kazetko komentáře u knih

(SPOILER) Mňam. Čtivé, vtipne, odlehčené, ale s důležitými hlubokymi myšlenkami... (Mela jsem tendence podtrhavat si vety, coz normalne nedelam. ) Váhám mezi 4 a 5*.
SPOILER - obvykle mam problem se sladkyma happy endama, ale tady jsem ho potřebovala.
Urcite budu pokracovat s knihama F. B., tahle byla moje první.

14 25.10.2022

Moc dobře psaná kniha, odosobněná.
Hlavní hrdina se zamýšlí nad všeobecným dobrem na úkor sobeckého dobra.
Je zvláštní se zamýšlet nad životem po katastrofě takové velikosti. Je dobré se nad tím zamýšlet a porovnávat s naším současným způsobem života. Jak nyní věnujeme čas věcem, které by po apokalypse byly nesmyslné.
Rozhodně hodně zajímavé téma.

13 13.11.2019

Moc pěkně psaná, líbily se mi přechody mezi vypravěčem, přišlo mi, že autorce se skvěle podařilo rozlišit vyjadřovací prostředky, mluvu, slovník dítěte a dvou dospělých žen.
Moc se mi líbilo, jak autorka knihu a příběh ukončila .

9 13.11.2019

Kniha mě vtáhla a já ji četla furt. Moc dobře napsaná, skvěle vystavěný příběh.

8 24.10.2021

Silný příběh. Skvěle odvyprávěno. Četla se mi dobře, vtáhla mne do děje během pár stránek. Přemýšlím, co bych vyčetla - nic mě nenapadá.

7 13.11.2019

Nějak jsem se s knihou minula. Vlastně ani nevím, co k tomu víc dodat. První půlku knihy mi přišlo, že se pořád objevovaly nové a nové postavy. Autor vypraví k postavám minipříběhy, kde jen těžko hledám souvislosti, nebo nějaký "hlubší smysl"... A tak to je vlastně až do konce knihy, akorát pak už nepřibývá tolik nových postav.
Ale po dočtení jsem na knihu vzpomínala. Rozhodně nelituju, že jsem ji četla. Jen nějak nechápu, že je tak ceněná.

6 20.07.2020

Četla jsem jako dítě a rozhodně (dětem) doporučuji. Vím i o dospělých čtenářích, kteří se chytli.
Prostě je to opravdu čtivě psané. Pamatuji si, že jsem chvílemi přemýšlela, jestli to vlastně nemůže být reálné.... :)
Takže první díl série je vlastně takový jednoduchý (na rozdíl od těch dalších). Poslední díly byly už zase až moc složité.

6 13.11.2019

Těžké příběhy. Některý rozhovor mě nebavil, některý mě až iritoval, jiný opravdu zajímaly (a když jsme se o knize bavili v rodině, každý z nás to tak měl a každý to cítil jinak u jiného rozhovoru). A přijde mi to tak vlastně v pořádku, vždyť tak to je i v reálném životě. A to mi právě přijde na Palánových knihách tak důležité - že dokáže nabídnout pohled na život a způsob života svých "postav" nám čtenářům - seznámí nás tak s příběhy, které bychom jinak nepoznali, nemohli pochopit a ani si snad nemohli představit.
Podle mne to umí udělat do hloubky a citlivě.
Akorát jsem teda někdy tu naději z názvu v rozhovoru a v životě některých zpovídaných nemohla najít...

5 26.07.2022

Doporučuji. Ze začátku velké množství postav na obou stranách hranice. Chce to číst rychle, aby se v tom čtenář neztratil.
Vždycky žasnu, co všechno se v knihách dozvím, o finančnících jsem snad nikdy neslyšela.
Takže kniha má (aspoň pro mě) i vzdělávací charakter. Milostný příběh ilustruje tragédii tehdejšího brutálního zásahu do lidských životů v pohraničí.
U knih Jiřího Šulce jsem vždycky moc vděčná za slova autora na posledních stránkách, kde popisuje, co je historicky podložené, co si přivymyslel, kde co zjednodušil a kde se k tématu můžeme dočíst více.
Knihy J. Šulce mi vyhovují. Zrádci taky skvělý , ale Dva proti říši mne zasáhli víc.

5 10.02.2020

Nějak jsem se s knihou zřejmě minula.... Přišlo mi, že balancuje na hranici a často až za hranicí kýče (hlavně v druhé polovině). Posledních 120 stran jsem se už musela do čtení nutit. Konec mne neuspokojil.
Kniha má opravdu krátké kapitoly (většinou do 3 stran), ve kterých se střídají příběhy hlavních postav - to mě už po čase unavovalo - vždy se jeden příběh rozjížděl a v následující kapitole autor zase skočil jinam, k jiné postavě, na jiné místo, s jinou zápletkou.
Téma druhé světové války mne opravdu zajímá, četla jsem mnohé (pro mě) silnější příběhy. Ale byl pro mě úplně nový pohled na toto období očima Němců. Někteří s nacismem nesouhlasili, ale nechali se strhnout davem, někteří byli oslepeni, jiní jen poslouchali rozkazy... zajímavé.

5 20.12.2019

Skvělé čtení, Jiřího Šulce mám opravdu ráda, pro mě to byla už 3. kniha od něj, zatím jsem byla vždy nadšená. Vždy se dozvím spoustu věcí, poutavě vyprávěné příběhy a hodně oceňuji autorova slova nakonec, kde uvádí věci na pravou míru - co si zjednodušil, případně přimyslel...

