knihomolka27 komentáře u knih

(SPOILER) Přijde mi celkem vtipné - ale možná je to jen můj postřeh - jak schválně název samotné knihy tak trochu zkresluje, a snaží se podvědomě prodat fanouškům soutěže Survivoru. Protože ruku na srdce, bez ní by tak 80 procent lidí ani nevědělo, kdo sakra je to na té obálce. Tomášovi se během soutěžení a přežívání na ostrově podařilo získat si mnoho fanoušků, a tak není divu, že jako každá osobnost, co se hřeje chvíli na výslunní, vydává knihu. Úplně narovinu bez přečtení anotace, si každý člověk musí podle mě myslet, že se jedná o Tomášovi postřehy a zážitky právě z ostrova....nejedná se tak trochu o marketingový tah na diváky? Ale nevylučuju, že ze mě mluví jistá rezervovanost k celé soutěži a jejím účastníkům, což mi může ten pohled dost zkreslevovat, což může vést k tomu, že vidím nějaký záměr i tam, kde být třeba ani nemusel.

Každopádně....musím říct, že Tomáš psát umí. Píše čtivě, jednoduše a poutavě. Jeho přirovnání a pohledy na určité situace se mi líbí, celé se to četlo dobře ....chvílemi mě to i pobavilo, což jsem upřímně nečekala. Není to knížka, kterou bych musela mít nutně doma....ale jedná se o velmi dobře napsané odpočinkové čtivo se zábavnými pointami.
Obzvlášt vtipná mi přišla ta příhoda se psem Miou, s kupováním lišek a cibuláků....i když upřímně řečeno mě ten liščí ocas bude ve snech strašit ještě ted....to byl trochu bizár.

Takže ne neodhaluje se nám tu zákulisí Surviveru ani ničeho takového, ale i tak to bylo zajímavé.

3 10.11.2022

(SPOILER) Musím říct, že kniha se mi opravdu líbila. To téma bylo ještě zajímavější než jsem nakonec čekala. Přišlo mi to v tom dobrém slova smyslu zamotanější než jiné autorčiny knihy....postavy mi přišly také živější...samozřejmě neříkám, že by se na tom nedalo ještě víc zapracovat...dát tam třeba i nějaké ,, flešbeky" z minulosti postav...abychom se skutečně dokázali vžít do té jejich nenávisti k otci...jako je to škoda, že to ve výsledku působí pořád hrozně ploše...a přitom by stačila jedna, dvě scény, kdy by se vysvětlillo co komu z dětí Frenk vlastně udělal, dát tam konkrétní příklady....takhle to pak působí prostě jen jako fakt, který jako čtenáři máme přijmout, ale není nám to tam dostatečně ukázaný. Vy to chápete, ale zas tak moc to vlastně neprožíváte...a přitom to mohla být opravdu skvělá kniha vyvážená černým humorem, ale i psychologickým ponorem do charakterů tak trochu zlomených lidí....tady mi to přišlo tak na půl cesty.Ale k Shari to sedí, jelikož ona píše hlavně jednoduše a pohodově, kdyby to tak neklouzalo po povrchu, tak by se to už tak rychle nečetlo a nebylo to ani tak oddechové....tím chci říct, že právě díky tomu, nejsem vůči knize nijak skeptická.

Příběh mě opravdu zaujal a zasáhl asi nejvíc, opět tu sice mnoho věcí vyšumělo do ztracena což byla škoda, ale postavy přeci jen tady měly víc prostoru a celé to působilo celkem dost kompaktně. Konečně jsem si i dokázala zapamatovat hlavního detektiva, jehož buldokovská horlivost mi celkem dost imponovala...Jak říkám, za mě škoda, že nám autorka víc neprokreslila ty zavražděné, takhle to byly prostě jen oběti, ležící zakrvácené figuríny ...ale bez jakékoli vazby na čtenáře. A když nemáte vazbu na oběti, tak vám je vcelku putna kdo je zavraždil nebo proč to udělal, jako mě to i tak pořád zajímalo, ale to jen proto, protože aspon ty podezřelí byli zajímaví, a ty jejich vztahy ještě zajímavější...každopádně kniha by měla plný počet, nebýt toho konce...ten mi přišel neuspokojivý, strašně zrychlený, zase jakoby odněkud....ze všech těch lidí mi přišla Jenna jako nejmín uspokojivý vrah u kterého to nejmín dávalo smysl...konec mi prostě nestačil, a trochu mi to zkazilo dojem z celé knížky, ale i tak je pro mě prostě kniha nadprůměrná, vzhledem k tomu žánru a pohodovějšímu ladění...Takže pokud chcete Shari Lapenu, tak tuhle vám můžu doporučit.

8 02.11.2022

(SPOILER) Nevítaného hosta si pamatuji jako knihu, díky které jsem dala Shari po jejich prvních dvou knihách ještě jednu šanci....ted postupem času vidím, že jsem vůči nim byla příliš náročná a vůči autorce trochu nespravedlivá. Každopádně Nevítaný host mi sedl tehdy a sedl mi i ted....nejvíc jsem si užívala atmosféru malého retro hotýlku s jeho barem plným různých drinků, starou knihovnou a starobylými krby a pohovkami....společně s postavami jsem slyšela ostré závany větru opírající se o dveře, a užívala si pocit, že jsem se vrátila v čase, do dob bez wifi připojení, zato s nádechem té nejkouzelnější nostalgie. Prostředí na mě působilo, postavy se mi také zamlouvaly....musím tedy říct, že nebyly nijak zvlášt vykreslené, většinou se jejich charaktery daly shrnout dvěma větami, nejlépe tak delším souvětím....ale nijak zásadně mi to nevadilo. Blízko jsem měla k právníkovi, který by se mi asi taky líbil stejně jako Gwen, která byla taky v pohodě, spisovatelka se mi také zdála fajn a Riley mohla být černý kůn knihy, kdyby jí tak zbytečně autorka nezabila....nejvíc mě ale nakonec bavil Henry s Beverly.....ty Henryho myšlenky na vraždu své ženy byly dost bizardní a tím skoro až vtipné, a nakonec jsem pocítila lehce děsivé morbidní uspokojení z toho, že nakonec tu jejich ,,rozepři" vyhrála Beverly.

