Denník Anny Frankovej
kniha od: Anne Frank
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31728/mid_dennik-anny-frankovej-Zik-31728.jpg
4.3
3239
Denník Anny Frankovej patrí k najtrvácnejším dokumentom dvadsiateho storočia. Prvého vydania sa dočkal roku 1947 a odvtedy ho milujú aj obdivujú milióny čitateľov na celom svete. Denník je považovaný za pomník nezničiteľnej povahe ľudského ducha a bol preložený do vyše päťdesiatich piatich jazykov. Trinásťročná Anna v ňom zachytáva obdobie, keď sa s rodinou dva roky schovávala pred hrôzami nacistickej okupácie v zadnej časti jednej amsterdamskej budovy. Kniha je určená malým i veľkým a oživuje mladú ženu, ktorá zažila najstrašnejšie hrôzy, aké videl moderný svet – a ktorá napriek svojmu osudu ostala neuveriteľne ľudská.... celý text
Literatura světová , Biografie a memoáry
Vydáno: 2006 , Ikar (SK)
Originální název:
Het Achterhuis / Anne Frank Tagebuch , 1947
více info...
Komentáře (546)
Komentáře 546 Recenze 13
Kdysi jsem se zapřísáhla, že se do něho za nic na světě nepustím. Nevím, co se stalo, možná je to tím, že jsem starší, ale najednou jsem se do Zadního domu prostě musela pustit a musím říct, že i útlocitné dušičky, jakou je ta moje, tohle čtení zvládnou.
Všechno důležité o tomto díle už bylo řečeno: Anna byla neskutečně uvědomělé děvče a takové sebereflexe by asi nebyli schopni ani někteří dospělí.
Smutné vyprávění 13.-leté židovské dívky Anny, která se skrývá se svou rodinou před Němci a ještě smutnější, že její sen stát se spisovatelkou se nemohl neuskutečnit...
I přes to, že mi kniha nesedla, musela jsem se do čtení nutit a kolikrát ke konci přeskakovala, oceňuji její hodnotu. Na síle dostane v doslovu, kdy zjistíte, že všechny plány, které Anne měla (a že na svůj věk a dobu byly docela ambiciózní), nikdy nebyly zrealizované.
Co napsat...
Tohle jsem si chtěla opravdu přečíst. Rozhodně to stálo za to, i když je to dost smutné...
Snad nejznámější deník z období holokaustu.Dokonalý úkryt v "zadním domě" měl ochránit nejen Anninu rodinu,ale další 4 skrývající se Židy.Díky zápiskům v deníku si můžeme představovat každodenní "harmonogram", vcítit se do Anninných pocitů a sledovat její proměnu z dítěte v mladou slečnu,která díky všemu prožitému příliš rychle ukončuje její dětství...Není opomíjena ani solidarita těch,kteří o úkrytu věděli a přes veškeré riziko pomáhali.Dva roky ve společnosti týž lidí mohly dále pokračovat do ukončení války a osvobození,nebýt prozrazení.Kdo za tím stál se s jistotou neví...Z osmičlenné skupiny se z koncentr.táborů vrátil pouze Annin tatínek Otto Frank,který se zasloužil o to,aby deník jeho dcery- Anneliese Marie Frankové- byl vydán a zdramatizován.Za shlédnutí určitě stojí filmové zpracování z roku 2016
Audiokniha je zdařilým počinem. 2. světová válka zase v jiném pohledu a sice očima 13ti leté Anny, která se ukrývá spolu s dalšími Židy v ilegalitě. Bohužel se Anně nikdy nepovedlo splnit si sen a stát se spisovatelkou.
Jediné, co bych knize vytkla, byla velká orientace na pocity a emoce Anny, které se houpaly jak na horské dráze. Přišlo mi, že druhá půlka knihy byla jen o nich a byla jsem jimi přehlcená.
Ale jinak bezesporu hezká kniha, která nejspíš nikdy nezestárne a čtenáře si bude nacházet dál.
Tahle kniha je spíš společenským tématem, než samotnou nějakou literární a uměleckou věcí. Samozřejmě, je vše popisováno očima mladé dívky, která hodnotí výstřižky a jí zajímavé vjemy. Nicméně i na tak mladou osobu je deník moc hezky strukturovaný a vyvážený, zejména jazykove pestrý.
