Malevil

od:


KoupitKoupit eknihu

Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech tohoto století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30444/malevil-s5P-30444.jpg 4.51335
Orig. název:

Malevil (1972)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Svoboda
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (213)

Přidat komentář
pavel.2
včera

Mám rád postapo tematiku, proto jsem si tuhle knihu přečetl. Ale nudila mě, namísto očekávaného příběhu o protloukání se poničeným světem a jeho popisy a hledání příčin, je v knize spíše sociální tématika - komunikace a rozkoly mezi přeživšími. Takže pro mě nuda.

intelektuálka
06. ledna

Tak jsem se konečně dostala k dílu tohoto autora, které čtu poprvé...

Toto téma nepatří mezi moje oblíbené žánry, ale vzhledem k nesporným spisovatelovým kvalitám psaní mne toto zpracování zaujalo ...

Postkatastrofická vize společenství těch, kteří přežili atomový výbuch je zpracována tak, že se začíná znovu, od nuly...a nejdůležitější je boj o život...

Postava Emanuela - majitele hradu Malevil - postupuje podle základních životních potřeb člověka - soběstačnost, obrana společenství a zachování rodu...

Líbí se mi jeho myšlenka semknutí přeživších bez vyvolávání konfliktů, myšlenka neoosobního vlastnictví...vše je tu pro všechny ...

Vzhledem k tomu, kolik roků tato kniha počítá od vzniku je téma nadčasové...
Nevidím to jako sci-fi - ale možnou světovou alternativu.

ahomonicky
01. ledna

K žánru sci-fi jsem se dokopal teprve nedávno a to ještě spíše z nedostatku knih, které jsem měl po ruce. Ale musím říci, že ačkoliv se nepovažuji za fandu, celkem jsem si ho oblíbil a pár knih již přečetl. Líbil se mi Marťan, Den poté atd. Jakmile jsem tak uviděl knihu Malevil s podtitulem "stěžejní sci-fi kniha" neváhal jsem. Bohužel mě osobně kniha spíše zklamala. Možná, že optikou doby vzniku bych mluvil jinak, ale četl jsem ji zkrátka teď. Z hlediska sci-fi v knize není nic, co by mě bavilo. Jedná se spíše o sociologický průzkum co by kdyby. Hlavní hrdina je fajn, jeho řešení problémových situací je rozumné a uvěřitelné, ale jinak mě kniha spíše nudila a musel jsem se donutit ji dočíst.

Stanas513
31.12.2018

Podle různých zde uvedených komentářů a stručného obsahu jsem čekala něco víc sci-fi. Tato kniha mi připomíná popisy života tak z 15. století. Lidé přežili výbuch atomové bomby - a kde je nějaký spad? Ale asi to tak má být. Jsem trochu zklamaná, protože to není kniha, která se čte jedním dechem. Určitě se k ní vracet nebudu, ale je to můj názor a nechci ovlivnit další čtenáře (každý máme rád něco jiného).

tlllk
31.12.2018

S ohľadom na rok vzniku je to záslužné dielo, možno samotný zrod survivalizmu, ktorí dnes v USA generuje slušné obraty, ale na môj vkus sa viac ako post-apokalyptickou spoločnosťou zaoberal svojskou formou polyandrie. Dej bol celkom naivný, plný logických prešľapov a vystavaný na náhode a predsudkoch tej doby.

Estyr
20.12.2018

Co se týče téhle knihy, tak jsem na rozpacích. Pozor! Dále budou spoilery! Na jednu stranu je to velmi atmosférické dílo, ale na druhou stranu tam lze narazit i na několik selhání. V první řadě, což je asi nejmenší prohřešek je poměrně zdlouhavý úvod, kde autor popisuje dětství a následný život hlavního hrdiny v Malevil. Je to poměrně dlouhé a pro příběh vcelku nepodstatné. Není třeba vědět, že neměl dobrý vztah s rodiči, když zemřeli dávno před událostí. Nebo že nevycházel se sestrami, když se dále v knize nevyskytují. Upřímně jsem to málem vzdal. Ten úvod mohl být podstatně kratší nebo bychom si vystačili jen s občasnými vzpomínka v průběhu hlavního děje. Další, teď už vážnější chybou je, že si autor některé věci idealizuje, či usnadňuje náhodou. Narazí na mladou holku, která je smířená s tím, že střídavě potěší každého muže ne hradě? To je sakra náhoda a autor se tím vyhnul řešení vnitřních problémů. Navíc každý z Malevilské skupiny se chová velmi uvědoměle a když čelí v závěru koncové krizi, tak mají zase štěstí, že k nim jen tak přejdou zrádci, kteří je varují. Prostě autor si až moc pomáhá štěstím. No a posledním neduhem, co zmíním je to tlačení náboženství. Přijde chlápek, prohlásí se za kněze a všichni ho hned poslouchají? To jsou tak omezení jak venkovani ze 17. Století? Následně v postapokalyptickém světě dohadují o právních nuancích, zda má dle práva, které už neplatí větší autoritu to či ono? To mi přišlo fakt na hlavu. Řešit takové blbosti, když třeba v počátku je ani nenapadne jít prohledat okolí, zda někdo nepřežil v okolních vesnicích, či zda tam nenajdou něco užitečného atd.. Tohle jsou začátečnické chyby a dost to sráží hodnotu díla.

