kata5121 komentáře u knih
Tuhle sérii nemůžu hodnotit - zamilovala jsem se do ní ve 13 letech - a to obrovsky a "neodvolatelně" (jak říkal Edward) a četla stále dokola. Teď ve dvaceti jsem to zkusila znova - a už to samozřejmě nebylo ono. Je to vlastně pořád krásný příběh - a vždycky bude mít v mojí knihovně místo - ale třináct už mi není. Z hrdinky Belly (jak jsem jí viděla ve 13) se stala sobecká pitomá potvora a Edward je pro mě zas až moc plochá a nereálná postava. Ale malá holka může snít - a velká holka si zase občas může vzpomenout, jak kdysi snila :)
Je zvláštní známkovat hvězdičkami něčí deník. Komentáře jako "čekali jsme toho víc" a "byla to docela nuda, poslouchat jak vypráví o obyčejných věcech" mi připadají úplně mimo mísu. SPOILER - Je to deník malé holky, který končí tím, že ji i její rodinu odhalí a odvezou do koncentračního tábora. Kde ještě by mělo být nějaký další "vzrůšo a děj" ? To, že malá holčička dokázala i přes naprosto příšernou životní situaci řešit maličkosti, jako jestli se jí tenhle kluk líbí nebo ne, je pro mě osobně to, z čeho mám ještě teď husí kůži.
Tenhle svět miluju, asi víc, než ten reálný, ale tohle byl tak trochu přešlap.
Chtěla bych to možná vidět na divadelních prknech.
První King, který se mi kdysi dostal do rukou - a otevřel mi tak cestu k dalším :) Ano, není to žádná nenáročná jednohubka a četla jsem ji s přestávkami poměrně dlouho, ale stálo to za to. Ta atmosféra, ten strach..
Náročné čtení na patnáctiletou hlavu. Musím se k ní zase vrátit.
Svižné, čtivé, bohužel stále aktuální a depresivní as hell.
Vžít se do kůže Winstona mě skoro stálo několik probděných nocí. Tuhle knížku by neměl vynechat nikdo - ani lidé, kteří příliš nečtou. Měla by patřit do každé povinné četby. Husí kůže i pár měsíců po přečtení.
Překlad je hrozně špatný a kostrbatý - nevím, jestli je tak napsaná i v originále, ale možná by stálo za to to zjistit. Nedá se číst jako beletrie - během čtení se mi stávalo, že mě některé kapitoly úplně minuly - a vrátila jsem se k nim naprosto překvapená třeba až po roce, kdy se mě jejich obsah v reálném životě aktuálně týkal - a teprve tehdy jsem je pochopila. Přála bych si, aby tuhle knížku měla doma každá žena, která se hledá. Není to s ní úplně snadné, ale to, co se knížka snaží předat, stojí za každou minutu čtení.
Naprosto skvělá věc. Není to beletrie, je to návod. Témata se opakují a prohlubují co stránku - a je to tak napsáno záměrně, aby se člověku/ženě skutečně vštípil systém, jakým funguje. Nikomu nic nevnucuje, jen navádí k hledání vlastní cesty. Jsem Mirandě neskonale vděčná za to, že něco takového vytvořila.
Tahle knížka ve mně zanechala to šílený mrazení do dneška. A to jsem ji četla asi před osmi lety.
Hlavně kvůli prvnímu a druhému filmu bych možná dala i 4 hvězdičky. Protože jsem filmy viděla jako první, knížky pro mě byly spíš jen takovým milým doplněním - a i přes absolutní jednoduchost a obyčejnost psaného textu jsem si je oblíbila. Žádného Martina nebo Sapkowskiho jsem u teen fantasy ani nečekala, ale ten poslední díl to tak hrozně zazdil, že jsem už víc oči přimhouřit nemohla. Takže 3.
Tuhle část jsem milovala, musím ji bezpodmínečně zase sehnat :)
Památka na nějakou druhou, třetí třídu? Už ani nevím, co se tam dělo, ale hezký pocit zůstal.
První kniha od něj, která se mi dostala do rukou - a otevřela mi k tomuhle neuvěřitelnému autorovi cestu :)
Neuvěřitelná kniha, z nějakého důvodu na mě zapůsobila nejvíc ze všeho, co jsem kdy četla. Po prvních několika stranách si připadáte tak pohlcení do příběhu - a tak moc ten příběh milujete, že ani nechcete, aby už skončil. Poprvé jsem ji četla jako knihu z knihovny a potom se ji přes 5 let snažila sehnat - a před dvěma měsíci se mi to konečně podařilo. Jsem hrdá majitelka Knihy ztracených věcí! :)
Jednoduše young adult fantasy román. Kdyby mi bylo 16, asi by se mi extrémně líbil, teď mě bohužel hodně vytáčela hloupoučká hlavní hrdinka a klasicky patetický milostný trojúhelník. Krčila jsem nos zástupným studem co dvě stránky. Každopádně jsem i tak knížku dočetla, protože hlavní zápletce se určitá "nekoncepčnost" upřít nedá. Škoda, že spisovatelka víc nerozpracovala část s carským Ruskem.
Asi jedna z mých prvních detektivek. Vzhledem k tomu, že nejde zrovna o můj oblíbený (nebo načtený) žánr, asi mi moc nepřísluší vynášet velké soudy. Je to svižné, čtivé, zápletka překvapí... Ale je to ten typ knihy, ke které se už nikdy nevrátím.
Já to miluju. Prostě to miluju! Prvních asi 50 stran, do setkání s Geraltem, jsem si říkala, že to dočtu jen z povinnosti. Přece jen - jako milovník fantasy jsem nemohla Sapkowskiho vynechat. Pak se ale všechno otočilo o 180 stupňů a já se nemohla dočkat chvíle, kdy budu smět ve čtení pokračovat. Jdu shánět další díl!