Každopádně musím říct, že po druhém čtení vidím v knize hned několik nedostatků, které mi vadí. A to hlavně na konci, kdy se případ vyřeší jako mávnutím kouzelného proutku za asi dvě kapitoly. Na konci zkrátka všechno působí hrozně uspěchaně, lehce nemotorně a nedodělaně...zkrátka si nemůžu pomoct. Škoda že to nezůstalo u toho loudavého začátku a i zbytek knihy nebyl na podobném principu. Ve výsledku mi vadilo i to, jak se postavy začaly rychle obvinovat, to že začaly obvinovat M to jsem chápala, ale to s tím Ianem mi přišlo prostě přitažené za vlasy, a pokud to měla být jakože paranoia, tak mi to přišlo prostě špatně uchopené. Je to škoda, jelikož mnoho scén v knize by mohlo být daleko lepších, kdyby je autorka jinak zpracovala, dala jim potřebný prostor, víc to propracovala....Možná nám dala i víc vodítek k vyřešení případu. Proč se třeba Dan nedozvěděl o Gwen a o tom jak nezabránila znásilnění, mohla to být zajímavá scéna mezi mužem jenž se snaží řešit zločiny a ženou jenž se mu líbí, ale která neprojevila takovou zásadovost jako on....vždyt R předevšemi naznačila, že má G tajemství a nidko to už potom neřeší, ale hlavně, že všechny zajímá co se stalo Ianovi bratrovi, i přesto, že to není vůbec důležité pro ten příběh.
Proč nemohla R třeba přežít, vzchopit se a najít v sobě sílu a pak přivolat policii, a mezitím by v domě vzrostla ta správná panika. Tady na mě ty emoce prostě tolik ve výsledku nepůsobily, jako třeba v deseti malých černoušcích od Agáty, tam by se dala atmosféra krájet, jak byla hustá....ale v této knize byla jen taková vlažná, a člověk to zas až tolik neprožíval.

Verdikt:
Překvapivě musím říct, že i přesto, že Někdo cizí v domě se mi po druhém čtení líbilo víc, tak s Hostem je to spíš naopak. Ted to vidím tak na tři, ale opravdu zasloužené hvězdy. V Někdo cizí mi přišel o dost uspokojující ten konec, a líp tam ty věci zapadly....možná je to i tím, že mám načteno už víc knih s touto tématikou izolace a mám s čím srovnávat a vím, že tahle ač je velmi fajn, nepatří mezi ty nejlepší...za mě tomu chybí u konce lepší tah na bránu, větší prokreslení postav, uspokojující kriminální zápletka, já v této knize zkrátka vidím ještě hodně potencionálu, ale nemyslím si, že ho autorka využila na maximum, což je mi trochu líto....ale i tak knihu, určitě doporučuji, jako velmi dobrou oddechovku, u které nemusíte moc přemýšlet a je zábava jí číst..

2 01.11.2022

(SPOILER) To jsem si tak jednou šla do knihkupectví a ono BUM....z regálu novinek na mě shlížel Temnyj, neboli Alexandr a jeho komiks, a já jsem byla v koncích, jelikož pro sérii Griša a obzvlášt pro Temnyje mám takovou menší slabost.....takže jsem komix čapla, sedla si do čtecího koutku a za půl hodiny nebo kolik to bylo jsem měla knihu přečtenou.

Ze začátku jsem si říkala...no je to ok, je to zajímavý, pěkný, hodící se kresby, ale pořád mě to nechávalo tak nějak chladnou a libovala jsem si, že si knihu přečtu jako správný škudlil rovnou v knihkupectví a nebudu si jí muset kupovat...jenomže pak jsem četla dál, a čím dál tím víc to prožívala, dokonce až tolik, že jsem si nevšímala kolik zaměstnanců knihkupectví kolem mě prošlo se zdviženým obočím a tichou otázkou - Co sem leze když si nemá na to si to koupit? Pravý knihomol ale pochopí, jak je frustrující utratit přes 399 za knihu, která se vám moc nelíbí....no prostě mě kniha chytla a najednou jsem pochopila, že je dobře, že něco takového vzniklo, že je i fajn, že je to komiks...a pro mě jako fanynku tohoto komplikovaného muže je to i jakási menší obhajoba, pro ty co ho měli nebo mají pořád jen za padoucha...po přečtení se člověk do postavy Temnyje dokáže velmi dobře vcítit a pochopit ho, zároven jsou tu i náznaky, které předpovídají jeho budoucí selhání...jako důvěřivost, vliv jeho drsné matky na jeho samého....příhoda s Annikou je pomyslnou třešničkou a událostí, která by musela hnout žlučí i toho nejotrlejšího kritika této postavy...pořád si stojím za tím, že Alexandr je výplodem ne své vlastní chamtivosti, nebo špatných vlastností, ale všech těch lidí co se ho neustále pokoušeli a pokouší zabít...myslím, že jen málokdo si z toho universa umí představit jaké to je...proto jsem vždycky měla vztek na ty Griši co v paláci pořád jen fnukaly jak mají střídmé jídlo, a že musí nosit kefty a jak musí bojovat atd.....jako nevím co by říkaly, kdyby byly v situaci jako byl většinu svého života Temnyj, který musel neustále utíkat, nikam nepatřil, neměl skoro žádnou ochranu, doslova každý ho chtěl zabít....nesnáším jednostranné myšlení a vždycky v Griše mi přišlo, že se nikdo nedokázal do té postavy vžít, proboha co je na tom tak těžkýho..zrovna do něho. Já neříkám, že je to svatoušek, to vůbec, ale k většině zlých věcí co udělal ho dohnal svým jednáním někdo jiný.....někdo vás chce zabít, tak zabijete vy jeho....to není vražda, ale sebeobrana, chcete, aby griši nezažívali ty zlé věci jako vy, tak jim poskytnete domov za to, že budou bojovat za vaší a jejich svobodu a oni místo toho budou fnukat, že to jsou nevolníci....tak jděte ven a brante se samy a uvidíte jak dlouho bude trvat než vás někdo sejme.

