klara1550 komentáře u knih

Kniha je stará a v některých pasážích je to prostě znát. Je postavená na zdrojích, které jsou 40 - 50 let staré.

Na knihu jsem narazila náhodou, neplánovaně. Účel odpočinku splnila, ale přišla mi taková nedotažená, nedostatečně vytěžený námět, zvláštně klouzající po povrchu - nedokázala jsem nějak začít mít ty postavy ráda.

29.09.2018

Málokdy odkládám knihu, ale tohle jsem nedala. Skončila jsem na straně 57. Způsob vyprávění pro mě byl takový otravný, nic se tam nedělo, povrchní, pořád dokola, klišé snad na každé stránce.

Přečteno za dva dny, ale....Měla jsem pocit, že se autorka už až moc opakuje, a jako by si toho na posledních pár stránkách všimla, tak se to snažila dohnat narychlo. Konec mi přišel paradoxně jako nejslabší část.

A taky - POZOR SPOILER - celou sérii nikdo neumře a na konci najednou spoustu hlavních postav?! A vyřešit všechny potenciální problémy s králem tím, že ho na konci zabiju - to se mi zdá hrozně hloupý. Přijde mi, že tím autorka vzala těm postavám možnost se nějak dostatečně samostatně vymezit a vybojovat si svoje.

11.09.2018

Ten pocit, když jedete do práce, čtete v tramvaji a pak musíte celej den čekat, abyste si přečetli, jak to bude pokračovat....:D Nebo když si vezmete knížku na víkend a dočtete ji už první den, protože se prostě nemůžete odtrhnout... za mě skvělá oddechovka.

08.09.2018

Nelíbil se mi přehršel kategorických názorů, které autorka chrlí, měla jsem pocit, že jsou někdy její vysvětlení dost průstřelná nebo nedotažená, nepostihující všechny varianty. Možná to je kvůli čtivosti, ale stejně... A přestože je to populárně naučná kniha, ocenila bych seznam zdrojů alespoň na konci, když na ně není poukázáno v textu.
Také mi vadilo, že většina věcí je opřena pouze o hlubinnou psychologii, protože optikou jiných přístupů by se spousta věcí dala rozporovat.
Tedy obecně je to poměrně zajímavé čtení, ale doporučuji kriticky přemýšlet nad tím, co člověk přijme za své...

1 30.08.2018

To se tak hezky samo čte...:-)
(Jen začátek mě zarazil, jak moc se to podobá Hunger Games, ale to po prvních 100 stránkách odeznělo.)

2 30.08.2018

Kniha, ke které se jednou vrátím. Pomohla mi pojmenovat si některé věci, které jsem v sobě nosila jako neurčitý pocit či myšlenku, a díky tomuto zachycení do slov mi umožňuje je lépe prozkoumat.

3 28.08.2018

První polovinu jsem si říkala, že to snad ani nedočtu a že je to největší podivnost, co jsem kdy četla. Cítila jsem ze stylu, jakým je to psáno, takový odstup a studenost.

Ale po přečtení ji vnímám jako zajímavou. Obsahuje nesmírně hluboké psychologické postřehy, vystihuje momenty s takovou gracií jako Tolstoj - člověk to čte a říká si - tohle přesně znám!

Přemýšlím, co by se mnou udělala, kdybych ji četla v jiných okamžicích svého života - protože jsem tam poznávala sebe sama. Jestli by člověku v té zamilované situaci poskytla skutečně zrcadlo, jestli by to k němu "doteklo".

Taky je to pohled do prostředí intelektuálů tak, jak si je představuji a jak jich mnoho neznám. Hlásání různých idejí, ale neschopnost žít "obyčejný" život, jako by jim utíkalo to důležité. V některých diskusích jsem se ztrácela a myslím, že mi unikaly některé hlubší souvislosti, které tam autorka ukryla.

Dávám pět hvězdiček, protože je hodně jiná, než co jsem dosud četla, a hned tak ji nezapomenu. Něco z ní ve mně zůstává.