4 01.10.2022

Hodnotím lépe než Stalkera, ale stejně nejsem úplně unesená. Co se ale Keplerům nedá vzít je, že opravdu umí psát poutavě, napínavě, čtivě.
Děj mi přijde opět překombinovaný (v poslední cca čtvrtině knihy) a konec zbytečně natahovaný (opět od momentu, kdy se ukáže, kdo je pachatel, bych to brala tak o 80 stran kratší).
Opět (ale přece jen už míň než u Stalkera) mi vadila přehnaná brutalita a její podrobný popis.
A vůbec nerozumím posledním řádkám knihy...? že by příprava na pokračování? nebo mi něco uniklo? Možné to je....

4 22.11.2019

Kniha dobrá, ale už mi to přišlo až moc dlouhé. Sestry, které se střídají v ICH formě. Dobrý nápad, postavy se prolínají, doplňují a odpovídají si v myšlenkách, což vytváří vtipné situace.
Tak nějak jsem se každou chvilkou ztotožňovala s jinou z nich, možná i to byl záměr autorky.
Na druhou stranu, tady to empatické noření se z postavy do postavy mne už vlastně i unavovalo. Proto říkám - možná až moc dlouhé.

4 13.11.2019

Skvěle napsaná kniha. Autor vypráví příběh a dává prostor čtenáři posoudit sám, co čte, bez autorových dojmů.
Je to čtivé, napínavé, i když člověk ví, jak to vlastně celé skončí.
Knihu moc doporučuji.

4 13.11.2019

Čtu ji teď podruhé, baví mě, jak se jednotlivé postavy a jejich příběhy propojují, i když po čase aby si čtenář kreslil schéma vztahů... (ke konci už mi to zase přijde až moc a křečovitě propojené). Každopádně při druhém čtení odebírám z hodnocení (dřív 4 hvězdy, teď 3), protože jsem zrovna dočetla Geniální přítelkyni (od E. Ferrante) a je to velká změna, co se týče kvality vyprávění a stylu.
Na tom ale nic nemění fakt, že kniha mne baví, je to takové odlehčené letní čtení (což jsem právě po Geniální přítelkyni hledala).

3 08.05.2020

Můj nejoblíbenější díl ze série!

3 13.11.2019

Méně stran (aspoň o 150), méně postav, méně dramátek, méně, méně....
Opravdu mi nevyhovoval způsob vyprávění, kdy autor zřejmě nechtěl upozadit žádnou z postav. U všech (odhadem deseti, patnácti....?) postav asi chtěl dojít k nějakému happy endu, nebo aspoň smíření. Ke konci už jsem musela bádat, o kom to vlastně zrovna mluví, jména i osoby mi splývaly.
Kolikrát jsem si říkala, že tohle už by klidně mohl být konec této postavy, ale ona se znovu vrátila, znovu se jí něco připletlo do cesty, znovu bojovala, zachraňovala, litovala, omlouvala se.... Uf, takže míň by tady bylo rozhodně víc.

3 13.11.2019

Kniha mne moc nebavila, nebo takhle - už po pár kapitolách mne nebavila... Což jsem zatím u Soukupové nezažila.
Pořád jsem si říkala, jestli náhodou nečtu Hartla... jako taková oddechovka, kterou bych brala vždy o pár desítek stran kratší.
Věci, na které nastal čas neřeší žádné hluboké téma, nebo teda nic hlubšího než prostý život. Rozhodně jsem tam našla spoustu námětů k zamyšlení. Ale nějak jsem se nechytla - ani jedna z postav mi nebyla sympatická, nelíbilo se mi, co dělaly a vlastně jsem celou dobu čekala, že přijde ta Věc, na kterou nastane čas.... a nějak nepřišla (nebo aspoň ne tak, jak jsem si představovala).

2 25.04.2021

Lehkej podprůměr. Vidím tam ale potenciál (je to moje první kniha autorky, takže ji asi ještě zkusím). Jenže autorka to podle mne přehání a natahuje - již dobře vyjasněné a popsané situace, myšlenky, zápletky popisuje stále znovu a dál jinými slovy. To mě dost nudilo.
Posledních cca 20 stránek v mých očích knize ubralo na hodnocení a dojmu. Příliš kýčovitý happy end.
Vtipné je, že v knihovně jsem omylem sáhla po knize "Manželské lži" v domnění, že ji napsala "ta od sedmilhářek" (reálně ji napsala Kimberly Belle). Tato omylem vybraná kniha mne bavila mnohem víc než opravdová Moriarty.

2 08.08.2020

Kniha je čtivě napsaná. V podstatě mne ihned vtáhla do děje. Myslím, že ani moc nevadilo, že toto byla moje první kniha od L. K. Ale v průběhu čtení se mi několikrát až zvedal kufr. Opravdu tohle někdo chce číst? a hlavně tohle někdo chce psát? Přemýšlela jsem nad tím, jestli už naše společnost není zvrácená? Ale hlavně co to je za lidi, kteří příběh vymýšlejí, dobrovolně? V rozhovorech přiznávají, že se při psaní bojí, že psaní předchází opravdu precizní přípravy, dohledávání, rozhovory s vrahy,... A tak dobře, třeba je to zajímá, baví, ale že to tak barvitě a realisticky líčí a popisují... Tak opravdu - nejsme zvrácení? že to čteme a svým způsobem nás to láká a baví?
I když se mi kniha dobře četla, přišla mi zbytečně natahovaná. Od momentu odhalení pachatele už jsem čekala na konec.

2 13.11.2019