Přesně tady tu knihu jsem četla ve 12 letech v nemocnici na EEG - rezonanci. Měla jsem ji přelouskanou za dva dny, kdy mě pouštěli domů. Opět další silný příběh dívky, kterou dnes zná snad celý svět. Mladá dívka se musí skrývat spolu s rodinou a 4 dalšíma lidma v tajných místnostech kanceláře otce. Je to až šílené, ale krásné, že si v takovou hroznou dobu temna a ukrývání dokázala Anne najít čas na kluky, hry a sem tam i úsměv. Nechtěla bych zažít to, co oni. Všechny zákazy, segregace a konečné řešení židovské otázky známé dnes už jako holocaust prožít si na vlastní kůži by bylo neuvěřitelné.
Myslím, že tohle se objektivně hodnotit prostě nedá. Literární hodnota nevalná. Vypovídající hodnota o tehdejší době a o životě v úkrytu už o něco lepší. Nejvíce mě ale fascinovala to, že se dokázali skrývat tak dlouho a nezbláznili se z toho.
Nechápu, proč je stále na seznamech povinné četby.
Pardon, půjdu proti proudu, ale tohle se nedalo číst. Ačkoliv je to proti mému přesvědčení, tak jsem spoustu stránek jen přelétla a knihu dočetla se sebezapřením jen proto, abych si mohla odškrtnout bod do výzvy.
Samozřejmě, že ta doba a celá situace byla hrozná, ale když budu hodnotit pouze obsah bez přihlédnutí k historickým okolnostem, tak mě to teda hodně minulo...
No.... Ako, smutné, ukvapla by mi slzička, pokiaľ by mi tá každým adorovaná puberťačka Anna nešla na nervy tým, aká bola puberťačka... V dnešnej dobe takéto puberťačky potrebujú psychológa alebo pár faciek... Ja viem, že ma možno za to niekto bude chcieť zlynčovať, bo osud tej dievčiny bol fakt smutný, ale to je asi tak všetko, čo bolo v jej denníku podstatné - jej smutný osud. Tento smutný osud zažilo a prežilo aj neprežilo obrovské množstvo ľudí, niekoľko mojich predkov vrátane, kdežto ale oni po sebe nezanechali denníky, kde by párkrát zmienili, čo sa im dialo... Veľmi zle sa mi to čítalo. Skrátka príbeh strašne rozmaznaného decka, ktoré sa dostalo do osídiel fašistickej mašinérie.
Neměla jsem teď vůbec rozpoložení na čtení knih s válečnou tematikou, ale tato kniha mě už dlouho volala a prosila o přečtení.. No dobře tedy, na 13 leté děvče měla Anne opravdu pozoruhodný pisatelský talent.. Cením si jejího optimismu a houževnatosti.. při pasážích kdy popisovala co udělá, co si dá k jídlu, s kým se uvidí a kam půjde, až bude volná, mě mrazilo v zátylku.. jelikož si člověk ihned uvědomí ze nic z toho už ji nikdy nebude dopřáno .. DÍK!
Dlouho jsem odkládala čtení této knížky, ale nelituji, sice se to nečetlo lehce, ale vidět proměnu, hloubku myšlenek. n
Nemluvě o tom, jak náročné to pro ně muselo byt, a i přesto si uchovávali naději, že brzy bude konec války.
Ráno 12. června 1942 Annelies Marie Franková dostala ke svými 12 narozeninám deník, který v průběhu pojmenovala Kitty. 28. března 1944 večer se Annelies dozvěděla v rádiu Oranje, že po válce se uspořádá sbírka deníků a dopisů, tak Annelies každý den psala do deníku každý den o tom, co se jí ten den stalo. Na začátku srpna 1944 kdy se úkryt prozradil, ve kterém se Annelies a její rodina ukrývala před pronásledováním Židů. Annelies bohužel zahynula v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Jenom její otec přežil, a po válce vydal Annin deník.
Konečně jsem si přečetla knihu, jež určitě patří na seznam povinné četby každého člověka.
Neskutečně upřímné vyprávění náctileté dívky, která se v mladém věku musela vyrovnávat s mnoha těžkostmi, spojenými také s podmínkami tehdejší doby.
Upřímně, kdybych nevěděla, kolik se toho muselo stát, aby tento deník vůbec spatřil světlo, tak bych mu tak vysoké hodnocení nejspíš nedala, v tomto případě však nemůžu jinak.