2 28.08.2018

Líbilo se mi, že Yalom ukazuje terapeuty jako lidi - nikoliv jako ideální dokonalé průvodce, kteří si ví se vším rady, jak je klienti někdy mohou vidět. Je to pro mě vlastně román o hranicích, o tom, jak si je v téhle profesi lidé drží/nedrží a jak je to tenký led. Nejvíce mě zaujala linka Ernesta, který si nacházel svou vlastní cestu toho, jak být dobrým terapeutem.

Přečetla jsem skvělý překlad Petra Křičky. Některé části se četly samy, některé byly takové rozvleklé, že jsem knihu na několik týdnů odložila, než jsem se k ní vrátila. Tolstý má schopnost trefně popsat různé situace a pocity.

Poskládané přeložené články a statusy z LinkedIn od Golemana. Přišlo mi to takové americky psané - o všem a o ničem, takové povrchní. Ale kniha dává člověku takový přehled základních myšlenek, kterým se Goleman věnuje v rámci manažerské psychologie.

26.08.2018

Jedinečná kniha. Nejvíce pro mě vystihuje příběh slovo "syrové". Vtahuje člověka do atmosféry druhé světové války, nepotrpí si na zdlouhavé popisy, jde přímo.

Pro mě hluboká kniha - protože se toho hrozně moc odehrává mezi řádky. Spíše než o ději pro mě byla o sledování pocitů, které ve mně otevírala skrze situace a dialogy. Jednotlivé situace, která by v reálu trvaly pár sekund až minut, vypověděly neskutečně mnoho o povaze postav, o jejich vzájemném vztahu, odrazily celé příběhy jejich života, vyvolaly vlnu pocitů a myšlenek. Přes krátkost tohoto románu plastické a skutečně působící postavy, které nebyly jedna jako druhá, jak se to v některých knihách stává.

A konec - mnoho lidí v komentářích píše překvapivý. Vlastně je možná logický? Možná pro ty postavy jediný možný, aby dokázaly ustát, čím prošly?

2 06.08.2018

Bavilo mě víc než první díl. Taková oddychovka - naivní jako první díl, ale čtivé. Opakovaných pasáží z prvního dílu bylo jen pár, takže bych se nebála, že to bude nuda. Autorka musela vynaložit velkou práci na to, aby se příběhy tak hodně prolínaly a zároveň se neopakovala - pro mě rozhodně zajímavý literární experiment.

1 29.07.2018

Knížka se mi četla dobře, taková oddychovka, ale příběh takový neoriginální až nijaký. Přitom se mi líbilo, jak se někdy autorka dostala až k filosofickým tématům, jen chybělo rozpracování.

17.07.2018

První polovina super - dobře se četla, dýchla na mě atmosférou a nemohla jsem přestat číst. Byla plná pocitů z poválečného světa.
Druhá polovina a hlavně rozuzlení se mi zdálo dost přitažené za vlasy a dost mi to zkazilo dojem z knihy. Bylo to jak nepovedená bondovka. Taky jsem vnímala, že se opakuje hromada témat z prvního dílu.

1 17.07.2018

Mně se to četlo dobře, děj rychle odsýpá, nemohla jsem se odtrhnout. Na druhou stranu ale od knihy nelze čekat nějaké hlubší proniknutí do psychologie postav a jejich pocitů, myšlenek, pozadí.... Což mě mrzí, protože se mi zdálo, že k tomu příběh hodně vybízí. Není to klasická romanťárna, kde je všechno krásný a jednoznačný, což oceňuju. Konec mě naštval, protože to pro mě není ukončené, a to fakt nemám ráda. Zůstává z toho ve mně takový zvláštní smíšený pocit.

2 15.06.2018

Mně knížka hrozně učarovala. Je pro mě o tom, jakým způsobem spolu lidé mohou vstupovat do kontaktu a být vzájemně v kontaktu. Taky o tom, jak můžeme některé věci v životě zpracovat a uzavřít - o tom, že život nám nabízí možnosti nebo příležitosti nebo situace, kdy můžeme některý věci uzavřít, a my tyhle příležitosti někdy využijeme a někdy ne. A taky mi byli Pat a Tiffany hrozně sympatičí - byli pro mě opravdoví, upřímní, autentičtí.

"Život je absolutně nahodilý a nevypočitatelný bordel, dokud nenajdeš někoho, kdo ti v tom všem začne dávat aspoň trochu smysl - i kdyby jen dočasně."

4 08.06.2018