No asi není těžké pochopit, že mám pro takovéto šedé, neboli nejednoznačné charaktery slabost, není to tak, že bych podporovala násilí nebo vraždy, ale jde o to, že se domnívám, že ve svém jádru jsou všechny tyto postavy dobré.... zároven nechci říct, že za všechno zlé co se jim stane může jen společnost kolem nich...stejně jako v případě Temnyje v tom může figurovat velmi silný pocit strachu a z toho pramenící touha po neustálé kontrole a moci...chci tím jen říct, že tyto postavy pro mě vždy budou velmi zajímavé a jejich temná aura mě bude vábit k jejich prozkoumání...a myslím, že tato kniha je skvělým případem toho, jak můžete divákům nebo čtenářům ukázat jednu z epizod života postavy, která vedla k jednomu velkému rozhodnutí v budoucnu, a tady to na mě působilo dobře a líbilo se mi, že ten příběh byl komorní a nesnažil moc skákat v časových rovinách nebo tak...
Takže za mě velká spokojenost, nakonec jsem si knihu přeci jen koupila, ikdyž jsem nemusela, což podle mě asi vypovídá o všem. Jsem ráda, že jí mám jako malý klenot ve své knihovně, určitě se k ní zase vrátím a těším se až k ní konečně přebyde i zbytek z grišovské série....Prosím at se ta scéna s jezerem dostane do seriálu, to by bylo naprosto epický

1 30.10.2022

(SPOILER) Čteno podruhé......poprvé to bylo za dvě hvězdičky a ted to vidím tak na tři a půl...
Já nevím no, ta kniha není sice dokonalá, ale zase je to nenáročná a napínavá kniha, dobře se to čte, oprava strašně dobře se to čte....Shari možná není mistrem hloubavých, psychologických nebo komplikovaně promyšlených knih, ale její žánr není o nic moc chytřejší než ty složitější knížky...Shari je prostě výjimečná v tom, že její knihy jsou přístupné všem, právě tím, že jsou spíše komornější a a děj není příliš složitý na pochopení, je jejich čtení tak rychlé a i celkem návykové. Právě v tom vidím jejich velký plus a právě proto si myslím, že tyto knihy jsou vůbec nejlepší pokud s tímto žánrem teprve začínáte nebo právě když hledáte něco oddechovějšího.... a to je přece skvělý, že si něco takovýho můžete přečíst, protože ruku na srdce.....do puntíku promyšlený a děsivě složitý kriminálky nebo trillery jsou fajn, ale nejsou bohužel tak stravitelné, obzvlášt když si potřebujete odpočinout....takže tahle kniha pro vás bude jen tak dobrá, co od ní očekáváte....pokud se chcete zamotat do sítě komplikovaného dramatu, tak vám tahle kniha asi stačit nebude, ale jestli si chcete počíst jeden chytlavý, nepřekombinovaný příběh, tak vám knihu můžu určitě doporučit.


Jak je pro mě u spisovatelky zvykem, tak její postavy jsem si nijak zvlášt neoblíbila....což nemusí být v tomto žánru nutně špatně....každopádně nějaký ten zvrat tu byl, vlastně hned několik. Brigit byla velmi zajímavá postava a Karen vlastně vcelku taky, i když né tolik jak by člověk od hlavní hrdinky čekal. Ale je vůbec Karen hlavní hrdinka tohoto příběhu? Je vůbec jedna konkrétní osoba hrdinou tohoto příběhu? Proč to na mě působí, že ne....hlavním hrdinou je tady prostě to vyšetřování.
Jo a co chci říct, stejně jako při prvním čtení mě jednání naší manželské dvojice vytáčelo, ale dalo se to celkem pochopit, vzhledem k okolnostem...no a Toma, toho pořád nedávám a hrozně mě ta jeho postava vytáčela...je to takový slaboch, lhář a pokrytec v jednom. Děj byl opravdu velmi jednoduchý, točil se akorát kolem vyšetřování a podezřívavých manželů, ale mě to stačilo a knihu hodnotím prostě dobře. Jelikož mě bavila číst, nenudila jsem se a bylo to i zajímavé.....škoda, že to není film.

1 29.10.2022

(SPOILER) Opět nehodnotím hvězdičkami.....
Kniha mi nesedla, a rozhodla jsem se jí nedočíst. Celé je to o posedlosti jednoho muže jednou ženou, která ani neví, že dotyčný kdy existoval. Nebylo pro mě moc příjemné to číst, uznávám, že autor umí vytvořit zdání skutečně živoucího města s jeho obyvateli a popisy dokáží být věrohodné, ale opět to pro mě není dostatečně čtivé a přitažlivé. Očekávala jsem knihu podobnou motivům Agáty Christie což tohle nebylo...neříkám, že je kniha špatná. Možná, že i v tom jak je jiná je vlastně zajímavá...ale nevidím důvod číst něco, co vás moc nebaví a kde jsou postavy na kterých vám vůbec nezáleží. Jako on hlavní hrdina není jen černobílá postava což je dobře a člověk tu jeho posedlost i chápe, ale to nemění nic na tom, že je to sakra otravný....a od tý scény kdy vyhodil svýho křečka, jenom protože se ta holka zmínila, že je nemusí....tak to jsem o něj ztratila zájem úplně. Za mě prostě krok vedle s touto knihou, vlastně jsem jí asi ani pořádně nepochopila, jak to teda vlastně bylo...ale nebudu se tím prokousávat, na to mám doma až moc jiných knih na čekací listině.