Nejvíce mě zasáhl až doslov, kde se dozvídáme, jak to všemi obyvateli Zadního domů dopadlo. Tam málem ukápla i slzička. :\
4,7/5*
Otřesná doba, která v sobě měla velmi málo světla, jedním z majáků té doby bylo právě smýšlení této dospívající dívky. Bohužel i toto světlo bylo uhašeno aby následně sloužilo jako důležité memento lidské nenávisti a zloby. Deník je smutný a nepřináší chvíli úlevy ani oddychu - přesně to, co prožívala Anna. Ať slouží osud této dívky jako výstraha všem, kteří by si chtěli hrát na bohy a vraždit nevinné pro uspokojení vlastních cílů, pro své fanatické domněnky nebo...ostatně už z jakéhokoli důvodu. O to smutnější a krutější je doba, kdy Anna zemřela - ač mi to nejde přes prsty, je to skoro symbolické, prorocké. Existuje celá verze Annina deníku, která symbolizuje vše, co si mladá dívka jejího věku přeje, já ji nečetla ale věřím, že v rukou inteligentního jedince by měla ještě hlubší dopad. Protože to děvče se od nikoho z nás nijak nelišilo. Za jiných okolností by na jejím místě mohl být každý z nás. Bez jakékoli znalosti toho, co nám krása dospívání nabízí.
Tuto knihu jsem si chtěla přečíst hodně dlouho. Zajímají mě knihy s touto tématikou. Zadní dům má navíc své kouzlo v tom, že víme, že se to opravdu stalo. Bylo mi úzko, když jsem četla myšlenky mladé dívky, která si plánuje, co bude dělat, až se nebudou moci schovávat. Zároveň se bojí, co když je najdou... Kniha by měla být na seznamu literatury k maturitní zkoušce.
Velmi emotivní kniha, člověk celou dobu tak nějak doufá, že to všechno dobře dopadne, i když od začátku ví, jak smutně a nešťastně tento příběh končí.
Anne byla obrovsky nadanou a inteligentní dívkou. Tohle napsat v období dospívání? Neskutečné!
(SPOILER) Za mě kniha, kterou by si měl přečíst každý. Je to zase „jiný” pohled na druhou světovou válku. Popis každodenního života skrývajících se Židů se zdá být nudný, avšak má svoje kouzlo. Nejvíce mě zasáhl doslov a myšlenka na to, jak se pro Anne a její rodinu zhroutil ze dne na den jejich svět, a tak nečekaně a rychle. Přistihla jsem se, jak se sama sebe ptám, jestli by Anne byla fakt spisovatelkou, jaká by asi byla a co by se stalo s Peterem a ní.
Jak dlouhý asi musel být každý den Anny a její rodiny, kdy každý malý sramot mohl znamenat konec? A přesto byla Anna schopná uvěřit, že lidé jsou ve své podstatě dobří. Knihy, kterou by si měl každý povinně přečíst.
Ačkoli se o této knize mluví jako o hodně silné, za mě se mi dotknul v podstatě pouze doslov. Tím nechci knihu nijak shazovat, o tom svědčí i mé hodnocení. Jedna z mála knih v povinné četbě, která by tamměla nadále zůstat.
Upřímně, u této knihy mi bylo několikrát opravdu hodně smutno. Bohužel toto byla/je realita, kterou musela/musí některé rodiny žít. Po dočtení jsem si najednou začala opravdu hodně vážit toho, jaký život mám. Je to napsané dobře a určitě by si to měl přečíst každý. Tato kniha zůstane navždy v mém srdci kam se hluboce zaryla.
Jedno z nejlepších děl jaké jsem četla. Kniha se hluboce dotkla mého srdce a vyvolala ve mě řadu emocí. Člověk si přeje aby to dopadlo jinak i když už předem zná konec. Autorka dokázala nadčasově zachytit myšlení a pocity dospívající dívky a dokázala psát s vtipem i s vážností. Je to jedna z knih, která zůstane v mé domácí knihovně.
Kniha sa ma páčila, Anna písala naozaj dobre. Bolo to ale smutné čítanie, mala toľko snov, bolo mi vždy hrozne smutno pri pomyslení, že ani jeden nich sa nesplní.