JohnyShorty
19.12.2018

Přečteno jedním dechem. Skvěle napsané, skvěle vytvořená atmosféra ze které šla deprese i radost. Každodenní boj člověka v prostředí, které člověk sám vytvořil/zničil.


SPOILER:
Hlavní hrdina je skvěle popsaný sympaťák. A přesto, taková zbytečná věc v těle a šlus-ende. :D

veronika0269
16.12.2018

Velice čtivé, chytré, je to trochu bichle :) Top ve svém žánru ????

Rawar
04.11.2018

Má druhá kniha tohoto francouzkého velikána. Post nukleární příběh, v tomto velice seriózním podání, má za následek výborný, hluboký příběh několika zdánlivě obyčejných lidí. Tedy až na hlavního hrdinu, ten je od začátku velice pečlivě popsán a tak je čtenáři brzy jasné, kdo je zde tou vzácnou duší. Hlavní hrdina je člověk mého gusta. Přemýšlivý a dobrosrdečný člověk, dobrodružné letory s úžasným pohledem na ženy a na svět kolem nich. Ne že by se svět točil kolem žen, to si snad nenecháme namluvit, že ano. Je to výpravná, napínavá a svým způsobem velice pozitivní kniha, je zde čitelně vylíčená krása lidí s velkým srdcem, na druhou stranu zde neskryjete znechucení nad obludností lidí s duší černou jako peklo samotné. Já bych si to nejraději přečetl ještě jednou, opravdu. Bylo to skvělé

sarka9190
31.10.2018

Beru Malevil s nadhledem. Příjemně napsané, srozumitelné dílko. S pár věcmi se neztotožňuji, ale beru, že dílko je z roku 72. Politické ideje mi nijak nevadí, po apokalypse budeme rádi, pokud nějaké budeme vůbec mít:-) Knihu mám ve své knihovně a rozhodně se k ní někdy vrátím. 3 hvězdy dávám proto, jelikož mé největší srdcovky jsou přeci jen pro mne oslovující, Malevil je kvalitní DOBRÉ počtení, ale že bych na něj po přečtení třeba týden myslela, se říci nedá.

Rihatama
29.10.2018

Merle vytvořil uvěřitelné postapokalyptické, společenské mikroklima. Přiléhavě zvolený společenský vzorek. Není až tak důležité, proč k apokalypse došlo, ale jak se s ní skupinka přeživších na jedné středověké tvrzi vyrovná, a především jak katastrofu a její následky přežijí ve světě, kde člověk člověku býval člověkem, ale nyní mnohem častěji vlkem. Myšlenky a otázky, které předkládá, jsou stále stejně aktuální. Zajímavé jsou náboženské disputace, politické rozpravy a poněkud stereotypní je vykreslení rolí žen a mužů. Je ale třeba vzít v potaz dobu, kdy Merle své dílo psal. Co mě ohromuje, je brilantnost jeho úvah o povaze, chování, reakcích a myšlenkách všech zúčastněných. Až v dobách zlých se projeví skutečná povaha člověka, jeho integrita, síla, odvaha a ryzost charakteru. Nic si nenamlouvejme, nikdo nejsme dokonalý. Obstála bych? Nesnadná a snad jen čistě hypotetická otázka.

