popsaný příběh je minimálně zarážející a nesmyslný. I když budí silné emoce, přece by měla být hodnocena ve smyslu logiky děje a protagonistů a jejich chování. Podobný případ je Spalovač mrtvol a Frankenstein. Všichni slepě hodnotí a popisují a málokdo se tady zamýšlí nad skutečným morálním dopadem hlavních postav. Důsledkem je nesmyslné nadhodnocení podobných "skvostů".

06.09.2015 3 z 5


Marťan Marťan Andy Weir

Technicky, ale zároveň vtipně a s nadhledem vedený deník prvního Marťana. Prožil jsem si tři opravdu zábavné a občas vcelku slušně dramatické dny s Markem na Rudé planetě. Díky pane Weire a ať máte vícero takových originálních nápadů, protože psát umíte výborně.

03.09.2015 5 z 5


Atlantský gen Atlantský gen A.G. Riddle

Tak tady "novodobý Daniken" zapomněl už jen na sochy Moai a jejich původ. Jinak v tomto povedeně napsaném románu vysvětlil skoro všechny ostatní záhady naší historie. Kraťoučké kapitoly evokují pocit, jako by jste se dívali na akční film. A tím také Atlantský gen je. Akčním sci-fi béčkem, kde chybí už jen Mulder a Sculyová.
Ale dost plků. Vzhledem k faktu, že jsem první část přečetl během tří dnů, je očividné, že mě to bavilo a to tak, že velmi. Už se těším na pokračování.

30.08.2015 4 z 5


Job: Komedie spravedlnosti Job: Komedie spravedlnosti Robert A. Heinlein

Veškeré mé dojmy a pocity z této záležitosti perfektně vystihla Dell. Nebudu tu tímto opakovat vyřčené. Pro mě obrovské zklamání. Od, pro mě kdysi oblíbeného Heinleina, je to překvapivě hrozná slátanina. Mimochodem, knížka nemá naprosto žádné prvky sci-fi žánru. Je to jen a pouze fantasy.

26.08.2015 3 z 5


Malevil Malevil Robert Merle

Výborně napsaný příběh "konce světa". Bavil jsem se, občas zamyslel a nakonec těm lidem trošku záviděl.

17.08.2015 5 z 5


Černá křídla Cthulhu Černá křídla Cthulhu * antologie

Lovecrafta a jeho mytologii mám hodně rád. K tomu je sbírka velmi hezky provedena a cena od Laseru taky nebyla vůbec špatná. Tak proč jen tři hvězdy?
Ony ty povídky totiž za moc nestojí. Opravdu mě zaujaly tuším jen dvě z těch celkových jednadvaceti. Většinou to jsou takové ty neohrabané pokusy vykuchat z úspěšného světa pana Mistra nějakou tu další epizodku. Jenže nejsou ani trochu originální a už vůbec ne mrazivé. Prostě Lovecraft je jen jeden a tady nikdo nepřišel s ničím novým. Takže tři hvězdy jsou za ty dvě, co mě bavily a za krásnou obálku knížky. Škoda.

13.08.2015 3 z 5


Král úletů Král úletů Philip K. Dick

Americká krása po Dickovsku. Ani chvilku jsem se nenudil. Jen jsem si nestihl oblíbit žádnou postavu. Nikomu nemá moc smysl fandit, když jsou všichni do jednoho stejní magoři.

05.08.2015 4 z 5