Čtení této knihy byl pro mně neuvěřitelně silný emoční zážitek! Možná si mnoho z nás dnes říká - jak to mohla Anna všechno zvládnout?? Já bych to nedala...Ale ona to zvládla jednoduše proto, že jí nic jiného nezbývalo...neměla čas na deprese, sebelítost. Obdivuji všechny ženy a vůbec lidi, kteří žili v této nelehké době. Kloubouk dolů přede všemi, co ty hrůzy ustáli.
Tady se ani nedá hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček...kniha zpracovává silné téma. Zpočátku jsem si nemohla zvyknout na strohé krátké věty, ale pak jsem se začetla. Příběh Zuzany je strhující, frustrující a fascinuje. Rozhodně však nedoporučuji těm, kteří jsou v depresi nebo prožívají emoční krizi. Po přečtení této knihy se propadnou ještě níže...
Co k tomu dodat... masakry, které se děly za války na civilistech a nevinných jsou vždy strašné. Celou válku si začali Němci, byli to zrůdy v lidské podobě. Považovali Čechy za lůzu, póvl a český ksindl, který je třeba zlikvidovat. Proto, i když trpěli i němečtí obyvatelé chápu tu frustraci, zoufalství i pocit bezmocnosti, když někomu nacisti vyvraždili rodinu, že se chce pomstít. Masakry na nevinných ale pochopitelně odsuzuji.
Adina Mandlová patří rozhodně mezi mé oblíbené herce stříbrného plátna. Tuto knihu vzpomínek jsem četla asi dvakrát v životě a pokaždé mně bavila, poučila i rozplakala. Úžasná žena, která si dovedla život opravdu užít, i když žila v nelehké době.
Dobrá česká detektivka, kterou jsem četla již před pár lety. Autor mně rozhodně zaujal svým stylem psaní. Zrovna dnes jsem si na něj vzpomněla a sáhla po další jeho knize Vzplanutí... doufám, že bude stejně dobrá...
Za tuto knihu autorce moc děkuji!!! Kdybych mohla, dala bych sto hvězdiček. Tuto knihu bych zařadila mezi povinnou školní četbu. Prýávě z této knihy by se školáci konečně dověděli pravdu o druhé světové válce. Jaké lidské zrůdy a hyeny byli Němci. Dnes jim ve škole vtloukají do hlavy jen samé lži a dějiny upravují podle politického trendu. Něuvěřitelně silný a strhující příběh několika žen v této nelehké době je fascinující...
Náhodou jsem tu narazila na knihu, která byla v dětství moje nejoblíbenější. Dokonce jsem ji našla ještě po x letech v mé knihovně! Byla to úžasná kniha a já ji přečetla několikrát. Hokynář Bočan, Frantík Severýn a zelená knížka... to si pamatuju a budu pamatovat vždycky...
Nostalgie, vzpomínky...po x letech jsem znovu přečetla na jeden zátah a nelituji. Jen už se na příběh Lenky a Dana dívám jinak než v patnácti...ale rozhodně za mně skvělá kniha.
Toto byla kdysi moje první "Agáta", kterou jsem četla...Natolik mi učarovala, že jsem pak nečetla nic jiného. Nicméně komentuji až teď...Super detektivka. Pamatuju si, že odhalení vraha pro mně bylo tenkrát ohromné překvapení.