(SPOILER) NEDOČTENO - za dlouho dobu první nedočtené kniha. Nedá se říct, že by mě kniha nezajímala nebo nebavila, ale když jsem se dostala zhruba do půlky, tak mě to prostě pustilo. Už jsem neměla chut protloukat se osudy ziskuchtivých lidí, jenž mi splývali ...bylo to zajímavé to ano. Mladé zlatokopky, podvody ve financích, svět nobl restaurací a podniků...ale to zpracování bylo hrozně zdlouhavé a já osobně nepovažuju za dobrý nápad tam mít tolik postav. Nepřišlo mi, že by to bylo potřeba pro příběh, kdybychom se soustředili nanejvýš na třeba 5 postav, tak klidně ale takhle to začalo být hodně zmatečné...možná kdybych se víc snažila a už od začátku dávala pozor, tak by mě to tolik neštvalo...jenomže pak mi došlo, že mi kniha asi za to ani nestojí. Čekala jsem od ní něco jiného, a dostala jsem rozvleklé povídání o tom samém v trochu jiných variantách...ale ty postavy až na výjimky mi prostě splývaly. No nic...na jednu stranu mi celkem imponuje, že má autor svůj vlastní velmi detailní styl, který by mi nevadil, kdyby se nezaobíral tolika věci naráz....pro mě jako knihomola je opravdu těžké něco nedočíst do konce, ale na druhou stranu, když mi beztak na tich postavách nezáleží, tak asi není moc co řešit. Za mě prostě nedostatečné....ale tím nechci říct, že by autor neuměl psát. Jen MNĚ se prostě netrefil úplně do chuti....ale zajímavý náhled do života nechutně bohatých to byl....

(SPOILER) Mě padá brada...kde jsou ty doby, kdy jsem české autory považovala za nudné a nezajímavé. Jak slepá jsem byla a o kolik dobrých knih jsem zatím přišla. Takže nebudte jako já a nepodcenujte české autory.

A ted už ke knize...
Do knihy jsem se zamilovala, do toho prostředí, postav....a ten popis...kreativní, trefný....básnický orgasmus to byl :) To co umí autorka se slovy je prostě výjimečné, nebo aspon na mě to tak působilo. Četlo se to skvěle...emocionálně vás to zaháčkovalo od první chvíle. Hlavní hrdinka byla velmi věrohodná a chápala jsem její návaly úzkosti...byla to opravdu velmi zajímavá a lidská hrdinka. Jejich vztah s Jozou...to je prostě jedno velké Ách....naprosto věrohodně a krásně napsáno. Už dlouho jsem nebyla tak přikovaná k romantické lince.

Jak moc mě ta kniha bavila, byla mým záchytným přístavem ve špatné náladě, byla mou radostí i obavou zároven. Strašně mě baví to prostředí....i ty vedlejší postavy, popisy....celkově ten nápad. Je to přesně ta kniha, kterou já vždycky budu chtít číst..ALE

A ted to přijde.....proč je to proboha novela? Tohle měl být román s klidně 400 stránkami, já potřebuju víc, já chci víc. Moc bych si přála, aby kniha byla detailnější, pořádně jsme se ponimrali nejen v ději, ale i v tom prostředí...je to jako uchutnávka něčeho skvělého, ale vy nechcete jen ochutnávku ...vy chcete celý dort, když vám přece chutná. Obzvlášt u konce jsem se cítila ochuzena...tak důležitá smrt byla spláchnuta v jedné větě, všechno bylo osekáno na tu největší dřen bez čehokoli okolo, a mě to štvalo a bylo mi to líto...vždyt sakra ta kniha je dobrá, až příliš dobrá na to, aby byla takhle osekaná....možná, že někomu to stačí, ale mě teda ne....chci víc scén mezi Jozou a Hanou, chci víc rozepsané scény ve Vesnici, chci ukončenější konec...moje nervy sice nebyly tak napnuté, tím jak se to všechno rychle spláchlo...ale na druhou stranu, u téhle knihy si prostě chcete pobrečet, chcete prožívat ty emoce, i když jsou smutné...což vám není moc dovoleno, pokud tam všechno skončí pomalu ještě dřív než to začalalo..

10 19.10.2022

Tuto knihu hodně tvoří její zpracování - jedná se o kombinaci odborné literatury, záznamů z kronik a také beletristického zpracování očima postav. Na první pohled to může působit trochu přeplácaně, ale ve skutečnosti to opravdu moc dobře funguje, a vůbec by mi nevadilo číst i jinou knihu na stejném principu.
A ted už k Životicím - no ve škole jsme se o nich skutečně neučili, a je opravdu zvláštní a zarážející co všechno se dá zamíst pod koberec, nebo to zastíní jiné více zmedializované případy. Člověk si pak říká čemu všemu má vlastně pak věřit, co je skutečně pravda. Vychází totiž najevo, že né všechny historické události byly skutečně takové jak jsme se zprvu mohli domnívat. No a autorce se zde daří vidět situaci hned z několika úhlů, dokáže se vcítit i do prospěchářského starosty, nebo slizkého četníka a hledá i jejich motiv, které nemusely být tak jednoznačně zlé..zároven nechává promlouvat hned několik obyvatel Životic a především pak zločiny na ně spáchané, které jsou skutečně absurdní....nechápu jak někdo mohl někoho zabít, ipřesto, že to vůbec nebyli lidé na seznamu. Co to muselo být za lidi, kteří nepotřebovali už žádný důvod a prostě bez rozmyslu stříleli....je tak absurdní si to představit, že to celé působí jen jako část nějaké vymyšlené apokalyptické knížky ....skuteční mrtví lidé, jejiž těla se válí někde po vesnici, takže z celé vesnice je jeden velký hřbitov... to jak rychle se s tím jejich rodiny musí vyrovnat. Opravdu není normální, aby si lidé navykli vídat smrt každý den, a brali jí už jako něco skoro tak samozřejmého jako vstát ráno z postele...

Na knize mi určitě přišly moc fajn i fotografie, které jednak byly poctou těmto neštastným lidem a jednak to velmi dotvářelo atmosféru celé knihy. Byla jsem velmi vděčná i za doslov, který pomocí kronik komentoval, co se dělo dále s Životickými...a i ten pohled na partyzány nebo sousedy vracející se z koncentráků, byl velmi zajímavý...akorát to dokazuje to, jak bylo pro lidi jednodušší svoje problémy házet na ostatní, a že né vždy byla rebelantská činnost brána jako hrdinství a ku prospěchu.
Opět to otevírá zase nové dveře a pohledy na válku jako takovou a jinou skupinu obyvatel.