Na Nezletilou kritičku Zorku (10 let) Deník Anny Frankové velice zapůsobil: "...myslím si, že by ho lidé měli číst, aby věděli, co se dělo a čím si Anna a ostatní Židé museli projít. Skrývajíce se, se museli hodně omezit, dva roky nemohli ven, ani na procházku, lezli si na nervy a pořád se báli, aby je gestapo nenašlo. Anna i přesto věřila, že se svět vrátí do starých kolejí, což se sice stalo, ale ona dva měsíce před osvobozením koncentračního tábora zemřela. Zemřela strašně mladá a ty dva roky skrývání byly na její život strašně dlouhé. Moc toho nezažila. Deník pomoci k tomu, abychom nikdy neudělali stejnou chybu jako Hitler (i když Putin ho asi nečetl). Kdybyste se chtěli vydat uctít památku Anny a její sestry Margot a dalších lidí, kteří zahynuli kvůli válce, zajeďte se jako my podívat do Německa do Bergen Belsenu, kde má Anna a Margot svůj náhrobek, kam jim můžete přivézt něco drobného, klidně jen kamínek nebo obrázek. Nebo můžete navštívit Annin úkryt v Holandsku ve městě Amsterdam, v ulici Prinsengracht a projít si celý zadní domek, ve kterém žilo dva roky osm lidí ukrytých před německou policií. " Celou recenzi najdete ve facebookové skupině Nezletilí kritici.
Kniha se čte velmi dobře a Anne byla opravdu nadaná, když dokázala v takovém věku psát květnatým jazykem a přitom se jasně vyjadřovat. Kdybych měla porovnat se svým deníkem z tohoto věku, asi bych se také ošívala tím, že to nemohla napsat takhle mladá holka, a že se do deníku muselo zasahovat. Stejně jako si to tu myslí zřejmě mnoho uživatelů a má to za naprostou pravdu, na kterou sami svou chytrostí přišli. Slovy Anne Frankové - někteří lidé by potřebovali natřást jako polštář, třeba by se jim ty zmatené mozky poskládaly líp!
Ačkoli byl Deník Anny Frankové v povinné četbě, dostala jsem se k němu až v dospělosti a jsem za to celkem ráda. Nemyslím si, že bych ho jako teenagerka dokázala ocenit.
Ze začátku jsem byla dost překvapená vyjadřováním a ostrostí třináctileté dívky a bylo zajímavé ji sledovat růst a měnit názory. Vidět, jak se kriticky dívá na svou vlastní osobu. Díky tomu bylo pro mě snadné se vžít do jejích vnitřních pocitů. Anne byla na svůj věk rozhodně mentálně velmi vyspělá a nezasloužila si, co se jí nakonec stalo. Ale to tenkrát nikdo.
Deník, který Anna zanechala pro příští generace je jednou z nejzajímavějších věcí, jaké jsem vůbec četla a posílilo to moji touhu dozvědět se více o osudu lidí kteří prošli druhou světovou válkou. Protože jak jinak se můžeme poučit z vlastních chyb?
Opět přečteno jako maturitní četba a opět silný prožitek. Příběh mladé Anny Frankové, dívky z židovské rodiny, která si za 2. sv. války píše deník a kterou válka okrade doslova o vše, co dosud měla. Kniha se mi zdála velice zajímavá, neboť nám umožnila nahlédnout do života lidí v tak brutální době. Obzvláště poutavé mi přišly popisy všedního dne během ukrývání v ,,zadním domě", u nichž čtenář často zatajuje dech. Celou čtecí atmosféru pak umocňuje fakt o skutečnosti těchto událostí. Kromě Anniných deníkových záznamů dílo obsahuje také stručné dodatky a části doplňující informace o Anne a ostatních postavách. Je mi smutno, když vím, jakým směrem se ubraly cesty takových nevinných, avšak houževnatých lidí. DOPORUČUJI.
K teto knize jsem dochazela postupne. Zajimam se o 2.sv.v., predevsim o osudy zidu. Kdyz to nekdo slysi, jako prvni se ozve "To si urcite cetla denik Anne Frankove". Ne jeste ne Se jmenem sem se setkala i v knize Sestry z Osvetimi nebo v korespondenci pana Voskovce, ktery hral otce pana Frank v divadelni hre. Avsak knihu samotnou sem precetla az nyni. A rozhodne nelituji. Je to jedna z nejlepsich knizek, kterou sem cetla. "Mila Kitty"- Duvod proc byl denik napsan, zpusob jakym byl psan, me uchvatil a to o to vic kdyz uvazite, ze jej psalo dospivajici devce ve veku 13-15 let. Obdivovala jsem cilevedomost mlade autorky, ktera snila o tom, ze bude novinarkou a pozdeji spisovatelkou. Po skonceni valky se denik mel stat predlohou ke knize s nazvem Zadni dum. Krome sveho deniku psala i povidky. I pres ukryvani a cekani na konec valky se dale vzdelavala v jazycich, zajimala se o historii, sestavovala rodokmeny, sledovala aktulni deni, mela rada recke baje, filmove hvezdy, vaznou hudbu, milovala knihy. V jedne kapitole popisuje, co stihne za den a pritom ten mel pouhych 24 hodin stejne jako ten dnesni. Nejobdivuhodnejsi byla jeji vira, ze to jednou skonci a ona pojede na rok do Parize a pote do Londyna, kde se bude venovat studiu umeni. Kniha ma cloveku hodne co rict a pro me osobne je i velice inspirativni. "Buh me nenechal samotnou a samotnou me nenecha" Tvoje Anne M. Frankova
Úvod: Deníku dávám maximální hodnocení, neboť jsem názoru, že by si jej měl přečíst každý. Nebudu však hodnotit způsobem líbí / nelíbí. Deník je souborem událostí, které se prokazatelně stali a v zájmu osudu pisatelky, její rodiny a ostatních, mi nepřijde vhodné psát - "kniha se mi líbila".
