Jatka č. 5

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jedno z nejoriginálnějších protiválečných literárních děl všech dob vypráví příběh mladého Američana s německými kořeny, který se za druhé světové války dostal do německého zajetí a přežil fatální bombardování Drážďan, aby se v pozdějším věku dožil situace, kdy přestne být vázán současností a dokáže se přesouvat v čase, což mu není až tak moc platné, neboť ho unesou mimozemšťané a vystaví ho ve své zoo jako exponát člověka dvacátého století....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/17_/1792/jatka-c-5-UjF-1792.jpg 4.1684
Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Argo
Orig. název:

Slaughterhouse-Five, or The Children's Crusade: A Duty-Dance with Death (1969)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (76)

Kniha Jatka č. 5

Přidat komentář
sar.janurova
12. června

OBSAHUJE SPOILER!
Kniha se mi opravdu líbila. Ovšem až do doby, kdy se začalo cestovat na mimozemskou planetu. Retrospektivní psaní knihy mi opravdu nevadilo, právě naopak, díky tomu byla opravdu velmi čtivá, ale jakmile se hlavní postava vracela v čase na cizí planetu, už to pro mě ztrácelo význam. Více by se mi kniha líbila, kdyby v ní části s mimozemšťany vůbec nebyly. V těchto částech jsem totiž neviděla vůbec nic zajímavého.

Alma-Nacida
06. června

Velmi zvláštní protiválečná kniha balancující na hraně mezi tragikomedií a surrealismem. Kdysi jsem ji už četla, ráda jsem si ji zopakovala a jistě to není naposledy.

Nifredil
16. května

Úžasná protiválečná kniha. Fantastická v té fragmentární roztříštěnosti, v přeskakování a vracení se. Nádherně ukázána děsivost války, hrůzy i krveprolití, které s sebou nese. A nádherně ukázaná lidská mysl, která se z toho traumatu nemůže vzpamatovat. Výborné, mistrovské dílko, které se lehce čte, což je v případě tak těžkého tématu docela šílené.

Ivan F
09. května

Veľmi zvláštna kniha, ako obsahom tak aj štýlom písania. Jednoducho autor skáče hore-dole z témy na tému, cestuje z miesta na miesto, alebo planétu ako sa mu zachce, ale má to šťavu. Z počiatočného chaosu sa postupne poskladá príbeh a čitateľ zistí, že v knihe nič nie je náhodné, ani samoúčelné. Každý detail skladačky zapadne na svoje miesto a dostaneme krásny obraz. A viem, že ak si knihu prečítam druhýkrát, tak si ju určite ešte viac vychutnám - možno aj zdvihnem hodnotenie. Len jedna vec ma neskutočne rozčuľovala a to je opakovanie jednej vety XY krát. No čo už, tak to chodí.

Vidlička
09. dubna

Strašně miluju ten jeho styl vyprávění, kdy ze začátku jakoby skáče od jednoho k druhýmu a vy si řikáte - co to zase mele? Ale postupně se začnou nitky pospojovávat a na konci vydechnete - jo takhle!

O Vonnegutově silné humanitě v jakékoliv jeho knize snad ani nemusím mluvit.

No a samozřejmě úžasný hlášky a příměry - aspoň jeden za všechny: "Rosewater byl statný muž, ale nijak zvlášť silný. Vypadal, jako by byl uhněten z holubů z nosu."

Chtěli byste vidět čas jako Tralfamadořani? Určitě to musí být míň smutný než to naše. Nebo víc?

Výzva: Kousek příběhu se odehrává v zoo a to podle mě JE vězení! A pro rejpaly, děj se odehrává i v zajateckém táboře...

klaramal
14. března

Jatka č.5 je mou první knihou od Vonneguta, ke které sem se dostala a pro začátek jen řeknu, že u ní nekončím. Autor mistrně kombinuje v několika rovinách vyprávění hrůzu, grotesku, fantazii, nechutnosti války - to a mnohém více tak surově, jak jen to jde, aby to lidé četli. Dostal se podle mě na hranici obsahové únosnosti (z hlediska zbůsobu a míry zobrazování války), kterou „normální” čtenář zvládne, ale i tak je na to potřeba silný žaludek. Zároveň má tato kniha skvělou informační hodnotu, protože sem vkládá mnoho historických faktů, které společně se subjektivně vyprávěným příběhem pomáhají nám, kteří jsme válku nezažili, složit si o ní obrázek. K tomu je text zajímavě dělený, člověk nečeká, kam a do jakého času se v další větě dostane - no a nakonec do toho ještě Vonnegut vkládá svůj černý humor. Stručnost této knihy je děsivá.

Tím vším se podle mě vymyká „tuctovým” knihám o válce. Doporučuji.

Boboking
28. ledna

Literární klasika, kterou už jsem četl x-krát. Kdo přistoupí na autorovu "hru", skvěle se pobaví. A ta jeho klasická kombinace mainstreamu a science fiction... Spolu s jeho Snídaní šampionů patří k mým nejoblíbenějším od Vonneguta.

VesmirnaOndatra
09. ledna

Vonnegut je pre mňa taký Bukowski sci-fi literatúry.

Jatka som čítala kedysi na strednej a veľa som si z toho nepamätala, len som na sto percent vedela, že je to o nejakom chlapíkovi, ktorého uniesli mimozemšťania. Takže ma teraz dosť zarazilo, že jak čítam tak čítam, je to o nejakom chlapíkovi, ktorému preskočilo. Holt, stratené ilúzie. Tak to chodí.

Čo sa nezmenilo ani za tých skoro 15 rokov je, že mi kniha ale že dosť liezla na nervy. Bola psychadelická, roztrieštená a rezignovaná. Napriek tomu dávam 4 hviezdičky, pretože mám slabosť pre Vonnegutov štýl a smutný humor, pretože (de)kadencia jeho viet ma vždy dostane, a pretože v tom jeho "tak to chodí" sa mu podarilo pomerne presne vystihnúť nezmysel života.

Veta, čo by sa krásne vynímala ako epitaf:
Já, Billy Pilgrim zemřu, zemřel jsem a stále budu umírat třináctého února roku 1976