20 17.10.2022

Přečten vyšší princip - opravdu velmi kratonká povídka u které by mi vůbec nevadilo, kdyby byla o nějakých 50 i více stran další. Drda to napsal opravdu velmi hezky a trefně, a podařilo se mu i na tak malém prostoru vytvořit velmi zajímavou atmosféru a postavy....uvědomuju si, že bych určitě chtěla vědět víc...ale bohužel je to jen velmi krátký útržek, i tak ale klobouk dolů, že to funguje i přes tak malý rozsah.
Povídka věrohodně zachycuje atmosféru válečných let roku 1942 .... člověk pořád žasne nad tou brutalitou a naprostou chladnokrevností vůči lidem co se tak málo protivili. pan učitel Vyšší princip je přesně ten typ hrdinského člověka, kterého prostě musíte obdivovat...je opravdu velmi zajímavé, že byli lidé schopni za své přesvědčení obětovat i svůj život.

5 17.10.2022

(SPOILER) Šla jsem toho do risku a vybrala jsem si knížku, kterou bych si asi jinak úplně nepřečetla....a musím říct, že kniha Smečka je opravdu skvělá kniha. Nejen že se čte sama, ale především jde o její poselství. Do hlavního hrdiny se šlo velmi dobře vcítit, byl to kluk na správném místě a bylo mi opravdu moc líto čím vším si musel projít. Kniha jako taková není vzhledem k tématu příliš optimistická, celou dobu čtete o tom jak někdo někomu dělá ze života peklo, a hlavně úplně zbytečně a nespravedlivě...postupně to všechno graduje... a to tak, že už je to skoro až nepříjemné číst. Možná i proto mi ten konec přišel takový espěchaný a zvláštní, přeci jen celá kniha byla o tom jak je tým Vlků jen bandou nehorázných idiotů a na konci si najednou všichni podávají ruce a dělají, že je to všechno ok. Jako nevím jestli se člověk dokáže normálně bavit s lidmi, kteří k němu bez příčiny byli nehorázně zlí, nevím jestli bych to dokázala. Vždyt přece co to o těch lidech musí vypovídat, a to, že se s váma začnou bavit když začnete vyhrávat...jako úplně asi nemůžu podchytit to poselství u konce - něco jako: Budte loajální k těm co se k vám chovaj jako k hovnu na svý botě? Nebo když bude díky vám tým vyhrávat, tak budete vsuchu? Nebo, že stačí půjčovat peníze a bude to ok? Jako nevím, z toho konce mám ještě trochu zvláštní pocity..ale jinak mi přišla kniha opravdu dobrá. Líbilo se mi, jak v sobě dokázal David najít odvahu a sílu, a že ze sebe nic nedělal....kluci jako Zvíře, nebo i ten Pulec a zástupce trenéra byli taky moc fajn.

2 14.10.2022

(SPOILER) Kde jen začít ....i po 5 hodinách od dočtení této knihy nemám slov. No vlastně mám, a upřímně to nebudu balit do nějakých cukrových vět, abych někoho neurazila a řeknu to na plnou pusu co si myslím - Ta kniha je prostě hrozná hovadina a strašně ale fakt jako strašně se mi nelíbí. Lituju toho, že jsem si jí koupila a lituju i toho času, který jsem s ní strávila. Ta jedna jediná hvězdička je jen za čtivost, která je pro autorku víc typická než to, že by uměla psát dobré duchařské knihy. Hele, já si tu nechci hrát na nějakého kritika nebo bůh ví koho...ale při čtení této knihy jsem měla reálně pocit, že si z nás Darcy vystřelila...vždyt to bylo jako parodie. Úplně celé...slovo od slova, kapitola po kapitole.

Takže řekněme to takhle - Mara a Neal jsou jako recept na cukrovku toho největšího stupně. Ze začátku je jejich vztah takový miloučký a na konci je oba chcete shodit ze schodů. Oba si pořád dokola jen protiřečí, mění své názory jako na běžícím pásu, nemají absolutně dotažený charakter do aspon nějakého náznaku osobnosti a ten jejich vztah je až děsivě nereálný. Jako ze začátku jsem si říkala, že Neal je prostě pan božský, ale všeho je moc toho je příliš. Ty dva břídilové na konci...úplně zbyteční, mohlo by to fungovat kdyby to nebyli doslova lidi odnikud a nezjevili se tam jako hektická přívalová vlna. Ono se tu zase dostávám k tomu, že Darcy ty celkem ucházející nápady má, ale to zpracování je v lepším případě lehký nadprůměr...
Tak dál: Vztah Mary s rodinou, budu bouchat hlavou o stůl...to je prostě strašný. Mara je odstřihne jen proto, že nesouhlasí s jejich prací, a taky tím že jí otec utopil nemocného králíka....to si Darcy vzpomněla, že abychom někoho nenáviděli, tak musí udělat něco hanebného..a vzpomněla si na to v předposlední kapitole. Ono by to celé bylo pochopitelné, ale kdyby to v té knize bylo uchopený jinak, kdyby se tam střídaly třeba kapitoly z Mařiny minulosti - rodiče by jí nutili do toho čeho nechce, pak by tam byl ten králík, Mařiny pocity atd. Ale takhle. Na mě to působilo hrozně amatérsky, nic nikde autorka nevysvětlila ani neprokreslila...ale hlavně, že tam máme nesmyslné masové vraždy...jako toho se vážně lidé bojí? Na mě to nepůsobilo, jelikož v té knize to prostě působilo hrozně uměle a na sílu....Darcy si prostě řekla: ,, No masového vraha co vraždí děti jsem do knih ještě nedala a sekera zní taky slibně....ae zase...to zpracování je tak odfláknutý, že něco cítíte jenom asi ve dvou scénách...a to v tý s pomalu se rozkládající ženou na kolečkovém křesle a když minulý obyvatel natáčel smrt své rodiny, jen tyto scény z celé knihy pro mě měly nějaké emoce a nějak na mě působily...všechno ostatní co se tam dělo, nebo spíš nedělo...bylo prostě o ničem...a to jako úplně o ničem. Jako paronormal activity v knižní formě. Hrozná nuda, žádná hororovost, nepovedená duchařina, špatná výstavba děje, vlastní podráždění nohou...Neal je celou dobu ochranitelský typ až za hrob, a na konci je všechny vystaví nebezpečí, protože je Maře zatěžko opustit barák, kterej koupila pod cenou....vždyt to nedává smysl. Mara celý život nenávidí spiritisty a ze dne na den se stane pomalu jednou z nich..prostě bum, zase to přijde úplně samo. A ten konec...co to proboha bylo. Dva rádoby spiritisti kteří jsou jak pod drogama, Mara, kterou ochrání dva listy pitomý šalvěje...už nemusíte natáčet horory, stačí ttiž když si postavy koupí v Tescu šalvěj a žádný zombík, démon nebo entita na ně nemůže, Neal, který se - proboha proč- stal nástrojem Mařina praněcodědečka, sériový vrah, který vlastně nebyl sériový vrah, Mara a její zakrvácené rameno od rány sekerou - docela by mě zajímalo co si holka vymyslela když s takovou ranou přijela na policii..že spadla na hrábě?