"Nepodepsal prý jej (dopis), protože nechtěl, aby se jeho podpis ocitl vedle podpisu komunisty. Jo, a naproti tomu by se nehněval, kdyby se ocitl na volební kandidátce s komunistou, pokud by komunista nebyl uveden v seznamu na prvním místě." Déjà vue.

zuzana8133
25.10.2018

Čekala jsem od toho tak nějak víc. Není to kniha, kterou čtete ještě ve 3 ráno, protože se od ní nedokážete odtrhnout

Tedíkpikolík
16.10.2018

Jednoduše skvělé čtení, které nutí přemýšlet, kam to ta naše civilizace vlastně míří a jak to tu možná někdy v budoucnu bude vypadat.

jonas4731
15.10.2018

Mrazivý a opravdu chytlavě napsaný post-apo román, který mě opravdu dostal, a to už ve věku nějakých 14-15 let. Kdo máte tento žánr rádi, neváhejte.

Malýmedvěd
09.10.2018

Moc pěkná kniha, které nutí přemýšlet a uvízne v hlavě. Je to zajímavá sonda do myšlení a chování v uzavřené skupině po velké katastrofě. Napsané je to moc dobře, začátek má sice pozvolný rozjezd, ale od cca 150 stránky už to skoro nejde odložit. Ke knize je potřeba přistupovat trochu s nadhledem. Kniha je poplatná době vzniku, má v sobě prvky idealizmu i komunismu, některé technikálie nesedí, některé strategické otázky jsou podle mne mimo, popis ženských rolí může dnes někoho urážet, ale přesto je to dobrá kniha, která stojí za přečtení. Pár věcí, které mi uvízly:
- role „sounáležitosti“ v kolektivu, v rodině, ve společnosti. Tento prvek je zde hezky a zajímavě použit
- co dělá dobrého vůdce
- jaká je role náboženství ve společnosti
- co člověk udělá aby přežil
- jak je člověk zranitelný a závislý na tolika věcech, lidech, zvířatech, počasí, atd.

Janadvorackova
09.09.2018

"Vyrobil bedýnku šedesát na třicet a do ní jsme pak pohřbili ostatky tří rodin."

Takové věty mi dokážou způsobit zajímavé noční můry. Ne, že bych se jich bála. Takové můry, stejně jako romány podobné Malevilu, jsou prostě čtením, které mám ráda.
Syrové popisy přizpůsobivosti člověka, najednou nepřipraveného na jakékoli snížení životního standardu. Chování generace těch, kteří si pamatují "dobu předtím," zatímco se musí vypořádat s nástupem takové, jež bude vnímat svět zcela odlišně. Dát si práci předat jim vše, co mohou potřebovat. Umět vědomosti srozumitelně dávkovat a s dětmi dalších generací komunikovat na úrovni snad mimosmyslové. Protože ti, co přežili, jednou zemřou. A pak co, lidi ovládne divošství? Ne ne, autor si tohle nepřipouští, zatímco já se takové věci děsím asi víc, než nějaké globální katastrofy - toho, že bychom pak už nebyli lidmi, ať to dnes znamená cokoli.
Malevil je v tomhle ohledu dílo snad až optimistické.

Při čtení podobných románů si neodpustíte klasické otázky.
Jak byste se v takové situaci chovali? Jak byste se změnili po duševní stránce? Dokázali byste zabít prostě jen ze strachu o vlastní budoucí přežití? Jedna ze scén tuhle situaci v knize přímo popisuje.
A hrozně se mi líbila myšlenka, která i po katastrově neodsuzovala lidstvo do bažin středověku, ale díky vědomostem a pokroku, jehož dosáhla civilizace před katastrofou, mu dávala šance do budoucna.

Knihu jsem poslouchala.
Musím se přiznat, že začátek, co do obsahu, byl takový rozvleklý a příliš mě nebavil. Jenomže ve své rádoby nudnosti byl vlastně drastický, protože spojoval dobu "před" a "poté." Jako když přejdete řeku po chatrném mostě a ten pak spadne. Už se prostě na druhý břeh nedostanete, ale pořád tam dokážete dohlédnout.

Hrdinové příběhu jsou sympatičtí, byť jsem si ta šílená francouzská jména hodně dlouho nedokázala k jednotlivým postavám správně přiřadit :).
Konec se dal i nedal předpokládat, indicie k němu vedly, ale nakonec i v něm byla taková míra jisté naděje, kterou autor prostě nedokázal šetřit :).

Jenom mi furt vrtala hlavou jedna věc: TADY MOŽNÝ SPOJLER:
Jak bude vypadat hospodářství ve světě, v němž neexistují ptáci a hmyz? Dnes se furt debatuje o vymírání včel. A něco na tom prostě je.
Autor na to zapomněl, nebo na tom nezáleží?
Jaké zapeklitosti si příroda vymyslí, když podstatný článek biosféry přestane existovat?
Sakra, teď budu mít botanické sny :).

