Walden aneb Život v lesích

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Zvedněme hlavu z proudu dní, kterým se necháváme nést, a rozhlédněme se – kam to vlastně máme namířeno? K úvahám potřebujeme klid, tak opusťme město přeplněné lidmi. Bude stačit pouť lesem, při které nohama rozhrnujeme listí? Aspoň jediný tichý týden přemítat v lesních samotách! „Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. (…) Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života… Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“ Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální…...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/39_/393587/walden-aneb-zivot-v-lesich-GZA-393587.jpg 4.1188
Žánr:
Literatura naučná, Filozofie
Vydáno:, Leda
Orig. název:

Walden; or, Life in the Woods (1854)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Walden aneb Život v lesích

Přidat komentář
Bandini
včera

Na tuhle knihu jsem se velice těšil, ale bohužel je trochu zklamáni. Prvních cca 100 stran výborných, jedna skvělá myšlenka za druhou, ale zbytek knihy už jen popis přírody. Ale jsou tam zajímavé věci, určitě stojí za to.

MaggieR
08. srpna

Knihu som niekoľko krát odkladala, v niektorých úsekoch je zaujímavá a nádherná ale nemala som náladu čítať napr. 30 strán o sfarbení rybníka. Kto sa chce naučiť čo je umenie opisu - nech sa páči toto je dokonalé dielo. Má v sebe veľa krásnych myšlienok ale chce to naozaj trpezlivosť pri jej čítaní.

,,Moje zkušenost mě přinajmenším naučila, že jestliže někdo postupuje s duvěrou směrem, který mu ukazují jeho sny, a snaží se žít životem, jak on si jej představuje, dojde k výsledku, který by běžně nečekal. Leckteré věci si dál nevšímá, překročí neviditelnou hranici, kolem něho a vněm začnou vznikat nové, obecné a méně svazující zákony, anebo se puvodní zákony rozšíří a budou se vykládat k jeho prospěchu ve svobodějším pojetí a on bude žít volně jako bytost vyššího řádu. V tom poměru, v jakém zjednoduší svuj život, ukáží se zákony vesmíru méně složité. Samota nebude samotou, ani chudoba chudobou, ani slabost slabostí."

Lili
27. dubna

Mám z Thoreaua rozporuplný pocity. Rozhodně dokázal přemýšlet jako málokdo. Cit k přírodě nepěstoval, narodil se s ním. Byl dobrý vypravěč a úžasný pozorovatel.
Dost často jsem z něj ale měla pocit, že se řadil někam výš, „kázal vodu a pil víno.“ Nebyl takovým poustevníkem, za kterého se vydával. Svoje obydlí si postavil co by kamenem dohodil od nedalekého města. Viděl projíždějící lokomotivy, slyšel lomozit povozy. Lenošení převlékal za meditaci, liboval si v citování uctívaných velikánů. Byl zván na večeře, které s radostí přijímal. Často se za děním sám vypravil: „Každý den nebo ob den jsem procházkou zamířil do Concordu, abych si poslechl nějaké klípky...“
Ale nakonec jsem mu tu jeho nadutost odpustila, protože si uvědomoval to podstatné, a to, že příroda je lék, na tělo i na duši. Nebál se udělat krok z pohodlí a vyzkoušet si to na vlastní kůži.

bookworm90
12. dubna

Dva roky života v lese jsou hlavním předmětem děje této knihy, kde autor polemizuje nad vším materialismem společnosti jeho doby s krásou života v lese. Autor tak z vlastních zkušeností srovnává život v lese s životem ve městě. Veškeré názory podtrhuje svými filozofickými úvahami, které jsou v dnešní době větší pravdou, než bychom sami mysleli. Právě díky jeho vytříbeným slovům, barvitému popisu přírody, a jeho filozofickým úvahám se řadí tato kniha mezi stěžejní představitele americké literatury.

Bezkyne9
29. března

Je treba ji cist... je prekrasna a Henry nam ma mnoho co rict, k pravde, o to mrazivejsi s prihlednutim k roku prvniho vydani... moudrost, primost a prirotene vycentrovany postoj k prirode i civilizaci...

Willandra
13. března

Na Walden jsem se těšila dlouhá léta, byl pro mě ale zklamáním. Walden nejsou dva roky o samotě v divočině, uprostřed lesů. Walden je život na předměstí, na pronajaté půdě nedaleko města, kam se občas zastaví matka s čistým prádlem. Nejvíc jsem si užila závěr knihy, kde mj. Thoreau vyslovuje myšlenku, která je stále aktuální. I tehdy, v 19. století, byli lidé, kteří říkali, že moderní Američané jsou duševními trpaslíky oproti jejich starověkým předchůdcům, stejně jako jsou dnes lidé, kteří volají po člověku z minulých století.

LenJen
01. března

Mírumilovné rebelství, kutilství, základy vaření bez kypřícího prášku. Litanie na společnost, tedy na měšťany, a do toho všeho půvab krajiny. Začátek byl slibný.
Bohužel se dostavilo důkladné měření rybníků spolu s jakousi další popisnou výplní. Myšlenky se opakovaly a nečitelně zamotávaly.
Místy to dost zavánělo klaiscismem, aneb čtěme pouze antické autory a citujme naučená jména. Ale to se snad dá vnímat jako chyba autorovy doby, ne jeho samotného.

Lucithor
27. února

Od člověka tíhnoucího k přírodě a lesní samotě očekávám určitou pokoru, kterou netřeba skrývat za honosnými filozofickými pozlátky, které v přemíře patosu vyznívají neupřímně a povýšeně.
Byl tento dvouletý úkryt do lesa jen útěkem Thoreaua před sebou samým, před vlastním zklamáním nad životem? Nebo měl jen neukojitelnou touhu se tam "vyblít" na člověka, a vylíčil ho jako ďábelské stvoření, nicméně sebekritika mu asi žbluňkla do Waldenu?
S významem knihy se v jisté míře ztotožním, nicméně s formou, jakou byla vyřčena ne.