Upřímně tohle je asi nejhorší duchařinu kterou jsem četla....i filmy od Nory Roberts jsou lepší. I Utažení šroubu jehož čtení se podobá slézání hory byl pro mě větší čtenářský zážitek než tahle kniha. V minulé recenzi Knihy od D jsem psala, že D zachranuje pozadí to jak čtivě umí psát.. a tahle kniha je toho největším příkladem. Vlastně nevím co krom čtivosti a těch dvou scén pochválit. Mě to sakra nestačí a přijde mi jako kdyby ta kniha vůbec nebyla od jedné z nejvydávanějších autorek tohoto období......strašně mě štve, že patří do jinak celkem průměrné série. Už mi to nestačí ani jako oddychovka....
Psát oddechovější duchařiny je jedna věc, ale musí to mít nějakou kvalitu a, aby ta kniha dávala smysl....Za mě prostě ne, dalo by se o tom mluvit ještě dlouho, ale můj názor na knihu je jasný a nezměnitelný.

9 12.10.2022

Mezi pocity ze čtení této knihy jednoznačně převyšuje pocit smutku, smutku z toho jak je možné, že se nikdy neponaučíme jako lidstvo válkám předcházet a pak také provinilost, když si člověk uvědomí, jestli toho nedělal v této těžké době příliš málo. No ano, je zvláštní jak člověk dokáže úplně normálně žít svůj život a přitom se životy ostatních kolem něj mohou takto radikálně změnit...myslím, že je to kvůli té bezpečnostní bublině ve které člověk tak rád žije a raději si nevšímá toho co se děje kolem něj... a tak jsem si při čtení této knihy připadala. Jako někdo kdo měl po celou dobu této situace na očích a uších klapky a kdo si svou roční dávku dobročinnosti odškrtl tak, že na Ukrajinu poslal pytel s oblečením, které už stejně nikdy nevezme na sebe....pamatuju si ten pocit když jsme s rodinou přispěli právě do sbírky na pomoc ukrajině tím oblečením a několika dalšími věcmi, vybavuju si, jak heroicky jsem se v tu chvíli cítila a brala jsem to tak, že ted když už jsem něco udělala na Ukrajinu můžu s klidným svědomím přestat myslet....no a ted když jsem četla tu knížku, si říkám, jestli jsem se do toho nemohla víc vložit a pomoct někomu víc....

Každopádně dost už - díky této knize si člověk uvědomí jak moc je vlastně tato válka reálná a tragická stejně jako ty všechny před ní, zároven se dme pýchou nad těmi lidmi a Čechy co pomohli všem těm v nouzi . Je vidět, že sama autorka je velice umělecky založená žena, jelikož knížka je velmi dobře napsaná, čtivá což je pro čtenáře určitě velké plus. Největší poklona, ale patří samotné paní autorce, která v sobě dokázala najít sílu a rozhodnost v situacích, kdy ostatní ještě stále nevěřili tomu co se děje. Opravdu klobouk dolů.......velmi silná knížka.

11 09.10.2022

(SPOILER) Jsem velkou fanynkou Masterchefa, viděla jsem všechny série hned několikrát a na tu s Romanem určitě jen tak nezapomenu. Roman je určitě pro mě jedním z vůbec nejsympatičtějších soutěžících této série vůbec...takže mě to ke kuchařce přirozeně táhlo.
No musím říct, že recepty jsou zajímavé, i když pro normálního člověka trochu nepraktické, co se týče surovin a přípravy. Ale kniha určitě funguje jako taková doplnková četba pro milovníky Masterchefa, fanoušci si hezky zavzpomínají na tu řadu a dozví se pár zajímavostí ze života oblíbeného soutěžícího včetně malého pohledu do zákulisí soutěže...proč ne, spojit to takhle dohromady...nevím kde jinde by se člověk dozvěděl o Masterchefovi tyto informace, které na veřejnost jinak moc neprosáknou. Nejvíc mě dostalo jakým způsobem byl vlastně Roman vybrán, že ho skoro až uhánělo kvůli jeho příběhu, což jenom potvrzuje teorii o síle příbězích - máte dobrý a zajímavý příběh, máte velkou šanci, že se do soutěže nějak probojujete. Opět jsem z toho měla takový hořkosladký pocit, chápu, že z hlediska zajímavosti musí být skupina různorodá, ale někdy je mi skoro až zle z toho, jak prvoplánově a vypočítavě to všechno působí.

Kniha jako taková je tedy fajn, né že bych si z ní v nejbližší době něco uvařila, ale jako doplněk k soutěži je to rychlá a celkem zajímavá četba.

2 09.10.2022

(SPOILER) Mě kniha bavila. Ze začátku jsem ohledně ní byla trochu rozpačitá a skeptická. Ale naštěstí jsem se potom začetla a nechtěla jsem knihu odložit. Ty části z únikovky mi přišly daleko zajímavější než ty policejní, ale i ty policejní se daly číst a vyloženě nenudily. Chvíli mi trvalo než jsem si k někomu z postav našla vztah, ale nakonec mě samotnou překvapilo, že jsem si jich oblíbila hned několik - Hana, Leon, Michael, Melissa...soucítila jsem s Alexandrem.

