klara1550 komentáře u knih

Krásná dojemná kniha, překvapuje mě, že jsem o ní nikdy neslyšela (narazila na ni čistě náhodou při brouzdání po online knihkupectví).

21.01.2021

Szapkowski je prostě génius. Vezme nějaký standardní motiv, který používá milion autorů, a dokáže ho zakomponovat naprosto originálně. Navíc - kdo se ve fantasy knížkách dokáže věnovat společenským tématům dneška, jako ekologie a rozhodování o potratu?! A ten konec, to je prostě bomba! :-D

6 14.01.2021

Začátek a závěr super, mezitím jsem se fakt trápila a chvílemi uvažovala, že to snad ani nedočtu. Čekala jsem hlavně filosofické úvahy, a ono to bylo spíš o tom, jakou barvu měl led na rybníku...

3 27.12.2020

Úplně mi to do žánru fantasy nesedí (na wikipedii je uvedeno mytologická fikce - to je mnohem přesnější) a čekala jsem něco hodně jiného, ale překvapilo to příjemně. Je to napsané tak zvláštně jednoduše a přímočaře. To jsem si vysvětlila indickou mentalitou, která je nám hodně vzdálená. Díky tomuhle pohledu mě to bavilo.

1 11.12.2020

Tahle kniha pro mě nebyla ani tak o těch tématech, která jsou "probíraná", protože jak někdo píše níže, zní jako klišé.. teda dokud si je člověk neprožije sám.

Poselství pro mě spočívá v tom, abychom neutíkali před kontaktem s někým, kdo je blízko smrti, protože je to pro nás nepříjemné. Abychom se s takovými lidmi dokázali bavit a být, a dokonce si to užít i přes tu situaci, která je často nepříjemná. Abychom se ptali a řekli věci, než bude pozdě, protože nevíme dne ani hodiny. Máme pocit, že se nás smrt netýká a lidem kolem nás se to stát nemůže, dokud to najednou nedopadne.

Ale co by se stalo, kdybychom žili tak, že se nás a každého kolem nás smrt týká? Co si potřebuju s lidmi kolem sebe říct, abych nelitovala, až někdo odejde? A co potřebuju zařídit a říct pro případ, že v následujících dnech, měsících zemřu já? S čím tady ty pozůstalé nechám? Co po mně zbyde?

Dobrý nápad, ale zpracování se mi nelíbilo. Dobré popisy děje - některé části byly jak dívat se na film, dobře naturalisticky popsané scény po faktické rovině. Na druhou stranu o utržených prstech a prostřelených rukách do detailu číst fakt nepotřebuju a nechápu, co autory vedlo k tomu se v tom tak patlat. Sympatická mi byla jediná postava (a to vedlejší Lainie), ostatní mě štvali a bylo mi dost jedno, co se s nima stane.

4 05.11.2020

V některých postavách jsem se dost ztrácela, na druhou stranu to začalo nabírat spád a konec se mi dost líbil.

3 31.10.2020

Čekala jsem mnohem víc vzhledem k hodnocení. Přišlo mi to takové neoriginální, některé dialogy a situace na mě působily uměle, jako kdybych se dívala na herce, kteří neumí hrát...Musela jsem se odprostit od pro mě naprosto nelogického chování hlavní postavy - jako by v tom sama autorka neměla jasno. Píše o "nejlepší vražedkyni", která se ale chová jako standardní fňukalka a puberťačka, navíc ctnost sama...

Přes to vše chci číst dál, doufám, že se to nějak ještě rozjede a jsem zvědavá jak. A hlavně chci vědět, s kým nakonec kdo skončí.. :-D

Mně to přijde dobrý, ale nejsem si jistá, jestli jsem to pochopila ...:-D

3 25.09.2020

Jako dobrý, ale po prvních dvou knihách a Bouřkové sezóně tam bylo nějak málo akce. Ale baví mě to pořád a těší mě, že mě čeká ještě několik dílů. :-)

4 14.09.2020

Kdybych tuhle knížku četla pár let zpátky, tak bych řekla, že je skvělá. Ale protože jsem už četla X podobných knih (čímž myslím "holčičí fantasy"), tak řeknu, že je super na odpočinutí a když čtete tenhle žánr, ale zároveň je to taky knížka, která ničím nevyčnívá. Nemohla jsem se odtrhnout, protože mě to bavila, ale zároveň nevyčnívá extra originálním nápadem, ani atmosférou, ani dějem, ani propracováním postav. Kažodopádně mám tenhle styl ráda, takže za mě 4 hvězdy.

09.08.2020

"Život není to, co chceme, ale to, co máme," řekla Dita Saxová.
"Tak to chodí," odpověděl Billy Pilgrim.

Nevím proč, ale nějak mi tyhle dvě věty sednou dohromady a měla jsem nutkání je napsat... :-)

Jinak musím říct, že jsem knihu nepochopila, nechápu, co na tomto díle kdo vidí, a myslím, že je to proto, že jsem prostě z jiné generace a chybí mi znalost kontextu tehdejší doby.

