Jessybelle komentáře u knih
Čteno se synem. Jako dítě jsem tuto sérii nečetla, nyní to beru jako oddechovku.
A jaké lepší hodnocení si mohu přát než synova slova: " Přečteme si další díl."
Díky výzvě jsem po ní konečně sáhla. Krásný román s nádherně vykreslenými postavami i pěkně popsanou krajinou. Děj plynul pomaleji, ale kam chcete u J.A. vlastně spěchat? Já si knihu opravdu užívala, zpomalila a nechala se vtáhnout do předaleké Anglie...
Tato kniha se ke mně dostala vlastně úplně omylem. (Přišla mi místo jiné knihy a byla mi ponechána jako satisfakce za popletenou zásilku.) A jsem za ní opravdu vděčná. Provázela mě po několik měsíců, ne že by byla tak špatná, spíš je natolik dobrá, že jsem si šetřila, a kdykoli jsem potřebovala pohladit duši, tak jsem po ní sáhla. Zároveň ji řadím do výzvy 2021 knihu, kterou po přečtení daruji. A ne protože je špatná, ale naopak aby přinášela radost a pohodu do duší dalších a dalších lidí... Je prostě úžasná.
Klasika, povinná četba, která by měla být čtena. Možná jsem si ji teď v dospělosti vychutnala daleko lépe než kdysi. Asi je to pohledem na svět a zkušenostmi.
Koupeno synovi,11let, no, začal to číst, nicméně on je takový náš bojínek, takže nedočetl, aspoň zatím. Já jsem knihu přečetla a tuším, čeho se bál. Takže jeho rozhodnutí chápu.
Za mě je to čtivá kniha, děj ubíhá, námět příběhu je originální. Já se u toho bavila, je to velice pěkně napsané, a obrázky napříč knihou jsou mladšími čtenáři jistě vítané a originální, i kratší kapitoly jsou fajn.
Takže se už teď těším na další knihy.
První kniha od autora, vybrána, protože autor byl v žebříčku 100 nej knih, a vlastně několikrát.
Je to čtivý, děj odsýpá, zas tak drsný mi to nepřišlo, možná, že k tomu mi pomohla kniha Bílé kosti...
Hlavní hrdina mi byl sympatický, snad to nebude žádnej alkáč...
Sice jsem tak nějak přišla na to kdo, ale proč ne. Závěrečný plk v nemocnici mě fakt pobavil.
Tak nějak to vypadá, že pan Carter má dalšího fandu. A já zas co číst. Jupí.
Dočteno. A pocity? Tak trochu rozporuplné, ale ne špatné. Střídání linií mě baví, zvlášť když se s ním pracuje šetrně.
Líně vlekoucí se chvíle se přelévaly do rychle plynoucích, a já sama jsem se malinko brzdila, abych mohla jako spekulovat, co a jak, kdo s kým a proč... Něco jsem uhádla, něco mě překvapilo, něco zděsilo...
Ke konci jsem se neovládla a hltala stránku za stránkou...
A teď jdu poslouchat vlastní šepoty vzdálených chvil...
Pěkná románová kniha o Karlu IV, zas trochu jiná, řekla bych pojatá lehčeji a romantičtěji, ale ve svém jádru je velmi čtivá a dá se říci historický věrná.
O Janu Lucemburském i Karlu IV jsem už pár knih četla takže tohle byla taková oddechovka.
Kdyby tak Orwell tušil, jak reálné je jeho psaní. Vlastně on to možná věděl. Je to tak realistické, až z toho mrazí. Navíc je to psané čtivě a srozumitelně.
Ano, za mě jednoznačně ano. Tohle bude můj oblíbený autor. Čteno stylem ještě jednu kapitolu...
Kniha měla říz, příběh byl super, realistický, napínavý. Zase jednou hrdina, který nemá psychické problémy...
Knihu jsem kupovala svým dětem, ale nakonec jsem to byla já, kdo se do ní první ponořil. Pro mě, jako mámu, skvělá jednohubka. Střídání dvou pohledů je skvělá volba, kniha je jednoduchá, válka jen dokresluje příběh, ve kterém je spousta poučení, tak přirozeně vloženého, je tam i pár obrázků. Konec je výborný.
Doufám, že mě děti příběh pohltí. A i kdyby ne, já si knihu užila. Mohu jen doporučit.
Kniha mě pobavila, s chutí jsem se zasmála, občas žasla, kroutila hlavou nad chlapama, držela jsem pěsti Táně. Užívala jsem si hlášky...
A dokážu si představit, že bych si ji někdy v budoucnu ještě přečetla...
Pěkná čtivá kniha, taková oddechovka. Jediné, co bych vytkla, je uspěchaný konec.
První kniha od autorky, chvíli mi trvalo se začíst. Ale pak to bylo fajn, některé části byly skvělé, jiné malinko pokulhávaly.
Nelituji, že jsem ji četla, ale bude patřit do skupiny nenadchne, ale neurazí.
Časem možná zkusím další díl.
Čteno s osmiletým synem v rámci četby do školy. Knihu si vybral sám, protože se mu líbil kreslený seriál. Četl ji s nadšením, prožíval s Ronjou a Birkem jejich krásná dobrodružství. Při psaní čtenářského deníku se zamyslel i nad tím, že dvě děti svým přátelstvím a tvrdohlavostí nakonec přiměly dospěláky zamyslet se nad svým postojem.
Takže za mě, vlastně za nás oba, plný počet hvězdiček a plným právem. Děkujeme za krásný zážitek.
Dlouho jsem se přemýšlela nad počtem hvězd, nakonec jsem dala pět, ale ... něco mi tu trochu "vadilo".
Možná proto, že jsem znovu přečetla oba předchozí díly těsně před tímto...
Nelze upřít, že je čtivá a zajímavá, leccos se dozvíme, ale spousta zůstává skryta...
Jediné, co mě docela mrzí a štve, je to, že budu zas bůhvíjak dlouho čekat na další díl.
Knihu jsem četla, protože jsem chtěla zjistit, jestli ji zvládnou pochopit děti. Ano, řekla bych, že v pohodě.
Nicméně je tu pár nesrovnalostí, které se mi nelíbí. Nicméně spousta knih je "zjednodušených", když jsou určeny dětem...
Knihu jsem četla před 15 lety (a cca 1500 knihami), přesto jsem si na ni čas od času vzpomněla, až jsem si ji přečetla znovu. Nelituji. Skvěle napsaný příběh.
Jsou knihy, které Vám uvíznou v paměti, a tahle je pro mě jednou z nich.
Tak tohle můžu. Skvěle rozjetý a propletený díl. Musím autorku obdivovat, jak to vše zvládla zamotat a pak zas rozmotat, tolik rozjetých linek a všechny byly velmi pěkně a pečlivě zpracované...
Nějak nevím, co napsat. Kniha na mě udělala opravdu velký dojem. Je dobře, že ji napsal "člověk z venku". Zobrazil Zátopka jako světového atleta a zároveň jako člověka, jakým asi opravdu byl. Zobrazil věrně i dobu, ve které náš sportovec žil. Mohu jen doporučit.