Musím říct, že kniha byla opravdu zajímavá. Mísily se v ní zase jiná témata než, která v těch únikovkách bývají. A hlavně ty místnosti a situace v nich měly čím dál tím větší atmosféru. V každé z místností asi až na tu první, bylo něco zajímavého, ale nejvíc mě dostalo kasíno, to bylo zpracované opravdu velmi poutavě. Každopádně mi přišlo trochu škoda, že člověk už mohl dopředu odhadnout, kdo ze skupiny zemře, jelikož vždy zemřel ten co, vyřešil předchozí místnost.....v jiných knihách nebo filmech tohoto druhu, je ta smrt více náhodná a tím pádem je prostě zajímavější to číst...trochu mi přijde, že to postrádá logiku únikové místnosti, když si už člověk umí předem odvodit, kdo bude další. Ale zároven ocenuju snahu jak to zakomponovali do tohoto příběhu, kde to celkem dávalo smysl.

Podle mého názoru kniha opravdu stojí za přečtení. Některé pasáže z místností si znovu přečtu klidně dvakrát...ale kniha jako celek stačí přečíst asi jenom jednou. Pokud se vám tento žánr líbí, tak vám knihu určitě můžu doporučit...knih ani filmů s touto tématikou není moc a proto každá at už průměrná kniha, nebo lehce nadprůměrná jako v tomto případě...je určitě dobrá volba a fanouškovi postačí. I když je škoda, že se autor nepustil do více podrobností ohledně prostředí, nebo i popisu cílů a motivací lidí...knihu by to ještě určitě vylepšilo.

6 02.10.2022

(SPOILER) Za mě prostě perfektní klasická duchařina. Bavilo mě to číst od začátku až do úplného konce, doopravdy tam pro mě nebylo ani jedno hluché místo. Opravdu velmi mi sedl autorův styl psaní, dokáže krásně vystihnout atmosféru a popsat dané místo. Navíc mu není cizí psát poutavě a dokázal stvořit velmi živé postavy, a to nejen co se týká hlavní hrdinky, ale i postav vedlejších...je to jedna z těch mála knížek kdy cítíte, že v té vesničce opravdu žijí lidé a působí to velmi realisticky...ty postavy nemají jen jednu dimenzi, ale hned několik, a nebojí se odhalovat i své chyby.
Upřímně já knize nemám vůbec co vytknout. Opravdu strašně moc mi sedla, samozřejmě to tak nemusí mít každý....přeci jen se jedná o dílo, které není příliš originální, nebo něco o čem jste v životě už nečetli...ale mně je to úplně fuk. Ta kniha je prostě úžasná, skvělá a jako milovnice mysteriozní a tajemné literatury jí prostě chci doporučit. Přijde mi opravdu hodně komplexní, neuvěřitelně čtivá a hlavně velmi atmosferická. Darcy Coates mám ráda, ale tahle kniha je za mě určitě v lepší než všechny její knihy dohromady...Prostě to nemá chybu, a já jsem z knihy opravdu nadšená.

5 28.09.2022

Přečteno na jeden zátah....velmi poutavě napsané čtení s velkým přesahem a poselstvím, že za to co chceme se vyplatí bojovat a že bychom si měli vážit i maličkostí, jelikož nikdy nevíme, kdy se náš život může změnit. Je to inspirativní čtení o ženě, která dělá chyby, které ji později doženou a ona se s nimi musí vypořádat a když už to vypadá, že to nedopadne, tak přeci jen dostane tu poslední z mnoha šancí, kterou využije.

Hned v první větě si přečtete o atomovém městě, ale určitě nečekejte, že by to tam mělo nějakou velkou a významnou roli. Paradoxně mi přišlo, že havárie jako taková byla pro naše hrdiny skutečně až druhořadou záležitostí. Ano samozřejmě to ve velkém ovlivnilo jejich život, ale ty nejzásadnější rozhodnutí tam stejně postavy dělaly samy. Takže pokud čekáte, že se dozvíte nějaké podrobnosti o havárii, nebo že se tam bude ozařování nějak rozpitvávat, tak to určitě ne. V tomhle se opravdu klouže jen po povrchu, a hlavní slovo má ten komorní příběh lásky mezi Ivanem a Julií a dopad jejich rozhodnutí.

Na závěr chci říct, že je to určitě velmi podnětná knížka, u které když jí čtete tak si říkáte, s čím vším lidé dokáží žít a i přesto jít dál a tvořit si plány do budoucnosti. Kolikrát je to těžké i za normálních okolností natož když jsou lidé vážně nemocní, přežívají ze dne na den....pro mě to bylo opravdu poučné. A když jsem četla o tom jak se postavy dokáží radovat i z těch nejtitěrnějších maličkostí a užívat si života i za těchto neskutečně těžkých podmínek....člověka to prostě donutí, se nad tím zamyslet a přehodnotit nějaká svá budoucí rozhodnutí. Takže o tom je tato kniha, né další dokumentární nebo popisná kniha o jaderné haváriii, a ani zas tolik ne o lidech, které ta havárie doživotně poznamenala. Ale podle mě je o tom, že v tváří tvář těžké situaci nebo pohromě si člověk dokáže skutečně uvědomit, co je v životě důležité a čeho chce dosáhnout.

3 27.09.2022

Přesně tohle je ten typ knihy ve které je daleko víc než se na první pohled zdá.
Nádherné ilustrace, které naprosto krásně podtrhují celé ladění příběhu. Vztah mezi netvorem a chlapcem je krásně vykreslen....je dojemný, zábavný, sarkastický, a hezky emoční. Prostě spolu fungují skvěle....příběh sám o sobě je za poslední dobu, asi ten nesmutnější co jsem četla. Ale prostě....tahle kniha je úplně krásný příklad jak do ,, dětské" knížky zapracovat vážné téma a to ještě velmi kreativním a symbolickým způsobem. Autor umí naprosto krásně popsat prostředí, umí vymyslet krásné dialogy....no určitě si to přečtu znovu a časem asi i pořídím domů.