Cestování časem jsem nebrala doslovně. Při čtení mi ujížděly myšlenky do interpretace, že "cestování časem zpět" je symbol pro to, že je minulost svým způsobem stále s námi, a že se jí prostě nezbavíme, v čemž spatřuju to antiválečné poselství - válka poznamenala životy milionů lidí po celý jejich život. A ať člověk dělal cokoli, stejně se mu prostě nějaké vzpomínky musely v běžném životě zákonitě vracet. Co se týče mimozemšťanů, působilo to na mě, že Pilgrim je psychotik, přičemž právě jeho bludy mu umožnily vyrovnat se s traumatickou minulostí skrze "pravdu o čase", kterou "zjistil".

A dost možná to autor myslel naprosto jinak...

Zajímavá kniha, pro mě v mnohém komplikovanější než Zázračná otázka, a nikomu bych ji jako první knihu o SFBT nedoporučila - spíše až když člověk trochu tuší odjinud. Cenné pro mě byly hlavně popisy vzorových intervencí. Často jsem si totiž říkala, odkud terapeuti zaměření na řešení nápady na úkoly tahají...

Zároveň se mi zdálo důležité, že Shazer uvádí, že klienti popisují své chování někdy dost vágně a neurčitě. Z některých knih o SFBT mi totiž přišlo (a možná je to jen můj dojem), že Shazer, Insoo Kim Berg a další dokáží z klienta vytáhnout a definovat přesné cíle, a byla jsem pak frustrovaná, když se mi to nedařilo.

22.07.2020

Ne že by mi spadla čelist až na zem, jak to bylo originální a úžasný, ale bavilo mě to. Měla jsem potíž se vždycky odtrhnout, protože jsem chtěla vědět, co bude dál. Rozčilovalo mě slovo "propletené", protože to se objevovalo snad v každé scéně dvou partnerů/ek, ať jsem genderově korektní...

Skvělá obálka, řekla bych, že je to velká část úspěchu téhle knihy. A taky je super, že se objevila fantasy, kde člověk nečeká na další a další díly.

Dala bych tak 70%, ale to tu nejde, takže 4 hvězdy...

4 13.07.2020

Kniha obsahuje spoustu zajímavých vhledů. Velká část je hlavně pro ty, kteří chtějí skutečně praktikovat meditace a různá cvičení, jinak si z toho člověk podle mě moc neodnese. Nevím, kolik by mi kniha dala, kdybych neměla praktické (ač minimální) zkušenosti s meditacemi - ale i tak jsou pro mě některá popisovaná cvičení těžko uchopitelná / pochopitelná. Škoda, že není doplněná o nahrávky s vedenými meditacemi, i když něco se dá najít na YouTube.

Co mě zaujalo, ale asi nepřekvapilo, je, že autor zde klade důraz na vděčnost, k čemuž v současnosti dochází i věda v oblasti pozitivní psychologie.

K tomu musím moc ocenit obálku a provedení - strašně se mi líbí.

Asi je to tím, že jsem o 2. sv. v. četla vícero mnohem lepších knih, ale tahle mě tak nevzala. První část mi přišla chvílemi nudná, druhá část mě bavila víc.

SPOILER:
Chování hlavní postavy první části se mi zdálo chvilkami takové neuvěřitelné - přišlo mi, že by se tak v její vyšponované situaci nikdo nechoval (neříkal by některé věci, dával by si mnohem víc pozor na to, co píše, ...). Protože možná některé věci z hlediska faktické linky neprozradila, ale z hlediska vztahování se k věznitelům mi přišlo, že zbytečně provokovala a vykecala na sebe spoustu věcí, které pak mohly být snadno využité jako psychologické páky. Jako vyprávění všech myšlenek bych jí to věřila, ale jako výpověď nacistům se mi to zdálo prostě nesmysl.

2 15.06.2020

Čekala jsem trochu víc... paradox, co? :-) Nebo možná trochu něco jiného. Myšlenka/y důležitá/é, ale zpracování mi moc nesedlo. Chybí mi nějaký odkaz na východní nauky, které jsou pro toto téma naprosto zásadní. Přijde mi, že je vidět, že je autor akademik - závěry kapitol složené z typických frází odborných článků se mi do tohoto typu literatury moc nehodí. Abych to shrnula - na knížku jsem se hodně těšila, ale znovu se k ní už asi nevrátím.

07.06.2020

Tohle je třetí knížka ze série, kterou jsem četla - a bylo to dobrý. Místo rozčlenění do povídek jako v I. a II. Sapkowski spojuje menší příběhy do jakési navazující linie, aby to mělo formu románu, což mi nevadilo, možná spíš naopak. Mám ráda autorův humor.

3 07.06.2020

Jsou knížky, které mají výborný příběh, a pak jsou knížky, které mají obohacující myšlenky. Tohle je pro mě spíš ten druhý případ. Tíha versus lehkost je fascinující protiklad. Vztah na základě neporozumění a výkladový slovník - geniální. A takhle by se dalo pokračovat...

Byla to pro mě první kniha od Kundery, a styl psaní je úplně jiný, než co jsem doposud četla, tak to se mi líbí. Je fakt, že jsem některým částem nerozuměla, ale nepořebuju rozumět všemu a třeba to pochopím někdy jindy. Určitě mám v plánu přečíst si od autora i něco dalšího. (+ Jak jsem dřív nerozuměla, proč má potřebu každý všude cpát doslov, tak čím jsem starší, tím víc je oceňuju, a tady to nebylo výjimkou.)

3 03.06.2020

Takové zvláštní čtení...