Bob1982
05.09.2018

tu knihu jsem četl asi pětkrát

imhotepcz
02.09.2018

Tato kniha byla pro mě jakýmsi zklamáním, první třetina bylo nutné povídání od dětství a mládí. zbytek knihy už byl lepší, ale i tak, jednalo se jednalo se o silně optimistický a jednoduchý příběh. Já osobně si postkatastrofický scénář představuji úplně jinak.

OdvaznyMladyMuz
02.09.2018

Sám jsem se několikrát přistihl při úvahách, jak bych některé situace řešil já. Ale pak mi vždycky došlo, že bych s největší pravděpodobností podobnou katastrofu nepřežil.

Vteřiny po výbuchu jsou jedním z vrcholů knihy. Robert Merle si mě svým poutavým vyprávěním získal a navnadil na další jeho díla.

evask
17.08.2018

Autor za to nemůže, ale mně dělalo často problém se soustředit. Občas se to prostě vleklo.

jaroiva
07.08.2018

Místy mi připadá kniha trochu vleklá, ale vtáhla mě do sebe a vyplivla až na konci. Trochu na mě vystrkovaly růžky některé nábožensko-politické názory, které úplně nesdílím, ale ne tolik, abych ubrala hvězdičku.
Připadá mi to hodně francouzské aniž vím vlastně proč.

radusak9806
07.08.2018

Svižná, čtivá záležitost která vás drží a nepustí.
Knihu jsem dostala jako doporučení mé kamarádky a musím říct, že jsem ji neskonale vděčná!
Tedy posledních 40 stránek je už táhlých a přišlo mi, že trvá celou věčnost je dočíst!

Jinak je to úžasný román a mě velmi bavilo porovnat mezi sebou Smrt je mým řemeslem a tento kousek, kde obojí je jiné a přesto neuvěřitelně návykové.

Affares
02.08.2018

Skvělý román, ve kterém ovšem najdete i náznaky myšlení doby, ve které byla napsána. Dnes by to již bylo psáno jinak. Ale díky tomu je kniha ve svém ději strohá, bez zbytečných technikálií, s pragmatickým přístupem k tomu, co musely postavy řešit, aby přežily. Místy jsem se neztotožnil s tím, co se tam dělo a jak se postavy rozhodovaly, nicméně to byl pohled autora. Chvílemi si říkáte, zda byste to zvládli vy v jejich pozici, jak byste se asi rozhodli. V tomto žánru je to povinnost, ale kniha je psaná jinak, než soudobá díla. A právě proto stojí za přečtení. Za mne výborné dílo.

Metla
22.07.2018

Vynikající postkatastrofický román, který je zřejmým produktem studené války a tehdejšího paranoidního strachu obyvatel celého světa, že někdo mocný "zmáčkne čudlík"... V této knize se tedy Robert Merle formou deníku pokouší na osudech skupiny přeživších z francouzského venkova představit život po jaderném výbuchu. Spisovatel projevil výborný smysl pro detail, obsáhl veškeré aspekty takové existence velmi komplexně a podrobně. V pár úvodních kapitolách jsme několika příběhy z dětství i dospělosti seznámeni s osobou a charakterem hlavního hrdiny a jeho přátel. Poté si můžeme nesmírně sugestivně prožít krátké, avšak intenzivní peklo atomové války. Zbytky lidstva jsou vrženy o stovky let zpátky a musí přežívat ve středověkých podmínkách - beze strojů či jiných vymožeností civilizace, na spálené zemi. A tady se Robert Merle opravdu vyřádil: zabezpečení základních životních potřeb, chov dobytka, pěstování plodin, vzájemné vztahy, postavení žen ve společnosti složené převážně z mužů, psychologie, náboženství, politika, změna morálních priorit v souvislosti s příchodem rabujících, násilnických band, kult vůdčí osobnosti... Emanuel Comte, hlavní hrdina, se může zdát příliš dokonalý, ovšem vnímavý čtenář postřehne jak jeho chyby a slabosti, tak vnitřní rozpolcenost, patrnou zejména v poslední třetině románu. Je toho spousta, co nám autor předkládá k zamyšlení a jakkoliv jistě najdeme spoustu vad na kráse (např. příliš mnoho šťastných náhod, jak mohlo v městečku přežít tolik lidí - proč bylo tak málo poničeno atd.), jde každopádně o vynikající, čtivou klasiku, doslova povinnou četbu pro příznivce žánru. 90%

karelk
22.07.2018

Knížka i její průběh děje se mi moc líbila, přečetl jsem ji jedním hltem.