7 26.09.2022

(SPOILER) Karolína, která se díky překlepu stalo naší Koralínou, ale záleží vlastně na jménu?
Musím se přiznat, že první jsem viděla film, což mě přirozeně ovlivnilo. Vlastně bych docela ráda věděla, co bych si o tom příběhu myslela, kdybych první četla knížku....jelikož mi přijde, že ta kniha vlastně je velmi podobná filmu a přitom tak jiná. Nevím jak to úplně vyjádřit, ale z knihy jsem cítila jiné emoce než z filmu...jako ano, hodně motivů je tam podobných, ale nevím čím to je, prostě mi přijde, že ta kniha, tím jak je jinak poskládaná a jsou v ní i jiné věci než ve filmu, tak vyznívá prostě jinak. Třeba je tu naznačen osobnější vztah mezi K a jejím otcem, nebo je tu víc prosazen motiv čelení strachu a hrdinství...zase na stranu druhou mi přijde, že druhá matka a její zapojení do příběhu lépe fungovalo ve filmu, tam to mělo větší vývoj a víc protlačoval a zosobnoval ten motiv, že rodiče na K nemají čas a ona se cítí osamělá. To jsem určitě víc cítila z filmu, a opravdu hodně mě překvapilo, že v knize hned po první návštěvě už K utíkala pryč a nechtěla mít s duhým světem nic společného - Na zvědavou a opravdu neskutečně zvědavou dívku mi přišlo, že se zachovalo logičtěji ve filmu. Jo a taky mi tu chyběl Hubík, ale jak říkám může to být prostě tím, že jsem ovlivněná tou filmovou předlohou.

Kniha se mi tedy líbí, musím se přiznat, že mám někde vzadu, přeci jen trochu pachut lehkého zklamání. V knize se mi hodně věcí líbilo...a ty scény byly velmi atmosferické. Třeba ta s matkou jak pomalu požírá brouky, popis toho jak co Koralíně voní nebo spíše smrdí. Ale něco mi tam prostě chybělo. Z knihy je podle mě znát, že autor úplně nevěděl pro koho knihu vlastně píše...ano ten příběh je paradoxně dost univerzální, ale je tam znát, že si Neal dělal mezi psaním přestávky a že příběh psal primárně pro sebe.

Na závěr chci říct, že já prostě zbožnuju Koralínu...především pak tu filmovou. Na knize se mi moc líbil rozhovor s autorem, který mi jako fanynce poskytl nasávání zase nových zajímavých informací. Takže jak to ukončit? Za mě jeden z mála příkladů, kdy za mě v mnoha věcech film předchází knihu. Kniha je určitě zajímavé, ale až na nějaké scény moc nevidím důvod proč si jí přečíst znovu. Ocenuji však autora díky jeho skvělé fantazii a nápadům, které položily základy té Koralíně, kterou tak zbožnuji.

7 24.09.2022

(SPOILER) Neale, Neale co to se mnou děláš?
Ty budeš jednou má knižní Smrt, už ted jsem totálně Bez šance se z těch tvých knih dostat, protože to Sucho v krku, když čtu tvoje knížky asi nikdy nezmizí. Halleluja, Ámen - Nebe, Peklo, Očistec, Ráj...

Já nerada škatulkuju, ale můžu s klidným svědomím říct, že Neal se určitě řadí mezi mých top 5 možná i tří autorů. Ještě jednou ámen. A ted už konečně nějaké to vysvětlení proč tomu tak je. Tak předně ....Neal je mistrem svého řemesla, píše neskutečně čtivě, zároven si, ale může dovolit ponimrat se i trochu v detailech, ale ne tolik aby vás to začalo nudit. Nejlíp mu jdou určitě postavy, každá z nich i náhodný kolemjdoucí jsou zatraceně dobře napsané, osobité a mají charisma. A každá z těch postav je originální svým vlastním způsobem, což znamená, že každá kniha vám představí velmi zajímavé charaktery a opravdu každý z nich mě v knihách neskutečně baví a zajímá. Jako postavy se vyvíjí proměnují a jsou napsané opravdu velmi věrohodně, mají přesně tolik prostoru kolik potřebují....baví mě i ten fakt, že nějaké postavy se v knihách objeví třeba až od půlky knihy, ale i tak jsou potom dostatečně výrazné...což mě přivádí k dalšímu faktu - že Neal umí ve svých knihách i překvapit a neustále šponovat napětí...v hodně věcech mě skutečně překvapil, ale vždycky to dávalo smysl a skvěle to do děje zapadalo. Další věcí je fakt, že autor umí opravdu věrohodně popsat danou situaci nebo období, a to tak, že to působí opravdu velmi reálně, jako kdyby se to opravdu mohlo stát. Prostě v tom příběhu to vidíte, že kdyby takové situace nastala, tak by se tak 70 procent z té knihy určitě vyplnilo.

No a jedna z těch věcí co miluju ze všeho nejvíc je to čemu já říkám: Osudové nebo hrdinské okamžiky postav - jsou to okamžiky většinou u konce knihy, kdy jste už úplně našponovaní strachem o vaše oblíbené postavy, jsou to ohromně atmosferické situace, které prostě přijdou, jsou nezvratné a jejich hranice mezi smrtí a životem postav je zdaleka nejtenčí....jde o tu gradaci, o to rozhodnutí, které postavy udělají, je to ted a tady, akce a pak čekání co se stane....no, husí kůže mi při těchto scénách vždycky samovolně tak nějakk vyraší na kůži.....ale není to taková ta zima ze strachu, když se na scéně objeví opravdu nebezpečný záporák, je to ten strach, kdy cítíte tu nevyhnutelnost toho co přijde, toho, že to pravděpodobně bude mít nějaké následky, a asi né moc dobré.... A tady se mi vybavuje přesně ta scéna s J jak se vrhla do těch plamenů, v tu chvíli jsem měla fakt na krajíčku a nic sem si nepřála tolik, jako aby to ta šílená holka přežila. SPOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOILER - no a kdyby vás to zajímalo, tak podobný pocit tohoto okamžiku jsem měla i při Nimbu na konci, jak tam umírá Dáma smrti, to byla prostě kulervoucí scéna, nebo v když Bez šance jsou v tom táboře když čekaj na rozpojení a na střeše hrajou tu hudbu.......kdybych měla mluvit o všem co se mi na těchto knihách líbí, tak bych vám vymluvila díru do hlavy a stejně by to nestačilo. Jak já říkám, když jsem chycená bez možností útěku.....to je láska, MILUJU TO

6 16.09.2022