2. Července 2022
O osudu Anne Frankové jsem slyšel, četl i viděl pár dokumentů. Přemítám nad tím, proč jsem deník předtím nečetl a napravil to až nyní v dospělosti. Snad proto,
že mé vědomí žilo iluzí - tedy už vím vše. Dnes však více vnímám tíživost událostí,
jak je mi to líto a co se nejen jí stalo.
Dnes v noci, jsem však deník dočetl. Do první poloviny, jsem si nebyl jistý, co si mám myslet. Snad proto, že čtu zápisky mladé slečny z vyšších kruhů, která dospívá a nastupuje období vzdoru a já tomu asi nerozumím... Ale později mi to došlo.
Jak píše Anne v deníku, každá mince má i svůj rub. Tak mladá dívka s chutí žít a objevovat, v sobě netuše nalezla ohromný talent na psaní. Proto jsem chvílemi byl překvapený, jakým stylem píše a čemu všemu dává pozornost. Dělalo to na mě dojem, že text psal někdo dospělí. Anne už však dospělá byla, ale postupně k tomu docházela, což v zápiscích popisuje.
Deník čtenáře uvrhne velmi brzo do událostí, které nepříjemně a s napětím eskalují do samotného konce, který v žádném článku či dokumentu není zaznamenán. To mě přiznám se dostalo. I v těch nejtěžších chvílích strachu, dokáže Anne v detailech vzpomenout drobnosti, při kterých se účastníci deníku dokáží zasmát a odbourat alespoň na chvíli pocity hrůzy.
Deník doporučuji přečíst. Dává větší váhu uvědomění si, jak jsou války zbytečné, jak jsme malicherní a žijeme v tendencích odsuzovat jiné z důvodů, které jsou zcela zbytečné.
Děkuji Anne
Po čtyřech knihách, které mě vůbec nezaujaly, jsem sáhla po této s očekáváním. To bylo maximálně naplněno. Vždy, když jsem si uvědomila, že to není "jen" příběh, ale skutečný deník, mě to zasáhlo. Plány a úvahy o tom, co bude, až skončí válka... Anne byla na svůj věk vyspělá a velmi poutavě psala. Věřím, že by vydala ještě další knihy, kdyby mohla.
Silné, skvělé, zanechává ve mně stopu.
Knihu jsem četla s velkým očekáváním - nezklamalo. Četla jsem před několika lety a nyní jsem se k ní vrátila díky četbě mého syna. Byť jsem věděla, jak příběh dopadne, do konce jsem pořád pevně věřila, že těch pár dní do konce války dopadnou pro Annu dobře. Perfektně popsané odlišné charaktery lidí, které musí žít ve specifických podmínkách. Z pohledu dospívající dívky pěkné. Pak jsem četla ještě jako verzi "převyprávění" a velice pěkně podáno pro děti.
Smutné, pravdivé svědectví o kruté době.
Kniha, která se čte jedním dechem a na kterou se nedá zapomenout.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) deníky zfilmováno Anne Frank, 1929-1945 dospívání autobiografické prvky Nizozemsko Amsterdam, Amsterodam holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 1956 |  Deník Anne Frankové |
| 2020 | Povídky a příhody ze zadního domu |
| 2022 | Souborné vydání |
Kniha Denník Anny Frankovej je v
| Právě čtených | 118x |
| Přečtených | 5 403x |
| Čtenářské výzvě | 1 476x |
| Doporučených | 394x |
| Knihotéce | 754x |
| Chystám se číst | 1 524x |
| Chci si koupit | 393x |
| dalších seznamech | 71x |