Na druhou stranu, po několika dnech od přečtení si říkám, že celá řada věcí mohla být jinak. Nejvíc asi konec knihy, který působil unáhleně (na posledních X stranách vysvětleno tolik děje co za celý zbytek knihy...). A dál mi, stejně jako řadě jiných čtenářů níže chybí kontext - to nikdo z osazenstva nechtěl vědět, co se stalo, a proč se to stalo? Jestli to znamená pustinu pro celou zeměkouli, nebo jen pro nejbližší okolí? Atd. atd.

I tak se mi kniha moc líbila...

kap66
19.07.2018

Je to Robert Merle, nečekala jsem tedy postapokalyptický román s přesnými technickými detaily. Čekala jsem filozofický náhled na smysl života na zničené Zemi a vystižení charakterů lidí v extrémní situaci - a toho se mi dostalo.
Je lepší, když vám knížka zodpoví otázky, nebo když vám naopak nasadí do hlavy takové, které jste zatím neřešili, a vy je v hlavě převracíte a hledáte odpovědi? Já hledám v sobě po četbě Malevilu odpovědi např. na tohle:
- ztratím svou rodinu a zároveň ztratím svět: zabije mě to? a co dřív?
- jak bych obstála já se svým vstřícným vztahem k lidem, s myšlenkou "všichni se spojíme a zvládneme to"? Na to si i odpovídám: úplně špatně bych dopadla! Proto se choval Emanuel tak, jak to situace vyžadovala; autoritářsky (nebo i krutě), když to bylo potřeba; já se svým sluníčkářským postojem bych byla mrtvá hned; nebo bych dokázala jít proti svému dosavadnímu životu?
- byla by opravdu možná určitá míra demokracie i v tak vypjaté době? (doufám, že ano).
Abych pravdu řekla, nemůžu Malevil z hlavy dostat pořád. Známka dobré knihy, řekla bych.

poulet
24.06.2018

Začátek super, ke konci to pro mě trochu ztratilo dech...

esma
14.06.2018

My lidé milujeme příběhy a ty nám poskytují bohatou paletu prožitků, přes které nabíráme cenné zkušenosti navíc. Ty zprostředkované se míchají s těmi osobně prožitými a máme tu bohatou škálu modelů, jak se chovat v běžných i mimořádných situacích. Zkusme postavy z románu Roberta Merleho s troškou fantazie zaměnit za postavy reálné, představme si tam taky samy sebe a výsledkem bude studené orosení. Ruku na srdce, kdo by byl schopen přežít ?
Popis technologie přežití v extrémních podmínkách by stěží ale vydal na skoro 500
čtivých stran (pomineme technické nesrovnalosti), kdyby nešlo veskrze o lidskou společnost se všemi klady i zápory podanou díky dovednosti autora s vtipem a nadhledem.

85098211
14.06.2018

Osobně nemám ráda knihy s tematikou post-apo. Pokud by mne totiž něco takového mělo někdy potkat, určitě bych si přála raději smrt. To ale nic nemění na skutečnosti, že Malevil je vynikající kniha. Je jedinečná hned po několika stránkách. Především ale nabízí hluboké zamyšlení nad tím, jak by se asi žilo, kdyby náhle, bez jakéhokoliv varování, došlo ke zničení všech zaběhaných a zažitých postupů a lidé by se museli vrátit k praktikám dávné doby bez moderních technologií. Autor zde hrstku lidí postavil před tuto zcela novou životní situaci. A i když konec je poměrně optimistický a z dnešního pohledu je tento obraz společnosti opravdu naivní, není to žádná pohádka…

Jana283
22.05.2018

Po přečtení skvělé knihy Smrt je mým řemeslem jsem měla chuť se s autorem ještě jednou setkat. Sáhla jsem ke zcela jinému žánru a sáhla jsem dobře. Robert Merle je PAN SPISOVATEL.Skvěle vylíčená atmosféra, postavy živé a plnokrevné, děj skvěle ubíhající. Drama i chvíle zamyšlení...Navzdory tématu mne kniha naplňovala určitým klidem, optimismem a nedějí.Bojím se,že realita by byla mnohem mnohem drastičtější, a tak díky za krásný ostrůvek naděje na francouzském venkově